06:50
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je šestnáctiletá Johana, která zažívá trable kvůli špatnému rodinnému zázemí. Vlastní rozvedený otec se ji pod vlivem alkoholu dokonce pokusí znásilnit. Jak se správně zachovat a jaké jsou následky takového činu?
Občas se změní plány, a to i v těhotenství. Povídání s matkou, herečkou, která odkrývá svou zkušenost se zamlklými těhotenstvími, potratem i kyretáží. Co se ženě honí hlavou, když taková situace přijde? A k čemu se nejčastěji v myšlenkách vrací i potom?
Logo je grafický symbol, který slouží k reprezentaci společnosti, značky nebo produktu. Vizuální identita jde však ještě dál – zahrnuje kompletní soubor vizuálních prvků, jako jsou barvy, písmo, tvary a grafické vzory, které spolu tvoří jednotný vzhled a dojem o značce. Společně se podíváme na význam loga neboli značky a celého systému vizuální identity pro komerční i neziskovou sféru.
Na letních olympijských hrách v roce 2016 získal zlatou medaili pro Českou republiku jediný sportovec: judista Lukáš Krpálek. Okamžik jeho vítězství zachytil fotoreportér Vít Šimánek, který vzpomíná, jak fotografie vznikla a co vše toto vítězství doprovázelo. Připomíná i Lukášovo gesto na stupních vítězů.
Tak, jako po roce 1918 hledala svoji identitu nově vzniklá Československá republika, vytvářela si ji i nově vzniklá národní křesťanská církev, která od ledna roku 1920 nese ve svém názvu přídomek československá. Jak se její étos proměňoval v průběhu 20. století a jaký je v současnosti?
Jakub musí po krádeži v obchodním centru zaplatit poškozené škodu a je mu soudně udělen trest obecně prospěšných prací. Svým nezodpovědným chováním však spěje k dalšímu maléru – nabourá odcizený automobil.
V květnu 1989 se Václav Havel, když byl propuštěný z vězení, pustil do psaní petice Několik vět. Ta byla komunistickým režimem ihned odsouzena a autoři nařknuti z rozvracení společnosti. Jejich požadavky jsou dnes v demokratické společnosti samozřejmostí. Komunisté pomalu ztráceli na síle, už od začátku roku 1989, což dokazuje i to, že petici podepsalo během pár měsíců 40 tisíc lidí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Poslední veřejná poprava v Čechách, nepočítáme-li ty exemplární po druhé světové válce, proběhla na počátku sedmdesátých let devatenáctého století. Popraveným byl obávaný loupežný vrah Jan Janeček, který byl ve své době populárním tématem článků, kreseb a letáků. Svoji zmínku má i v Haškově Švejkovi. Čím se živí kat, když zrovna není koho popravovat? A jak soudnictví změnila média?
Dne 21. srpna 1968 vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy. Zatímco vojska ostatních zemí naši republiku postupně opustila, ruští vojáci odešli až po sametové revoluci. Parlamentní komise vedená hudebníkem Michaelem Kocábem dojednala všechny podrobnosti odchodu a roku 1991 sovětská armáda definitivně opustila české a slovenské území. Fotografka Dana Kyndrová vše dokumentovala. Na fotografiích zachytila vyjednávání, samotný odsun a neušlo jí ani překvapivé chování ze strany Čechů. Ti často tento významný dějinný okamžik nijak zvlášť neprožívali, a někteří dokonce na pobyt ruských vojsk vzpomínali v dobrém.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.