04:25
Rozhovor s odborníkem
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK popisuje ve videu vybrané složky nespecifické imunity, tedy imunity vrozené, jako je pH naší kůže, lyzozym v slzách, komenzální mikroorganismy, zvýšená teplota atd.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
Sluch je naším druhým nejdůležitějším smyslem hned po zraku, díky kterému získáváme nejvíc informací o okolním světě. Vysvětlíme, jak rozeznat počínající poruchu sluchu, co na sluch působí příznivě a kdy vyhledat lékaře.
Co je absurdita? Slovo absurdní znamená protikladný zdravému rozumu, pravdě nebo skutečnosti. Od paranormálních jevů až po důsledky některých zcela absurdních léčitelských postupů. Absurdita má řadu příčin. Například velkou míru živé představivosti. Ve své mikroeseji o tom hovoří František Koukolík.
14 037
797
4 771
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.