06:58
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Pořad seznamuje se základními údaji, parametry a stavbou Karlova mostu a srovnává ho s jeho předchůdcem – Juditiným mostem.
Video vypráví o možném místě narození Karla IV., které není přesně známo, a představuje oba jeho rodiče, Elišku Přemyslovnu a Jana Lucemburského.
Výpravný a filozoficky zaměřený film o posledních letech výjimečné osobnosti, filozofu, učiteli a teologovi, mistru Janu Husovi, o nevšedním osudu, který se uzavřel krutou smrtí upálením na hranici.
Jan Lucemburský si v českých dějinách vysloužil dvě označení: král cizinec a král diplomat. O jeho diplomatických schopnostech svědčí jednání uskutečněné na Visegrádě v dnešním Maďarsku v roce 1335. Podpis mírových smluv mezi českým, polským a uherským králem stabilizoval politickou situaci střední Evropy a byl inspirací pro politiky v počátcích devadesátých let 20. století, kdy na stejném místě vznikla Visegrádská skupina neboli Visegrádská čtyřka (V4). Prezident Václav Havel tu inicioval podpis smlouvy, díky které se postkomunistické státy vyčlenily z východního bloku.
Ukázka popisuje, co to je archeologie a čím se tento vědecký obor zabývá.
Odborníci v pořadu Historie.cs představí, jak lze vyložit vývojovou linii člověka, i to, k čemu se tato linie přirovnává v současném vědeckém poznání. Upozorní rovněž na to, že neandertálci nebyli ve skutečnosti našimi přímými předky, ač jsme s nimi sdíleli společného předka.
Neandertálci mnohým evokují jistou primitivitu, nicméně současné vědecké poznání dokáže tyto představy účinně dementovat. Jak tedy neandertálci vypadali a jak komunikovali? Co bylo jejich fyzickými přednostmi? Měli bychom v souboji s nimi navrch? Odpovědi na tyto otázky nám nabídnou odborníci v pořadu Historie.cs.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Pod nehostinným povrchem Patagonie se ukrývají zásoby významných nerostných surovin, zemního plynu, železné rudy, zlata, ale hlavně křemeliny, teda zkamenělých mořských řas. Její vlastnosti jsou výjimečné a nabízí široké spektrum využití. Jelikož v důsledku klimatických podmínek není Patagonie příliš vhodné místo pro zemědělství, představuje těžba a zpracování křemeliny významnou ekonomickou aktivitu.
Prohlédneme si nejvyšší vodopád na české straně Šumavy, Bílou strž, dosahující celkové výšky 13 metrů. Leží v kaňonu Bílého potoka v nadmořské výšce 940 metrů a uzavírá stejnojmennou rokli, která je národní přírodní rezervací. Přímo nad vodopádem se nachází vyhlídka, ze které je možné pozorovat tuto působivou přírodní scenérii.
Klánovický les se nachází na východním okraji Prahy. Téměř celá pražská část lesa je chráněna jako přírodní park Klánovice-Čihadla, části z něj jako přírodní rezervace Klánovický les. Na procházku největším lesem na území našeho hlavního města se vydáme s místním hajným, zástupkyní občanského spolku i archeologem, který tu před lety prováděl průzkum a objevil dávno zaniklou středověkou vesnici.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.