01:45
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
Tématem pasáže je litosféra neboli kamenný obal Země. Ta je rozpraskaná na litosférické desky. Pod těmito deskami je další vrstva, takzvaná astenosféra, která je tvořena roztavenými horninami, takže na ní litosférické desky doslova plavou.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Prachatice vznikly v podhůří Šumavy na důležité obchodní Zlaté stezce. Město a jeho občané díky obchodu bohatli a okázale to dávali najevo. Na Velkém náměstí vyrostla celá řada výstavních renesančních domů s bohatou malířskou výzdobou. Svou podobu si centrum zachovalo z velké části dodnes, a proto bylo v roce 1981 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
V 90. letech 19. století byla v Plzni postavena takzvaná Velká synagoga. Jedná se o mimořádnou stavbu v rámci České republiky, ale i ve světovém měřítku – pojme údajně až 2 500 osob. Svému účelu však příliš dlouho nesloužila. Na konci 30. let 20. století přišla zlá doba, druhá světová válka a holocaust, při kterém zahynulo přibližně 90 % československých Židů.
V roce 1996 byly Bílé Karpaty zapsány na prestižní seznam biosférických rezervací UNESCO. Patří totiž k nejvýznačnějším přírodním a kulturním krajinám Evropy. Bělokarpatské květnaté orchidejové louky se navíc řadí k druhově nejbohatším společenstvům světa. Originální symbióza kytek a hub udělala z Bílých Karpat jeden z nejcennějších biotopů v Evropě.
Navštívíme největší rumunské pohoří, Fagarašské hory. V tomto pohoří najdeme nejvýše položenou silnici v Rumunsku. Je možné se po ní dostat až do nadmořské výšky 2034 m, nicméně vzhledem ke zdejšímu drsnému počasí je po většinu roku neprůjezdná. V podhůří Fagarašských hor leží město Fagaraš, kde uvidíme stavbu nového kostela, což není ani v dnešní době v Rumunsku neobvyklé.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Václav Cílek provádí méně známými českými pískovcovými skalními městy a vysvětluje, čím jsou světově unikátní.
Nikaragua je největší zemí Střední Ameriky, zároveň však patří mezi nejchudší státy tohoto regionu. Na území Nikaraguy se nachází stejnojmenné jezero, vzdálené jen 20 km od Tichého oceánu. Již španělští kolonizátoři chtěli jezero propojit s oceánem pro usnadnění lodní dopravy, výstavba Panamského průplavu však tyto plány narušila. Na propojení jezera s Pacifikem se znovu začalo pracovat až v roce 2014, kvůli nákladům ale není jisté, zda bude dokončeno.
12 258
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.