01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Skály, vodopády i hrady jsou perlami Českého středohoří. Tato oblast je však pozoruhodná i ve svém nitru. Na řadě míst je totiž možné najít zkameněliny či minerály, jako například aragonit nebo český granát. Jestliže nechceme hledat drahé kameny v přírodě, prohlédneme si je v Třebenicích v muzeu českých granátů.
Bermudský trojúhelník v Atlantském oceánu nedaleko Floridy má pověst místa, kde se často ztrácejí letadla, lodě i celé posádky. Australští vědci přišli na začátku 21. století s teorií, podle které za mizení lodí mohou velké bubliny zemního plynu, jež se tu uvolňují z mořského dna. Tyto bubliny snižují hustotu vody, a proto se lodě potopí ke dnu. Pojďme si tuhle teorii ukázat.
Vydáme se společně do CHKO Český kras. Tato krajina v okolí hradu Karlštejn patří k nejstarším kulturním krajinám Evropy. Turisticky nejnavštěvovanější jsou kromě hradu zdejší vápencové lomy, které si prohlédneme. V tomto videu prozkoumáme také méně známá, přesto stejně pozoruhodná místa.
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
LEDky, tedy světlo emitující diody, vytvářejí tolik světla jako tradiční žhavené žárovky, ale s desetkrát větší účinností, tedy desetkrát nižší spotřebou. Co je však LEDka? Kde všude je najdete a jak fungují? A jak uvolnění světla z kousku krystalu vedlo k vývoji LED? To vše vám vysvětlí Michael Londesborough v pořadu Port.
Jak se dostane elektřina k nám domů? Elektrická energie se vyrábí v elektrárně a transformuje se na hladinu velmi vysokého napětí. V rozvodech velmi vysokého napětí putuje přes republiku. Ale aby napětí nebylo tak velké, postupně se snižuje v zařízení zvaném transformátor.
Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do něhož se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jak vědci vylepšili na první pohled běžné fotovoltaické články?
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Kondenzátor slouží k uchovávání elektrického náboje a na rozdíl od baterie dokáže vybít svůj náboj během zlomku sekundy. Kondenzátor se skládá z jedné nevodivé části umístěné mezi dvěma vodivými částmi. V domácím prostředí je možné ho vyrobit z plastové krabičky a hliníkové fólie a kondenzátor nabijeme pomocí statické elektřiny.
Při vyslovení jména Prokop Diviš se většině z nás vybaví „bleskosvod“. Vynálezce ochrany před úderem blesku byl především kněz a při svých bádáních se snažil vše odvodit od Bible, proto církev jeho objevům nebránila. Nebyl sám, kdo se ve druhé polovině 18. století ochranou před bleskem zabýval. Ale zatímco Benjamina Franklina objev hromosvodu proslavil, Prokop Diviš zemřel v zapomnění. Pořad z cyklu České zázraky je věnován především jeho životu a osudu jeho objevů. Hlavním předmětem Divišova bádání byla elektřina, zabýval se dokonce i využitím statické elektřiny v lékařství. Dozvíme se ale také, co blesk způsobuje a jak se před ním chráníme v současnosti.
Co se stane, když na velkou kouli Van de Graaffova generátoru položíme hliníkové misky, zapneme jej a malou kouli dáme hodně daleko? Misky se začnou vznášet. Na velké kouli nabitého Van de Graaffova generátoru se hromadí kladný náboj, ten přechází i na vodivé misky. Protože se stejné náboje odpuzují, misky odlétají.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.