02:26
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Jedním z klenotů Broumovska je benediktinský klášter. Založen byl ve 14. století a jeho budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer spolu se svým synem Kilián Ignácem.
Beroun byl založen v 11. století, o 200 let později získal městská práva. Jeho historii dodnes připomíná řada zachovalých památek v centru města, například Horní a Dolní brána, které si prohlédneme. Také se vydáme ke zbytkům městských hradeb, které patří k nejstarším objektům v Berouně a jsou i památkou na dobu, kdy naše území pokrývalo druhohorní moře.
Jak vypadal Prosek před několika desetiletími? Na starý idylický Prosek vzpomíná místní pamětnice nebo emeritní kronikář Prahy. Podíváme se také na proces zachraňování místního hostince, jehož kořeny sahají až do středověku.
Vydáme se chráněnou krajinnou oblastí Broumovsko po trase od polských hranic směrem ke kapli Hvězda. Tato trasa se může pochlubit původním benediktinským značením vyrytým do skal. Turisté tuto oblast totiž objevili již v 19. století. Čeká vás tu mnoho netradičních zákoutí a výhledů.
Úzkorozchodná průmyslová dráha v Mladějově vznikla během 1. světové války pro přepravu vytěženého materiálu. Těžba v oblasti byla ukončena v roce 1991, čímž dráha ztratila využití. Díky místním nadšencům byla železnice i původní vlaky zachovány a dnes slouží návštěvníkům přilehlého muzea.
Vyšehradský kodex představuje vůbec nejcennější rukopis České republiky. Jedná se o tzv. evangelistář, který vznikl patrně k příležitosti korunovace Vratislava II. Dnes je rukopis uložený v Národní knihovně a my se na něj společně podíváme ve videu z pořadu Poklady Klementina.
Zhlédněte zajímavý rozhovor s Eliškou Fučíkovou, ředitelkou odboru památkové péče na Pražském hradě, mimo jiné o tom, co objevila v depozitáři Pražského hradu v pozůstalosti po Rudolfu II. Nejen o důkazech spojení Rudolfa a kabaly, ale také o tom, že Rudolf sice zanechal dědicům astronomické dluhy, ale díky němu byla Praha ve své době kulturním centrem Evropy.
Na místě dnešního zámku v Lysé nad Labem stával hrad ze 13. století, který zbourali husité, pak obnovili Smiřičtí a v 16. století jej král Ferdinand I. nechal přestavět na renesanční zámek. Zámek pak prošel několika úpravami v různých uměleckých slozích. Před více než 80 lety babička rodu Bořek-Dohalských zámek prodala státu a šlechtickému rodu zůstal jen zahradní domek. Dnes zámek slouží jako domov seniorů, z původního zařízení zámku nezbylo nic. Zámecký park je se zámkem kulturní památkou ČR.
Podle mnohých statistik představuje Kodaň jedno z nejlepších míst k životu. My se společně vydáme například do královského paláce Amalienborg, do zábavního parku Tivoli, který je druhým nejstarším zábavním parkem na světě, na kulatou věž Rundetaarn, do přístavu Nyhavn a nebude chybět ani moderní architektura. Vydejte se s námi do města cyklistiky a zkuste si tipnout, co má kodaňská historie společného s českou šlechtou.
V následující reportáži uvidíme hlavní a zároveň největší město Ománu, Maskat. Toto milionové město je kulturním, hospodářským i ekonomickým centrem celého státu. Prohlédneme si sultánský palác, největší ománskou mešitu, národní muzeum a další architektonicky zajímavé stavby. Poté se vydáme i na tradiční tržiště.
Cestopis popisující život běžných i bohatých lidí v indickém Kašmíru.
Berlínská podzemní dopravní síť začala vznikat na konci 19. století, kdy se město začalo výrazně rozrůstat. Každá stanice byla budována podle jiného stylu. Na nejstarších stanicích si dodnes můžeme prohlédnout původní podobu včetně typických kovových konstrukcí. Podle autora má i svou typickou vůni, kterou v podzemních drahách v jiných městech nenajdete. A co je na ní magického?
13 863
776
4 739
1 346
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.