00:49
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Počítačové programy pracují s daty. Řídí je procesor podle instrukcí v programovém kódu, který napíší programátoři. Pokud v něm udělají chybu, procesor bude řídit chybně příslušný program. Když ale chybu nahlásíme, programátoři ji mohou odstranit a my si pak můžeme nainstalovat aktualizaci – vylepšenou verzi programu bez chyby.
Aby počítač fungoval, potřebuje elektřinu. A jaká zařízení potřebujeme my, abychom s ním mohli komunikovat?
Pasáž se může hodit do hodiny jako úvod pro navazující aktivitu.
Pokud počítač sdílíme s někým dalším, můžeme na něm mít více uživatelských účtů. Ty poskytnou každému uživateli soukromí. Když se přihlásíme ke svému účtu, spouštíme si vlastní kopie programů. Když odcházíme, nezapomeneme se odhlásit. Pokradmu sledovat, co si kdo na svém účtu spustil a co na počítači provádí, to se opravdu nedělá.
Vědec Tomáš Mikolov popisuje rozdíl mezi umělou inteligencí, strojovým učením a neuronovými sítěmi. Seznámí vás s principem fungování strojového učení a možnostmi jeho využití. Zamýšlí se nad tím, zda bychom se umělé inteligence měli v blízké budoucnosti obávat.
Dvě nohy s kolečky a na nich tělo plné elektrotechniky. Tak vypadá robot SKEJTO vytvořený studenty ČVUT v Praze převážně na 3D tiskárně. Zatím zvládá pohyb jen po rovné ploše rychlostí 5 km v hodině, ale jeho vývoj stále pokračuje. Naučí se chodit do schodů? A dočkáme se toho, že nám bude sloužit jako poslíček nebo skladník?
Kamery na rozpoznávání obličejů stále častěji využívají nejen bezpečnostní instituce, ale také nákupní řetězce. Pomocí detekce obličeje mnozí s nás odemykají mobilní telefony nebo profily na sociálních sítích. Na bezpečnostní rizika spojená s využitím technologií na detekci obličejů upozorňuje Vladimír Smejkal, expert na informační technologie.
12 239
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.