Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Demokracie

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Stupně:

Témata:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 53
Sametová revoluce ve fotografii
06:57

Sametová revoluce ve fotografii

Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.

Oslava 17. listopadu na Národní třídě
01:54

Oslava 17. listopadu na Národní třídě

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.

Retribuční dekrety a lidové soudy
05:51

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel vydány prezidentem republiky tzv. malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války.

Volby v demokratické společnosti
12:53

Volby v demokratické společnosti

Rázná a aktivní maminka Anděla se rozhodla kandidovat v komunálních volbách do obecního zastupitelstva. Sára je nadšená, jelikož se stala důležitým článkem v maminčině předvolební kampani: dostala za úkol vytvořit předvolební spot. S bratrem Vojtou nás pak seznamují s jednotlivými druhy voleb (volby do poslanecké sněmovny, senátní, komunální, prezidentské). Volit může každý občan od osmnácti let. Svobodné volby jsou základem demokratické společnosti.

Demokracie a její tři pilíře
13:08

Demokracie a její tři pilíře

Co s přeplatkem za elektřinu? Koupí se nová grafická karta, oblečení nebo lístky na Ligu mistrů? Demokratické rozhodování v Sářině rodině ukončí rázný zásah despotického autokrata. Závěr - bude se malovat. O demokracii (vládě lidu) a jejích třech pilířích, které na vše dohlíží, ví své celá rodina. V čele stojí vláda, kontroluje ji parlament, který schvaluje zákony, a soudy fungují jako nestraníci.

Volby
04:18

Volby

V demokratických volbách si lidé volí své zástupce do různých úřadů a funkcí. Orientovat se ve volebních kampaních politických stran a umět si správně vybrat, koho volit, však není snadné.

Co dělá politik?
04:48

Co dělá politik?

Slovo politika označuje činnost, při které se skupina lidí s různými názory musí domluvit na vedení státu. Co to konkrétně obnáší? V malé obci politik rozhoduje třeba o novém vodovodu, ve velkých městech rozhodují o stavbách významných budov a dopravní infrastruktuře. Poslanci pak rozhodují o celém státě a směru, kterým se země bude ubírat. Nejvýše postavený politik je prezident. Co to znamená legislativní proces? Jde o proces schvalování nového zákona. Ten musí schválit nejen poslanci, ale i senátoři a nakonec ho musí podepsat i prezident. Což někdy trvá i roky. Proč lidé nemají rádi politiky? A co by měl politik umět?

Protest muslimky
02:17

Protest muslimky

Deset vteřin a její život se otočil naruby. Svůj hidžáb zvedla v teheránské ulici nad hlavu a odhodlala se tak k protestu, k odporu proti autoritativnímu režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se tom dozvídá celý svět.

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945
05:54

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945

Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.

Cenzura médií
03:51

Cenzura médií

Tématem pořadu je cenzura médií. Myslí se tím kontrola obsahu médií. Byla tu odjakživa a v určité míře je stále přítomná i dnes.

Atmosféra sametové revoluce a Občanské fórum
03:04

Atmosféra sametové revoluce a Občanské fórum

Významná osobnost českého politického a kulturního života Luboš Dobrovský narazil v životě na spoustu překážek. Jednou z nich byla i nemožnost studia jeho synů. Režim to nedovoloval. Nejen jemu, ale i celé společnosti se do paměti zapsala listopadová studentská demonstrace na Národní třídě (sametová revoluce, něžná revoluce). Jako reakce na brutální zásah proti této demonstraci vzniká Občanské fórum, v čele s Václavem Havlem. Toto politické hnutí odmítalo totalitní komunistický režim.

Ján Langoš a sametová revoluce na Slovensku
04:10

Ján Langoš a sametová revoluce na Slovensku

Politik Ján Langoš, jeden z nejvýraznějších vůdců hnutí Veřejnosť proti násiliu, které vzniklo vedle českého Občanského fóra na Slovensku, zemřel v roce 2006 při autonehodě. Jeho životní partnerka a přátelé vzpomínají na jeho osobnost a na éru komunismu, ve které žil. Na Slovensku byl výrazným představitelem sametové revoluce, poté byl zvolen ministrem vnitra. Nikdy se svých zásad nevzdal, nepřestal usilovat o pojmenování a zmapování temných stránek naší minulosti, byl to neúnavný zápasník se zlem a bezprávím. Hlavním jazykem ukázky je slovenština.

Volební účast ve Švédsku
01:29

Volební účast ve Švédsku

Švédsko se vyznačuje velmi vysokou účastí ve volbách. Zájem o politiku se ve velké míře projevuje už u mládeže a naprostá většina švédského obyvatelstva cítí jako svou občanskou povinnost přijít k volbám. Je to ostatně jediná možnost, jak lidé mohou ovlivnit dění ve své zemi. Vysoká volební účast má ale i jiné důvody, jak vysvětluje švédský novinář.

Názory lidí na témata rozdělující společnost
10:44

Názory lidí na témata rozdělující společnost

Dokumentarista Tomáš Kratochvíl, žijící v Praze, se vydal s kamerou do malé vesnice na Vysočině, kde vyrůstal. Při rozhovorech se svými bývalými spolužáky záměrně nadhazuje některá vážnější společenská témata, například jestli má smysl chodit k volbám nebo co si myslí o uprchlících. V následné konfrontaci se pak ukazují neduhy naší společnosti, která ani po třiceti letech svobody není dospělá. Odlišnosti, které se mezi bývalými spolužáky ukazují, že zjednodušenost, kdy rozdílné názory lidí přičítáme odlišnostem mezi obyvateli měst a venkova, není úplně funkční. Tomáš ukazuje, že naše pověstná tolerance není vždy úplně kladnou vlastností.

Demokracie
01:45

Demokracie

Demokracie (neboli vláda lidu) je forma vlády, ve které se všichni občané rovně podílejí na navrhování a přijímání zákonů, kterými se řídí jejich společnost.

Josef Toufar
04:39

Josef Toufar

Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě římskokatolického kněze Josefa Toufara, který byl přítomen zázraku pohybujícího se kříže v Číhošti. Podívejte se, jak se stal Josef knězem, co všechno se musel naučit a jak komunistická Státní bezpečnost zareagovala na zázrak v Číhošti.

Totalitní režimy
04:16

Totalitní režimy

Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.

Vstup České republiky do EU
04:30

Vstup České republiky do EU

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.

Padesátá léta v ČSR I
02:44

Padesátá léta v ČSR I

V animované ukázce je zachyceno převzetí moci komunisty v roce 1948 a budování socialismu spojené s politickými procesy, kolektivizací, znárodňováním a pronásledováním odpůrců režimu.

Totalita
01:46

Totalita

Totalita je zkrácený výraz označující totalitní režim. Jde o dobu, kdy lidé navenek fungují bez vlastního názoru, nejsou svobodní, v zemi nefunguje právo a nad vším panuje absolutní kontrola. Člověk odlišně smýšlející je pak označován za disidenta.

Politické procesy
12:04

Politické procesy

Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.

Organizování společenské akce v obci
13:15

Organizování společenské akce v obci

Sára se rozhodla, že uspořádá u nich v obci pro svůj raperský hudební objev zvaný Mrtvý brouk koncert a stane se tak pořadatelkou. Vzala si velké sousto, ale pečlivě se připravuje. Rodina ji v akci podporuje a fandí jí. Jen brácha Vojta jí nevěří, dokonce se se Sárou vsadí. Na zasedání obecního zastupitelstva je pořádání koncertu odsouhlaseno a obec si bere akci na starost. Objevuje se však petice. Kdo tedy sázku vyhraje? Sára nebo Vojta? A kdo je tajemný Mrtvý brouk?

Vstup České republiky do NATO
03:09

Vstup České republiky do NATO

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.

Závislost na drogách
13:40

Závislost na drogách

Po listopadu 1989 ovládla Československo do té doby nemyslitelná svoboda a zasáhla všechny oblasti života. Otevřely se hranice, bez omezení se rozvíjel kulturní a společenský život a ve velkém se rozjel i obchod s drogami, které k té svobodě patřily. Na onu dobu vzpomínají někdejší drogově závislí: Roman Povala, Dominik Ivanys a Krištof Rimský.

Probíhá načítání