Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Fyzikální chemie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 19

Jak funguje hmotnostní spektrometr

03:25

Jak funguje hmotnostní spektrometr

Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.

Pokus: Reakce oxidu vápenatého s vodou

01:19

Pokus: Reakce oxidu vápenatého s vodou

Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.

Nekovalentní interakce

07:32

Nekovalentní interakce

K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.

Cesta do nanosvěta

04:26

Cesta do nanosvěta

Pojďme společně nahlédnout do nanosvěta, oblasti rozměrů menších než je 1 mm na pravítku. Změny na molekulární úrovni se mohou projevit i ve světě, na který jsme zvyklí. Nanočástice fungují také jako stavební kameny, které mohou vytvářet různé celky. Tyto celky mohou například na základě rozdílného pH transportovat v buňkách léky. Dozvíte se, jak jsou nanočástice velké a jakým způsobem se získávají.

Pokus: Zlaté mince

01:46

Pokus: Zlaté mince

Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.

Pokus: Energie ze sucharu

02:47

Pokus: Energie ze sucharu

Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.

Pokus: Horký led

05:40

Pokus: Horký led

Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.

Pokus: Měření času pomocí chemické reakce

06:45

Pokus: Měření času pomocí chemické reakce

V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jodu a ionty jodidovými, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede k pravidelným změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.

Pokus: Termická reakce

08:22

Pokus: Termická reakce

Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.

Červené zelí jako pH indikátor

01:26

Červené zelí jako pH indikátor

Pokus ukazuje, co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu. Roztok zrůžoví – zelí totiž funguje jako pH indikátor.

pH roztoku

01:26

pH roztoku

V pokusu je smícháno 1,5 dílu roztoku kyseliny octové s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného. Následně je změřeno pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité.

Polití kapalným dusíkem

01:02

Polití kapalným dusíkem

Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Pokus demonstruje, jak se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku.

Proč se solí chodníky

01:23

Proč se solí chodníky

Proč se v zimě solí chodníky? Do kádinky s ledem je přidán chlorid sodný. Přidáním soli dojde ke snížení teploty směsi, protože energie, která je potřeba na rozpuštění chloridu sodného, je odebírána z okolní hmoty, která se tak ochladí.

Vliv teploty na reakci

01:13

Vliv teploty na reakci

Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?

Porovnání pH

01:24

Porovnání pH

Pokus porovnávající kyselost (pH) koly a šumivého vitamínu C. Nižší hodnotu pH má kola a je tedy kyselejší než šumivý vitamín C.

Směs ledu a chloridu sodného

01:22

Směs ledu a chloridu sodného

Pokus s ledem a chloridem sodným. Jakou teplotu bude mít směs nadrceného ledu a kuchyňské soli?

Pokus: Indikace kyselin a zásad

03:56

Pokus: Indikace kyselin a zásad

Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.

Elektrolýza vodného roztoku chloridu sodného

01:32

Elektrolýza vodného roztoku chloridu sodného

Ukázka rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík a na kladné anodě chlór.

Katalýza

03:40

Katalýza

Ukázka, jak katalyzátory ovlivňují rychlost chemické reakce. Působením katalyzátoru jodidu draselného na peroxid vodíku dojde k jeho rychlému rozkladu, uvolňující se kyslík při tom vytváří pěnu.

Probíhá načítání