02:04
Vladimir Iljič Lenin stál u počátků socialistického sovětského státu. Dal mu do vínku ideje, které vyrostly z komunistického manifestu Marxe a Engelse. Před svou smrtí pak navrhl i nové uspořádání státu, federaci sovětských republik.
První vůdce bolševického Ruska je často vnímán jako jeho zakladatel a jako ten, jehož ideje později zničil autoritativní nástupce Stalin. Realita ale je jiná, už za Lenina docházelo k tvrdým represím proti obyvatelům. Dnešní ruský stát ale spíše než na Lenina navazuje právě na Stalina, kterého vnímá jako zakladatele novodobého impéria. Proč Rusům imponují hrůzovládci?
Zakladatel bolševického státu v roce 1917 byl po celou dobu budování socialismu v Československu ikonou, o níž se pořádaly výstavy, probíhala setkání a konference. V československých městech se odhalovaly jeho busty či sochy. Podívejte se na část dobového týdeníku o oslavách 100. narozenin Vladimira Iljiče Lenina.
Po únorové revoluci, která v Rusku svrhla carský režim, přišla revoluce říjnová, která však byla už jen bolševickým převratem. O jejím charakteru diskutují historikové v pořadu Historie.cs.
Alžběta II. zařadila Českou republiku do programu svého „středoevropského turné“ v březnu roku 1996 a do Prahy přiletěla společně se svým manželem princem Filipem, vévodou z Edinburghu. Využila tak pozvání prezidenta Václava Havla, který oficiálně navštívil Velkou Británii již v roce 1990. Návštěvu Alžběty II. provázely mohutná bezpečnostní opatření zejména kvůli obnoveným hrozbám ze strany organizace IRA. Královna byla ubytována v pražském Lichtenštejnském paláci a nejprve se setkala na Pražském hradě s prezidentem Václavem Havlem. Oba státní představitelé si vyměnili dary i vysoká vyznamenání svých zemí.
Shrnutí politických motivů a ekonomických důsledků založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1949. Obsahuje ukázku z Československého filmového týdeníku. Historikové řeší také otázku, proč RVHP vůbec vznikla, a hodnotí její efektivitu.
John Fitzgerald Kennedy byl čtvrtým americkým prezidentem, který byl zavražděn v úřadu. Jak k atentátu došlo? Pátek 22. listopadu 1963 měl být pro J. F. Kennedyho neoficiálním zahájením kampaně za znovuzvolení. Půl hodiny po poledni v texaském Dallasu jeho život ukončil atentát, jehož okolnosti nepřestávají vyvolávat otázky. Byl vrahem Kennedyho skutečně Lee Harvey Oswald? Jaký byl střelcův motiv? Jednal sám? Spekulace dlouhé desítky let živil fakt, že dokumenty o vraždě pětatřicátého prezidenta USA částečně skončily v režimu utajení.
Podíváme se na vizuální praktiky, které používala nacistická a komunistická propaganda. Americký teoretik designu Steven Heller vysvětluje, jak propaganda funguje vizuálně a jaké má cíle. Doplňují ho Jiří Přibáň, právník a sociolog, a výtvarník Karel Haloun.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.