09:45
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Film se zabývá cestou, kterou musí urazit káva, než se dostane na stůl, a hlavně také sociálními problémy, které pěstování kávy způsobuje pěstitelům. Ukazuje například agresivní postupy nadnárodních společností vůči pěstitelům kávy.
Nejprve se dozvíme o pěstování karibského bílého zlata, cukrové třtiny. Nezbytnou součástí produkce této plodiny je požár, který rostliny zbavuje uschlých listů. Získaná třtina se musí do 24 hodin zpracovat, z tohoto důvodu se cukrovary nachází v blízkosti plantáží. Třtinový cukr se využívá například pro výrobu rumu nebo čokolády. Právě kvůli produkci čokolády se v Dominikánské republice nachází i desítky kakaových plantáží. V závěru videa uvidíme zpracování kakaových bobů.
Zatímco dnes žije v Belize přibližně 300 000 obyvatel, na začátku letopočtu zahrnovala tamní populace Mayů přes milion lidí. S mayskou kulturou jsou spjaté pyramidy, které dokládají její vyspělost. Začaly se stavět již 1500 let před naším letopočtem. Vydáme se do někdejšího mayského střediska, Caracolu, kde si připomeneme historii této civilizace. Jak tato kultura zanikla?
Jihoamerická poušť Atacama je považována za nejsušší poušť na celém světě. Pro Atacamu je typický obrovský rozdíl mezi denními a nočními teplotami, v letních měsících může být tento rozdíl i 50 stupňů Celsia.
Pod nehostinným povrchem Patagonie se ukrývají zásoby významných nerostných surovin, zemního plynu, železné rudy, zlata, ale hlavně křemeliny, teda zkamenělých mořských řas. Její vlastnosti jsou výjimečné a nabízí široké spektrum využití. Jelikož v důsledku klimatických podmínek není Patagonie příliš vhodné místo pro zemědělství, představuje těžba a zpracování křemeliny významnou ekonomickou aktivitu.
První horská železnice se standardním rozchodem na světě byla zprovozněna roku 1854 v Rakousku. Byla pojmenována podle tamního průsmyku Semmering. Tento název se používá i pro další železnice tohoto typu. Jako Pražský Semmering je označována část trati vedoucí ze Smíchova do Jinonic. Na osmi kilometrech tady vlaky překonávají výškový rozdíl 93 metrů.
Než potraviny skončí na našem talíři, často putují tisíce kilometrů. Jistě je nemožné, abychom v otevřeném trhu, jakým je Evropa, konzumovali pouze české zboží. Avšak často si přístup k českým či lokálním potravinám komplikujeme my sami důrazem na co nejnižší cenu. Když dáme přednost podpoře lokálních produktů před péčí o naši peněženku, možná nás nakonec překvapí, co všechno si budeme moci dopřát.
V jaderné elektrárně Temelín pracuje na různých pozicích asi 1100 lidí. Někteří z nich nás seznámí s náplní své práce, přísnými bezpečnostními opatřeními a spolu s nimi se podíváme do útrob samotné elektrárny.
Průtok Vltavy byl v době povodní v roce 2002 stonásobně vyšší, než je obvyklé. Velká voda tehdy zaplavila 18 stanic metra. Z rozhovoru s vedoucím dispečinku Dopravního podniku hlavního města Prahy se dozvíme, jak moc velká voda v roce 2002 zasáhla do provozu metra v hlavním městě, jaké škody tam napáchala, jak se škody odstraňovaly a jaká opatření byla přijata do budoucna.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.