06:38
Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Navštívíme je s Miroslavem Táborským.
Pořad seznamuje s Národní přírodní rezervací Soos. Přibližuje její vznik a geologickou stavbu.
Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
Trilobiti jsou zcela vyhynulou skupinou prvohorních mořských členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme například v oblasti tzv. Barrandienu, do něhož patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel také Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
Tam, kde z České republiky vybíhá do Německa Šluknovský výběžek, najdeme magické Lužické hory. V roce 1976 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast. Předmětem její ochrany je rozmanitá krajina pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů.
Laponsko je jedním z míst, kde lze v zimních měsících spatřit polární záři. Pracovníci observatoře v Rovaniemi, hlavním městě Laponska, vysvětlují, jak tento úkaz vzniká nebo jaké jsou předpoklady pro to, abychom mohli polární záři pozorovat. Vznik tohoto jevu vysvětlují i legendy původních obyvatel.
Které webové stránky mohou být praktickým pomocníkem pro zjištění aktuálních informací o hrozícím extrémním počasí, především riziku bouřky? Základem pro meteorologické výstrahy jsou aplikace ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu). Daniel Stach ale představí i další odborné weby, které mohou pomoci v předpovědích pro celou Evropu, například Meteoalarm, Estofex nebo Blitzortung.
Vývoj Kladna je neodmyslitelně spojen s železárnami Poldi. Po roce 1989 byl jejich provoz ukončen, tisíce lidí přišly o práci a areál začal chátrat. Video je doplněno o poznatky místních i pohledy na současnou podobu areálu.
Zlatá stoka na Třeboňsku je uměle vytvořený vodní kanál. Pro zdejší rybníky má velký význam, napájí a okysličuje jich téměř 60. Dříve také plnila vodou příkop, který chránil město Třeboň, a odvodňovala močály. Dnes je Zlatá stoka národní kulturní památkou.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.