02:26
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
Jedním z klenotů Broumovska je benediktinský klášter. Založen byl ve 14. století a jeho budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer spolu se svým synem Kilián Ignácem.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Pod značkou Avia si nejspíše většina z nás představí nákladní automobily. Prvními dopravními prostředky, které Avia začala vyrábět, však byla letadla, a stalo se tak už krátce po vzniku samostatného Československa. Reportáž představí historii této firmy i její nejznámější produkty z oblasti letecké i automobilové dopravy.
Zlatá stoka na Třeboňsku je uměle vytvořený vodní kanál. Pro zdejší rybníky má velký význam, napájí a okysličuje jich téměř 60. Dříve také plnila vodou příkop, který chránil město Třeboň, a odvodňovala močály. Dnes je Zlatá stoka národní kulturní památkou.
Ještě před několika lety se Hranická propast krčila co do zájmu světových odborníků ve stínu Macochy. Čím se tyto dva unikátní krasové jevy liší? Jezírko na dně Hranické propasti začalo lákat speleology ve chvíli, kdy měli k dispozici robotické ponorky. Překvapila je mocnost zdejšího vápence a přítomnost agresivní geotermální uhličité vody, která nejhlubší propast světa vytvořila. Opačně než jiné propasti – odspoda nahoru.
Výbor pro lidská práva OSN vydal doporučení, podle něhož by se neměli vracet do zemí původu ti, kteří prchají před následky globálního oteplování. Jakou právní váhu má toto doporučení při udělování azylu? A na základě jakých kritérií Ženevské úmluvy mohou uprchlíci získat mezinárodní ochranu? Ze kterých míst tito lidé přicházejí? Jak se environmentální migrace projeví v České republice? Nejen na tyto otázky odpovídá Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.
V ulicích moderní megalopole Šanghaj se dozvíme o současné podobě Číny z hlediska politické situace i ekonomiky, která ovlivňuje celý svět. Poté se vydáme na venkov za připomenutím tradičních čínských hodnot, které byly uznávány před nástupem komunismu.
Na severu Gruzie se nachází tzv. Svanetie, extrémně odlehlá oblast sevřená pětitisícovými vrcholy Velkého Kavkazu. Nejvýše položené osady leží až 2200 m. n. m. Právě nadmořská výška oblasti je hlavním důvodem toho, proč nebyla Svanetie na rozdíl od Gruzie nikdy okupována. Obyvatelé regionu, Svanové, jsou hrdým jihokavkazským národem, který v oblasti žije více než 2000 let.
Na Menorce najdeme zhruba 1500 prehistorických památek. Kamenné monumenty ve tvaru písmene T (tauly) jsou největší záhadou ostrova. Nejspíše sloužily k náboženským obřadům. V blízkosti taulů se často nachází talayoty, tehdejší strážní věže. Zajímavé jsou i navety, které se využívaly jako hrobky, nebo skalní jeskyně s rozličnými funkcemi.
Staré obilné silo na okraji Olomouce si na počátku tisíciletí koupili manželé Králíkovi a na jeho vrcholu se rozhodli vybudovat bydlení k trvalému užívání. Jejich vila na obilném sile je v Česku naprosto originální. Podívejte se sami.
Kulturní dědictví spoluvytváří to, kým jako společnost jsme. Vojta a památkář Blaha všem připomenou, že kulturní dědictví má historický i společenský význam a ten je legislativně chráněn zákony. Na mezinárodní úrovni o hmotné i nehmotné dědictví pečuje UNESCO. Na lokální úrovni může přispět každý z nás – když najdete věc, která by mohla mít historický význam, oznamte to příslušným institucím.
František Palacký a František Ladislav Rieger patří k nejvýznamnějším postavám českých dějin. Oba jsou spjati rovněž se zámkem Maleč nedaleko Chotěboře, na němž pobývali. Přímý potomek těchto dvou významných osobností naší historie nám přiblíží jejich politickou činnost a provede nás po zámku. Připomene i skladatele Antonína Dvořáka, který byl na zámku častým Riegrovým hostem.
Dřevěný kostel ve Velké Lhotě na Valašsku je unikátní stavbou, která se dochovala ve své původní podobě do dnešních dnů. Stavba vznikla po vydání tolerančního patentu Josefa II., ale přesto nemohla mít věž ani zvon. Podívejte se na stručný medailon kostela, v němž na konci 19. století dvacet let působil jako farář autor Broučků Jan Karafiát.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.