02:25
Když geografové poprvé v 19. století změřili nejvyšší horu světa, byla podle nich 8840 m vysoká. Od té doby už byl Mount Everest přeměřován několikrát. Vždy se výška trochu lišila, a to i v závislosti na tom, jestli se započítávala sněhová čepice na vrcholu hory. Měření z roku 2020 uvádí, že nadmořská výška nejvyšší hory světa je 8848,86 m. Jak se vlastně hory měří? Jak se počítá jejich výška? Na tyto otázky odpoví odborník ze stavební fakulty brněnského VUT profesor Viliam Vatrt.
Maledivy, ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu tvoří stejnojmenné souostroví. Souostroví Maledivy bylo ještě donedávna zemí závislou na oceánu a rybolovu. Skutečný rozvoj nastal, když sem ve velkém začali jezdit turisté. Stavějí se další a další domy, a jelikož spodní voda je zde jen metr hluboko, používají se ve stavebnictví neuvěřitelné metody, které jsme jako děti zkoušeli na pískovišti.
Cestopis popisuje místní život a kulturní tradice v izolovaném himálajském království Bhútán.
Váránasí, město ležící na břehu řeky Gangy v severoindickém státě Uttarpradéš, je považováno za svaté město hinduistů, buddhistů a džinistů. Lidé zde žili už před 5000 lety, je tedy jedním z nejdéle trvale osídlených měst na světě. Posvátná řeka Ganga patří mezi védská božstva. V jejích vodách se omývají miliony lidí ročně. Tyto rituální koupele mají očistit duši i tělo. Řeka Ganga je ale i vyhledávaným místem pro vysypání popela zemřelých.
V Bangladéši se lidem daří nejlépe v deltách velkých řek, a to z jasného důvodů – v jejich okolí je úrodná půda. Naopak ve městech je náročné najít práci. Čím vším se obyvatelé jedné z nejchudších zemí světa živí?
V Dháce, hlavním městě Bangladéše, žije velká část obyvatel ve slumech a denně do města proudí další lidé. S rostoucí populací města dochází k zahušťování počtu lidí i ve slumech a s tím přichází zvýšené šíření nemocí.
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
V Kappadokii najdeme rozmanité skalní útvary, kaňony i celá skalní města. Ve starověku se jednalo o jedno z nejdůležitějších center křesťanství. Ve zdejších skalách vznikaly modlitebny vyzdobené malbami. Později byly v oblasti budovány první kláštery. Jak vnímají Kappadokii v současnosti její místní obyvatelé? Samozřejmě jsou patřičně hrdí.
Reportáž připomíná 40. výročí íránské revoluce (1978 až 1979), jednu z událostí 20. století. Prostřednictvím rozhovoru s židovským uprchlíkem íránského původu přibližuje změny v zemi pod novým režimem islámské republiky, který zdaleka nedopadl jen na židy.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Podíváme se na ostrov Bilu Kyun, který obývají výhradně Monové, nejranější obyvatelé Myanmaru, kteří jsou rovněž považováni za zakladatele zdejší civilizace a také jako první v zemi začali vyznávat théravádský buddhismus. Najdete tu tedy samozřejmě i zlaté stúpy, typické pro buddhisty. Na ostrově se těží břidlice, ze které se vyrábí školní tabulky, a rostou zde kaučukovníky, z jejichž mléka se vyrábí guma.
Kde a jak v Praze kotví malé lodě či hausbóty k bydlení nebo přespání pro cizince? Projíždějící lodě mají záchytná místa ve veřejných přístavištích.
Bali je malý ostrov, politicky součást Indonésie. Na ploše o rozloze Ústeckého kraje se doslova tísní více než 4 miliony obyvatel. Ve většinově muslimské zemi je Bali ostrovem hinduismu, který je navíc ovlivněn místními přírodními kulty. Země je vyhledávanou turistickou destinací, zejména bohatých Australanů, přesto životní úroveň obyvatel ostrova není nikterak vysoká. Ve videu se dozvíme i o Češích, kteří tu rozjeli projekt na záchranu ohrožených karet obrovských.
Tornádo na jižní Moravě v červnu 2021 si vyžádalo nejméně 5 lidských obětí, stovky lidí byly zraněny a škody se vyšplhaly do miliard korun. Během chvíle přišli místní obyvatelé o střechu nad hlavou, kterou poničilo buď samotné tornádo nebo silná bouře. Škody způsobené tornádem zapříčinily také rozsáhlé výpadky elektrického proudu, proto byl i vyhlášen stav nouze.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.