03:20
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Punková zpěvačka a trojnásobná matka vzpomíná na své mateřské začátky v 17 letech. Byl to punk a nerozvážnost, nebo naopak měla promyšlený plán, jak jít hledat štěstí do světa? Hlavními prioritami byla práce, školka a bydlení.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj hezoučké dívenky Jany, adoptované v pěti letech romskou rodinou. Kvůli své nezkrotné povaze a potížím se soustředěním si však často těžko hledala cestu ke svým spolužákům. Velmi blízko měla jen k sestřenici Alence. Jak zvládne Janička období dospívání, změnu třídního učitele a přechod na střední školu? Dokáže se přiblížit své biologické rodině?
Jaký je hlavní rozdíl mezi porodem v nemocnici a domácím porodem? Je porod doma jediná alternativa k tomu, co známe jako „klasiku“ z porodnice? Je porod spíše rutinní záležitost, nebo zážitek? Nad těmito a dalšími otázkami se v rozhovoru zamýšlí dvě matky. Jedna z nich je zároveň porodní asistentka, druhá herečka se dvěma dětmi.
Markéta a Roman ke své vlastní dceři Elišce přijali do pěstounské péče Terezku a Jirku, dvě děti se zdravotním handicapem, i když to takhle původně vůbec neplánovali. Terezka je kvůli dětské mozkové obrně upoutaná na vozík a své biologické rodiče nikdy nepoznala. V centru, které pomáhá rodičům pečujícím o postižené děti, se pak seznámili s Terezčiným kamarádem Jirkou. Toho si nejprve začali brát domů na víkendy do hostitelské péče. Hostitelská péče se potom změnila v péči pěstounskou.
Zhlédněte desetiletý časosběrný projekt Ptáčata o třídě dětí z okraje společnosti. Sledujeme desetiletý vývoj Janka, který byl už od malička považován za mimořádně nadaného sportovce. Jak se Janek popral s dospíváním a jak se mu dařilo ve sportu i v osobním životě dál?
Sex nás provází celým naším životem, doba cudných náznaků je dávno pryč, mýty ve společnosti však přetrvávají. Je pravda, že muži mají stále chuť na sex a touží pouze po ženách s perfektním tělem? A že masturbace v dětství a mládí je škodlivá? Jde o mýty, nebo fakta?
Záleží na velikosti penisu? Nebo jeho tvaru? Okolo penisu koluje spousta polopravd a mýtů, které je třeba uvést na pravou míru. Získejte odpovědi na nejčastější otázky o penisech a o tom, co umí.
Fyzická aktivita je pro naši duševní a emoční pohodu důležitá. Ke sportu emoce zkrátka patří. Jak ale může sportovci pomoci sportovní psycholog? A může sport pomáhat obyčejnému smrtelníkovi – nesportovci? Pomáhá sport také léčit psychiatrické onemocnění? A může být sport chápán jako prostředek ovlivnění negativních sociálních jevů, například agrese, násilí nebo dopingu? Pořadem provází Cyril Höschl.
Nessa, Lukáš, Mája, ale i celý floorbalový tým se snaží vyrovnat se střelbou ve škole, ze které se vyklubal špatný prank. Zafunguje školní intervence s trenérem a psycholožkou tak, jak bylo v plánu? Odkryjí se tam skutečnosti, které se střelbou zdánlivě vůbec nesouvisejí.
Inkluze neboli společné vzdělávání probíhá i na úrovni žáků cizinců a žáků s odlišným mateřským jazykem. Jak pohlížejí žáci na skutečnost, že jejich spolužák pochází z ciziny? Přináší přítomnost žáka cizince nějaké obohacení pro život ve třídě? Co naopak znamenal příchod do České republiky pro samotné žáky cizince? Museli se potýkat při nástupu do školy s jazykovou bariérou? A co je pro ně v češtině nejtěžší? O zajímavé zkušenosti se podělí i učitelé, kteří jsou sami cizinci.
Gestika, mimika, tón hlasu, postoj těla, dokonce i volba oblečení. Toto vše tvoří až 80 % našeho sdělení. Naučte se ji číst! Video nám například vysvětlí, jak poznat lháře, upřímný úsměv od neupřímného a co je to zrcadlení.
Matka Simona z malé obce u Jihlavy sama vychovává dvě děti. Starší Dany začíná v 15 letech proměnu z chlapce na dívku. Má za sebou konečný verdikt sexuologů, že je dívka v chlapeckém těle, a nastupuje na hormonální léčbu. Simona vzpomíná nejen na coming out své dcery, ale také na vyrovnání se s reakcemi okolí, na období depresí, šikany a nepochopení ze strany školy.
Populárně naučný cyklus o emocích ve vybraných interních oborech, o emocích doprovázejících naše zdravotní potíže a jejich překonávání. Půjde nám především o emoce pacientů a lékařů i o jejich vzájemné ovlivňování. Na příkladu cukrovky uvidíme, jaký dopad má psychická nálada nejen na vznik onemocnění, ale i samotný léčebný proces. Základním spojujícím tematickým rámcem tohoto dílu jsou úvahy o stresu, který je mnohdy jak spouštěčem nemoci, tak nechtěným průvodcem lékařů i pacientů při léčbě. Pořadem provází současný ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
12 234
675
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.