06:07
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti Poodří je harmonicky utvářená krajina nivy řeky Odry a jejích přítoků. Niva horního toku jedné z největších evropských řek a lužní lesy zasahují na samý okraj jednoho z nejprůmyslovějších měst v zemi.
V širším okolí řeky Moravy se těží její staré písečné nánosy. Mnohé pískovny zatopila podzemní voda a z některých se staly unikátní biotopy, v nichž je díky filtraci přes písčité vrstvy voda křišťálově čistá.
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Historie těžby grafitu na Českokrumlovsku sahá až do poloviny 18. století. Důl na těžbu nerostu využívaného nejen k výrobě tužek, ale i v jaderné energetice byl v Českém Krumlově otevřen v roce 1975. Těžilo se do roku 2003. Důvod k ukončení těžby byl ekonomický, dovoz grafitu z Číny je totiž levnější. V roce 2008 byl důl otevřen veřejnosti.
Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Kunětická hora je název zříceniny, která stojí na vrcholu stejnojmenného kopce. Pochází z 15. století a nachází se přibližně pět kilometrů od Pardubic. Na počátku 20. století byl rozpadající se hrad zachráněn a přestavěn mj. slovenským architektem Dušanem Jurkovičem do dnešní podoby. Neméně zajímavý je rovněž geologický původ vrchu Kunětická hora, souvisí totiž s třetihorní tektonickou činností na našem území.
Jaroslava Filipa sbírání meteoritů zaujalo natolik, že pro svou sbírku zřídil ve Frýdku-Místku vlastní muzeum, kterým nás v této reportáži osobně provede. V muzeu najdeme všechny základní typy vesmírných kamenů, které si detailně prohlédneme. Většina z nich pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Součástí sbírky jsou i vltavíny.
Jak vznikly rostliny a kdy se vůbec objevily? A kdy probíhal zlatý věk rostlin? Jak to tehdy na Zemi vypadalo? První rostliny byly takzvané nižší rostliny, což byly sinice a řasy. Zlatý věk rostlin spadá do období karbonu, kdy bylo v atmosféře více kyslíku než dnes. I díky tomu dosahovaly tehdejší plavuně a přesličky výšky 30 i 40 metrů. To samé se týkalo i tehdejšího hmyzu.
Hranická propast se nachází nedaleko železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Jak je propast skutečně hluboká, se neví. Na dně se totiž nachází jezírko, které vodu bere v hloubkách stovek metrů. Toto území bylo jako evropsky významná lokalita zařazeno také do soustavy Natura 2000.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
14 145
865
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.