hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

umění město sociální sítě wellbeing psychologie

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Džbán: Příklad rozmanité kulturní krajiny

Bohatost ekosystému může pozitivně ovlivnit i člověk svou ochranářskou a hospodářskou činností. Neuváženými zásahy do krajiny však může biodiverzitu naopak snížit. To vše uvidíme na opukové plošině Džbán, která se táhle od Kladna až k Žatci.

Z pořadu:

Krajinou domova II Přehrát celý pořad

Témata:

Česká republika Krajinná ekologie Ekologie

Námět do výuky:

Středočeský kraj

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika regionální geografie regiony ekosystém les přírodní prostředí biodiverzita Středočeský kraj ČR Ústecký kraj lesní ekosystém kulturní krajina bučiny úbytek biodiverzity snížení biodiverzity buk bučina odvodnění krajiny

Mohlo by vás také zajímat

Krajinná ekologie

Další videa
Nakládání s haldami po těžbě uranu
02:53

Nakládání s haldami po těžbě uranu

Haldy po těžbě uranu v Příbrami jsou již mnoho let ponechány ladem, z velké části jsou porostlé vegetací. Protože se jedná o radioaktivní materiál, mohou být snahy o uložení navážek na jiné místo potenciálně nebezpečným podnikem. V okolí hald by navíc kvůli transportu materiálu došlo k větší ekologické zátěži a snížení kvality života z důvodu odkrytí jejich jádra, hluku, prašnosti či nárůstu nákladní dopravy. Ponechání hald přirozené sukcesi se jeví jako nejbezpečnější, nejlevnější a nejčistší řešení.

Boj o půdu
16:09

Boj o půdu

Má se stát starat o veřejný zájem a chránit životní prostředí, nebo se má spojit se soukromou firmou a hájit její zájmy na úkor životního prostředí? Na tuto otázku není těžká odpověď. Avšak praxe v České republice ukazuje, že druhá varianta je běžnou praxí. Jako v kauze Nemak, kdy soukromému investorovi pomohl stát vyvlastnit úrodnou půdu od soukromého farmáře. Nemak na ní postavil výrobní halu, přestože ve stejné době mohl stavět v nedaleké průmyslové zóně na daleko méně kvalitní půdě. Pasáž názorně ukazuje příčiny neutěšeného tempa záboru půdy v České republice, které v posledních desetiletích nevratně poškodilo tvář naší krajiny. V době vzniku dokumentu například místo toho, aby stát bránil dalším podobným případům zvýšením poplatků za vynětí z půdního fondu, tvůrci zákonů bojovali za jejich snížení.
PL
Válka s developerem
10:36

Válka s developerem

Nelegální kácení stromů v chráněném území, devastace údolní nivy navezením desítek nákladních aut skládkového materiálu, stavba budov, které se ani nepodobají vilám schváleným ve stavebním povolení, nebo stavba mostu zcela bez stavebního povolení. To všechno se odehrálo na jednom místě v obci Škvorec. Mnohonásobné porušení zákona o ochraně životního prostředí a stavebního zákona však nestačí k tomu, aby úřady nelegální činnost developera zastavily, ač se vyjadřují nesouhlasně. Válku s developerem musí vést sousedé, kteří nevěřícně sledují, co všechno úřady tolerují.
Karvinsko: přirozená obnova krajiny po těžbě
10:46

Karvinsko: přirozená obnova krajiny po těžbě

Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.

Ekologie

Další videa
Dolní tok Dyje
07:04

Dolní tok Dyje

Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?

PL
Třeboňsko
17:10

Třeboňsko

Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
PL
Řeka od pramene po dolní tok
19:55

Řeka od pramene po dolní tok

Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.

Hospodářské lesy: Nová příležitost
04:05

Hospodářské lesy: Nová příležitost

Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.

Ekologie

Další videa
PL
Zimní příroda našich lesů
07:15

Zimní příroda našich lesů

Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Jasoň dymnivkový: Hmyz roku 2021
01:57

Jasoň dymnivkový: Hmyz roku 2021

Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Konec zimy: Živočichové a rostliny
07:06

Konec zimy: Živočichové a rostliny

Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Pozdní jaro: Živočichové a rozkvetlé louky
07:15

Pozdní jaro: Živočichové a rozkvetlé louky

Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara – orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí. Dalšími z představených zvířat je také strakapoud a sova sýc rousný.

ČT edu nejsou pouze videa

13 787 videí

13 787

videí

776 námětů do <br /> výuky

776

námětů do
výuky

4 719 pracovních <br/> listů

4 719

pracovních
listů

1 341 pořadů

1 341

pořadů

69 edukativních <br/> her

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání