52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
František Kriegel je znám jako hrdina pražského jara, kdy nepodepsal tzv. Moskevský protokol. Kriegel byl ale celoživotně osobně statečný člověk, kterému šlo o zlepšení podmínek života každého člověka. Proto se nebál kritizovat režim již dávno před reformním hnutím a komunistou byl až do smrti, kdy byl disidentem a režim ho pronásledoval. Mimo jiné také nehlasoval jako jeden ze čtyř přítomných pro smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk.
Státní bezpečnost, československá politická policie, měla velké množství spolupracovníků. Spousta z nich se jimi nestala z přesvědčení, ale podlehli vydírání ze strany tehdejšího režimu. Václav Štěpán, Čestmír Huňát a Josef Rössler vypravují svůj příběh ze třech různých dekád komunistického režimu. Šlo se spolupráci vyhnout? Co to znamenalo pro jejich další osudy? Mohl jedinec morálně zvítězit nad tehdejší mocí?
Alžběta II. zařadila Českou republiku do programu svého „středoevropského turné“ v březnu roku 1996 a do Prahy přiletěla společně se svým manželem princem Filipem, vévodou z Edinburghu. Využila tak pozvání prezidenta Václava Havla, který oficiálně navštívil Velkou Británii již v roce 1990. Návštěvu Alžběty II. provázely mohutná bezpečnostní opatření zejména kvůli obnoveným hrozbám ze strany organizace IRA. Královna byla ubytována v pražském Lichtenštejnském paláci a nejprve se setkala na Pražském hradě s prezidentem Václavem Havlem. Oba státní představitelé si vyměnili dary i vysoká vyznamenání svých zemí.
Proč došlo po 2. světové válce k opětovnému sjednocení Česka a Slovenska? Proč přestal na konci druhé světové války existovat Slovenský stát a neubíral se dále samostatnou cestou? Podívejte se na zajímavý komentář k nepříliš často diskutované otázce.
Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe. Do popředí světových zpráv se dostala v polovině devadesátých let 20. století kvůli masovému vyvražďování etnických skupin, které do historie vstoupilo pod názvem rwandská genocida. Až milion lidí se stalo oběťmi vnitřních sporů. Podívejte se na stručnou historii konfliktu a popis událostí jednoho hrdiny tehdejší doby, manažera hotelu, který zachránil přes 1200 osob obou znepřátelených etnik před jistou smrtí.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
V roce 1991 začal krvavý rozpad Jugoslávie. Ve stejném roce schválila Rada bezpečnosti OSN mírovou misi UNPROFOR na jejím území. Účast československých vojáků na této misi schválila ještě federální vláda, na konci roku 1992 však došlo k rozdělení Československa. Právě mírový rozchod Čechů a Slováků byl pro mnohé obyvatele rozpadající se Jugoslávie těžko pochopitelný. Na paradoxní situaci a každodenní život v té době vzpomínají v pořadu Historie.cs tehdejší účastníci mise.
Korejská válka probíhající v letech 1950-1953 patří k hlavním konfliktům studené války. Jak ale vypadala situace v Koreji před válkou a jak probíhal začátek konfliktu? Jeho kořeny můžeme vystopovat už ve 2. světové válce a vedou do Sovětského svazu. Jak to? O tom se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.