04:25
Rozhovor s odborníkem
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK popisuje ve videu vybrané složky nespecifické imunity, tedy imunity vrozené, jako je pH naší kůže, lyzozym v slzách, komenzální mikroorganismy, zvýšená teplota atd.
Výzkum kmenových buněk je naděje pro lidi s přerušenou páteřní míchou a také možnost, jak bojovat i s dalšími nemocemi. Výhodou těchto buněk je, že se mohou vyvinout v buňky různých tkání a orgánů. Tím mohou nahradit poškozené orgány a tkáně a vést k léčbě či dokonce vyléčení vážných onemocnění. Na možnosti získávání kmenových buněk i na rizika s kmenovými buňkami spojená upozorňuje František Koukolík.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Na počítače jsme zvyklí, pracujeme s nimi denně. Dokážete si představit 1 miliontinu litru vody? To je neviditelná kapička, vždyť do jednoho mililitru se jich vejde tisíc. A přesto se v této nerozlišitelné kapičce může skrývat superpočítač s neuvěřitelnými vlastnostmi. Hardware je v něm DNA. Enzymy, které ji mění, jsou software. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Žárlivost je v partnerských vztazích přítomna mnohem častěji, než si sami připouštíme. Dokazují to naše nevědomé tělesné reakce. Žárlivost chápeme jako motivační emoci, kdy si hlídáme partnera a snažíme si zabezpečit jeho věrnost. Jde o reakci na ohrožení partnerství. Z jakého důvodu nás ale evoluce žárlivostí vybavila?
3D tiskárny se dnes běžně využívají pro výrobu zdravotnických pomůcek (například dlahy), v dentální chirurgii, k výrobě implantátů a v protetice. Výrobky jsou vytvořeny přímo na míru konkrétního pacienta a díky tomu se zkracuje doba rekonvalescence. Chirurg nejprve vytvoří 3D model pro konkrétního pacienta pomocí počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Poté dochází k vlastnímu 3D tisku, při kterém se využívají biokompatibilní materiály, nejčastěji titan ve formě velmi jemného prášku. Pomocí laserového paprsku dochází k roztavení kovového prášku a jeho spojení do požadovaného tvaru.
Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.