01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Čím elektřina prochází a čím nikoliv? To nám ukáže pokus s elektrickými obvody. Aby obvodem procházel proud a žárovka se rozsvítila, musí být uzavřený a připojený ke zdroji napětí. Přítomnost izolantu, tedy plastové misky, dřevěné vařečky nebo porcelánového talíře způsobí přerušení obvodu. Podívejte se sami.
V 70. letech 20. století byl představen první mikroprocesor. Základem mikroprocesoru jsou polovodičové součástky zvané tranzistory. První mikroprocesor obsahoval 250 takových tranzistorů, zatímco současný mikroprocesor jich má už 995 miliónů. Mikroprocesory, které zpočátku fungovaly na frekvenci 749 kHz, dnes fungují na frekvenci 4 GHz. Kdyby se stejným tempem zvyšovala rychlost aut, pak by cesta z Lisabonu do Moskvy trvala jednu sekundu. Bude miniaturizace mikroprocesorů pokračovat? Jaké skutečnosti stojí v cestě neustálému zmenšování tranzistorů a tudíž zvyšování výkonu na tak malé ploše?
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Tento díl z cyklu Minuty z Krkonoš (2014) představuje nejvyšší horu Sněžku jako jediného zástupce karlingu u nás. Co pojem karling a kary znamenají, jak vznikají a jaké další ledovcové útvary (doly a jámy) můžete najít v blízkosti Sněžky, zjistíte ve videu.
Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) nás tentokrát zavedou do Grónska. Jedním ze zdejších živočichů je pižmoň severní patřící k těm několika málo druhům, které dokážou vzdorovat drsným arktickým mrazům. V 19. století byli pižmoni téměř vyhubeni, stali se totiž vyhledávanou kořistí obchodníků s kožešinami.
Proč byl vyhlášen Krkonošský národní park? Krkonoše nejsou pouze hory, ale i unikátní reliéf modelovaný ledovci, ostrov tundry uprostřed Evropy, typické horské boudy nebo pestré ekosystémy podmíněné tradiční hospodářskou činností obyvatel, kteří naše nejvyšší pohoří kdysi kolonizovali.
Bermudský trojúhelník v Atlantském oceánu nedaleko Floridy má pověst místa, kde se často ztrácejí letadla, lodě i celé posádky. Australští vědci přišli na začátku 21. století s teorií, podle které za mizení lodí mohou velké bubliny zemního plynu, jež se tu uvolňují z mořského dna. Tyto bubliny snižují hustotu vody, a proto se lodě potopí ke dnu. Pojďme si tuhle teorii ukázat.
Podle kterého nerostu vznikl název elektřina? Který fyzikální zákon vyjadřuje velikost elektrické síly? Kdo nejdříve sestrojil elektrickou baterii? Jaká je základní jednotka elektrického proudu? Jaký rozměr má jednotka výkonu? Všechno se dozvíte v našem kvízu.
Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Blesk je jev, který fascinoval lidi už od nepaměti. Jedná se o elektrostatický výboj, jiskru, která přeskočí mezi mrakem a zemí. Už se někdy podařilo podobně silný výboj simulovat a udělat blesk v laboratoři? Jak se má člověk chovat, je-li třeba v bouřce v horách? Dá se dopředu odhadnout, kam blesk udeří?
Co se stane, když na velkou kouli Van de Graaffova generátoru položíme hliníkové misky, zapneme jej a malou kouli dáme hodně daleko? Misky se začnou vznášet. Na velké kouli nabitého Van de Graaffova generátoru se hromadí kladný náboj, ten přechází i na vodivé misky. Protože se stejné náboje odpuzují, misky odlétají.
14 091
798
4 785
1 365
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.