Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Satelitní sídliště nejsou pouze novým typem bydlení, ale i specifickým sociálním fenoménem. Pořad přibližuje nejen to, jak satelity mění krajinu a její využívání, ale také, jak ovlivňují způsob života lidí.
Při putování po Šumavě s Cyklodálkami (2024) zamíříme k jednomu z památníků železné opony, replice strážní věže a zátarasů budovaných na státní hranici. Na tomto místě se setkáme se spisovatelem Davidem Janem Žákem, autorem románu Návrat Krále Šumavy. Ten nám nejprve přiblíží příběh Krále Šumavy a dále objasní, jak na Šumavě fungovala ostraha hranic.
Vydáme se po naučné stezce z Louňovic pod Blaníkem k Býkovickým rybníkům, abychom se dostali k Malému Blaníku. Najdeme tu rozvaliny kaple sv. Máří Magdaleny, kam až do 18. století mířili poutníci. V okolí kaple se nachází chráněné bučiny a mezi nimi kamenná moře.
Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
Následující video představí historii hradu Brníčko. Tato stavba pochází ze 30. let 14. století, avšak již od roku 1513 byl hrad opuštěný kvůli úmrtí majitele Jiřího Tunkla. Z Brníčka se tak postupně stala romantická zřícenina. Nechybí jí ani romantický příběh.
Výstavbou Berlínské zdi, která měřila 156 km a stála přes 28 let, bylo město doslova rozetnuto. Kromě samotného města byli častokrát rozděleni i blízcí lidé. Mnozí se pokoušeli zeď překonat a dostat se tak do Západního Berlína, z toho důvodu byla zeď neustále zdokonalována. Dnes jako připomínka na několika místech Berlínská zeď stále stojí, jinde je alespoň naznačen její průběh.
Malá dvoumilionová země nedávno změnila svůj název. Přidáním slova "Severní" do názvu narovnala dlouholetý spor se svým sousedem Řeckem. Přestože patří k chudým zemím Evropy, stála stranou krvavé války při dělení Jugoslávie před třiceti lety. Metropole Skopje leží na samém severu země a je směsici všeho, co vás napadne.
V největším městě středoasijských republik, Taškentu, žije bezmála 2,5 milionu lidí. Město má velmi bohatou historii – mj. leželo na severní větvi tzv. Hedvábné stezky. V roce 1966 zasáhlo Taškent velmi ničivé zemětřesení o síle téměř 7 stupňů Richterovy stupnice, které zničilo značnou část města. S pomocí dalších svazových republik byl Taškent za tři a půl roku znovu obnoven.
Údolí řeky Mosely v Lucembursku je jednou z nejznámějších vinařských oblastí. Pěstuje se zde 9 různých odrůd, mezi nimiž nechybí rýnský ryzlink, rulandské modré nebo chardonnay. V údolí Mosely se rozkládá kanton Remich, ve kterém leží například lázeňské město Mondorf-les-Bains a obec Schengen, ve které byla v roce 1985 podepsána Schengenská dohoda.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.