06:50
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
Rys, vlk a medvěd, úchvatné šelmy vyskytující se na našem území, které ovšem máme jen zřídkakdy šanci spatřit na vlastní oči. Dozvíte se, kde a jak je možné tato zvířata sledovat na jednom místě a co všechno už o nich víme. Jak najít šelmy ve zdánlivě nekonečném lese?
Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Proč se u rostlin vyvinula masožravost? Kde všude se masožravé rostliny vyskytují? Rostou ve volné přírodě i v České republice? A jak velkého živočicha zvládnou spořádat? Na otázky odpovídá jeden z našich nejznámějších pěstitelů masožravých rostlin, Kamil Pásek.
Vysvětlení, co je to domácí kompostování za pomoci žížal. Pasáž také názorně ukazuje, jak funguje vermikompostér.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Čekají nás častější zákazy napouštění bazénů nebo omezení zalévání zahrad? Anebo přijdou tvrdší opatření v podobě kohoutků bez vody? Boj o vodu v době veder potřebuje rázná opatření. Suchá léta ukázala, že mohou vyschnout celé ekosystémy. Každý dobrý hospodář by měl se suchem počítat a připravit se na něj.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara – orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí. Dalšími z představených zvířat je také strakapoud a sova sýc rousný.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.