04:25
Rozhovor s odborníkem
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK popisuje ve videu vybrané složky nespecifické imunity, tedy imunity vrozené, jako je pH naší kůže, lyzozym v slzách, komenzální mikroorganismy, zvýšená teplota atd.
V pořadu Studio ČT24 (2020) hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek o kritickém poškození Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech. Hlavní příčinou je stoupající teplota mořské vody způsobená klimatickou změnou.
Biologie je, jak známo, věda o životě. A neřekli byste, jak těžké je život definovat. Definic je strašná spousta, všechny jsou sporné. Jedna z rozšířených definic říká, že je to chemický systém, který se udržuje sám a je schopen darwinovské evoluce. Tuhle definici užívá NASA, Americká vesmírná agentura. Pravděpodobně myslí na život ve vesmíru. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Imunitní systém, podobně jako systém nervový, disponuje pamětí. Při prvním setkání s určitým patogenem je reakce našeho imunitního systému poměrně pomalá. Při dalším setkání se stejným patogenem už je ale náš imunitní systém schopen zareagovat mnohem rychleji i razantněji. A přesně na tomto principu, tedy na paměti imunitního systému, je založeno očkování. Obecně lze říci, že přehnaná čistota a sterilita či přemíra antibiotik, zejména na začátku života, vývoji našeho imunitního systému nesvědčí. I zde totiž platí pořekadlo: Co se v mládí naučíš...
Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Vysoký krevní tlak je jednou z nejčastějších příčin invalidity a smrti. V České republice postihuje téměř čtvrtinu dospělé populace. K měření krevního tlaku se používají tonometry, které jsou snadno dostupné i pro domácí měření. MUDr. Jiří Pešina nás seznamuje s tím, jaké nebezpečí představuje vysoký krevní tlak pro náš organismus, jak ho léčit i jak mu předcházet.
Srdce je svalem, který si za celý svůj život nemůže odpočinout. Kardiovaskulární nemoci neboli nemoci srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí. Jak dokážou lékaři tento orgán opravovat? Díky čemu zvládnou opravit jen poškozenou část srdeční tkáně? Jak se dívají na dálku dovnitř srdce ve třech rozměrech?
13 863
776
4 731
1 346
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.