01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Vydáme se do jednoho z nejnavštěvovanějších míst Českého ráje, do Prachovských skal. Místní skalní města sem jezdí turisté obdivovat již od 19. století a o něco později si je oblíbili i horolezci. V roce 1933 se Prachovské skály staly přírodní rezervací a posléze součástí CHKO Český ráj, prvního chráněného území svého druhu v tehdejším Československu.
Naučná stezka začínající na severním okraji Prahy nás provede několika jedinečnými biotopy i českou historií. Roztoky, kterými prochází, byly oblíbeným letoviskem prvorepublikové smetánky. Po žluté a modré značce se bez problémů vydáte i s kočárkem nebo na kole. A budete mít rozhodně co pozorovat. Podívejte se, kam se vydat z Prahy na nedělní výlet.
Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Myslíte si, že pokusy, které Michael předvádí, dokáže jen on? Omyl! Levou rukou je zvládnou děti všeho věku. Studenti nám ukáží pokusy s výměnou kapalin, těžištěm a statickou elektřinou.
Bezpečné svedení blesku a jeho rozptýlení do země. To zajišťuje jímací soustava, soustava svodu a uzemnění, a to je také hlavní poselství Prokopa Diviše. Od dob elektrifikace přibyl do systému ochrany před bleskem ještě jeden důležitý prvek, tak zvaná přepěťová ochrana. Funkce přepěťových ochran se testuje v laboratorních podmínkách, kde se pomocí rázového generátoru simulují účinky blesku na elektrická zařízení. Snažení Prokopa Diviše z pohledu vědy zůstalo sice nenaplněné, místo průkopníka v historii vědy mu ale právem náleží. A díky jemu kultura ochrany před účinky blesku v České republice předběhla o mnoho desítek let okolní evropské státy.
Spolehlivou ochranu před bleskem představují bleskosvody. Jako první s nimi experimentovali Prokop Diviš a Benjamin Franklin.
Co je bleskový proud a co může způsobit? Základní princip ochrany se od dob Prokopa Diviše nezměnil. Je to jímací soustava, svod a uzemnění pro bezpečné rozptýlení bleskového proudu v zemi. V současné době se používají i tzv. aktivní hromosvody, ale jejich správná funkce zatím nebyla dostatečně prokázána.
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Co se stane, když se baterií dotkneme ocelové vlny? Po propojení obou kontaktů teče obvodem zkratový proud. Ten rozpálí vlákna vlny natolik, že začnou hořet.
Čím elektřina prochází a čím nikoliv? To nám ukáže pokus s elektrickými obvody. Aby obvodem procházel proud a žárovka se rozsvítila, musí být uzavřený a připojený ke zdroji napětí. Přítomnost izolantu, tedy plastové misky, dřevěné vařečky nebo porcelánového talíře způsobí přerušení obvodu. Podívejte se sami.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.