04:25
Rozhovor s odborníkem
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK popisuje ve videu vybrané složky nespecifické imunity, tedy imunity vrozené, jako je pH naší kůže, lyzozym v slzách, komenzální mikroorganismy, zvýšená teplota atd.
Ovce patří mezi nejskromnější a nejužitečnější hodpodářské zvíře, které se chová po celém světě. Význam ovcí spočívá v tom, že dokáže přeměnit obyčejnou trávu v produkty pro člověka důležité, například maso, mléko nebo vlnu. Víte, jak žili pastevci? Proč se říká obětní beránek?
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
V pořadu Studio ČT24 (2020) hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek o kritickém poškození Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech. Hlavní příčinou je stoupající teplota mořské vody způsobená klimatickou změnou.
Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Naše populace stárne a za nějaký čas bude mít problém s pamětí téměř každý. Toto je jev zcela normální, který potká asi 60 % obyvatel. U někoho se ale rozvine Alzheimerova choroba, která už představuje závažný zdravotní problém. Alzheimerova nemoc, pojmenovaná po německém psychiatrovi, je nejčastější poruchou, při které trpí hypocampus. Pacienti ztrácejí paměť, dochází k úbytku mozkové tkáně. Pořadem provází Cyril Höschl a Aleš Bartoš.
Zvýšená lámavost kostí neboli osteogenesis imperfecta je genetické onemocnění, v jehož důsledku jsou kosti křehčí a často se lámou. Různou měrou handicapovaní pacienti jsou omezeni v pohybu a často závislí na pomůckách, jako jsou berle nebo vozíček. Lámavé kosti jsou většinou fixovány kovovými šrouby nebo dráty.
Výzkum nám ukazuje, že máme dva systémy morálního rozhodování. Jeden je rychlý, automatický, nepotřebuje velké úsilí, prostě nám řekne, co je správné a co správné není. Zato druhý systém morálního rozhodování pracuje pomaleji, namáhavěji, vědomě, s bolestným úsilím a vyžaduje dlouhé přemýšlení. Je výsledkem kulturního vývoje.
Stáří symbolického myšlení se dosud odhadovalo na nějakých 40 tisíc let zpět – na základě nálezů zbraní, šperků a později maleb. Co se tedy dělo těch 100 nebo více tisíc let mezi vznikem anatomicky moderních lidí a vznikem moderního člověka? Co odpovídá za tak velký zlom? Mohla to být nějaká genetická změna – vždyť víme, že se biologicky lidský mozek vyvíjí dosud, anebo nějaký velký socio-kulturní zlom, například vznik směnného obchodu nebo vznik složitější společnosti?
13 902
782
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.