52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
Česká vláda připravovala již během války plán na odsun německého obyvatelstva. Málo organizovaný státní aparát pak hned od května 1945 umožnil revolučním gardám a různým samozvaným skupinkám vykonávat „spravedlnost“. Touha po odplatě za zločiny nacionálního socialismu, odplata za rozpoutání války a schvalování takzvané kolektivní viny vytvořily podmínky k zabírání majetku, vraždám a takřečeným divokým odsunům sudetských Němců. Podívejte se na pasáž z dokumentárního filmu Česko-německé století (2018).
O první československém prezidentu Tomáši G. Masarykovi toho víme mnoho. O jeho ženě máme však informace skromnější. Přitom v počátcích Masarykovy kariéry to byla Charlotta, která ho podporovala a kdo mu obětovala svůj osobní život. Podívejte se na dokudrama, které ukazuje Masaryka v lidském rozměru.
Ukázka rozvíjí výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky.
Kulatá výročí 28. října se často slavila ve stínu velkých historických událostí. Archivní snímek připomíná projev Klementa Gottwalda při výročí v roce 1948, tedy po únorovém komunistickém převratu. Významný byl i rok 1988, kdy už ve společnosti docházelo ke změnám směřujícím ke svobodě. Režim zřejmě kvůli obavám z možných demonstrací v den výročí vzniku samostatného Československa vrátil tento státní svátek v původním významu do kalendáře. Oficiální oslavy však uspořádal už 27. října a den nato opravdu k demonstraci došlo. Podívejte se na diskusi historiků z pořadu Historie.cs (2008).
Video přibližuje události roku 1945, kdy se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací. Podívejte se na zpravodajskou reportáž k 75. výročí této události (2020).
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje válku v Bosně mezi lety 1992 až 1995.
Reportáž připomíná 40. výročí íránské revoluce (1978 až 1979), jednu z událostí 20. století. Prostřednictvím rozhovoru s židovským uprchlíkem íránského původu přibližuje změny v zemi pod novým režimem islámské republiky, který zdaleka nedopadl jen na židy.
Le Corbusier byl slavným evropským architektem, zakladatelem funkcionalismu, který ovlivnil celou moderní i současnou architekturu. Jeho nejslavnějším dílem je vila Savoy v Paříži. Corbusier působil ve dvacátých letech v SSSR, kde navrhl řadu staveb. Působil také ve Zlíně a měl několik československých žáků.
14 076
796
4 778
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.