01:30
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Česká spisovatelka, malířka, autorka obrazových historek a knih pro děti Tereza Říčanová byla za originálně pojatou knihu pro děti s názvem Noemova archa v roce 2011 nominována na Literu v kategorii Kniha pro děti a mládež.
Michal Ajvaz patří k nejpozoruhodnějším současným českým spisovatelům. Jeho literární činnost do značné míry ovlivňuje skutečnost, že je současně filozofem. I to činí jeho romány specifické. Ajvazova tvorba byla již několikrát oceněna odbornou veřejností. V roce 2020 obdržel Státní cenu za literaturu. Ve videu zazní, proč si právě Ajvaz zasloužil toto ocenění, a tedy v čem je jeho tvorba unikátní.
"Cimrman prodlužuje divákům život," říká Zdeněk Svěrák v rozhovoru vedeném během turné Divadla Járy Cimrmana po severní Moravě a Slezsku. Podívejte se na rozhovor, v němž bilancuje padesát let Járy Cimrmana.
Pasáž z pořadu Ondřej Sekora - práce všeho druhu ukazuje životní období tohoto českého spisovatele, novináře, kreslíře, grafika, ilustrátora, karikaturisty a entomologa, ve kterém se jako sportovní redaktor v Lidových novinách stal zpravodajem v Paříži, kde navštěvoval výtvarné kurzy a spolupracoval s francouzskými sportovními a humoristickými časopisy.
Český osobitý prozaik a publicista, autor sociálních románů, zakladatel literatury faktu, tvůrce romaneta, obyvatel pražského Smíchova, politický vězeň i první spisovatel na volné noze Jakub Arbes a jeho život a tvorba jsou předmětem rozhovoru literárních historiků v pořadu Historie.cs.
Herečka Jiřina Šejbalová čte v domácím prostředí pro pořad Malá noční povídka svůj oblíbený příběh A. P. Čechova o „malém obyčejném člověku", který se omylem napije petroleje místo vodky a marně hledá, kdo by mu pomohl. Poslechněme si začátek povídky.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku předvídat, o čem bude příběh, který se chystáme číst. Hlavním hrdinou je chlapec, co má pod kloboukem? Najdeme v příběhu hlavní myšlenky, vplujeme do děje příběhu a zkusíme si zahrát na filmaře.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
Klára Goldstein je současná česká básnířka, která uspěla zejména svými sbírkami Milíře či Falkenfrau. Za druhou zmiňovanou sbírku obdržela i cenu Magnesia Litera. V pořadu Jedna báseň předčítá svoji báseň Rekonstrukce.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.