52:26
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Diskotéku definuje slovník jako společenskou zábavní akci, při níž se poslouchá hudba a tančí. Počátky diskoték v tehdejším Československu spadají do šedesátých let, ale zejména v období normalizace byly pro mladou generaci vítaným rozptýlením. Podívejte se na filmovou esej o diskotékách z jara roku 1983 a vnímejte vztah tehdejší moci k diskotékám, na nichž měli mladí jednu z mála příležitostí, jak se seznámit s písněmi západní produkce.
Ostravsko je v obecném povědomí spojeno především s těžbou uhlí. To má svou bohatou historii, počínaje pověstí o jeho objevení a s tím spojenými počátky hornictví až po moderní využití uhlí a mocný rozvoj navazujícího těžkého průmyslu. Z uhlí je dokonce vyřezána i unikátní pravěká soška nalezená na ostravském vrchu Landek. Do popředí zájmu se dostává v osmnáctém století, kdy Marie Terezie začíná hledat nové energetické zdroje. Uhlí bylo také rozhodující pro rozvoj hutnictví. Významným podnikem v regionu jsou Vítkovické železárny, které v 19. století vybudovali Rothschildové jako součást výrobního komplexu nevídaného rozsahu.
Pasáž z dobového týdeníku (1945) obsahuje část vánočního projevu prezidenta republiky Edvarda Beneše z roku 1945. Beneš se obrací k československým občanům krátce po skončení druhé světové války a zmiňuje jak bilanční zamyšlení, tak výzvu do budoucna. Snaží se občany povzbudit, ale zároveň otevřeně pojmenovává těžkosti poválečného období. Celý projev je veden v duchu umírněného optimismu, víry v budoucnost a mravní odpovědnosti za další vývoj národa. Zdroj: Národní filmový archiv
Po Vítězném únoru vykonstruoval komunistický režim několik politických procesů s církevními představiteli. Každá záminka mu byla dobrá. V malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se 11. prosince 1949 měl při bohoslužbě pohnout kříž na oltáři. V obci i okolí se začaly šířit různé zvěsti o původu a následcích tohoto jevu. Do obce se sjížděli věřící. Státní bezpečnost začala tento "zázrak" vyšetřovat, zatkla faráře Josefa Toufara a několik dalších občanů. Po krutém mučení Toufar podepsal zinscenování zázraku, ale během vyšetřování zemřel, čímž režim přišel o hlavního obžalovaného.
Video přibližuje události roku 1945, kdy se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací. Podívejte se na zpravodajskou reportáž k 75. výročí této události (2020).
Cestopis z oblasti Mrtvého moře se věnuje historii pevnosti Masada, rekreačním možnostem u Mrtvého moře a archeologické lokalitě Kumrán.
Vznik protektorátu Čechy a Morava s sebou přinesl i podstatnou změnu v oblasti bezpečnostních a represivních složek. Ve videu se dozvíme, jak lze hierarchizovat nacistické silové složky v protektorátu Čechy a Morava, s jakým typem činnosti byly jednotlivé složky spjaty nebo jaké postavení mělo v rámci nacistického aparátu české četnictvo a jakou roli hrálo v rámci Pražského povstání.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.