01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Aby se stal supravodič supravodivým, musí být ochlazen kapalným dusíkem. Magnet bude díky své supravodivosti vytlačovat siločáry magnetického pole ze svého objemu a bude se vznášet neboli levitovat. Levitaci lze také ukázat na experimentu s balonkem a igelitem s využitím statické elektřiny. Statickou elektřinu lze využít i k rozsvícení žárovky.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Spolehlivou ochranu před bleskem představují bleskosvody. Jako první s nimi experimentovali Prokop Diviš a Benjamin Franklin.
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Blesk je jev, který fascinoval lidi už od nepaměti. Jedná se o elektrostatický výboj, jiskru, která přeskočí mezi mrakem a zemí. Už se někdy podařilo podobně silný výboj simulovat a udělat blesk v laboratoři? Jak se má člověk chovat, je-li třeba v bouřce v horách? Dá se dopředu odhadnout, kam blesk udeří?
Podle kterého nerostu vznikl název elektřina? Který fyzikální zákon vyjadřuje velikost elektrické síly? Kdo nejdříve sestrojil elektrickou baterii? Jaká je základní jednotka elektrického proudu? Jaký rozměr má jednotka výkonu? Všechno se dozvíte v našem kvízu.
Víte, jak si můžeme doma vyrobit elektromotor? Potřebujeme pouze měděný drátek, baterku a magnety. Drátem prochází elektrický proud, který magnet promění v elektromagnet.
Téměř čtvrt roku trvala erupce na Kanárském ostrově La Palma. Láva zničila skoro 3 tisíce budov, 7000 lidí vyhnala z domovů, škody se vyšplhaly v přepočtu na 22 miliard korun. Nevídaný přírodní úkaz si naštěstí nevyžádal žádnou přímou lidskou oběť. Cumbre Vieja ohromuje nejen svou majestátností, ale i silou a vytrvalostí. Konec erupce ohlásily úřady až na Boží hod vánoční. Ale ani tento klid není stoprocentní. Jak se s touto na evropské poměry nevídanou hrůzu vypořádali místní?
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.