01:40
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Z náměstí přijde Poutník do Manželské ulice. Průvodci mu chtějí ukázat rozkošný stav manželský. Přichází k velkým váhám u brány zasnoubení. Tam se váží muži se ženami, a když se k sobě hodí, jsou vpuštěni do manželského stavu. Jdou dál ke kováři, který k sobě manžele řetězy přikovává. Manželství je prý nejpevnější z lidských svazků. Poutník chce odejít, ale Mámení ho mámí, aby si také vybral ženu za manželku. On utíká pryč, ale najednou se něco stane. Vstoupí nakonec i Poutník do stavu manželského?
Známý text Jiřího Ortena "Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá..." v úpravě textaře Pavla Šruta a podání Luboše Pospíšila v pořadu Písně českých básníků. Hudbu složil Bohumil Zatloukal.
Michal Tallo je současný slovenský spisovatel a publicista. Portrét tohoto mladého tvůrce, který nespatřuje hranice mezi Českem a Slovenskem, zhlédneme v pořadu Slovenská čítanka. Společně s ním navštívíme nejen uměleckou galerii, ale i zákoutí Brna, a to vše s autorovým doprovodným komentářem vztahujícím se k jeho tvorbě.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Čtení je zábava. Karaoke čtení je tu proto, aby vám s ním pomohlo. Společně si čteme z knížky Dvanáct usmívajících se ježibab od Aloise Mikulky. Texty zároveň sledujeme na obrazovce. Učíme se správně intonovat, orientovat se v textu a rozšiřujeme si slovní zásobu. Dnes si přečteme příběh O chamtivém rybáři.
Že psal Havel jen o vážných tématech? Ale kdepak. Fiktivní interview na téma shánění prasete na zabijačku je toho důkazem. Poslechněte si ho v podání Kovyho. Video je z produkce Knihovny Václava Havla.
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, se dnes už nedozvíme, každopádně je zábavné poslouchat, jak to být mohlo. Pověst Mluvící ryby nás přenese pod hladinu rybníka, kde se spolu jeho obyvatelé domluví, jak si poradit s rybáři, kteří je chtějí ulovit. Jestli se jim to podaří a kdo nakonec zvítězí, to zjistíte v tomto díle Báchorek blanického rytíře.
Pohádka O prstenu a krásné zahradnici, kterou předčítá herec Josef Abrhám. Příběh vypráví o prstenu, který si dokáže navléci jen budoucí královna. Tou má být zahradnice, která si ale krále vzít nechce. Proto ji sudička promění v psa. Když ji poté v nové podobě potká princ, pomůže ji vrátit původní podobu. Pohádka je přeložena do znakové řeči.
„Pánové, jsme tu všichni? Je zle! Jede k nám revizor! Revizor z Petěrburgu. Inkognito!" Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi. Ten nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost.
Český básník, spisovatel, literární historik a organizátor kulturních událostí Petr Hruška v pořadu Jedna báseň recituje svůj „Market ve Frankfurtu".
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.