03:20
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jak je možné, že vznikla armáda státu, který neexistoval? Ano, bavíme se o jednotkách československých legií, které vznikly v Rusku, ve Francii a v Itálii. Na otázky spojené se vznikem legií odpovídají historici v pořadu Historie.cs.
Státní bezpečnost využívala za minulého režimu desítky tisíc spolupracovníků, od nichž získávala různorodé informace, které pak zpracovávala a vyhodnocovala. Každý rok jich zaměstnávala několik tisíc, i když málokdo se stal agentem dobrovolně. Jak „snadné“ bylo stát se v totalitním státě spolupracovníkem a co to obnášelo, si můžeme ukázat na příběhu dvou bývalých spolužáků z vysoké školy, Jiřího Umlaufa a Petra Mičky.
Emil Skamene je vynikající vědec, který o vlásek unikl smrti, když ho zachránil německý voják z Haliče z města Bučač, pár dní před vyvražděním tamního židovského obyvatelstva. O svém židovském původu a tragickém osudu celé rodiny se dozvěděl až ve svých třiceti letech. Do té doby nic netušil.
Komunistický politik a pozdější tajemník Ústředního výboru KSČ Vasil Biľak byl jedním z autorů tzv. „zvacího dopisu“, který měl legitimizovat invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Společně s dalšími konzervativními komunisty v něm prosí Brežněva o pomoc proti „kontrarevoluci“ v Československu. Reportáž reflektuje jeho životní osudy před listopadem 1989, ale i po něm.
Území Podkarpatské Rusi bylo v letech 1919–1939 součástí Československa. Po 2. světové válce ale SSSR vznesl na toto území nárok, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. K podobným změnám bylo donuceno také například Polsko a Rumunsko. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Čím lze charakterizovat období od atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do vydání manifestu Mým národům? Mysleli si tehdy lidé, že může vypuknout tak zdrcující válka? Jak se vyvíjely požadavky Rakouska-Uherska vůči Srbsku? A jaké postavení v té době zaujalo Německo? Do kontextu Evropy v předvečer války nás uvedou historici v pořadu Historie.cs.
V roce 1937 bylo v Mnichově vystaveno na 5000 děl autorů, kteří byli nacisty označeni jako neněmečtí či židobolševičtí. Díla byla posléze rozprodána či spálena. V roce 1940 vznikl v Německu Lexikon židovských skladatelů, jehož cílem bylo očernění autorů židovského původu a jejich děl. V seznamu se také nacházel již skoro sto let nežijící Felix Mendelsson-Bartholdy, který měl židovské kořeny. Jeho nejproslulejší skladba svatební pochod se tak od roku 1940 nesměla hrát a musela být při svatbách nahrazena vhodnější árijskou hudbou.
Izraelský stát, který vznikl v květnu 1948 na základě deklarace OSN, musel svou existenci hájit hned od počátku vojensky. V první arabsko-izraelské válce sehrálo úlohu i Československo, které vycvičilo letce a dodávalo zbraně. Situace na Blízkém východě ovšem nebyla stabilizována a definitivně vyřešena není dodnes.
V souvislosti s ukrajinskými banderovci je spojeno mnoho kontroverzních otázek. Jednou z nich je právě nacionalismus a antisemitismus, který je předmětem diskuse historiků ve videu. V pasáži z pořadu Historie.cs zazní i vyprávění volyňského Čecha, který vzpomíná na útok ze strany banderovců.
13 826
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.