08:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Rozhovor s vědcem z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, v.v.i. Pavlem Hejdou o pohybu severního magnetického pólu Země, příčinách pohybu magnetického pólu a o modelu magnetického pole Země.
Václav Cílek provází po vídeňských ulicích a ukazuje nám, kde se ve Vídni můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
Jak bude vypadat hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku? Na tuto otázku hledají vědci odpověď v dole, kde se ještě nedávno těžil uran. Poznatky z výzkumu z laboratoře v hloubce 500 metrů uplatní při tvorbě projektu hlubinného úložiště, které by mělo být vybráno ze čtyř předschválených lokalit. Ty musí splnit celou řadu bezpečnostních kritérií, jejichž zkoumáním se nyní vědci zabývají. V hloubce se ledacos, včetně betonu, chová jinak než na povrchu. Vědci musí být připraveni i na extrémní situace, které by v úložišti mohly nastat.
Česko je na suroviny docela bohaté, ale mnoho jich netěžíme. V současnosti probíhá těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi a ukončuje se těžba černého uhlí na Karvinsku. Mnohem důležitější je těžba nerudných surovin, například kaolinu na Karlovarsku, Podbořansku i u Znojma. Česká geologická služba provedla v posledních letech výzkum potenciálních ložisek nerostných surovin. Přestože máme značné zásoby lithia, které představují 4 % celosvětových zásob, je otázkou, zda se jej v současnosti vzhledem k ekonomickým nákladům a konkurenci vůbec vyplatí těžit.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.