14:32
"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.
02:02
Víte, co je to polymer? Biopolymer je polymer biologického původu a můžete si jej ze škrobu vyrobit i vy doma. Jak? Podívejte se.
02:28
Díky statické elektřině dokážeme ohnout proud vody, aniž bychom se jej něčím dotkli! Takový snadný experiment si můžete vyzkoušet i sami doma. Jen musíte najít nějakou plastovou trubku.
03:58
Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.
04:29
Některé virové choroby doprovázejí lidstvo od nepaměti. Příkladem je vzteklina, žlutá zimnice nebo pravé neštovice. Získávali jsme je a získáváme od zvířat. Například pravé neštovice, hrůza hrůz, byly původně chorobou velbloudů. Odhaduje se, že vyhubily asi 70 % obyvatelstva Ameriky, když je tam zavlekli kolonizátoři. Že viry vůbec existují, zjistil roku 1892 Ukrajinec Dimitrij Ivanovskij. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:49
Biologie je, jak známo, věda o životě. A neřekli byste, jak těžké je život definovat. Definic je strašná spousta, všechny jsou sporné. Jedna z rozšířených definic říká, že je to chemický systém, který se udržuje sám a je schopen darwinovské evoluce. Tuhle definici užívá NASA, Americká vesmírná agentura. Pravděpodobně myslí na život ve vesmíru. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:20
Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:20
Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:45
Na počítače jsme zvyklí, pracujeme s nimi denně. Dokážete si představit 1 miliontinu litru vody? To je neviditelná kapička, vždyť do jednoho mililitru se jich vejde tisíc. A přesto se v této nerozlišitelné kapičce může skrývat superpočítač s neuvěřitelnými vlastnostmi. Hardware je v něm DNA. Enzymy, které ji mění, jsou software. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:30
Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
02:20
Jak vznikl život? To je otázka, kterou si lidé kladou od nepaměti. Jako červená niť se táhne všemi mýty o stvoření, pohádkami, až k dnešním podobám náboženství. Otázku, co je to život, si v roce 1944 položil fyzik Erwin Schrödinger. Podařilo se mu odhadnout vlastnosti genetického kódu. Jak se dívají na vznik života fyzikové dnes? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:40
Z čeho je svět? Odpověď zní: Svět je z atomů a prázdnoty. Prázdnota je nekonečná, atomů je v ní nekonečný počet. Atomy jsou neviditelná, nedělitelná a tudíž nezničitelná tělíska, která jsou v trvalém pohybu. Z atomů je úplně všechno. Atomy se mohou spojovat a podle toho, kolik a jak se jich spojí, vznikají různé předměty. Atomy se mohou rozlučovat. Jakmile se rozloučí, pokračují v pohybu, pak se mohou zase pospojovat a vznikne něco docela jiného. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:30
Člověk je jedním z několika desítek milionů současných dědiců vývoje života na Zemi, poutě trvající víc než 3,5 miliardy let. Neuvědomujeme si, že 99,9 % všech podob života, které kdy na Zemi byly, vyhynuly. V minulosti byl život na Zemi mnohokrát ohrožen na různých místech a v různých časech. Nejzásadnější z těchto katastrofických událostí se nazývají Velká pětka. Jde o obrovské a hromadné zániky života, které jsou hranicemi geologických epoch. Některé z nich trvaly dlouho, například 20 milionů let.
04:08
Schizofrenie je duševní onemocnění, které postihuje jednoho člověka ze sta a pravděpodobně je s námi od počátku věků. Schizofrenie je záludná a nesmírně proměnlivá. Lidé onemocní v nejplodnějším období svého života, mezi dvacátým a čtyřicátým rokem. Onemocnění je může vyřadit ze života. Příznakem schizofrenie jsou bludy a halucinace. Jak spolu souvisí schizofrenie a geny? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
05:31
Žádný živočišný druh na naší planetě nežil věčně. Podívejme se na člověka jako na živočišný druh pohledem evoluční biologie. Darwin byl přesvědčen, že člověk je jen jeden živočišný druh, který se vyvinul podle odlišných životních podmínek. Každý člověk na všech kontinentech usiluje o svoje štěstí, chce vybudovat rodinu, mít děti a pečovat o ně, nežíznit, nemít hlad a nebát se o život.
12:02
Jak parazité napadají člověka, která onemocnění způsobují? Jak se žije s tasemnicí, mohou parazité i léčit lidská onemocnění? O své celoživotní vášni, studiu parazitů a jejich chování hovoří parazitolog profesor Julius Lukeš.
11:51
Jakým způsobem funguje přenos genů a evoluční vývoj? Co je to syntéza genů? Jak probíhá výzkum přenosu genů, jak nás to ovlivňuje? Jak se změnil pohled na evoluci od doby Darwina? O syntéze genů a přenosu genetické informace hovoří evoluční biolog Richard Dawkins.
11:11
Co je teorie zamrzlé evoluce? Jak se vyvíjí jednotlivé druhy a kdy dojde k jejich vyhynutí? O evoluci a vývoji organismů i dalších otázkách evoluce a evoluční biologie hovoří profesor Jaroslav Flégr..
09:17
Jak se klonují myši? Jak se Helena Fulková dostala do Japonska, kde se jí podařilo naklonovat první myš? Doktorka Helena Fulková hovoří o tom, co tento obor obnáší a jaký je význam a dopad klonování.
08:50
Jak se popularizuje věda zábavnou formou? Jak se hydrobiolog dostane pod vrchol K2, do Grónska či Austrálie? Jak spolu souvisí perloočka a čistota vody? O hydrobiologii, focení přírody dronem i elektronovým mikroskopem hovoří Petr Jan Juračka.
03:06
Jak fungují ribozomy a jakým způsobem vyrábí bílkoviny? Jak probíhá výzkum ribozomů, co se děje při překladu genů a jak moc je tento proces důležitý pro život?O ribozomech a překladu DNA hovoří nositelka Nobelovy ceny za chemii Ada Yonath.
13:01
Jak geny řídí vývoj embryí? Jak probíhá genetický výzkum na octomilkách? V čem jsou tyto mušky unikátní pokusná zvířata? Eric Wieschaus, vývojový biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství hovoří o svém výzkumu.
09:53
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
00:52
Jak chutná hmyz? A jak můžeme hmyzem bojovat s hladem? Budeme se jednou živit brouky a červy? Kde si na nich lidé již dnes pochutnávají? Dali byste si smaženou kobylku?