09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Půdní fond v Česku patří v mezinárodním porovnání k nejvíce ohroženým erozí. Roční ztráty ornice se odhadují na 21 milionů tun půdy. K erozi přispívá nejen klimatická změna a srážky v podobě přívalových dešťů, ale hlavně nevhodný způsob hospodaření. Protože nejsou protierozní opatření v zemědělství ustanoveny vyhláškou, je stále běžné, že se hospodaří na polích s velkou výměrou, ve svažitém terénu či se pěstují pro dané lokality nevhodné plodiny.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.