05:37
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Jednání o stavebním povolení trvá v Česku rekordně dlouho, což má dopady na všechny obyvatele, i když zrovna nic nestaví. Reportáž představí konkrétní případ snahy o získání stavebního povolení pro rozšíření rodinného domku.
Výroba krajek v Belgii probíhá již více než 800 let. Největší rozvoj nastal v 16. století společně s tvorbou gobelínů, které můžeme najít také na českých zámcích. I v současnosti je poptávka po krajkách a gobelínech stále vysoká, jelikož se jedná o uznávané ruční práce.
Než potraviny skončí na našem talíři, často putují tisíce kilometrů. Jistě je nemožné, abychom v otevřeném trhu, jakým je Evropa, konzumovali pouze české zboží. Avšak často si přístup k českým či lokálním potravinám komplikujeme my sami důrazem na co nejnižší cenu. Když dáme přednost podpoře lokálních produktů před péčí o naši peněženku, možná nás nakonec překvapí, co všechno si budeme moci dopřát.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Metro v našem hlavním městě začalo jezdit v roce 1974. Jeho historie ale sahá ještě hlouběji. Úplně první zmínka o možné podzemní dráze pochází již z konce 19. století. Rozhodnutí o výstavbě metra padlo v roce 1939. Plány však přerušila válka a po válce nebyl na výstavbu dostatek finančních prostředků. Výstavba tak započala až v 60. letech. Dne 9. května 1974 se pak poprvé otevřely dveře pražského metra prvním cestujícím. O historii pražského metra hovoří vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m Prahy Pavel Fojtík při příležitosti 40. výročí otevření metra v roce 2014. Hovoří nejen o historii výstavby, ale i o architektuře a politických názvech stanic nebo o tom, že metro bylo velkým politickým tématem.
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Sucho je jedním z problémů spojených se změnou klimatu a podle vědců nás čekají suchá desetiletí. Stav hladin podzemních vod je v ČR po hydrologicky suchých letech v letech 2015–2018 dlouhodobě podnormální. Představme si jeden ze způsobů, jak vodu v české krajině zadržet, a tím přispět k obnově zásob podzemní vody. Co si představit pod pojmem řízená dotace?
Na žižkovské nákladové nádraží mířily v minulosti vlaky s nejrůznějším nákladem. Denně tudy projíždělo na 200 vagonů. Jak nádraží fungovalo a vypadalo dříve? A jaké jsou plány do budoucna s jedním z největších pražských brownfieldů?
Když se řekne UNESCO, většinou si vybavíme některé z památek, které tato organizace zařadila na svůj seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jak ale reportérovi Planety Yó objasnila Dita Limová z oddělení ministerstva kultury pro vztahy s UNESCO v kulturní oblasti, pod touto zkratkou se skrývá mnohem víc.
V polovině osmnáctého století, v době vlády Marie Terezie, se v Jistebnici v jižních Čechách objevila krev v kravském mléce. Dnes si ji dokážeme rozumově vysvětlit, ale tenkrát? Stačí jednoduchá linka: fáma, nařčení, uvěznění a vina spočine na obecním pasákovi. V éře osvícenství se zde hledá „ďáblovo znamení“ a vyšetřování spěje k jednomu z posledních čarodějnických procesů.
Po více než čtyřletém pobytu ve vězení se Václav Havel stává neoficiálním vůdcem československé opozice a obráncem utlačovaných. Východní blok se mezitím rozpadá a dochází k pádu komunistických režimů. Kromě toho československého. Během Palachova týdne v lednu 1989 dochází ke střetům demonstrantů s policií. Protesty jsou potlačovány a disidenti, včetně Havla, jsou zatýkáni. Po propuštění Havel iniciuje petici Několik vět. Události nabírají obrátky 17. 11. 1989 povolenou demonstrací studentů na uctění památky Jana Opletala. Demonstrace se zvrhne v protirežimní protest, který je brutálně potlačen. Vzniká Občanské fórum a lídrem revoluce se stává sám Havel. Masové protesty trvají několik dní, a to sametově – bez lidských obětí. Komunistický režim doopravdy končí a Havel se stává tváří politických změn. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
V pasáži se děti dozvědí, co to je pojištějí a jak pomáhá zmírnit dopady nešťastné události. Vzniká uzavřením smlouvy s pojišťovnou a pravidelně je pak hrazeno domluvenou platbou, tzv. pojistným. O dané nešťastné události se mluví jako o pojistné události. Dále jsou zmíněny základní informace o pojištění osob, úrazovém pojištění a životní pojistce.
V souvislosti s českou a rakouskou šlechtou často narazíme na pojem „inkolát“. Ten potvrzoval příslušnost k plnoprávným domácím šlechtickým rodům a byly s ním spojeny určité výhody a práva. Získával se udělením od zemského sněmu nebo od panovníka, a na další příslušníky rodu přecházel dědičně.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.