04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Za vlády posledních Přemyslovců vypukla na místě dnešní Kutné Hory stříbrná horečka. Nález bohatého ložiska stříbrné rudy udělal z osady velmi brzo město, které se záhy stalo městem nezcizitelným královské koruně. Václav II. vydal v roce 1300 velmi promyšlený horní zákoník, kde stanovil královská práva, stanovil pevnou pracovní dobu, zavedl jednotnou minci a dal razit v Kutné Hoře jednu z nejvýznamnějších mincí středověku, pražský groš.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Ve třicátých letech 13. století založila Anežka spolu s bratrem a králem Václavem I. na Starém Městě pražském špitál, který se později rozšířil podle augustiniánské řehole na řád. S jejím jménem je tak spjat nejen Anežský klášter, ale i Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Jak malá pražská událost uvrhla Evropu do třicetileté války. Hraný dokument o druhé pražské defenestraci a událostech následujících. Pražskou defenestrací začal nejničivější a nejkrvavější náboženský konflikt, jaký starý kontinent do té doby zažil. Zapsal se do dějin jako „třicetiletá válka“. Dal vzniknout novému uspořádání evropského prostoru a nové mentalitě jeho obyvatel.
Velislavova bible patří k našim nejcennějším středověkým rukopisům. Je unikátní zejména tím, že svojí podobou v podstatě připomíná komiks, nad textem převažuje obrazový materiál, který vypráví příběh. To samozřejmě umožnilo i zpřístupnění knihy méně gramotným. Blíže se na tento rukopis podíváme ve videu z pořadu Poklady Klementina.
V souvislosti s českou a rakouskou šlechtou často narazíme na pojem „inkolát“. Ten potvrzoval příslušnost k plnoprávným domácím šlechtickým rodům a byly s ním spojeny určité výhody a práva. Získával se udělením od zemského sněmu nebo od panovníka, a na další příslušníky rodu přecházel dědičně.
Dvacetiletý král Jan byl konfrontován s politickými povinnostmi ve Svaté říši římské i v Českém království. V případě volby nového říšského krále byl konečný výsledek, zvolení obou kandidátů, více než překvapivý. V případě domácí politiky Jan čelil postoji domácí šlechty, která se vymezila proti cizincům u dvora, ale naštěstí pro krále byla rozdělena na dva tábory, tudíž její síla nebyla tak razantní. Politika však neblaze zasahovala i do manželského soužití královského páru.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.