02:26
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Jedním z klenotů Broumovska je benediktinský klášter. Založen byl ve 14. století a jeho budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer spolu se svým synem Kilián Ignácem.
Klášter v Pannonhalmě je jednou z osmi maďarských památek zapsaných na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na seznam bylo toto místo přidáno v roce 1996, tedy 1000 let po svém založení. Pannonhalmské opatství mělo v maďarské historii velký význam a má i zajímavou spojitost s dějinami českých zemí.
Adam Václav Michna z Otradovic byl jedním z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů a básníků 17. století. Psal především duchovní hudbu s vlastními básnickými texty. Řadu písní napsal pro literátské bratrstvo, ve kterém se sdružovali neprofesionální kostelní zpěváci a hudebníci z řad měšťanů a řemeslníků. Mnoho jeho písní zlidovělo a některé z nich, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes.
Nakladatel, spisovatel, historik, filozof či vysokoškolský pedagog – všechny tyto činnosti ve svém životním poslání spojoval významný humanista 2. poloviny 16. století Daniel Adam z Veleslavína. Skrze úryvky z Veleslavínova díla a prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta se dozvídáme, v čem tkví význam osobnosti, po níž je pojmenována dokonce celá historická epocha.
V chrámu sv. Mořice v Kroměříži bylo nutné restaurovat stará vitrážová okna. Jak se rekonstruují gotická okna? To se dozvíte v ukázce od toho nejpovolanějšího. Koho? Podívejte se sami.
Jedno z nejstarších polských měst, Lublin, se nachází na východě dnešního Polska. Před druhou světovou válkou zde žila velká židovská komunita a město si proto vysloužilo přízvisko Jeruzalém severu. V těsné blízkosti města se nachází Majdanek, nechvalně proslulý nacistický koncentrační tábor, kde zemřelo téměř 80 000 lidí. Samotný Lublin je skutečným turistickým lákadlem východního Polska se spoustou jedinečných památek.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
Telecí je vesnickou památkovou zónou a je příkladem vesnice lánového typu na okraji Vysočiny. Pořad také vysvětluje, co jsou to vesnice lánového typu.
Stavba metra D z Pankráce na Nové Dvory započala v roce 2022. Náklady by měly být okolo 52 miliard korun. Na některých místech bylo nutné před zahájením stavby ještě provést geologický průzkum, jak uvidíme v následující reportáži.
Asi nejvýraznějším objektem při pohledu na Ostravu jsou Vítkovické železárny, kterým se přezdívá „ostravské Hradčany". Založeny byly roku 1828 a v roce 1998 byl jejich provoz ukončen. Napřed to vypadalo, že budovy železáren budou chátrat, po rozsáhlé rekonstrukci jsou však znovu využívány. Zpřístupněna byla věž, vzniklo zde multifunkční kulturní centrum, konají se tu festivaly (Colours of Ostrava) a do budoucna je v plánu další rozšíření místních aktivit.
Na žižkovské nákladové nádraží mířily v minulosti vlaky s nejrůznějším nákladem. Denně tudy projíždělo na 200 vagonů. Jak nádraží fungovalo a vypadalo dříve? A jaké jsou plány do budoucna s jedním z největších pražských brownfieldů?
Neoklasicistní budova Podolské vodárny je výraznou dominantou pravého břehu Vltavy. Kromě toho, že odtud k Pražanům putuje pitná voda, v ní vzniklo muzeum mapující historii oboru zpracování pitné vody. Nahlédneme do ní a nakoukneme pod pokličku zpracování pitné vody.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.