56:21
Celý film
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie. Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy.
Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Vzpomínky, které vládní rada Mattoni sepisuje, se zvolna chýlí ke konci. Blíží se k přítomnosti, a ta není nijak veselá. Boj o železnici nevede k úspěchu, a nekončí ani snaha vládního rady udržet osud dcery Alberty ve vlastních rukou.
Pasáž popisuje situaci v českém pohraničí v roce 1918, kdy německé obyvatelstvo protestovalo proti připojení Sudet k samostatnému Československu.
Rok 1968, srpen. Intervence armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace na jednání do Moskvy. Prezident republiky generál Svoboda, šéf komunistické strany Dubček, šéf vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, Husák, Mlynář a další smutní i rozporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví?
Vilém Nový byl komunistický politik, který do československých dějin vstoupil zejména kvůli svým výrokům po smrti Jana Palacha, kdy hovořil o teorii tzv. studeného ohně. V pasáži uvidíte jeho stručnou charakteristiku posrpnového vývoje, kdy rozdělil verbálně společnost na „my“ a „oni“.
Lidové milice byly dělnické bojové jednotky, které se vyvinuly ze závodních milicí. Ty se vytvářely už v roce 1945, kdy přebíraly moc ve výrobních podnicích. Svoji velkou úlohu hrály v únorových událostech roku 1948. Jejich postavení nemělo oporu v zákonech. Až do svého rozpuštění po listopadu 1989 byly mocenskou oporou Komunistické strany Československa.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.