01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Jižní Georgie je hlavní z ostrovů britského zámořského území zvaného Jižní Georgie a Sandwichovy ostrovy. Poprvé se tu vylodil James Cook v roce 1775. Ostrov v minulosti sloužil jako základna lovců tuleňů a na začátku 20. století tu kotvily velrybářské lodě. Dodnes jsou u pobřeží tohoto neobydleného ostrova vidět vraky lodí, které připomínají dávné časy.
Romantickou podobu CHKO Křivoklátsko utvořily kromě řeky Berounky také přilehlé mohutné skalní útvary. Některé z nich jsou přírodními rezervacemi, jako například Čertova skála nebo Nezabudické skály, které poskytují krásné výhledy do strmých údolí i na malebné louky.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
Důkaz přítomnosti elektrického náboje pomocí pokusu známého jako Franklinovy zvonky.
Jedním z důvodů, proč se Prokop Diviš začal zabývat zkoumáním atmosférické elektřiny, byla zpráva o úmrtí člověka při pokusech s atmosférickou elektřinou. V roce 1754 sestrojil přístroj, který, jak se domníval, měl účinky blesku zmírnit. Dřevěnou tyč, která nesla kovovou hlavici, nechal ukotvit řetězy. Jak se ukázalo, tyto řetězy sloužily také jako uzemnění.
Víte, čím se do historie zapsal známý český vynálezce Prokop Diviš? A proč to byl jeden z nejuznávanějších vědců nejenom u nás, ale i v celé Evropě? Podívejte se na naši reportáž a zjistěte víc.
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Poptávka po čisté energii se neustále zvyšuje, obzvláště v oblasti dopravy. Počet vozidel na silnicích se reguluje jen těžko, co se ale omezit dá, jsou jejich emise. Vývoj nových technologií pro výrobu hybridních a elektrických vozidel je jednou z priorit automobilového průmyslu. Jedna z nejslibnějších technologií se vyvíjí v rámci evropského projektu ILHYPOS. Nový superkondenzátor se bude využívat ke zdokonalení baterií v elektromobilech, kde bude pohlcovat energii vzniklou při brzdění a rychle ji zase uvolňovat při zrychlování.
Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Elektrický obvod s žárovkou je přerušen elektrodami ponořenými do destilované vody. Co musíme do kádinky s destilovanou vodou přidat, aby se žárovka rozsvítila: cukr, olej, nebo sůl? V případě cukru ani oleje se žárovka nerozsvítila, zatímco rozpuštěním kuchyňské soli vznikají elektricky nabité částice, ionty, které vedení elektrického proudu umožňují, a žárovka se tedy rozsvítila.
Naše oči nám umožňují se orientovat v okolním prostředí. Existují však věci, které jsou tak malé, že je oči prostě nevidí. Pro takové případy máme mikroskopy, které zobrazí i ty nejmenší podrobnosti. Kdo a kdy ho vymyslel? A jak vlastně funguje? Kde leží hranice zvětšování mikroskopem? Jak malé částice umí dnešní vědci pozorovat? A proč to dělají? Jak si můžete vyrobit domácí mikroskop, vám ukáže Michael a Tereza.
14 196
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.