09:45
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Film se zabývá cestou, kterou musí urazit káva, než se dostane na stůl, a hlavně také sociálními problémy, které pěstování kávy způsobuje pěstitelům. Ukazuje například agresivní postupy nadnárodních společností vůči pěstitelům kávy.
Rozhovor s cestovatelem Jiřím Jílkem nejen o plantážním zemědělství kávy a kakaa v Jižní Americe, ale také o potomcích Čechů v Uruguayi.
V reportáži uvidíme práci na projektu Praga-Haiti. Jedním z jeho hlavních cílů je zpřístupnění vodních zdrojů (vrtání studen) a kvalitnější lékařská péče a vzdělání pro místní, extrémně chudé, ale přesto vytrvalé a houževnaté obyvatele. Reportáž je doplněna jak o pohledy českých dobrovolníků na současnou situaci na Haiti, tak o životní příběhy obyvatel Haiti. Také navštívíme místní školu a seznámíme se s dětmi zapojenými do programu adopce na dálku a jejich sny a přáními. Co je největším problémem místních?
Maroonové žijící na jižní Jamajce jsou potomci Afričanů, kterým se podařilo uprchnout do hor z otroctví. 6. ledna si v Accompongu připomínají den, kdy jejich předci podepsali mírovou dohodu s kolonizátory. Mezi Maroony (z anglického výrazu pro uprchlého otroka) patří také fenomenální atlet a nejrychlejší muž planety, Usain Bolt, na kterého místní v reportáži vzpomínají.
Argentina je dnes největším producentem vína v Jižní Americe. Centrum kvalitních argentinských vín a zároveň největší vinařskou oblastí je Mendoza. Teplé a suché klima společně s vysokou nadmořskou výškou zde tvoří perfektní podmínky pro pěstování nejrůznějších odrůd vína. Díky suchu je tu minimum škůdců, voda je do oblasti přiváděna závlahovým systémem vybudovaným Inky. Studené noci dodávají hroznům potřebné aromatické látky a teplé slunečné dny zase dost cukru.
Nízký stav vody v létě 2022 významně omezil nákladní lodní dopravu na Rýnu a na dalších německých řekách. Dopravní společnosti proto nemohly nakládat své lodi naplno. Nedostatek vody se týká hlavně části řeky jižně od Duisburgu a Kolína nad Rýnem. V tomto místě došlo k poklesu hladiny natolik, že hrozilo úplné zastavení dopravy. Rýn je zásadní dopravní tepnou pro přepravu obilí, hnojiv, uhlí nebo ropných produktů.
Výroba krajek v Belgii probíhá již více než 800 let. Největší rozvoj nastal v 16. století společně s tvorbou gobelínů, které můžeme najít také na českých zámcích. I v současnosti je poptávka po krajkách a gobelínech stále vysoká, jelikož se jedná o uznávané ruční práce.
První horská železnice se standardním rozchodem na světě byla zprovozněna roku 1854 v Rakousku. Byla pojmenována podle tamního průsmyku Semmering. Tento název se používá i pro další železnice tohoto typu. Jako Pražský Semmering je označována část trati vedoucí ze Smíchova do Jinonic. Na osmi kilometrech tady vlaky překonávají výškový rozdíl 93 metrů.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.