Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Satelitní sídliště nejsou pouze novým typem bydlení, ale i specifickým sociálním fenoménem. Pořad přibližuje nejen to, jak satelity mění krajinu a její využívání, ale také, jak ovlivňují způsob života lidí.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Na příkladu Rudického propadání Václav Cílek vysvětluje jeden z krasových jevů, a sice propadání. Propadání Jedovnického potoka, známé jako Rudické propadání, je nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Nová budova Vltavské filharmonie má již svou podobu. Mezinárodní architektonickou soutěž vyhrálo dánské studio Bjarke Ingels Group. Stavba by podle plánů vedení města měla být hotová v roce 2032. Kulturní centrum s několik sály se stane také sídlem České filharmonie. Podívejte, jak architekti postupovali při tvorbě návrhu.
Na jihu Arménie se nachází zaniklé osady se středověkými jeskynními obydlími vytesanými ve skalách. Jak se dříve žilo v takových staveních a proč jsou už desítky let prázdná? Z jakého důvodu cestu k nim ukazují české turistické značky? To vše se dozvíme v následující reportáži.
Berlínská podzemní dopravní síť začala vznikat na konci 19. století, kdy se město začalo výrazně rozrůstat. Každá stanice byla budována podle jiného stylu. Na nejstarších stanicích si dodnes můžeme prohlédnout původní podobu včetně typických kovových konstrukcí. Podle autora má i svou typickou vůni, kterou v podzemních drahách v jiných městech nenajdete. A co je na ní magického?
Na Krymu a ve stepích jižní Ukrajiny žijí potomci tří původních národů, na kterých se podepsaly tragické události dvacátého století. Krymští Tataři, Karaimové i Krymčakové se snaží své tradice zachovat, i když jim doba zrovna nepřeje.
V poušti Kalahari na území Botswany dodnes žije malá populace San neboli Křováků, původních obyvatel jižní Afriky. Není však jednoduché je v této oblasti spatřit, neboť cizincům příliš nedůvěřují. Přece jen se však s Křováky v tomto videu setkáme. Dále se vypravíme do vesnice, kde žijí příslušníci dalšího etnika, Hererové.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.