01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Jedním z důvodů, proč se Prokop Diviš začal zabývat zkoumáním atmosférické elektřiny, byla zpráva o úmrtí člověka při pokusech s atmosférickou elektřinou. V roce 1754 sestrojil přístroj, který, jak se domníval, měl účinky blesku zmírnit. Dřevěnou tyč, která nesla kovovou hlavici, nechal ukotvit řetězy. Jak se ukázalo, tyto řetězy sloužily také jako uzemnění.
Bezpečné svedení blesku a jeho rozptýlení do země. To zajišťuje jímací soustava, soustava svodu a uzemnění, a to je také hlavní poselství Prokopa Diviše. Od dob elektrifikace přibyl do systému ochrany před bleskem ještě jeden důležitý prvek, tak zvaná přepěťová ochrana. Funkce přepěťových ochran se testuje v laboratorních podmínkách, kde se pomocí rázového generátoru simulují účinky blesku na elektrická zařízení. Snažení Prokopa Diviše z pohledu vědy zůstalo sice nenaplněné, místo průkopníka v historii vědy mu ale právem náleží. A díky jemu kultura ochrany před účinky blesku v České republice předběhla o mnoho desítek let okolní evropské státy.
Víte, čím se do historie zapsal známý český vynálezce Prokop Diviš? A proč to byl jeden z nejuznávanějších vědců nejenom u nás, ale i v celé Evropě? Podívejte se na naši reportáž a zjistěte víc.
Co je bleskový proud a co může způsobit? Základní princip ochrany se od dob Prokopa Diviše nezměnil. Je to jímací soustava, svod a uzemnění pro bezpečné rozptýlení bleskového proudu v zemi. V současné době se používají i tzv. aktivní hromosvody, ale jejich správná funkce zatím nebyla dostatečně prokázána.
Bez elektřiny se neobejdeme a bez ní by nám nefungoval ani mozek, jelikož vše, co děláme, umožňují elektrické signály probíhající našimi těly. Elektrický proud je klíčem k našemu přežití, může být však i nebezpečná. Její nebezpečí závisí na druhu proudu. Nejnebezpečnější je střídavý proud s frekvencí 50 Hz.
„Léčba šokem“ vychází z předpokladu, že duševní poruchy je možné příznivě ovlivnit mimořádným zatížením organismu. Lidstvo již dávno napadlo, že toto „šokující“ poznání je možné využít v léčbě. A co takhle léčit duševní onemocnění elektrickým proudem? Ukážeme starou, ale stále používanou, kontroverzní, ale přesto velmi účinnou metodu elektrošoků, ale také představíme poměrně novou a multifunkční metodu v oblasti psychiatrické praxe, která léčí pulzním magnetickým polem.
Rybářské městečko Húsavík bylo první oblastí na Islandu, kterou v roce 870 osídlili Vikingové. Dnes se tomuto sídlu přezdívá „hlavní město velryb“. V okolních vodách můžeme velryby běžně spatřit a je to nádherná podívaná. Úplná symfonie spanilosti. Velryby tu mají i vlastní muzeum, jedno z mála na světě, které je zaměřeno výlučně na kytovce.
Pákistán je druhá nejlidnatější muslimská země na světě. Ve státě nenalezneme jen historická města, ale také malebnou přírodu, zvláště v horských oblastech. Nejvýznamnějším horským celkem je pohoří Karákóram, do kterého se vypravíme. Prohlédneme si národní park Deosai a údolí Naltar s mnoha jezery, z nichž každé má specifickou barvu hladiny (například modrou, zelenou, či dokonce duhovou). Ta jsou jen jedním z důvodů, proč tuto úchvatnou zemi navštívit.
Duby patří mezi původní druhy stromů v Česku. Vedoucí dendrologické zahrady v Průhonicích Zdeněk Kiesenbauer odpovídá na zajímavé otázky spojené s těmito listnatými velikány. Kolik původních druhů dubů u nás roste? Kolika let se duby dožívají? Jak si poradí se suchem? Proč naši předkové sázeli duby na hráze rybníků? A proč duby shazují listí jinak než ostatní stromy? To všechno si vysvětlíme ve videu.
Nedaleko lázní Teplice nad Bečvou se otevírá jícen Hranické propasti dlouhý 104 a široký 34 metrů. V něm můžete vidět jezírko. K jeho dnu se však zatím nikdo nedostal, ani po desítkách let bádání se tak nepodařilo zjistit, jak přesně je propast hluboká. Naposledy se odborníci dostali do 520 metrů, což stačilo k tomu, aby propast byla zapsána jako nejhlubší zatopená propast na planetě.
14 169
865
4 802
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.