52:26
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Jméno československého epidemiologa Karla Rašky je dnes laické veřejnosti vesměs neznámé. Kromě nasazení vlastního života při epidemii skvrnitého tyfu v Terezíně v roce 1945 proslul zejména jako jedna z klíčových osobností, která stála u vymýcení pravých neštovic ve světě. V roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa a reakce komunistů na sebe nenechala dlouho čekat. Jméno Karla Rašky upadlo v zapomnění. Neprávem, ale přesto.
V reportáži z pořadu Wifina (2014) se prostřednictvím dětských reportérů dozvíme více o vzniku samostatného Československa v roce 1918. Pasáž se věnuje nejen samotné události vzniku republiky, ale i dalším důležitým skutečnostem a změnám, které nové státní zřízení přineslo (jako např. státní symboly či zákony).
Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje.
Jedním z velkých témat médií i diskuzí mezi občany v roce 1992 bylo to, že rozpad společného státu se udál z politického rozhodnutí a bez referenda. Co by konání referenda přineslo, i kdyby se nakonec konalo? Podívejte se na část diskuse o argumentech pro a proti.
Pro většinu světa zůstane americký prezident Ronald Reagan tím politikem, který porazil Sovětský svaz. Přestože v domácí politice nebyl Reagan nijak zvlášť úspěšný, vítězství ve studené válce mu přineslo velké uznání. Pád komunismu v Evropě však nebyl výhradně jen Reaganovou zásluhou, ale podílela se na něm celá řada dalších faktorů.
V roce 2023 uběhlo 80 let od okamžiku, kdy nacistické komando vyvraždilo obec Český Malín. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo o odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (ÚPA) proti koloně německých vozidel. Krvavé výročí si připomněli i Poláci. Ti zase očekávají ukrajinskou omluvu za protipolská zvěrstva z řad příslušníků ÚPA.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Ronald Reagan porazil v amerických prezidentských volbách roku 1980 tehdejšího prezidenta Jamese Cartera. Nastolil nový kurz zahraniční politiky a vysloužil si označení „jestřáb“. Jaké byly úspěchy a neúspěchy tohoto republikánského prezidenta pohledem bývalého velvyslance v USA a europoslance za ODS Alexandra Vondry?
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.