01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Ve videu se dozvíte, proč a jak vzniká blesk, a naučíte se, co je to negativní a pozitivní blesk. Hrom, který blesk doprovází, je prudká vlna, která vznikne, když výboj rychle zahřeje vzduch kolem blesku.
Jedním z důvodů, proč se Prokop Diviš začal zabývat zkoumáním atmosférické elektřiny, byla zpráva o úmrtí člověka při pokusech s atmosférickou elektřinou. V roce 1754 sestrojil přístroj, který, jak se domníval, měl účinky blesku zmírnit. Dřevěnou tyč, která nesla kovovou hlavici, nechal ukotvit řetězy. Jak se ukázalo, tyto řetězy sloužily také jako uzemnění.
Bezpečné svedení blesku a jeho rozptýlení do země. To zajišťuje jímací soustava, soustava svodu a uzemnění, a to je také hlavní poselství Prokopa Diviše. Od dob elektrifikace přibyl do systému ochrany před bleskem ještě jeden důležitý prvek, tak zvaná přepěťová ochrana. Funkce přepěťových ochran se testuje v laboratorních podmínkách, kde se pomocí rázového generátoru simulují účinky blesku na elektrická zařízení. Snažení Prokopa Diviše z pohledu vědy zůstalo sice nenaplněné, místo průkopníka v historii vědy mu ale právem náleží. A díky jemu kultura ochrany před účinky blesku v České republice předběhla o mnoho desítek let okolní evropské státy.
O životě a objevech Alberta Einsteina. Například fotoelektrický jev, na jehož základě funguje fotobuňka. Jev sice lidé znali již dříve, ale teprve Einstein jej dokázal vysvětlit a získal za něj Nobelovu cenu. Rovněž vytvořil obecnou a speciální teorii relativity. Jaké fámy a mýty kolem jeho osoby stále panují?
Co je bleskový proud a co může způsobit? Základní princip ochrany se od dob Prokopa Diviše nezměnil. Je to jímací soustava, svod a uzemnění pro bezpečné rozptýlení bleskového proudu v zemi. V současné době se používají i tzv. aktivní hromosvody, ale jejich správná funkce zatím nebyla dostatečně prokázána.
Do roztoku chloridu sodného s fenolftaleinem ponoříme dvě elektrody a připojíme zdroj stejnosměrného proudu. Roztok kolem katody se zbarví do růžova, protože při elektrolýze na katodě vzniká zásaditý hydroxid sodný a v zásaditém prostředí se fenolftalein barví do růžova.
Návod, jak si doma vyrobit jednoduché solární autíčko.
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Lesy pokrývají asi jednu třetinu rozlohy České republiky. Dnes dominantní smrkové monokultury však nejsou na většině míst naší země původní. Po obrovské kůrovcové kalamitě posledních let se však situace českých lesů výrazně proměňuje a druhová skladba nově vysázených lesů je výrazně bohatší.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.