Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Obecná biologie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 40

Organická hmota pro pole

09:05

Organická hmota pro pole

To, že je třeba udržovat úrodnost půdy doplňováním organické hmoty, tedy hnojením, víme odpradávna. Chlévské mrvy je ale málo, organická hmota je vzácná. Řešením může být kompost z kompostáren, kam se sváží bioodpad ze zahrad a domácností. Jedním z nejlepších způsobů, jak dostat organickou hmotu zpátky do půdy, jsou však meziplodiny. Co to je? A proč platí, že čím více druhů rostlin v porostu budeme mít, tím bohatší společenstvo tolik potřebných půdních mikroorganismů bude?

Jak vrátit půdě život

06:07

Jak vrátit půdě život

Jak vrátit do poškozené půdy život? Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů. A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.

Pokus: Statická elektřina hýbe vodou

02:28

Pokus: Statická elektřina hýbe vodou

Díky statické elektřině dokážeme ohnout proud vody, aniž bychom se jej něčím dotkli! Takový snadný experiment si můžete vyzkoušet i sami doma. Jen musíte najít nějakou plastovou trubku.

Paraziti

26:12

Paraziti

Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.

Vznik rostlin na Zemi

01:18

Vznik rostlin na Zemi

Jak vznikly rostliny a kdy se vůbec objevily? A kdy probíhal zlatý věk rostlin? Jak to tehdy na Zemi vypadalo? První rostliny byly takzvané nižší rostliny, což byly sinice a řasy. Zlatý věk rostlin spadá do období karbonu, kdy bylo v atmosféře více kyslíku než dnes. I díky tomu dosahovaly tehdejší plavuně a přesličky výšky 30 i 40 metrů. To samé se týkalo i tehdejšího hmyzu.

Hmyz: jídlo budoucnosti

00:52

Hmyz: jídlo budoucnosti

Jak chutná hmyz? A jak můžeme hmyzem bojovat s hladem? Budeme se jednou živit brouky a červy? Kde si na nich lidé již dnes pochutnávají? Dali byste si smaženou kobylku?

Rostliny a reakce na světlo

07:00

Rostliny a reakce na světlo

Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.

Jak vypadá buňka

00:52

Jak vypadá buňka

Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.

Pokus: Uhlí z uhlovodíků

02:08

Pokus: Uhlí z uhlovodíků

Cukry neboli uhlovodíky jsou sloučeninou, která obsahuje uhlík, kyslík a vodík. Pomocí kyseliny sírové se vodíku a kyslíku zbavíme a zůstane nám pouze uhlík, tedy v podstatě čisté černé uhlí. Jde o demonstraci dehydratační schopnosti koncentrované kyseliny sírové.

Pokus: Výroba biopolymeru

02:02

Pokus: Výroba biopolymeru

Víte, co je to polymer? Biopolymer je polymer biologického původu a můžete si jej ze škrobu vyrobit i vy doma. Jak? Podívejte se.

Přečtení lidského genomu

14:32

Přečtení lidského genomu

"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.

Pokus: Tanec barev v mléce

03:58

Pokus: Tanec barev v mléce

Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.

O parazitech a jejich chování

12:02

O parazitech a jejich chování

Jak parazité napadají člověka, která onemocnění způsobují? Jak se žije s tasemnicí, mohou parazité i léčit lidská onemocnění? O své celoživotní vášni, studiu parazitů a jejich chování hovoří parazitolog profesor Julius Lukeš.

Nanovlákna

02:21

Nanovlákna

Nano je jednotkou délky, a to velmi malou. Nanovlákna jsou tak jemná, že nejsou pouhým okem postřehnutelná. Vznikají z polymerů v elektrickém poli a tvoří vrstvy podobné filtru, který má dále mnoho využití.

Bakterie a enzymy

25:14

Bakterie a enzymy

Pořad se zbývá bakteriemi. Věnuje se jak těm nebezpečným, které mohou lidem způsobovat nemoci, tak i těm, které si člověk "ochočil" a využívá je v průmyslu, například při vaření piva.

Vznik života a DNA

02:20

Vznik života a DNA

Jak vznikl život? To je otázka, kterou si lidé kladou od nepaměti. Jako červená niť se táhne všemi mýty o stvoření, pohádkami, až k dnešním podobám náboženství. Otázku, co je to život, si v roce 1944 položil fyzik Erwin Schrödinger. Podařilo se mu odhadnout vlastnosti genetického kódu. Jak se dívají na vznik života fyzikové dnes? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Kmenové buňky

04:04

Kmenové buňky

Výzkum kmenových buněk je naděje pro lidi s přerušenou páteřní míchou a také možnost, jak bojovat i s dalšími nemocemi. Výhodou těchto buněk je, že se mohou vyvinout v buňky různých tkání a orgánů. Tím mohou nahradit poškozené orgány a tkáně a vést k léčbě či dokonce vyléčení vážných onemocnění. Na možnosti získávání kmenových buněk i na rizika s kmenovými buňkami spojená upozorňuje František Koukolík.

Schizofrenie

04:08

Schizofrenie

Schizofrenie je duševní onemocnění, které postihuje jednoho člověka ze sta a pravděpodobně je s námi od počátku věků. Schizofrenie je záludná a nesmírně proměnlivá. Lidé onemocní v nejplodnějším období svého života, mezi dvacátým a čtyřicátým rokem. Onemocnění je může vyřadit ze života. Příznakem schizofrenie jsou bludy a halucinace. Jak spolu souvisí schizofrenie a geny? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Mutace DNA

25:25

Mutace DNA

Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.

Z čeho je svět?

04:40

Z čeho je svět?

Z čeho je svět? Odpověď zní: Svět je z atomů a prázdnoty. Prázdnota je nekonečná, atomů je v ní nekonečný počet. Atomy jsou neviditelná, nedělitelná a tudíž nezničitelná tělíska, která jsou v trvalém pohybu. Z atomů je úplně všechno. Atomy se mohou spojovat a podle toho, kolik a jak se jich spojí, vznikají různé předměty. Atomy se mohou rozlučovat. Jakmile se rozloučí, pokračují v pohybu, pak se mohou zase pospojovat a vznikne něco docela jiného. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

O buněčných procesech s držitelem Nobelovy ceny

09:53

O buněčných procesech s držitelem Nobelovy ceny

Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?

Člověk pohledem evoluční biologie

05:31

Člověk pohledem evoluční biologie

Žádný živočišný druh na naší planetě nežil věčně. Podívejme se na člověka jako na živočišný druh pohledem evoluční biologie. Darwin byl přesvědčen, že člověk je jen jeden živočišný druh, který se vyvinul podle odlišných životních podmínek. Každý člověk na všech kontinentech usiluje o svoje štěstí, chce vybudovat rodinu, mít děti a pečovat o ně, nežíznit, nemít hlad a nebát se o život.

Virová onemocnění

04:29

Virová onemocnění

Některé virové choroby doprovázejí lidstvo od nepaměti. Příkladem je vzteklina, žlutá zimnice nebo pravé neštovice. Získávali jsme je a získáváme od zvířat. Například pravé neštovice, hrůza hrůz, byly původně chorobou velbloudů. Odhaduje se, že vyhubily asi 70 % obyvatelstva Ameriky, když je tam zavlekli kolonizátoři. Že viry vůbec existují, zjistil roku 1892 Ukrajinec Dimitrij Ivanovskij. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Vznik a zánik života

04:30

Vznik a zánik života

Člověk je jedním z několika desítek milionů současných dědiců vývoje života na Zemi, poutě trvající víc než 3,5 miliardy let. Neuvědomujeme si, že 99,9 % všech podob života, které kdy na Zemi byly, vyhynuly. V minulosti byl život na Zemi mnohokrát ohrožen na různých místech a v různých časech. Nejzásadnější z těchto katastrofických událostí se nazývají Velká pětka. Jde o obrovské a hromadné zániky života, které jsou hranicemi geologických epoch. Některé z nich trvaly dlouho, například 20 milionů let.

Načíst další videa
Probíhá načítání