02:15
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.
Věděli byste jak, kdy a proč vznikla Evropská unie? Co vedlo evropské státy k založení velkého společenství, jehož členem je od května 2004 i Česká republika? Kdo přišel s takovým nápadem a proč vlastně? To vše se dozvíte z naší reportáže.
V roce 2007 vstoupila Česká republika spolu s dalšími osmi zeměmi Evropské unie do Schengenského prostoru. Lidé tak mohou cestovat mezi mnoha státy Evropy, aniž by byli kontrolováni na hranicích. Schengen však neusnadnil jen cestování, ale i mezinárodní obchod.
Deset zemí včetně Česka vstoupilo dne 1. května 2004 do Evropské unie. Podívejte se, jak probíhaly oslavy tohoto kroku a jak tento akt hodnotili přední čeští politici.
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii proběhlo 13. a 14. června 2003. Jak to vypadalo ve volebních místnostech? Kamera zachytila, jak volili tehdejší významní politici (včetně Václava Havla) i obyvatelé Chanova.
V okolí Jáchymova vybudoval komunistický režim pracovní tábory, do kterých posílal především politické vězně. Nejen že se tak komunisté zbavili svých nepřátel, ale získali i levnou otrockou pracovní sílu. Vězni pracovali v těžkých podmínkách v tamních uranových dolech, izolováni na území o rozloze 90 hektarů obehnaném ostnatým drátem. Tábory prošly tisíce vězňů, mezi nimi i některé významné osobnosti.
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Zhlédněte dobovou ukázku snahy vysokoškolských studentů o dodržování základních pravidel demokracie a vyjádření odporu k nastupující normalizaci na konci 60. let 20. století a vzpomínky jejích aktérů. Odpor vůči normalizaci vyvrcholil činy Jana Palacha a Jana Zajíce. Jak se s odstupem času na tehdejší události dívají?
V roce 2000 hostila Praha zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pro mnoho zejména mladých lidí to byla příležitost k vyjádření protestu proti globalizaci a rostoucí moci nadnárodního kapitálu. Skupina nejradikálnějších aktivistů obsadila část ulic u Vyšehradu a došlo k násilnému střetu s policií. Ušetřeni nezůstali ani novináři, což na vlastní kůži zažil i fotoreportér Jaroslav Kučera. Povedlo se mu ale pořídit fotku, která zvítězila v soutěži Czech Press Photo.
Sáru navštíví kamarádka Anna z Německa, se kterou se seznámila v Dánsku. Vojta i Sára se snaží udělat co nejlepší dojem, ale místo toho se jenom hádají. Sousedka Lidu, maminka, tatínek i Anna jim připomenou, že spolupráce je daleko lepší a vzájemně obohacující cesta. A třeba i ta mezinárodní jako OSN, Evropská unie, UNESCO nebo Světová zdravotnická organizace.
Dne 24. 2. 2022 vypukl vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejedná se však o první vojenský střet mezi těmito sousedními zeměmi a jejich občany.
Česká republika a Slovensko by v otázce výběru času, který by se měl zachovat, volily standardní (zimní) čas, avšak většina zemí Evropy by preferovala čas letní. Mapa přehledně zobrazuje, jak to je a bylo s letním časem celosvětově: Zda se používá, přestal se používat nebo nikdy nebyl zaveden.
Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie. Před lety se do Thajska vypravil potápět Jan Bareš. Jenže se nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.
12 691
703
4 228
1 176
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.