01:31
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Co se stane s ropou po promíchání s vodou? Ropa plave na hladině, jelikož její hustota je nižší než hustota vody. A co se stane s dřevěnými pilinami, které vysypeme na hladinu, na které jsou ropné skvrny? Piliny nasáknou ropu a plavou na hladině. Jedná se o simulaci ropné havárie, piliny jsou schopné ropu absorbovat a tak ji dostat z hladiny vody.
Princip vzduchového děla je jednoduchý. Jde o tubus uzavřený na jedné straně membránou, která je vtahována dovnitř pomocí dvojice silných lan. Po natažení a uvolnění vypudí ven velkou rychlostí určitý objem vzduchu. Díky vysoké rychlosti výfuku se vzduch sbalí do rotujícího kroužku a dofoukne tak do velké vzdálenosti a poměrně velkou silou. Na jakou vzdálenost je možné velkým vzduchovým dělem zbourat zeď z krabic?
Glycerin má podobný index lomu světla jako čiré sklo, proto do kádinky s glycerinem můžeme schovat druhou skleněnou nádobku, kterou najednou nevidíme. Pokud ji chceme zviditelnit, přidáme do ní kapalinu o odlišném indexu lomu a větší hustotě. Co ovlivňuje promíchání dvou stejných kapalin? Při stejné teplotě se různě obarvená kapalina rychle smíchá, avšak pokud bude kapalina v horní sklenici teplejší, nepromíchají se.
V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?
S Janem Dungelem se vypravíme do Amazonského deštného lesa na území Ekvádoru. Navštívíme jednu z osad, kterou obývají indiáni z kmene Waorani se svou unikátní kulturou. Uvidíme, jak se získává barvivo pro tradiční malování na obličej nebo jak se vyrábí otrávené šipky, nejvyužívanější lovecký nástroj. Nahlédněte s námi do života lidí, kteří stojí na pomezí mezi divočinou a civilizací.
Antarktida je jedno z posledních divokých míst naší planety. Nekonečné ledové pláně se ale začínají plnit a ochránci přírody varují, že je třeba je chránit nejen před nájezdy turistů ale i nesčetných expedic dřív, než lidstvo tento unikátní ekosystém zničí.
Jizerskohorské bučiny se v červenci 2021 staly dalším českým přírůstkem na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o největší komplex listnatého lesa u nás. Staly se tak první tuzemskou přírodní lokalitou zařazenou na tento prestižní seznam. 10 kilometrů čtverečních má nyní záruku, že zdejší unikátní přírodní dědictví bude ochráněno. Podívejte se na rozhovor o Jizerskohorských bučinách s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ze dne, kdy se o zápisu rozhodovalo.
V pasáži se dozvíme odpovědi na otázky, jak z pískového zrna vznikne skalní město a jak vznikla konkrétně skalní města v České tabuli.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.