01:07
Úmluva o právech dítěte vstoupila v platnost 20. listopadu 1989. Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Reportáž z pořadu Zprávičky (2018) ukazuje, že úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, ale v řadě rozvojových zemí se nedodržuje.
Zákoník práce je právní normou, kterou musejí dodržovat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Upravuje jejich práva a povinnosti. Jaké to jsou a jak se pracovní právo vyvinulo až do své dnešní podoby? Co všechno zákoník práce řeší? Součástí videa z cyklu Právo pro každého jsou i ukázky z dokumentu Vše pro dobro světa a Nošovic, který upozorňuje na nevyhovující pracovní podmínky a neetické zacházení se zaměstnanci v továrně firmy Hyundai.
Božena Němcová neměla lehký život, její svobodomyslná povaha narážela na společenské konvence, na podřízené postavení žen v manželství i ve veřejném životě. Přesto se i na venkově snažila šířit osvětu, především v oblasti vzdělávání, rovnoprávnosti žen a vlastenectví.
Dětská práce je v Indii běžná. Miliony dětí musí pracovat a vykonávat činnosti, které nechtějí vykonávat jiní. Děti například dlouhé hodiny třídí odpad. Rodiny by jinak nedokázaly vydělat dostatek peněz na živobytí.
Příběhy sirotků z rozvojových zemí s neexistujícím sociálním systémem ukazují drsnou realitu jejich životů. V Bhútánu ani v Sieřa Leone není vzdělání samozřejmostí. Jamtsho, Oko, Abdul, Alhadji, Mariama, Foday a dalších 143 milionů sirotků na tomto světě bojují každý den o přežití. Škola je jediným lékem na chudobu, ne každý má ale možnost ji navštěvovat.
Stovky stavebních dělníků z Indie a Nepálu zemřely při přípravě mistrovství světa ve fotbale v Kataru. Na vině jsou jak nesnesitelné pracovní i životní podmínky, tak i vykořisťování migrantů při jejich cestě za prací. Katar je na práci cizinců závislý, na lidská práva však příliš nebere ohledy. Migranti ovšem nemají příliš na výběr, systém doslova splňuje definici otroctví. Obdobná situace je v dalších zemích Perského zálivu.
Kolik lidí žije ve Francii v novodobém otroctví, nikdo přesně neví, uvádí reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2018). Jde většinou o imigranty z afrických zemí, kteří mají pomáhat v domácnostech a chodit do školy. Místo toho jsou vykořisťováni a kvůli neznalosti jazyka i prostředí se jen těžko domáhají svých práv.
V některých afrických nebo asijských zemích školy vůbec nejsou, nefungují anebo jsou nekvalitní. Rodiče posílají děti místo do školy na pole nebo do továrny. Neziskové organizace, například Člověk v tísni, pomáhají v těchto regionech školy stavět a také školí učitele.
Výběr střední školy bývá důležitým krokem k výběru budoucího povolání. V potaz musíme brát svůj talent, schopnosti, ambice i vlohy. Pro mladého člověka bývá těžké všechny tyto aspekty skloubit a rozhodnout se. Dobrou zprávou je, že střední škola, kterou vystudujete, nemusí určovat celý váš budoucí život. Jak si s tím poradila protagonistka příběhu Sára?
Od roku 1948 se naše země začíná totálně měnit. Možnost svobodné volby zaměstnání byla v Československu v dobách socialismu omezena. V 50. letech muselo například 77 000 úředníků nuceně přestoupit do průmyslové výroby. Z mocensko-politických důvodů byl tento počet lidí vymezen ze svého způsobu života. Druhý důvod byl i ekonomický. Nelze nezmínit také potřebu eliminace prvorepublikové elity. Se stejným snažením se setkáváme v celém východním bloku. K čemu tohle snažení ale nakonec vedlo?
Otroctví bylo v USA zrušeno před víc než půlstoletím. Afroameričané ale na demonstracích upozorňují na to, že jsou stále diskriminováni bílou většinou. USA začínají přehodnocovat pohled na svou historii, k protestům proti rasismu se přidávají i běloši a zásluhou demokratů se odstraňují sochy a portréty osob spojovaných s otroctvím a rasovým útlakem.
Když si jdeme koupit oblečení, nepřemýšlíme moc nad tím, kdo je vyrobil a jak. Dělníci včetně dětí vyrábějí v rozvojových zemích oblečení, boty a další spotřební zboží za extrémně nízké mzdy, v nebezpečných a nezdravých pracovních podmínkách. Organizace Na Zemi na tyto problémy upozorňuje a nabízí řešení. Jaké? Podívejte se.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.