Našli jsme pro vás videí: 64
05:01
Galerie tradic: Barchan
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i tradiční běh o Barchan, připomínající dávnou historii města Jemnice. Proč se tu běhá o podivné ceny?
05:00
Galerie tradic: Vodění Jidáše
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i velikonoční lidový zvyk vodění Jidáše. Jak tahle tradice vypadá?
04:02
Galerie tradic: Sokolnictví
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i sokolnictví. Umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi je zapsáno také na seznamu UNESCO. V čem je toho umění lovu staré několik tisíc let tak výjimečné?
06:02
Seriál 30 případů majora Zemana
Seriál 30 případů majora Zemana je snímek, který byť vznikl v dobách normalizace, stále budí emoce a zájem. Byl založen na skutečných kriminálních případech, avšak náležitě ideově upravených a prezentovaných tak, aby podporovaly komunistickou propagandu. Výpravný seriál se vysílá dodnes a nachází si své diváky, a to nejen mezi pamětníky. Dokonce má svůj fanklub. Přes všechna negativa se mu nedá upřít, že ve veřejném prostoru vzbuzuje tolik potřebnou debatu o naší minulosti.
01:23
Maiselova synagoga v Praze
Mordechaj Maisel, významný mecenáš a finančník žijící v 16. století, získal mimo jiné privilegium postavit vlastní synagogu. Synagoga nese logicky jeho jméno a byla vysvěcena v roce 1592. Na dalších 100 let se stala nejvýznamnější a nejkrásnější stavbou celého pražského židovského města.
02:14
Kavárna Union
V Praze, na nároží ulic Národní a Na Perštýně v tzv. Braunerově domě, se do 40. let 20. století nacházela legendární kavárna Union. Ve své době byla střediskem kulturního života a scházely se v ní samé významné osobnosti, ať už k zábavě, nebo k bouřlivým intelektuálním debatám. Mezi hosty patřili např. Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický, Josef Gočár nebo bratři Čapkové.
02:17
Elementární časoměrné přístroje
Určování času má dlouhou historii. Už dávno před vynálezem mechanických hodin si lidé s měřením času uměli poradit pomocí různých typů přístrojů. O slunečních nebo přesýpacích hodinách slyšel asi každý, ale co takové hodiny vodní nebo ohňové? V Národním technickém muzeu se můžeme s podobnými zajímavostmi seznámit.
09:03
Tove Jansson jako finská queer ikona
Finská kreslířka a spisovatelka Tove Jansson, která žila otevřeně ve vztahu se ženou, vytvořila slavnou muminí rodinu jako společenství bytostí, které je otevřené i těm divným, excentrickým a na první pohled nedůvěryhodným. A jak se dnes žije queer lidem ve Finsku, v zemi, která přemosťuje sever a východ a kterou lze i nelze schovat pod přikrývku „skandinávské svobodomyslnosti“? (Video v cizím jazyce a s českými titulky.)
13:22
Dadaistický portrét umělce Matyho Dia
Pracuje jako učitel v mateřské školce, píše básně, hraje divadlo, maluje a fotí. Vychovává sám čtyři děti, kterým je mámou i tátou zároveň. Rodina a umění k osobnosti Matyho Dia neodmyslitelně patří. Seznamte se s tímto charismatickým, všestranně nadaným mužem, který byl ještě nedávno ženou.
02:56
Adopce hrobů a revitalizace hřbitovů
Některé staré hřbitovy, přestože už neplní svou původní funkci, mohou být cennými památkami. Stejně tak existují hroby a hrobky, o které už se nikdo nestará, ale byla by z různých důvodů škoda nechat je zchátrat a rozpadnout se. Proto u některých hřbitovů dochází k jejich revitalizaci, například ve starší části Olšanských hřbitovů v Praze. Zajímavý je v této souvislosti také projekt adopce hrobů, díky němuž dochází k restaurování těch nejohroženějších náhrobků.
11:41
Kde domov můj: Od lidové písně k hymně
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
07:40
Historie tance: Valčík a polka
Valčík byl od začátku 19. století nejoblíbenějším společenským tancem. Oblibu si získal nejen svojí noblesou, ale i tím, že umožňoval tanečníkům velmi těsný fyzický kontakt. Valčík byl jakousi zveřejněnou intimitou. O něco později se objevuje polka, která posléze opanovala českou národní společnost. Měla reprezentovat ideu slovanství a logicky se s ní proto identifikovaly české vlastenecké kruhy. Přesto však králem tanců zůstal a zůstává valčík.
