Našli jsme pro vás videí: 19
03:25
Jak funguje hmotnostní spektrometr
Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.
01:19
Pokus: Reakce oxidu vápenatého s vodou
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.
07:32
Nekovalentní interakce
K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.
04:26
Cesta do nanosvěta
Pojďme společně nahlédnout do nanosvěta, oblasti rozměrů menších než je 1 mm na pravítku. Změny na molekulární úrovni se mohou projevit i ve světě, na který jsme zvyklí. Nanočástice fungují také jako stavební kameny, které mohou vytvářet různé celky. Tyto celky mohou například na základě rozdílného pH transportovat v buňkách léky. Dozvíte se, jak jsou nanočástice velké a jakým způsobem se získávají.
01:46
Pokus: Zlaté mince
Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.
02:47
Pokus: Energie ze sucharu
Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
05:40
Pokus: Horký led
Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
06:45
Pokus: Měření času pomocí chemické reakce
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jodu a ionty jodidovými, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede k pravidelným změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
08:22
Pokus: Termická reakce
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
01:26
Červené zelí jako pH indikátor
Pokus ukazuje, co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu. Roztok zrůžoví – zelí totiž funguje jako pH indikátor.
01:26
pH roztoku
V pokusu je smícháno 1,5 dílu roztoku kyseliny octové s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného. Následně je změřeno pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité.
01:02
Polití kapalným dusíkem
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Pokus demonstruje, jak se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku.
01:23
Proč se solí chodníky
Proč se v zimě solí chodníky? Do kádinky s ledem je přidán chlorid sodný. Přidáním soli dojde ke snížení teploty směsi, protože energie, která je potřeba na rozpuštění chloridu sodného, je odebírána z okolní hmoty, která se tak ochladí.
01:13
Vliv teploty na reakci
Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?
01:24
Porovnání pH
Pokus porovnávající kyselost (pH) koly a šumivého vitamínu C. Nižší hodnotu pH má kola a je tedy kyselejší než šumivý vitamín C.
01:22
Směs ledu a chloridu sodného
Pokus s ledem a chloridem sodným. Jakou teplotu bude mít směs nadrceného ledu a kuchyňské soli?
03:56
Pokus: Indikace kyselin a zásad
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
01:32
Elektrolýza vodného roztoku chloridu sodného
Ukázka rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík a na kladné anodě chlór.
03:40
Katalýza
Ukázka, jak katalyzátory ovlivňují rychlost chemické reakce. Působením katalyzátoru jodidu draselného na peroxid vodíku dojde k jeho rychlému rozkladu, uvolňující se kyslík při tom vytváří pěnu.
