06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Přehradní nádrže jsou nejviditelnějším zásahem člověka do přírody. Co vše se skrývá pod hladinou přes 70 kilometrů dlouhé přehrady můžeme vidět v období, kdy její hladina dočasně poklesne. Na přelomu let 2019 a 2020 byla přehrada dočasně upuštěná a některé staré silnice jezy i pobřežní mostky objevily nad hladinou poprvé od 60. let. Na příkladu Orlické přehrady si alespoň částečně připomeneme původní vzhled říční krajiny v této oblasti před tím, než vznikla přírodní kaskáda.
V CHKO Jizerské hory pramení hned několik řek. Kromě nejznámější řeky Jizery ještě Lužická Nisa a Smědá. Meandry na horním toku Jizery lemují státní hranici s Polskem. Na polské straně najdeme i pramen této řeky. V 16. a 17. století byla v okolí Jizery objevena naleziště drahých kamenů, jako jsou safíry, rubíny nebo granáty, a také polodrahokamů.
Vrch Borek naproti velhartickému hradu je prošpikovaný štolami, před staletími totiž býval významným nalezištěm stříbrné rudy. Ještě než se horníci pustili do těžby stříbra, rýžovalo se na Velharticku, na březích řeky Ostružné, zlato. Kromě tohoto drahého kovu je možné dodnes při rýžování objevit i granáty a rutily. Tyto a další šumavské minerály si můžeme prohlédnout v muzeu ve Velharticích.
Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vypravíme k ojedinělým vápencovým jehlovitým skalám zvaným Pinnacles (neboli pinákly), které patří mezi hlavní turistické atrakce jihozápadní Austrálie.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Ačkoli Železné hory nepatří mezi nejvyšší pohoří, vynikají geologickou stavbou i přírodou. Na řadě míst, jako je například Hedvikovská rokle, je krajina téměř nedotčená lidskými zásahy. Mrazové zvětrávání zde vytvořilo zajímavé útvary, dále bylo prostředí modelováno i erozní činností řeky Chrudimky. Zároveň zde najdeme umělé vodopády.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
13 787
776
4 719
1 341
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.