Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
V pasáži z pořadu Malá noční povídka si můžeme poslechnout úvod méně známé povídky Boženy Němcové Výklad historie s duchařskou tematikou a historkou o mladíku Janu Žižkovi z prostředí pražského hokynářského krámku.
Poslechněte si autentický záznam pasáže z pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v níž 16. září 1966 poprvé zaznělo jméno Jára Cimrman. Předmětem následného rozhovoru se Zdeňkem Svěrákem je právě tato postava. Zdeněk Svěrák připomíná i některá zahraniční nastudování cimrmanovských her.
Báseň Postel z druhé sbírky českého grafika, básníka a hudebníka Jana Zbořila s názvem Pohovka Sigmunda Freuda zazní v pořadu Jedna báseň, autoři čtou.
Franz Kafka dnes bývá řazen k největším autorům světové literatury 20. století. Nebylo tomu tak vždy. Nejen o tom, jak svět „objevil" Franze Kafku, hovoří ředitel Pražského literárního domu autorů německého jazyka David Stecher.
Podívejte se na krátkou reportáž ke čtyřicátému výročí uvedení postavy "největšího Čecha" na českou kulturní scénu. Co si o fenoménu Cimrman myslí její respondenti?
Pasáž pořadu České televize Písně českých básníků se věnuje básnické sbírce Slezské písně, zobrazující národní a sociální útisk obyvatel Slezska na konci 19. a začátku 20. století zejména na Opavsku, Ostravsku a Těšínsku.
Pásovec jménem Lebovský je jediným zvířetem svého druhu mezi spolužáky. A navíc ještě nesmělý a nemotorný. Vše se ale změní po setkání s Adamem. Jaký sport se rozhodli společně dělat? A co nakonec vybraný sport Lebovskému přinesl?
Na stromě Bajkovníku rostou listy i bajky. Za vlády bohyně Juno za ní přišel páv s přáním umět zpívat. Jak si bohyně poradila s jeho závistí? A jaké z toho vyplývá ponaučení pro nás? Podívejte se.
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, se dnes už nedozvíme, každopádně je zábavné poslouchat, jak to být mohlo. Pověst Mluvící ryby nás přenese pod hladinu rybníka, kde se spolu jeho obyvatelé domluví, jak si poradit s rybáři, kteří je chtějí ulovit. Jestli se jim to podaří a kdo nakonec zvítězí, to zjistíte v tomto díle Báchorek blanického rytíře.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.