01:31
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Z náměstí přijde Poutník do Manželské ulice. Průvodci mu chtějí ukázat rozkošný stav manželský. Přichází k velkým váhám u brány zasnoubení. Tam se váží muži se ženami, a když se k sobě hodí, jsou vpuštěni do manželského stavu. Jdou dál ke kováři, který k sobě manžele řetězy přikovává. Manželství je prý nejpevnější z lidských svazků. Poutník chce odejít, ale Mámení ho mámí, aby si také vybral ženu za manželku. On utíká pryč, ale najednou se něco stane. Vstoupí nakonec i Poutník do stavu manželského?
Česká básnířka, prozaička, esejistka, autorka knížek pro děti a mládež a překladatelka Jana Štroblová se v roce 2009 dostala do nominace na cenu Magnesia Litera za básnickou sbírku Lament.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
V pasáži cyklu Malá noční povídka se prostřednictvím pověsti Aloise Jiráska seznámíme s jednou z nejznámějších a mistrovských památek staré Prahy, pražským staroměstským orlojem, který mnohokrát čelil různým nebezpečím, ale přesto nadále odbíjí každou hodinu našich životů.
Miroslav Vladyka nás vezme na cestu Zlínskem po stopách Cyrila a Metoděje, kteří k nám přišli šířit křesťanství, liturgii a vzdělání. Společně se dvěma věrozvěsty se projdeme po pamětihodnostech v Uherském Hradišti a podíváme se na Velehrad. Miroslav Vladyka nám také představí místo, které své jméno po nich získalo až za dvě stě let. A co se dělo dál?
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
V pořadu Písně českých básníků zazní zhudebněná báseň Josefa Kainara Stříhali dohola malého chlapečka v podání Vladimíra Mišíka spolu s průvodním slovem Tomáše Kluse k osobnosti básníka a Skupině 42.
Proč děláme to, co děláme? To je jedna z otázek, které definují knihu Nič sa nestalo současné slovenské spisovatelky Zuzany Šmatlákové. V pořadu Slovenská čítanka zhlédneme portrét této autorky, ve kterém se úryvky z knihy prolínají s její reálnou autentickou životní zkušeností, respektive se zkušeností ženskou.
Básník, prozaik, dramatik a významný spisovatel samizdatu Pavel Kohout v pasáži z pořadu To byl můj život?? vzpomíná na svou divadelní adaptaci románu Karla Čapka Válka s mloky uvedenou v Divadle na Vinohradech.
Známá slova básně Vítězslava Nezvala Sbohem a šáteček ze stejnojmenné sbírky stojící na přelomu mezi poetismem a surrealismem si můžeme poslechnout v podání bratří Ebenů.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.