01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Co je bleskový proud a co může způsobit? Základní princip ochrany se od dob Prokopa Diviše nezměnil. Je to jímací soustava, svod a uzemnění pro bezpečné rozptýlení bleskového proudu v zemi. V současné době se používají i tzv. aktivní hromosvody, ale jejich správná funkce zatím nebyla dostatečně prokázána.
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Nastává doba elektromobilů. Můžeme je nabíjet i z větru, vody a solární energie. Ohebné solární články dodávají proud pro nabíjení, i když je pod mrakem, a elektromobily tak mohou za měsíc ujet až pět set kilometrů. Michael s Filipem se rozhodli, že si zkusí takový elektromobil poháněný slunečními články postavit. Alespoň jako malý model.
Co to jsou a jak fungují solární panely? Zajímá vás, kdy byly vynalezeny a kdy se začaly používat pro výrobu elektřiny? Jak bude vypadat jejich budoucnost?
Návod, jak si doma vyrobit jednoduché solární autíčko.
V 70. letech 20. století byl představen první mikroprocesor. Základem mikroprocesoru jsou polovodičové součástky zvané tranzistory. První mikroprocesor obsahoval 250 takových tranzistorů, zatímco současný mikroprocesor jich má už 995 miliónů. Mikroprocesory, které zpočátku fungovaly na frekvenci 749 kHz, dnes fungují na frekvenci 4 GHz. Kdyby se stejným tempem zvyšovala rychlost aut, pak by cesta z Lisabonu do Moskvy trvala jednu sekundu. Bude miniaturizace mikroprocesorů pokračovat? Jaké skutečnosti stojí v cestě neustálému zmenšování tranzistorů a tudíž zvyšování výkonu na tak malé ploše?
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Reportáž z pořadu Věda 24 (2025) popisuje dramatický sesuv ledovce Birch ve Švýcarských Alpách v květnu 2025. Kvůli změně klimatu budou takové události v Alpách bohužel mnohem častější. Následně je připomenuta katastrofa s kolapsem ledovce v Peru v roce 1970, kterou způsobilo zemětřesení.
Mlha není vodní pára, jak se tomuto druhu srážek někdy omylem přisuzuje. Jsou to drobné kapičky, které vznikají při kondenzaci vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu. Odborník na meteorologii názorně ukáže dva nejčastější způsoby, jak v přírodě mlha vzniká. Mlhu si můžeme "vyrobit" i doma.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
14 009
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.