08:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Rozhovor s vědcem z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, v.v.i. Pavlem Hejdou o pohybu severního magnetického pólu Země, příčinách pohybu magnetického pólu a o modelu magnetického pole Země.
Nejvyšším pohořím severní Afriky je pohoří Atlas. Masívy Atlasu se táhnou od Maroka až do Tuniska. My v tomto pohoří navštívíme údolí Ourika, podíváme se mezi Berbery, zamíříme do obřích filmových studií nebo do města Ait Ben Haddou. To se také objevilo v mnoha, i hollywoodských, filmech a seriálech a od roku 1987 figuruje i na seznamu Světového dědictví UNESCO.
V 50. letech proběhla v Československu násilná kolektivizace, která zásadním způsobem pozměnila ráz české krajiny. Jedno z dobových komunistických hesel znělo: „Rozoráme louky, meze.“ Tento krok je dnes vnímán jako jeden z nejcitelnějších zásahů do krajiny, který měl nedozírné následky. Je vůbec možné vrátit krajině tvář, jakou měla před kolektivizací? Podívejte se na debatu odborníků v pořadu Historie.cs.
Jak vznikly pískovcové Prachovské skály a čedičové skály, na kterých stojí hrad Trosky? Krajina Českého ráje je úžasnou učebnicí vývoje české krajiny. Trosky jsou zbytky ztuhlého čedičového magmatu, které v době třetihorní sopečné činnosti pronikalo zlomy v pískovcových usazeninách dávného moře. Ze stejných mořských sedimentů byly později vypreparovány pískovcové Prachovské skály.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?
14 135
861
4 799
1 148
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.