03:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Česká výprava v čele s Bohumírem Jánským představuje výsledky své expedice, která přesně zaměřila pramen Amazonky. Zachycen je i spor s National Geographic o prvenství.
Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
Kvalitu ovzduší celosvětově ohrožuje postupující klimatická změna a s ní související nárůst lesních požárů. Vzájemně se posilující důsledky mají vliv na zdraví lidí, kvalitu životního prostředí a zemědělství. Jak přesně to probíhá, vysvětluje vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Hovorka.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
S Objektivem (2024) se vydáme do Ekvádoru, jedné z geograficky nejpestřejších zemí světa. Najdeme zde pláže i velehory, zasněžené vulkány, pestrobarevné trhy, jezera, mlžný prales nebo vzácné druhy zvířat. V ulicích Quita se můžeme prakticky seznámit s Coriolisovým efektem, stačí se dívat na vodu vytékající z umyvadla.
S Objektivem (2014) se vydáme do brazilského velkoměsta Rio de Janeiro, které patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa na jižní polokouli. Město má však také problémy s kriminalitou a násilím, především v oblasti chudinských čtvrtí, zde nazývaných favely.
Reportáž z pořadu Objektiv (2018) představuje Kansas, převážně rovinaté území ležící přibližně uprostřed Velkých plání. Tamní letecký průmysl patří k největším v USA. Kansas má obrovský potenciál ve výrobě větrné energie, často jej však ohrožují tornáda, tak jako tomu bylo na začátku pohádkové knihy Čaroděj ze země Oz. Tady začal první z konfliktů toho, čemu se dnes říká válka Severu proti Jihu. V zemědělské krajině se střídají rozlehlá pole obilí a slunečnic. Původní prérie s metrovými travinami a majestátními bizony najdeme dnes pouze v místních rezervacích.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
13 718
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.