04:55
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen atentát v Sarajevu, první světová válka, zákopová válka a také nasazení nových zbraní.
Vznik lidové strany je datován až rokem 1919, ale její kořeny sahají podobně jako u jiných českých stran už na konec devatenáctého století. Podívejte se na krátkou pasáž o vzniku strany a roli při budování samostatné Československé republiky.
Krátce pro smrti Jana Palacha přednesl tehdejší československý prezident Ludvík Svoboda prostřednictvím televize projev, kterým reagoval na dění té doby. Podívejme se na jeho proslov k občanům v nezkrácené podobě.
Šílená doba komunistických 50. let v osudech autora Stalinova pomníku Otakara Švece. Noblesní sochař, stejně jako více jeho významných kolegů, je vyzván k účasti v soutěži na pomník generalissima Stalina. Má to být největší socha v Evropě, třicet metrů na výšku, umístěna bude na Letenské pláni. Monstrum nad Prahou. Švecova účast je ryze formální. Ví, že se zúčastnit musí, a tím to pro něj končí. Stejně nemá šanci soutěž vyhrát. Ale naprosto překvapivě vyhraje.
Rodina sedláka Jana Broje hospodařila po generace. V 50. letech 20. století se však musela vypořádat s kolektivizací venkova. Ve videu zazní autentická vzpomínka Jana Broje na násilné zabírání zemědělské půdy.
Jednou z příčin rozpadu společného státu byla i rozdílná ekonomická situace a transformace dříve z centrálně plánované ekonomiky na tržní. Ta na Slovensku měla výraznější sociální dopady, vyšší nezaměstnanost i tím pádem i nespokojenost obyvatel se statutem quo. Situaci nepomohla ani korupce spojená s privatizací a vzájemné nepochopení obyvatel obou zemí.
12 296
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.