01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Daniel Stach se svými hosty vysvětluje, jak se v přírodě zachovat, když hrozí úder blesku. Při nebezpečí úderu blesku v krajině je potřeba mít na zřeteli krokové napětí. Co to je? Rozhodujícím faktorem může být i vzdálenost mezi členy skupiny, přítomnost kovových předmětů, stromu nebo vody. Daniel Stach diskutuje s Jiřím Kutáčem, soudním znalcem z oboru ochrana před bleskem, a Robertem Zajíčkem, přednostou z kliniky popáleninové medicíny fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Myslíte si, že pokusy, které Michael předvádí, dokáže jen on? Omyl! Levou rukou je zvládnou děti všeho věku. Studenti nám ukáží pokusy s výměnou kapalin, těžištěm a statickou elektřinou.
Bez elektřiny se neobejdeme a bez ní by nám nefungoval ani mozek, jelikož vše, co děláme, umožňují elektrické signály probíhající našimi těly. Elektrický proud je klíčem k našemu přežití, může být však i nebezpečná. Její nebezpečí závisí na druhu proudu. Nejnebezpečnější je střídavý proud s frekvencí 50 Hz.
Poptávka po čisté energii se neustále zvyšuje, obzvláště v oblasti dopravy. Počet vozidel na silnicích se reguluje jen těžko, co se ale omezit dá, jsou jejich emise. Vývoj nových technologií pro výrobu hybridních a elektrických vozidel je jednou z priorit automobilového průmyslu. Jedna z nejslibnějších technologií se vyvíjí v rámci evropského projektu ILHYPOS. Nový superkondenzátor se bude využívat ke zdokonalení baterií v elektromobilech, kde bude pohlcovat energii vzniklou při brzdění a rychle ji zase uvolňovat při zrychlování.
„Léčba šokem“ vychází z předpokladu, že duševní poruchy je možné příznivě ovlivnit mimořádným zatížením organismu. Lidstvo již dávno napadlo, že toto „šokující“ poznání je možné využít v léčbě. A co takhle léčit duševní onemocnění elektrickým proudem? Ukážeme starou, ale stále používanou, kontroverzní, ale přesto velmi účinnou metodu elektrošoků, ale také představíme poměrně novou a multifunkční metodu v oblasti psychiatrické praxe, která léčí pulzním magnetickým polem.
Umělé družice nám z oběžné dráhy posílají velmi přesná a cenná data o životním prostředí. Jak nám dálkový průzkum Země může pomoci? A jsme vůbec schopni data z družic využít k našemu prospěchu při ochraně života na Zemi?
Jizerské hory jsou naším nejseverněji položeným pohořím. Roční úhrny srážek tu dosahují až 2000 litrů na m2, což je často nejvíc v celém Česku. V roce 1967 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast. Její součástí je také národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky.
Výprava do kanadské divočiny, která láká turisty zejména díky své rozmanité přírodě. Ledovce, zasněžené vrcholky hor, rozsáhlé lesy a nekončící divočina. Severní Amerika odhaluje své krásy přírodního prostředí, jako jsou ledovce, ledovcové splazy, Kordillery a Skalisté hory. Možná že i vy po zhlédnutí pořadu dostanete zlatou horečku.
Sluneční záření má velký vliv na počasí, nejen co se týče teploty. Ovlivňuje také míru oblačnosti nebo zda bude pršet, případně sněžit. Více o tom, jak na nás Slunce působí, nám poví meteoroložka Taťána Míková.
14 007
797
4 761
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.