02:26
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Jedním z klenotů Broumovska je benediktinský klášter. Založen byl ve 14. století a jeho budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer spolu se svým synem Kilián Ignácem.
Stavba metra D z Pankráce na Nové Dvory započala v roce 2022. Náklady by měly být okolo 52 miliard korun. Na některých místech bylo nutné před zahájením stavby ještě provést geologický průzkum, jak uvidíme v následující reportáži.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě po největším jihokorejském přístavu k ocelovým velikánům moří, na ochutnávku syrových ryb, do nekonečných pater prosklených mrakodrapů i za papírovými střevíčky pro štěstí. Vydejte se s námi do země, která skýtá tisíce možností.
„Holandská“ vesnice je příkladem necitlivého využití původně horské louky v národním parku Šumava. Pořad varuje před necitlivými zásahy do české přírody.
Jak žijí, kde bydlí a čím se živí lidé na venkově v Etiopii.
V tomto díle pořadu Na cestě se vydáváme do Telče, renesanční perly, která byla v roce 1992 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Bílé Karpaty, pohoří na rozhraní České republiky a Slovenska, nepatří k nejnavštěvovanějším koutům naší země. Přesto jsou však jedinečné, na místních loukách a pastvinách každoročně kvete asi dvacet druhů vzácných orchidejí. A jaké další krásy nás tu čekají?
Roku 2022 jsme si připomenuli 300 let od vysvěcení kostela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Tato stavba je považována za jeden z vrcholů barokní architektury. I proto byla roku 1994 zapsána na Seznam kulturního dědictví UNESCO. V posledních letech probíhala rekonstrukce kostela, v této reportáži si prohlédneme výsledek. Zároveň bude připomenuta historie této ojedinělé stavby.
K úmluvě, která chrání světové kulturní dědictví, přistoupila Česká republika v roce 1990. Koncentrace památek UNESCO v České republice patří vzhledem k rozloze státu mezi nejvyšší na světě. Na Seznamu světového dědictví je zapsáno v současné době 14 památek a území. Které to jsou?
Zámky Mcely a Loučeň, nyní již v rukou soukromníků, nesou podpis rodu Thurn-Taxisů a mají podobný osud. Zámek Mcely byl po nástupu komunismu zkonfiskován a sloužil jako sklad civilní obrany, pak dlouho chátral. Zámek Loučeň byl během 2. světové války vyrabován jak Rudou armádou, tak místními obyvateli. Obě památky se však dočkaly své záchrany.
Víceúčelový Stadion odborářů vznikl v polovině 50. let minulého století v centru Ostravy. Jednalo se tehdy o největší stadion v Československu, jeho kapacita byla neuvěřitelných 60 tisíc lidí. Stavěl se však velmi svérázným způsobem. Na konci 90. let došlo z důvodu špatného technického stavu stadionu k jeho demolici a dnes v těchto místech stojí obchodní centrum. Smutný je rovněž osud architekta stadionu Rudolfa Šajdka, který byl odsouzen k 12 letům vězení.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Pražská Invalidovna je naší největší světskou barokní stavbou, ač se z původního záměru stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavila pouhá devítina. Vysloužilým vojákům sloužila až do 30. let 20. století, poté zde sídlil vojenský archiv. Tato velice zajímavá stavba se objevila v řadě filmů. V současnosti patří NPÚ, který ji přebudovává na nové kulturní a výstavní centrum.
14 037
797
4 771
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.