01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
V 50. letech proběhla v Československu násilná kolektivizace, která zásadním způsobem pozměnila ráz české krajiny. Jedno z dobových komunistických hesel znělo: „Rozoráme louky, meze.“ Tento krok je dnes vnímán jako jeden z nejcitelnějších zásahů do krajiny, který měl nedozírné následky. Je vůbec možné vrátit krajině tvář, jakou měla před kolektivizací? Podívejte se na debatu odborníků v pořadu Historie.cs.
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
Řeka Berounka patří mezi poslední české vodní toky, které nejsou zasaženy umělými regulacemi a hrázemi na březích. Díky tomu v povodí funguje říční eroze i akumulace, jak můžeme vidět například v oblasti CHKO Křivoklátsko, se kterou je Berounka neodmyslitelně spjatá.
Váh je nejdelší řekou na Slovensku. V následujícím videu uvidíme památky, které se v blízkosti této řeky nacházejí. Začneme v Žilině u Budatínského hradu, poté se přesuneme ke zřícenině hradu Strečno. Čeká nás také plavba po Váhu na tradičních pltích.
Bor je tzv. elektronově deficitní prvek, což vede ke tvorbě klastrů. Bor může dopovat křemík při tvorbě polovodičů. Nyní dochází i k dopování celými klastry boru. Borové klastry, které mají zajímavé vlastnosti, lze také přichytit na povrch zlata a využívat i v high-tech látkách.
Daniel Stach se svými hosty vysvětluje, jak se v přírodě zachovat, když hrozí úder blesku. Při nebezpečí úderu blesku v krajině je potřeba mít na zřeteli krokové napětí. Co to je? Rozhodujícím faktorem může být i vzdálenost mezi členy skupiny, přítomnost kovových předmětů, stromu nebo vody. Daniel Stach diskutuje s Jiřím Kutáčem, soudním znalcem z oboru ochrana před bleskem, a Robertem Zajíčkem, přednostou z kliniky popáleninové medicíny fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Zhlédněte jednoduché vysvětlení základních principů fotovoltaického jevu, tedy cesty, jak získat energii ze slunce. Na jeho principu fungují dnešní fotovoltaické panely.
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Základní informace o blescích a jak se před nimi chránit. Odkud se bere hrom a blesk? Jakou teplotu může mít blesk? Jak se zachovat při bouřce během pobytu v přírodě? A jak se pozná, který mrak je bouřkový?
Při vyslovení jména Prokop Diviš se většině z nás vybaví „bleskosvod“. Vynálezce ochrany před úderem blesku byl především kněz a při svých bádáních se snažil vše odvodit od Bible, proto církev jeho objevům nebránila. Nebyl sám, kdo se ve druhé polovině 18. století ochranou před bleskem zabýval. Ale zatímco Benjamina Franklina objev hromosvodu proslavil, Prokop Diviš zemřel v zapomnění. Pořad z cyklu České zázraky je věnován především jeho životu a osudu jeho objevů. Hlavním předmětem Divišova bádání byla elektřina, zabýval se dokonce i využitím statické elektřiny v lékařství. Dozvíme se ale také, co blesk způsobuje a jak se před ním chráníme v současnosti.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
14 214
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.