52:29
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
Řecká občanská válka probíhala v letech 1946–1949 v podstatě jako důsledek 2. světové války a následného dělení sfér vlivu mezi jejími vítězi. Krvavý a doslova bratrovražedný konflikt si vyžádal více než 150 tisíc mrtvých a v jeho důsledku odešlo z Řecka 75 000 lidí, často samotných dětí, zejména do spřátelených zemí východního bloku - do Rumunska, Bulharska, Polska či Československa. Potomci řeckých imigrantů žijí v České republice dodnes.
Zástupci Česka a Německa podepsali 21. ledna 1997 Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Měla znamenat především definitivní narovnání česko-německých vztahů a položit základ další spolupráce do budoucna. Text deklarace vznikal několik měsíců. Na jejím základě měly být například odškodněny oběti nacismu. Česká veřejnost deklaraci přivítala, i když se našli i protestující jedinci.
Varšavský pakt vznikl v reakci na vznik NATO v roce 1955, a to jako spojenecká organizace armád osmi zemí východního bloku. Největší operací vojsk Varšavské smlouvy byla okupace Československa v roce 1968. I předchozí společná cvičení členů paktu na našem území měla zabránit nechtěnému politickému vývoji. Varšavská smlouva zanikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Kam se ve volném čase za první republiky jezdilo na dovolenou? Buď do lázní anebo už k moři! Češi tak v rámci slovanské sounáležitosti objevují pro Evropu Jadran. Kdo si mohl měsíc u moře dovolit?
Pevnost La Mola na nejvýchodnějším bodě Menorky měla chránit přístup do mahonského přístavu, kde se zásobovaly britské a francouzské obchodní lodě. Než však byla pevnost dostavěna, přestala odpovídat tehdejším trendům, od 90. let se postupně rozpadala, dnes je snaha o její zachování. Video mimo jiné připomene dějiny ostrova a vliv Britů a Francouzů.
Výstavbou Berlínské zdi, která měřila 156 km a stála přes 28 let, bylo město doslova rozetnuto. Kromě samotného města byli častokrát rozděleni i blízcí lidé. Mnozí se pokoušeli zeď překonat a dostat se tak do Západního Berlína, z toho důvodu byla zeď neustále zdokonalována. Dnes jako připomínka na několika místech Berlínská zeď stále stojí, jinde je alespoň naznačen její průběh.
Za počátek studené války je považováno několik historických okamžiků. Jedním z nich je projev Winstona Churchilla, který v roce 1946 v přítomnosti amerického prezidenta Trumana pronesl na univerzitě ve Fultonu, kterým výstižně charakterizoval politické poměry v Evropě nedlouho po skončení druhé světové války. Právě v něm Churchill poprvé použil slova o železné oponě spuštěné napříč Evropou.
První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.