08:41
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, s jakými formami reklamy se na internetu setkáváme, jak ji můžeme blokovat a jak odhalit klamavou reklamu.
Rizika sdílení erotických materiálů v partnerském vztahu a možné následky popisuje Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, vedoucí projektu E-bezpečí. Vysvětluje, že sexting mezi partnery často vzniká jako projev vzájemné důvěry, ale po rozchodu partnerů se mohou sdílené materiály stát nástrojem pro vydírání nebo poškození pověsti bývalého partnera nebo partnerky. Zdaleka se to netýká jen náctiletých. Velmi nebezpeční jsou také sexuální predátoři, kteří se ukrývají za falešným dětským profilem. Na závěr rozhovoru zdůrazňuje pan Kopecký zásadu, že intimní materiály se nikdy nesdílejí.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
Nakupování na internetu je v dnešní době velmi oblíbené. Má svoje klady – z pohodlí domova si vše vybereme, nemusíme tak procházet obchody a zboží nám dodají domů. Má i svoje zápory – ne vždy zakoupená věc odpovídá fotografiím. Na internetu můžeme sehnat skoro vše a oblíbené jsou i internetové bazary s různým použitým zbožím.
Cybersquatting označuje skupování doménových jmen a jejich spekulativní přeprodávání. V minulosti se s ním setkala řada velkých firem. Typosquatting je jedna z podob cybersquattingu, jedná se o registraci zaměnitelné domény s tím, že spekulant spoléhá na překlepy uživatelů internetu. Jak se dnes řeší spory při přidělování doménových jmen?
Díky umělé inteligenci, která dokáže generovat ransomware velmi levně a přesně, se vyplácí napadat obyčejné lidi. Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT, hovoří v rozhovoru s Danielem Stachem o rizicích manipulace s daty, možnostech vydírání velkých firem a způsobech prevence a obrany.
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Při používání sociálních sítí je třeba velké opatrnosti. Musíme si rozmyslet, co všechno chceme o sobě prozradit. Mnohdy tak dáváme příležitost různým podvodníkům. Někdy z legrace zveřejníme přátelům něco, z čeho pak vyplynou problémy. Obecně platí, že nezveřejňujeme o druhých nic, co bychom nechtěli slyšet o sobě.
Toto je skutečný příběh. Mladý podnikatel byl okraden o desítky tisíc korun kvůli podvodnému e-mailu a podvržené webové stránce. Phishing je nebezpečná technika internetových podvodníků, kteří se snaží z obětí vylákat hesla, údaje o platebních kartách nebo čísla osobních účtů a následně je zneužít pro vlastní obohacení. I když se nám to může zdát neuvěřitelné, stále fungují. Jak to probíhá v praxi? Podívejte se.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.