06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Reportáž o tom, jak se měří tání horských ledovců v bolívijských Andách. V reportáži jsou popsány příčiny i důsledky tání.
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Historie ostravského černouhelného dolu Michal se začala psát v roce 1843. O 13 let později ho pak koupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která provozovala železnici z Vídně k polským solným dolům. Vlastnila ho až do znárodnění v roce 1945. Pod jejím vedením byl v roce 1915 přestavěn a elektrifikován. Od té doby nedoznal podstatnějších změn, a i proto je od roku 1995 chráněn jako národní kulturní památka.
Oblast mezi Břeclaví a Mikulovem je nazývána zahradou Evropy. Celý Lednicko-valtický areál, krajina i památky, byl zapsán v roce 1996 na seznam památek chráněných UNESCO. Nejrozsáhlejší uměle vytvořený krajinářský komplex ve střední Evropě vybudovali Lichtenštejnové. Dnes patří kdysi nehostinné místo s močály k nejnavštěvovanějším památkám celé České republiky.
Rokytka je nejdelší ze všech potoků, které protékají Prahou. V roce 1982 se přírodovědec a ochránce přírody Ivan Makásek vydal podél Rokytky a svoji pouť tehdy popsal v časopise Nika. Po 40 letech se Ivan Makásek podél Rokytky vydává znovu a pokouší se srovnat, jaký byl tento tok v minulosti a jak vypadá dnes.
Starý Spořilov je největší zahradní město velké Prahy, do něhož se vtělil duch masarykovské republiky. Čtvrti dnes nikdo neřekne jinak než Starý Spořilov. Historií tohoto unikátního zahradního města nás provede moderátor Petr Vizina a jeho hosté.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.