03:20
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Jak je možné, že vznikla armáda státu, který neexistoval? Ano, bavíme se o jednotkách československých legií, které vznikly v Rusku, ve Francii a v Itálii. Na otázky spojené se vznikem legií odpovídají historici v pořadu Historie.cs.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
Je všeobecně známo, že listopadové události roku 1989 začaly povolenou demonstrací studentů na pražském Albertově. Jak k ní došlo? Co se změnilo, že nebyla jednou z mnoha, ale tou, která přivodila pád režimu? Podívejte se na příběh tří tehdejších studentů a tváří revoluce, Moniky Pajerové, Pavla Žáčka a Martina Klímy.
Po pádu komunistického režimu bylo třeba transformovat i československé hospodářství. Vedle přímého prodeje konkrétnímu zájemci probíhala v 90. letech malá a velká privatizace. Jednou z forem velké privatizace byla kuponová privatizace neboli největší privatizační experiment v dějinách ekonomiky. Podívejte se, jak probíhala.
Smysl obnovených olympijských her byla oslava amatérského sportu. Netrvalo ale dlouho a z amatérských her se staly hry profesionální. Tlak na výkon spolu s komerčním úspěchem této akce vedl ke zvyšování výkonů nad limity fyzických možností člověka ve sportu obecně. Kdo tedy dnes vítězí?
„Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!" To jsou slova Adolfa Hitlera ke konci 2. světové války. Ostravsko představovalo pro nacistické Německo stěžejní průmyslovou oblast i důležitý infrastrukturní uzel. Jak tedy vypadala situace na Ostravsku na konci 2. světové války? Dozvíme se v debatě odborníků v pořadu Historie.cs.
Socialistickým režimům v rámci východního bloku se nepodařilo nastartovat ekonomické reformy hospodářství, a režimy tak čelily neustálému nedostatku zboží a malé produktivitě práce. Týkalo se to i ČSSR a NDR v 70. letech minulého století. Jakým hlavním problémům se musely tyto státy postavit a proč se jim to vůbec nedařilo? Jakou roli v tom hrálo NSR?Zhroucení obou režimů v roce 1989 bylo zkrátka nevyhnutelné. Přesto jejich situace nebyla totožná.
Michail Gorbačov, jehož Západ přivítal s otevřenou náručí, je dnes doma považován za hrobníka SSSR. V oblibě je daleko za Putinem a i Stalinem. Se svou perestrojkou přišel už pozdě, nedal lidem naději na lepší život a rozdmýchal nacionalistické postoje sovětského kolosu. Dnes by podle svých slov z konce devadesátých let postupoval jinak.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.