02:03
Rozhovor s odborníkem
Jak si to nejen v posteli udělat o něco lepší? Masturbace nám přináší příjemné pocity a také poznání vlastního těla. To, co se nám líbí, můžeme využít při sexu s partnerem / partnerkou. Sex nám také může zpříjemnit či ozvláštnit celá řada sexuálních pomůcek, ale i různé kinky a fetiše. Pokud souhlasí všichni zúčastnění, představivosti se meze nekladou. Ale nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
„Myslíte si, že by se obsah sociálních sítí měl nějak regulovat?“ To je otázka nejen pro odborníky, ale i žákovské publikum. Mluvčí se ve videu zamýšlí nad nenávistnými komentáři na sociálních sítích i svobodou slova ve virtuálním prostoru.
Václav Klaus vysvětluje v roce 1992, co znamená již zlidovělé polistopadové „utahování opasků". Zamýšlí se nad probíhající ekonomickou transformací doby a režimu a vymezuje se proti tomu, že by občané byli oběťmi událostí. V neposlední řadě vyjasňuje, že „utahování opasků" není jeho výrok, byť je mu často připisován.
Jindřich Štreit je český dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života. Za minulého režimu byl, mírně řečeno, nepohodlným. Zaměřuje se na dokumentování života na venkově a věnuje se i sociálním tématům. Na jeho fotografiích skoro nikdy nechybějí lidé. Jak k nim a k fotografování přistupuje a jaký vidí rozdíl mezi životy lidí před a po sametové revoluci, prozradí v ukázce, která zároveň nechá nahlédnout do jeho tvorby.
Josef Jařab je amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel, bývalý senátor a bývalý rektor Univerzity Palackého. V několika minutách výstižně shrnuje, co je podstatou demokracie a jaké musí existovat opory a podmínky, aby mohlo demokratické zřízení správně fungovat. Jako jedny z nejdůležitějších aspektů uvádí demokratické vzdělávání, angažovaného, a je-li třeba, i neposlušného občana a fungující občanskou společnost.
Seznámíme se s osudem zámku v Litenčicích: od krátkého historického přehledu přes smutný osud zámku i rodiny Podstatských po roce 1948 až po navrácení majetku díky restitucím. Zámek byl sice v katastrofálním stavu, ale rodové pouto a závazky jsou silné, proto se současní majitelé rozhodli dát své sídlo do pořádku. Srovnávací záběry hovoří za vše.
Po vzniku Charty 77 následovala ze strany komunistického režimu odvetná kampaň. Propaganda, která se denně odehrávala především na stránkách Rudého práva, ještě nabrala na agresivitě a intenzitě. Hromadná podpisová akce Anticharty v Národním divadle zdaleka nebyla jediným obludným nápadem komunistů v roce 1977, ale stala se nejznámějším. Desítky oblíbených umělců nahnaných do pasti, bez odvahy se vzepřít. Lze je za to soudit?
Jak vypadá žebříček aplikací, které o nás, uživatelích, ukládají nejvíce dat? Kralují mu sociální sítě? Ve videu najdete nejen takový žebříček, ale také například vysvětlení procesu a rizik prolínání dat ze sociálních sítí a fungování států.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak funguje lidská představa o umělé inteligenci. Jak vypadá typický archetyp robota v televizním zpracování nebo v literatuře? Co je největší problém televize při zobrazování současné umělé inteligence? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize.
Dobré zdroje jsou základem témat, jimž se věnuje investigativní žurnalistika. Na konkrétních příkladech novinářka vysvětluje, co je při její profesi klíčové a jak pracuje se zdroji.
Základní otázka, která možná napadla každého diváka zpravodajství – kdo určuje, která zpráva a kdy bude zařazena? Žurnalistka dává nahlédnout pod pokličku procesu výběru zpráv do vysílání. Zdroj, aktuálnost, skladba vysílání, názor editora, to vše rozhoduje. Nebo je toho mnohem víc?
Prezident Beneš při své cestě Slezskem navštívil Opavu. Jak tuto událost zachytily tehdejší kamery? Podívejte se na archivní záběry.
Televizní zpravodajství Československé a později České televize vždy přinášelo divákům důležité informace. První den okupace Československa v roce 1968 seděla před kamerou Kamila Moučková, kterou později ze studia vyvedli ozbrojení sovětští vojáci. Jak vypadalo vysílání během listopadu 1989? A při jakých důležitých momentech nechyběla televize v posledních letech? Podívejte se na reportáž, která vznikla při příležitosti 70. výročí začátku vysílání ČST.
Hoaxy neboli falešné poplašné zprávy. Většinou za nimi stojí něčí nekalý úmysl nebo snaha ovlivnit určitou skupinu lidí. Jak takovou zprávu poznáte? Jaké jsou její typické znaky?
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.