portály České televize
Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Hledat Zavřít vyhledávání

Fyzikální chemie

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Filtrovat videa

Vybrané filtry:

Smazat vše

Témata:

Fyzikální chemie

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 27
Elektrolýza vodného roztoku chloridu sodného
01:32

Elektrolýza vodného roztoku chloridu sodného

Ukázka rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík a na kladné anodě chlór.

Pokus: Horký led
05:40

Pokus: Horký led

Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
Pokus: Indikace kyselin a zásad
03:56

Pokus: Indikace kyselin a zásad

Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Pokus: Reakce oxidu vápenatého s vodou
01:19

Pokus: Reakce oxidu vápenatého s vodou

Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.

Katalýza
03:40

Katalýza

Ukázka, jak katalyzátory ovlivňují rychlost chemické reakce. Působením katalyzátoru jodidu draselného na peroxid vodíku dojde k jeho rychlému rozkladu, uvolňující se kyslík při tom vytváří pěnu.
Pokus: Zlaté mince
01:46

Pokus: Zlaté mince

Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.

Červené zelí jako pH indikátor
01:26

Červené zelí jako pH indikátor

Pokus ukazuje, co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu. Roztok zrůžoví – zelí totiž funguje jako pH indikátor.
Pokus: Termická reakce
08:22

Pokus: Termická reakce

Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.

Polití kapalným dusíkem
01:02

Polití kapalným dusíkem

Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Pokus demonstruje, jak se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku.
pH roztoku
01:26

pH roztoku

V pokusu je smícháno 1,5 dílu roztoku kyseliny octové s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného. Následně je změřeno pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité.
Pokus: Měření času pomocí chemické reakce
06:45

Pokus: Měření času pomocí chemické reakce

V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Nekovalentní interakce
07:32

Nekovalentní interakce

K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.

Vliv teploty na reakci
01:13

Vliv teploty na reakci

Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?
Směs ledu a chloridu sodného
01:22

Směs ledu a chloridu sodného

Pokus s ledem a chloridem sodným. Jakou teplotu bude mít směs nadrceného ledu a kuchyňské soli?
Proč se solí chodníky
01:23

Proč se solí chodníky

Proč se v zimě solí chodníky? Do kádinky s ledem je přidán chlorid sodný. Přidáním soli dojde ke snížení teploty směsi, protože energie, která je potřeba na rozpuštění chloridu sodného, je odebírána z okolní hmoty, která se tak ochladí.
Pokus: Energie ze sucharu
02:47

Pokus: Energie ze sucharu

Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
Jak funguje hmotnostní spektrometr
03:25

Jak funguje hmotnostní spektrometr

Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.
Porovnání pH
01:24

Porovnání pH

Pokus porovnávající kyselost (pH) koly a šumivého vitamínu C. Nižší hodnotu pH má kola a je tedy kyselejší než šumivý vitamín C.
První český nositel Nobelovy ceny
03:22

První český nositel Nobelovy ceny

Jaroslav Heyrovský změnil objevením polarografie celou elektroanalytickou chemii. Za svůj objev dostal v roce 1959 Nobelovu cenu a stal se tak prvním Čechem, který se tímto oceněním mohl pyšnit. Do Prahy se za ním jezdili učit vědci z celého světa. Podívejte se, jak na něj vzpomíná jeho žák, i na to, jak o jeho úspěchu informoval dobový komunistický tisk.

Polarografie: Příběh kapky
06:31

Polarografie: Příběh kapky

Jakým způsobem objevil Jaroslav Heyrovský, nositel Nobelovy ceny, polarografii? Jaký je princip této analytické metody? Po vysvětlení a pochopení principu elektrolýzy a polarizace zjistíme, že polarografie je založená na měření proudu, který protéká kapkou rtuti.

Využití hmotnostní spektrometrie
08:55

Využití hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.
České zázraky: Jaroslav Heyrovský
25:37

České zázraky: Jaroslav Heyrovský

Otec moderní elektrochemie, symbol české polarografické školy, člověk zcela oddaný své práci. Dne 10. února roku 1922 vznikla polarografie, analytická metoda, která poskytuje cenné informace o druhu a množství látek v roztoku. Vědec Jaroslav Heyrovský za ni získal Nobelovu cenu. Fyzika a chemie byly jeho koníčky od dětství, jako třináctiletý přišel na to, jak změřit výšku Petřínské rozhledny pomocí pravítka. Životu a práci tohoto výjimečného českého vědce je věnován pořad z cyklu České zázraky. Dozvíme se, jak se ke svému objevu dopracoval, v čem je kouzlo polarografie i jak se využívá v současnosti. Byl to skromný, kultivovaný, slušný a laskavý člověk. Jeho příběh by mohl pomoci motivovat mladé lidi k budování vlastní vědecké kariéry.

Cesta do nanosvěta
04:26

Cesta do nanosvěta

Pojďme společně nahlédnout do nanosvěta, oblasti rozměrů menších než je 1 mm na pravítku. Změny na molekulární úrovni se mohou projevit i ve světě, na který jsme zvyklí. Nanočástice fungují také jako stavební kameny, které mohou vytvářet různé celky. Tyto celky mohou například na základě rozdílného pH transportovat v buňkách léky. Dozvíte se, jak jsou nanočástice velké a jakým způsobem se získávají.
Fotochemie
02:47

Fotochemie

Profesor Petr Slavíček je fyzikální chemik, který se světlem snaží ovlivňovat nebo řídit materiální svět. Zaměřuje se především na vztah mezi světlem a molekulami kapalin. Ve svém výzkumu se například zabývá vlivem rentgenového záření na DNA. Při své práci učinil významný objev, díky kterému vzbudil pozornost po celém vědeckém světě.

Další videa
Probíhá načítání