52:26
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Dvacátá léta jsou obdobím opojného konzumu a divokých finančních spekulací. Když se však bublina roztrhne, všechno se změní…
Příběh slavných československých cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, kteří na svoji první cestu vyrazili v roce 1947, a to jako obchodní cestující společnosti Tatra. Cestovatelé, spisovatelé, scénáristé, fotografové a filmoví režiséři se z nich stali až postupem času. Po roce 1968, kdy otevřeně kritizovali srpnovou okupaci, nemohli ani veřejně vystupovat, ani publikovat. Velmi těžko také hledali práci.
V roce 1949 proběhla v Brně do té doby v Čechách nevídaná akce pro mládež. Mladí lidé se měli nadchnout pro myšlenku komunismu. Na tři dny ovládli vedoucí pozice ve městě a řídili ho. Dostali tak možnost podílet se na budování nového světa, nové morálky, vše v duchu ideologie stalinismu.
Jednou z největších zátěží země po komunistickém režimu byl stav životního prostředí. Nejen Ostravsko a další průmyslové aglomerace, ale zejména severní Čechy, kde byla koncentrována průmyslová a chemická výroba spolu s těžbou uhlí a tepelnými elektrárnami. Tato kombinace doslova smrtící pro životní prostředí i všechno živé se stala symbolem chybné hospodářské politiky předlistopadových vlád.
Ukázka z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 z roku 2025 zachycuje vznik Čínské lidové republiky. Uvidíte vyhlášení republiky z úst Mao Ce-tunga 1. října 1949, záběry oslav vítězství a uslyšíte komentáře amerických a ruských reportérů vítající nový socialistický režim. Do země, kde probíhala společenská revoluce, přijíždí Joan Hintonová, americká fyzička a odpůrkyně použití atomové zbraně, která své poválečné osudy spojila právě s Čínou.
Jeden z nejpopulárnějších zimních sportů má zajímavé počátky. Podívejte se, kdy a kde hokej vznikl, jak vypadala první hřiště a kde se vlastně vzal jeho samotný název. Jak se od té doby změnila pravidla i náčiní hokejistů?
Ve druhé polovině října roku 1963 došlo k největší krizi v dějinách studené války. Podle historiků byl svět nesmírně blízko jaderné válce. Přestože se oba hlavní aktéři konfliktu, sovětský vůdce Nikita Chruščov a americký prezident John Kennedy, dopustili mnoha chyb, nakonec zvolili diplomatické řešení.
Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.