03:20
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak je možné, že vznikla armáda státu, který neexistoval? Ano, bavíme se o jednotkách československých legií, které vznikly v Rusku, ve Francii a v Itálii. Na otázky spojené se vznikem legií odpovídají historici v pořadu Historie.cs.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Jedna z nich souvisí s penězi: Revoluci prý připravili pragmatici z StB a KSČ, kteří plánovali vzít ekonomiku do svých rukou. Nová vláda ekonomy samozřejmě potřebovala, a protože v Občanském fóru byli převážně umělci, dostali se do vysokých funkcí např. lidé z Prognostického ústavu. Ze společenské změny však finančně vytěžili všichni, kdo už se v systému pohybovali a uměli se rychle přeorientovat na nové podmínky.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Do dnešních dnů přetrvává problém vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Roku 1990 byl přijat tzv. lustrační zákon, který stanovuje předpoklady pro výkon některých veřejných funkcí. Spolupráce s komunistickým režimem byla a stále je společenským stigmatem a svazky Státní bezpečnosti se staly postrachem všech, kteří se v nich ocitli. Důvod evidence mohl být přitom různý.
Příběh třetího odboje, skupiny kolem bratří Mašínů, je známý jako žádný jiný. Názory na jejich způsob boje s komunismem rozdělují českou společnost na dva tábory. Pro někoho jsou vrazi, pro někoho hrdinové. Jeden z nich, Josef Mašín, mluví o akcích skupiny a o tom, jak došlo k oněm tragickým událostem, kdy za sebou nechávali mrtvé.
"Utneme každou ruku, která se natáhne přes naše hranice," říká Emanuel Moravec ještě 24. září roku 1938. Video představuje Emanuela Moravce jako zástupce toho vojenského názorového proudu, který je odhodlán řešit mnichovskou krizi vstupem do války s Německem. Zachycuje Moravcův rozhlasový projev, začátek mobilizace i setkání s Edvardem Benešem. Video ilustruje rozpor mezi vojenskou a politickou odpovědností.
V létě 1989 padl komunistický režim v Maďarsku. Jedním z důsledků byl konec hlídání hranice s Rakouskem. Toho využily tisíce občanu Německé demokratické republiky k cestě za svobodou do západního Německa. Po uzavření této cesty se mnozí východní Němci pokusili opustit východní blok proniknutím do velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Podívejte se na dobové záběry z října roku 1989, které nikdy neměli spatřit diváci. Změna poměrů ale rozhodla jinak.
Na konci roku 1943 proběhla v Teheránu první z mezinárodních konferencí tzv. Velké trojky (v kompletním složení), tedy zástupců Sovětského svazu, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla). Co bylo hlavním tématem této konference? Proč byl pro její konání zvolen právě Teherán? A jak vypadala spolupráce mezi zástupci výše zmíněných států? To se dozvíme v rozhovoru s historikem k 70. výročí teheránské konference.
Slovenské národní povstání z léta a podzimu 1944 bylo jedním z největších ozbrojených vystoupení proti nacistickému Německu za druhé světové války. Význam této události slovenských a československých dějin podtrhují i okolnosti, za nichž vypuklo: Slovensko bylo de facto německým týlem a německým spojencem. Více o souvislostech vzniku a průběhu povstání se dozvíte ve videu.
Semafor vnímáme nejen jako běžnou součást dopravy, ale objevuje se i v takových oblastech jako jídlo nebo fotbal. Rozumí mu každý, málokdo však zná jeho historii. Podívejte se, kdy a kde došlo ke vzniku prvního semaforu.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.