Zeměpis

Nejžhavější okruhy:

Česko kraj po kraji

Kontinenty: Afrika

Kontinenty: Evropa

Stupně:

2. stupeň ZŠ

Témata:

Česká republika

Od nejsledovanějších

Doporučené

Od nejkratších

Od nejdelších

Abecedně A-Z

Abecedně Z-A

Zobrazuji 1-576 z 648

Zdroje energie v ČR

Zdroje energie v ČR

Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?

Řeka od pramene po dolní tok

Řeka od pramene po dolní tok

Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.

Zlato v české krajině

Zlato v české krajině

O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.

Výroba železa ve vysoké peci

Výroba železa ve vysoké peci

Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.

Dědictví UNESCO: Historické jádro Prahy

Dědictví UNESCO: Historické jádro Prahy

Praha dostala v průběhu věků mnoho přízvisek. Zkamenělá krása, Zlaté město, Stověžatá Praha, Matka měst. Historie sem v průběhu staletí přinášela vlivy z celé Evropy. Střídali se zde vladaři, šlechtické rody, politické vlivy i státní zřízení. Spolu s tím vším přicházeli umělci a architekti, kteří vtiskli Praze její tvář, plnou překvapivých kombinací. Během vycházky s Miroslavem Táborským se dozvíme, proč se na seznam UNESCO Praha zapsala především jako dokonalé zhmotnění zásady „jednota v rozmanitosti, rozmanitost v jednotě“.

Dědictví UNESCO: Masopust

Dědictví UNESCO: Masopust

Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.

Pravda o třídění odpadu

Pravda o třídění odpadu

Dlouhou dobu se tvrdí, že jsou Češi v recyklaci plastů evropští premianti. Úroveň třídění odpadů v ČR však zdaleka neodpovídá jeho recyklaci, tedy skutečnému navrácení recyklovaného tříděného materiálu do oběhu. Reportéři pátrají po detailech rozdílu mezi úrovní separace odpadu a skutečného osudu tříděného odpadu ze žlutých kontejnerů.

Povodně 2002: 3D animace povodní v Praze

Povodně 2002: 3D animace povodní v Praze

Uplynulo 20 let, co Českou republiku zasáhly mohutné povodně. Voda ničila vše, co jí přišlo do cesty. Řádila skoro v tisícovce obcí v deseti krajích, nejvíc v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnula se ani Moravě. Symbolem tisíciletých povodní se tehdy stala především Praha. Na 3D animaci se můžeme podívat, jak na některých místech v Praze stoupala hladina vody při této velké povodni.

Prameny Labe

Prameny Labe

Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.

Nerostné suroviny v Česku

Nerostné suroviny v Česku

Česko je na suroviny docela bohaté, ale mnoho jich netěžíme. V současnosti probíhá těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi a ukončuje se těžba černého uhlí na Karvinsku. Mnohem důležitější je těžba nerudných surovin, například kaolinu na Karlovarsku, Podbořansku i u Znojma. Česká geologická služba provedla v posledních letech výzkum potenciálních ložisek nerostných surovin. Přestože máme značné zásoby lithia, které představují 4 % celosvětových zásob, je otázkou, zda se jej v současnosti vzhledem k ekonomickým nákladům a konkurenci vůbec vyplatí těžit.

Historie povodní v Praze

Historie povodní v Praze

Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.

Moravský kras

Moravský kras

V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.

Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR

Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR

K úmluvě, která chrání světové kulturní dědictví, přistoupila Česká republika v roce 1990. Koncentrace památek UNESCO v České republice patří vzhledem k rozloze státu mezi nejvyšší na světě. Na Seznamu světového dědictví je zapsáno v současné době 14 památek a území. Které to jsou?

Jaderná elektrárna Dukovany

Jaderná elektrárna Dukovany

Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.

Povodně 2002: Rozsah povodní

Povodně 2002: Rozsah povodní

Prostřednictvím archivních záběrů ČT se můžeme podívat na stručný přehled míst, která povodeň v roce 2002 zasáhla. Uvidíme rozsah povodní na Vltavě, evakuaci Písku, zatopenou Prahu, situaci na Dyji a na Vranovské přehradě a zničené vesnice Zálezlice a Kly.

Dědictví UNESCO: Český Krumlov

Dědictví UNESCO: Český Krumlov

Město Český Krumlov leží na břehu Vltavy kolem původně gotického hradu. Přes další stavby z jiných období zůstalo spolu s komplexem hradu a zámku jedinečným příkladem středověkého města střední Evropy. Jeho architektonické bohatství je nedotčené více než pět století.

Světové dědictví UNESCO: Jízda králů

Světové dědictví UNESCO: Jízda králů

Jízda králů je lidový obyčej spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem, který byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla jízda králů po celé České republice velmi hojná. Ta nejznámější probíhá ve Vlčnově, ale my se na jízdu podíváme do Kunovic.

Hranická propast

Hranická propast

Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.

Třeboňsko

Třeboňsko

Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.

Světové dědictví UNESCO: Verbuňk

Světové dědictví UNESCO: Verbuňk

Organizace UNESCO do svého seznamu nehmotného dědictví zapsala také verbuňk. Jde o tanec, který se tancuje výhradně na Slovácku. Z dvacátých let minulého století pochází první neozvučený filmový záznam a jak sami uvidíte, verbuňk nemá žádnou pevnou choreografii a pořád se vyvíjí a proměňuje. Dnes existuje několik jeho oblastních variant.

Šumava: Poslední divočina v srdci Evropy

Šumava: Poslední divočina v srdci Evropy

Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.

Jezera a slatě Šumavy

Jezera a slatě Šumavy

Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.

Český ráj: Tam, kde je člověk doma

Český ráj: Tam, kde je člověk doma

Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.

Geologické stáří České republiky

Geologické stáří České republiky

Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

Na přítoku řeky Moravy, říčce Desné, najdeme unikátní vodní dílo, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která slouží jako obří akumulátor pro ukládání elektrické energie. Jak funguje?

Dědictví UNESCO: Holašovice

Dědictví UNESCO: Holašovice

Jihočeská vesnička Holašovice je jednou ze tří v Evropě, které se dostaly pod ochranu UNESCO. Stavení s malovanými štíty na návsi jsou unikátní ukázkou selského baroka, stylu jihočeské lidové architektury 19. století. Holašovice jsou živou vesnicí, většina historických domů je stále obydlena. Překrásné štíty, neobvykle zdobená okna i rukodělné výrobky obdivují turisté z celého světa.

České Švýcarsko

České Švýcarsko

České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.

Elektrárna Dlouhé stráně

Elektrárna Dlouhé stráně

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně, jeden ze sedmi divů Česka, je vybavena největší reverzní turbínou v Evropě. V rámci českých hydroelektráren má také největší spád i výkon. Zároveň je nejvýše položenou vodní plochou v republice. Jak elektrárna funguje a další podrobnosti o ní představí tato ukázka.

Jeskyně Býčí skála

Jeskyně Býčí skála

Žádné místo v českém a moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala celé jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století nalezl velké pohřebiště a obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o opravdu unikátní místo.

Dědictví UNESCO: Litomyšl

Dědictví UNESCO: Litomyšl

Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.

Liberecký kraj: Ještěd

Liberecký kraj: Ještěd

Televizní vysílač s budovou horského hotelu Ještěd je dominantou stejnojmenného vrcholu Libereckého kraje. Stavbou, za kterou architekt Karel Hubáček obdržel několik prestižních cen, provází Miroslav Táborský.

Historie tornád v Česku

Historie tornád v Česku

Ačkoli bylo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku v červnu roku 2021 nejsilnější dosud zaznamenané na území Česka, zdaleka nebylo první. Reportáž přináší informace o některých tornádech, která se vyskytla na našem území v posledních dvaceti letech.

Dědictví UNESCO: Sloup Nejsvětější Trojice

Dědictví UNESCO: Sloup Nejsvětější Trojice

Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.

Přehrady, jejich funkce a ekologie

Přehrady, jejich funkce a ekologie

Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.

Význam rybníků v krajině

Význam rybníků v krajině

Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?

Srážkový stín

Srážkový stín

Vysvětlení pojmu srážkový stín, popis příčiny jeho vzniku i jeho projevů a dopadů na krajinu obývanou člověkem, zejména tu podhorskou.

Pozor, táhnou žáby!

Pozor, táhnou žáby!

Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.

Krkonošský národní park

Krkonošský národní park

Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.

Krušné hory: Ponuré pohoří na západě

Krušné hory: Ponuré pohoří na západě

Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.

Funkce přehrad: Orlík

Funkce přehrad: Orlík

Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.

Chodské dudy

Chodské dudy

K Chodsku neodmyslitelně patří dudy. Pan Janovec, který se jejich výrobou zabývá už mnoho let, nám ukáže něco z procesu výroby tohoto hudebního nástroje. Podíváme se i do hudební školy, kde se hra na dudy vyučuje.

Historie uhlí a hornictví

Historie uhlí a hornictví

Ostravsko je v obecném povědomí spojeno především s těžbou uhlí. To má svou bohatou historii, počínaje pověstí o jeho objevení a s tím spojenými počátky hornictví až po moderní využití uhlí a mocný rozvoj navazujícího těžkého průmyslu. Z uhlí je dokonce vyřezána i unikátní pravěká soška nalezená na ostravském vrchu Landek. Do popředí zájmu se dostává v osmnáctém století, kdy Marie Terezie začíná hledat nové energetické zdroje. Uhlí bylo také rozhodující pro rozvoj hutnictví. Významným podnikem v regionu jsou Vítkovické železárny, které v 19. století vybudovali Rothschildové jako součást výrobního komplexu nevídaného rozsahu.

Těžba uranu: hlubinný důl Rožná

Těžba uranu: hlubinný důl Rožná

Reportáž z návštěvy uranového dolu Rožná na Vysočině. Hlubinný důl Rožná byl do roku 2017 jediným uranovým dolem ve střední Evropě, nyní je s těžbou v 1200 metrů hluboké šachtě definitivní konec.

Krkonoše: Nejvyšší hory mezi Alpami a Skandinávií

Krkonoše: Nejvyšší hory mezi Alpami a Skandinávií

Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.

Česká republika: Lázeňský trojúhelník

Česká republika: Lázeňský trojúhelník

Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Navštívíme je s Miroslavem Táborským.

Vodní elektrárna Dlouhé stráně

Vodní elektrárna Dlouhé stráně

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně vyrostla na stejnojmenné hoře nedaleko Loučné nad Desnou. Je technickým unikátem zařazeným dokonce mezi sedm největších divů České republiky. Její stavba byla zahájena v roce 1978 a do provozu byla uvedena až o 18 let později. Srdcem elektrárny jsou dvě Francisovy reverzní turbíny, největší v Evropě. Pojďte s námi zjistit, jak funguje.

Jak to vypadá na třídicí lince

Jak to vypadá na třídicí lince

Reportáž z exkurze na třídicí linku odpadů v rámci pořadu Fokus Václava Moravce na téma Recyklace světa. Dozvíte se, jak probíhá třídění odpadu nebo recyklace papíru, jak funguje třídicí linka, komunální odpad a odpadové hospodářství a jaký vliv má odpadové hospodářství na životní prostředí.

Památky UNESCO: Lednicko-valtický areál

Památky UNESCO: Lednicko-valtický areál

Knížata z Liechtensteinu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park. Tento areál se řadí mezí největší upravované krajiny v Evropě. Úpravy vycházely z principů anglických parků. V areálu najdete barokní architekturu, novogotickou architekturu zámků a drobné stavby postavené v romantickém duchu.

Rozhovor s odborníkem

Státní symboly po rozdělení Československa

Státní symboly po rozdělení Československa

Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?

Lesy mírného pásu v ČR: Zásahy člověka

Lesy mírného pásu v ČR: Zásahy člověka

Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?

Jak vznikají teplé karlovarské prameny

Jak vznikají teplé karlovarské prameny

S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.

Pustevny a Radhošť

Pustevny a Radhošť

Pustevny leží v nadmořské výšce 1018 metrů nedaleko nejznámější hory Moravskoslezských Beskyd, Radhoště. Rázovité srubové stavby vytvořil slovenský architekt Dušan Jurkovič. V návrzích budov v secesním slohu dbal přísně na to, aby budily dojem slovanské lidové architektury. Na vrcholu Radhoště stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje a sousoší obou věrozvěstů.

Úbytek zemědělské půdy

Úbytek zemědělské půdy

Denně přicházíme o půdu o velikosti plochy třiceti fotbalových hřišť, od předválečné doby tak přišlo Česko o celou čtvrtinu zemědělské půdy. Příčinou je především zábor půdy pro novou výstavbu. Tento proces má své ekonomické a ekologické důsledky. Krajina, která se mění na města či logistická centra, ztrácí své přirozené schopnosti.

Rekultivační jezera v severních Čechách

Rekultivační jezera v severních Čechách

Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.

Národní přírodní rezervace Soos

Národní přírodní rezervace Soos

Pořad seznamuje s Národní přírodní rezervací Soos. Přibližuje její vznik a geologickou stavbu.

Šumava, les a kůrovec I.

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.

CHKO Křivoklátsko

CHKO Křivoklátsko

Pořad přibližuje geologické zajímavosti, geomorfologii, přírodu a hrady Křivoklátska.

Les a význam pestrosti jeho druhů

Les a význam pestrosti jeho druhů

Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?

Bouřlivé počasí: Tornádo, blesky

Bouřlivé počasí: Tornádo, blesky

Bouřlivé počasí a další nepříjemné meteorologické jevy jsou hrozba, kterou musí Česká republika řešit stále častěji. Pojďme se podívat, co víme a co naopak nevíme o běžných věcech, jako jsou vítr nebo oblaka, i extrémních projevech – blescích, supercelách a tornádech. Setkáme se i s mladíkem, který úder blesku přežil.

Světové dědictví UNESCO v ČR: Kutná Hora

Světové dědictví UNESCO v ČR: Kutná Hora

Historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci představuje jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou cenných gotických, renesančních a barokních domů. Její uliční síť představuje skutečný labyrint. K dalším významným památkám Kutné Hory, po kterých provází Miroslav Táborský, patří Vlašský dvůr, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, středověký kostel sv. Jakuba, monumentální Jezuitská kolej nebo klášter Voršilek.

Vnitřní migrace v České republice

Vnitřní migrace v České republice

Reportáž shrnuje aktuální trendy ve vnitřní migraci v České republice a uvádí konkrétní příklady.

Dědictví UNESCO: Kroměříž

Dědictví UNESCO: Kroměříž

Miroslav Táborský představuje starobylé hanácké město Kroměříž, jehož historické jádro svědčí o velkých dějinách sídla, které získalo vznešenou přezdívku „Hanácké Athény“. Město figuruje od roku 1998 na prestižním seznamu UNESCO díky Arcibiskupskému zámku a dvojici působivých příkladů historické zahradní architektury. Tento hold božské přírodě nikdy nepřestane okouzlovat svou symbolikou jednak stálého plynutí času, jednak lidské pomíjivosti. Pojďte se podívat.

Jak vznikla pískovcová skalní města

Jak vznikla pískovcová skalní města

V pasáži se dozvíme odpovědi na otázky, jak z pískového zrna vznikne skalní město a jak vznikla konkrétně skalní města v České tabuli.

Sněžka: Stopy ledovce a výškové stupně

Sněžka: Stopy ledovce a výškové stupně

Výprava do nejvyššího pohoří v ČR, která poodhalí původ typického jehlanovitého tvaru Sněžky, který je pro středoevropské horstvo velice vzácný.

Vltavská kaskáda a povodně

Vltavská kaskáda a povodně

Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?

Historie sčítání lidu na našem území

Historie sčítání lidu na našem území

Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.

Údolí řeky Dyje

Údolí řeky Dyje

Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.

Kůrovec v dnešním smrkovém lese

Kůrovec v dnešním smrkovém lese

Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.

Národnost, náboženství a manželství v minulých sčítáních lidu

Národnost, náboženství a manželství v minulých sčítáních lidu

Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.

Stárnutí populace ČR a prognóza populačního vývoje

Stárnutí populace ČR a prognóza populačního vývoje

Rozhovor s demografickou statističkou Terezou Štyglerovou na téma stárnutí české populace a jaká je prognóza vývoje počtu a struktury obyvatelstva ČR do roku 2101.

Geocaching: Pravidla pro začátečníky

Geocaching: Pravidla pro začátečníky

Geocaching vznikl v roce 2000, kdy americká vláda uvolnila signál GPS pro běžné použití. Jeho cílem je hledání pokladů (kešek) ukrytých na různých místech v krajině. Keše jsou různých rozměrů i kategorií (tradiční, multi keš, mystery keš) a vždy obsahují logbook (malý sešitek), kam se nálezci zapisují. Pokud keš najdete, můžete si z ní něco vzít, současně byste do ní ale měli dát předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Kromě vyměnitelných předmětů keš může obsahovat putovní (trackovací) předměty. Pro hledání pokladů budete potřebovat GPSku nebo chytrý mobilní telefon. Souřadnice keše najdete na oficiálním webu hry geocaching.com.

Dědictví UNESCO: Telč

Dědictví UNESCO: Telč

Městečko Telč získalo světový věhlas díky unikátní architektonické čistotě a harmonii, která přetrvala několik staletí. Po velkém požáru koncem 14. století bylo město znovu postaveno. Z tohoto období jsou zachovány pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami. Náměstí Zachariáše z Hradce je lemováno souborem gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími. Harmonický soubor členitých fasád působivě dotvářejí renesanční, barokní a klasicistní štíty. Na místě původně gotického hradu dnes najdete půvabný renesanční zámek s rozlehlou zahradou a anglickým parkem.

Dědictví UNESCO: Kostel sv. Jana Nepomuckého

Dědictví UNESCO: Kostel sv. Jana Nepomuckého

Postavit hvězdu mezi hvězdami. Tak znělo zadání pro architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723). Jeho výsledkem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, nejoriginálnější příklad takzvané barokní gotiky. Kostel stojící nad Žďárem nad Sázavou obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen. Celkově nevelký centrální kostel se vymyká jakémukoliv popisu. I proto byl roku 1994 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Jezera v ČR

Jezera v ČR

Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.

Beskydy: Divočina na východní hranici

Beskydy: Divočina na východní hranici

Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.

Ledovcové kary v Krkonoších

Ledovcové kary v Krkonoších

Čtvrtohorní zalednění zanechalo v Krkonoších pozůstatky v podobě hlubokých ledovcových údolí, tzv. karů. V Krkonoších se jim říká jámy a tyto lokality patří k místům s nejpestřejší přírodou v celém pohoří. Kolem Sněžky se jich nachází hned několik. Jak se tito dokonalí sochaři či tesaři zrodili? A co to jsou ledovcové morény?

Charakteristika tornáda na jižní Moravě

Charakteristika tornáda na jižní Moravě

Tornádo na jižní Moravě v červnu roku 2021 je považováno za nejničivější v Česku, na šestistupňové Fujitově stupnici dosáhlo hodnoty F4. Jak se určuje síla a rozšíření tornád, jak vůbec tornádo vzniká a zda je možné jeho výskyt předpovídat, blíže objasní Petr Münster z ČHMÚ v Brně.

Drahokamy z Kozákova

Drahokamy z Kozákova

Kozákov (744 m) je od pradávna vyhledáván jako naleziště drahých kamenů. V dutinách lávových proudů nejvyšší hory Českého ráje krystalizovaly acháty, jaspisy, ametysty, křišťály, nebo další polodrahokamy, které dávají práci brusičům minerálů. Teprve s otevřením Votrubcova lomu před sto lety však Češi objevili skutečné minerální poklady, jež hora ukrývala. Václav Cílek zároveň prozradí, že z vrcholu Kozákova je rozhled od Krkonoš až po pražský Petřín.

Geocaching: Zakládáme novou kešku

Geocaching: Zakládáme novou kešku

Hráč geocachingu Rostislav Nevlud vám představí vybrané zajímavosti o geocachingu a poradí s vytvořením vlastní kešky. Prvním úkolem při zakládání nové kešky je výběr vhodné lokality. Pomocí chytrého mobilu nebo GPSky poté určíte souřadnice tohoto místa. Následně na webu geocaching.com vytvoříte listing – vložíte název kešky, typ, obtížnost nalezení i terénu, popis, polohu, nápovědu (hint) a další atributy a odešlete ke schválení. Keška není publikovaná hned, ale čeká na schválení reviewerem, který zkontroluje popis kešky, vhodnost jejího umístění a pokud je vše v pořádku kešku publikuje.

Kokořínsko: Divoká krajina pod Bezdězem

Kokořínsko: Divoká krajina pod Bezdězem

Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.

Brambory

Brambory

Brambory patří mezi naše nejdůležitější potravinové plodiny. Mají celou řadu odrůd a rozdělují se na tři varné typy. Který na co použít a jak dlouho se brambory vaří? Inkové pěstovali na svazích And brambory už před pěti tisíci lety a odtud je do Evropy dovezli v 16. století Španělé. Zprvu se pěstovaly jako okrasné květiny, větší oblibu v kuchyni získaly až v 18. století. K nám byly dovezeny z oblasti Braniborska – a právě to jim dalo český název: brambory.

Stopy ledovce v Krkonoších

Stopy ledovce v Krkonoších

Pořad ukazuje, jaké stopy zanechaly ledovce v Krkonoších a jak přišla Sněžka ke svému zvláštnímu tvaru.

Limity krajiny a limity těžby

Limity krajiny a limity těžby

Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.

Vznik přehrady Nové Mlýny II

Vznik přehrady Nové Mlýny II

Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?

České středohoří

České středohoří

Pořad přibližuje přírodní zajímavosti Českého středohoří – sopečné kužely, Porta Bohemica, vzácné druhy rostlin a živočichů, kamenné moře.

Slavkovský les

Slavkovský les

Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.

Následky tornáda v Litovli

Následky tornáda v Litovli

Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.

Památky UNESCO: Kostel sv. Jana Nepomuckého

Památky UNESCO: Kostel sv. Jana Nepomuckého

Na okraji Žďáru nad Sázavou se zvedá kopec, kterému dominuje unikátní poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o vrcholné dílo barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho, který nevelkou stavbu obklopenou ambitem postavil v letech 1719 – 1722. Velmi členitý svatostánek je totiž s nadsázkou řečeno otevřenou knihou plnou symbolů spjatých s kultem našeho předního světce. Navíc je stavba vůbec nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky, jíž se Jan Blažej Santini zcela vymykal dobovým konvencím a v mnohém předběhl vnímání architektury.

Turistické značení v ČR

Turistické značení v ČR

Turistické stezky v Česku jsou dlouhé bezmála 80 000 km. Podél nich najdeme přes 60 000 směrovek a tabulek pro snadnější orientaci, což je počet, ve kterém Česku nemůže konkurovat žádný jiný stát. České turistické značení je typické jednotnou podobou. První značka byla umístěna již na konci 19. století Klubem českých turistů a další přibývaly velmi rychle. Do roku 1938 délka turistických tras dosahovala 40 000 km.

Západočeský lázeňský trojúhelník na seznamu UNESCO

Západočeský lázeňský trojúhelník na seznamu UNESCO

Na seznam světového dědictví UNESCO se dostalo 11 lázeňských měst ze 7 evropských zemí. Mezi nimi i je západočeský trojúhelník tvořený městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. A to je pro ně velká prestiž. Co všechno teď budou muset tato města splňovat a jaké výhody jim to přinese? Na čem teď budou města společně pracovat a co je nyní prioritami jejich vedení?

Rozhovor s odborníkem

Povodně 2002: Pohledem meteorologa

Povodně 2002: Pohledem meteorologa

V srpnu 2002 postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard. Proč tyto povodně přišly? Na tuto otázku odpovídá meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Úpravna vody Želivka

Úpravna vody Želivka

Vodu z úpravny Želivka u Zruče nad Sázavou pije více než 1,5 milionů lidí. Kde tuto úpravnu vody najdeme? K jakému účelu konkrétně bude sloužit nové zařízení na zlepšení kvality pitné vody v jedné z největších úpraven vody v Evropě?

Geocaching: Co patří do kešky

Geocaching: Co patří do kešky

Geocaching je navigační hra, u které je úkolem hráčů hledat poklady. Keška je nejčastěji krabička, ve které jsou ukryty různé předměty. Většina z nich slouží na výměnu, nálezce si může nějaký předmět ze schránky vzít, ale současně by do ní měl vložit předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Dále jsou zde uloženy putovní předměty – geocoiny a travelbugy. Každý putovní předmět má na sobě trackovací číslo, podle kterého se na oficiálních stránkách geocaching.com zaregistruje, dá se mu určitý úkol a předmět putuje od schránky ke schránce. Naopak některé věci do kešky nepatří, např. hořlavé předměty nebo potraviny.

UNESCO: Verbuňk

UNESCO: Verbuňk

Verbuňk, mužský lidový tanec ze Slovácka, je tak unikátní, že byl dokonce jako první nehmotný fenomén Česka zapsán v roce 2005 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Verbuňk je natolik fyzicky náročný, že ho mnozí přirovnávají k vrcholovému sportu. Jedním z těch, kteří ho ovládají, je šestatřicetiletý lékař Stanislav Popela z Perné.

Haná

Haná

Haná, krajina bohatých statků, návštěvníky přivítá větrnými mlýny. Staré časy připomenou i rázovité stodoly, hanácké nářečí nebo bohatě vyšívané kroje. Podíváme se také, jak vypadala hanácká svatba. Proč tyhle dobré časy skončily?

Stepi v Česku

Stepi v Česku

Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.

Intenzivní a ekologické zemědělství

Intenzivní a ekologické zemědělství

Jak se u nás produkují potraviny? Většina zemědělské výroby v České republice se odehrává na velkých farmách, kde se hospodaří konvenčně se snahou o maximální výnosy. To znamená s použitím chemie s cílem dostat z půdy maximum. Důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. Orná půda ale ubývá, stejně jako zemědělská zvířata. Naproti tomu existují ekologické farmy, i když je jich jen zlomek, kde se hospodaří bez chemie, hospodářská zvířata žijí v jim přirozeném prostředí. Produkty ekologického zemědělství jsou tak zdravější, ale také dražší a náročnější na pracovní sílu. Mohlo by takto fungovat celé české zemědělství?

Burčák

Burčák

Burčák je částečně zkvašený hroznový mošt pocházející výhradně z hroznů sklizených na území České republiky. Většinou se vyrábí z bílých hroznů. Hlavní roli mají při výrobě burčáku kvasinky, které se do vinného moštu dostávají z hroznů a napomáhají vzniku alkoholu. Tento nápoj je také zdrojem některých vitaminů a stopových prvků. Samozřejmě se musí pít jen s mírou.

Mokřady a jejich význam

Mokřady a jejich význam

Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.

Moravský kras, Bozkovské jeskyně

Moravský kras, Bozkovské jeskyně

V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.

Dědictví UNESCO: Třebíč

Dědictví UNESCO: Třebíč

Třebíč je druhým největším městem Kraje Vysočina. O bohaté historii svědčí především areál bývalého kláštera s bazilikou svatého Prokopa, která patří k nejcennějším evropským příkladům přechodu mezi románským a gotickým stylem. Ještě unikátnější hodnotu má však třebíčská židovská čtvrť, která je pozoruhodným souborem staveb, v nichž se jedinečným způsobem navrstvily stopy procházejících staletí. Obě místa byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přičemž židovská čtvrť byla první židovskou památkou mimo Svatou zemi, která se na něm ocitla.

Tábor

Tábor

Jihočeské město Tábor nabízí svým návštěvníkům celou řadu pamětihodností. Z husitských dob se zde zachovaly zbytky hradeb a několika bašt. Za pozornost stojí i památky z dob novějších, například budova staré radnice s unikátním gotickým sálem nebo vodní nádrž Jordán, která je nejstarší ve střední Evropě.

Starý Most mizí v propadlišti dějin

Starý Most mizí v propadlišti dějin

Most, město, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho demolice začala v 60. letech a trvala téměř 20 let. Stát sice vydělal necelé 3 miliardy korun na uhlí, zaplatil za to však památkami a krajinou, které zmizely v nenávratnu. Z postupného odstřelu města měli kromě vlády radost také filmaři ze západu i z východu, kteří měli kde točit bojové scény válečných filmů.

Vznik přehrady Nové Mlýny

Vznik přehrady Nové Mlýny

Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?

Když se řekne UNESCO

Když se řekne UNESCO

Když se řekne UNESCO, většinou si vybavíme některé z památek, které tato organizace zařadila na svůj seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jak ale reportérovi Planety Yó objasnila Dita Limová z oddělení ministerstva kultury pro vztahy s UNESCO v kulturní oblasti, pod touto zkratkou se skrývá mnohem víc.

Závrty. Rudické propadání

Závrty. Rudické propadání

Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.

ZOO Praha

ZOO Praha

K nejnavštěvovanějším místům Prahy patří bezesporu i ZOO Praha (Zoologická zahrada hl. m. Prahy). Jde o zoologickou zahradu s moderními pavilony a expozicemi, která se snaží představovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí, což umožňuje její členitý terén. Příběh pražské zoologické zahrady zmapovala u příležitosti 90. narozenin ZOO Praha Silvie Dymáková. Podívejte se na to, co se největší zoo u nás za tu dobu podařilo.

Českomoravská vrchovina

Českomoravská vrchovina

Prohlédneme si Českomoravskou vrchovinu a její dílčí celky – Žďárské vrchy, které jsou zároveň CHKO, Javořickou vrchovinu s nejvyšším bodem celé Vysočiny, Křemešnickou vrchovinu s léčivými prameny nebo Hornosvrateckou vrchovinu, která je pozoruhodná rozsáhlými listnatými lesy.

Geocaching: Jak začít

Geocaching: Jak začít

Geocaching je navigační hra, u které je úkolem hráčů hledat poklady. Pro hledání pokladů vám bude stačit chytrý mobilní telefon, kam nahrajete jejich souřadnice. Ty získáte na oficiálním geocachingovém serveru geocaching.com, kde se musíte nejprve zaregistrovat. Keška je nejčastěji krabička, ve které jsou ukryty různé předměty. Existují různé typy i velikosti kešek. Součástí každé schránky je malý zápisník, tzv. logbook, kam se po nalezení keše hráč zapíše.

Výroba porcelánu v Loučkách

Výroba porcelánu v Loučkách

Sokolovsko je bohaté na nerostné suroviny, těží se zde mimo jiné i kaolin a jíl, které jsou zapotřebí k výrobě porcelánu. Porcelánka v Loučkách sice není nejstarší nebo největší v regionu, ale patří k těm nejzajímavějším. Její výrobky znají nejen na Pražském hradě nebo v Senátu, ale i v Bílém domě. Podívejte se na její historii, produkty i alchymii výroby růžového porcelánu.

Kůrovcové kalamity na Šumavě

Kůrovcové kalamity na Šumavě

Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.

Rozhovor s odborníkem

Povodně 2002: Zaplavené metro

Povodně 2002: Zaplavené metro

Průtok Vltavy byl v době povodní v roce 2002 stonásobně vyšší, než je obvyklé. Velká voda tehdy zaplavila 18 stanic metra. Z rozhovoru s vedoucím dispečinku Dopravního podniku hlavního města Prahy se dozvíme, jak moc velká voda v roce 2002 zasáhla do provozu metra v hlavním městě, jaké škody tam napáchala, jak se škody odstraňovaly a jaká opatření byla přijata do budoucna.

Český ráj a český granát

Český ráj a český granát

Podíváme se do Českého ráje, kde se odpradávna těží české granáty, zkamenělé kapky krve bohů a nerostný symbol Království českého. Navštívíme i Turnov, kde se granáty zpracovávají a zasazují do dechberoucích šperků. I dnes závisí spousta téhle mravenčí práce na lidských rukách a lidských očích.

Zapomenuté Krušné hory

Zapomenuté Krušné hory

Vypravte se s průvodcem Alešem Hámou do Krušných hor. Krušné hory nejsou jen Klínovec nebo Plešivec. Je v nich stále co objevovat. Ať už jeho přírodní krásy, nebo třeba pozůstatky hornické činnosti z let dávno minulých. Je tedy jen otázkou času, kdy přibližně 130 kilometrů dlouhé Krušné hory vystoupí ze stínu Krkonoš nebo Šumavy. Podíváme se i do Jáchymova, který pro mnohé naše předky představoval peklo na zemi, i do propadlin šachet bývalých dolů.

Boubín

Boubín

Vrchol Boubín, který je s nadmořskou výškou 1362 metrů nad mořem pátým nejvyšším vrcholem Šumavy, nabízí krásný výhled do okolní krajiny. Dřív tu stávala vojenská hláska, v 70. letech ji ale zbourali a její místo zaujala dřevěná rozhledna. V okolí Boubína najdeme nedotčenou přírodu Boubínského pralesa, který je přírodní rezervací už od roku 1858.

Chodsko

Chodsko

Chodsko je historická etnografická oblast v okolí západočeského města Domažlice, která čítá cca 11 000 obyvatel. My se vypravíme na chodský bál, navštívíme Kozinovo muzeum v Újezdě, zúčastníme se nedělní bohoslužby v mrákovském kostele a připomeneme si bitvu u Domažlic i kult sv. Vavřince.

Jak vznikají skalní města?

Jak vznikají skalní města?

Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.

Orchidejové louky Bílých Karpat

Orchidejové louky Bílých Karpat

V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.

Labské pískovce

Labské pískovce

Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.

Třeboňsko: Krčínovo dobré dílo

Třeboňsko: Krčínovo dobré dílo

Lidé po staletí přetvářeli třeboňskou rovinatou krajinu a výsledky jejich mravenčí práce ovšem zůstávaly v rovnováze s přírodou. Proto je Třeboňsko klenotem, s jehož jedinečností a historií nás seznámí Miroslav Táborský.

Sčítání 2001: Lidnatost, věková a vzdělanostní struktura

Sčítání 2001: Lidnatost, věková a vzdělanostní struktura

Data o počtu obyvatel se na našem území shromažďují od 5. století. Jak se od té doby měnil počet obyvatel Česka? Jaká byla při sčítání lidu v roce 2001 věková a vzdělanostní struktura obyvatel? Kolik lidí dojíždělo za prací a do škol? A odkud a kam?

Povodně 2002: Karlín po povodních

Povodně 2002: Karlín po povodních

Mezi povodní nejpostiženější oblasti v Praze v roce 2002 patřil Karlín. Několik domů během povodně spadlo, další desítky domů museli statici zbourat. Lidé se báli, že se Karlín zcela vylidní. To se ale nestalo. Povodeň Karlínu paradoxně prospěla. Karlín se po povodních proměnil v moderní rezidenční čtvrť, která je vyhledávaná nejen pro bydlení, ale i pro podnikatele.

Doupovské hory

Doupovské hory

Vojenský újezd změnil dříve osídlenou kulturní krajinu Doupovských hor k nepoznání. Podívejme se na příznivé dopady těchto změn. Uměle vzniklá divočina je biologicky pestřejší. Při pohledu na opuštěnou krajinu nás napadá, jak by asi vypadala, kdyby se do ní člověk vrátil a začal by v ní hospodařit. V ukázce se také seznámíme s pozůstatkem obrovského sopečného kráteru, kalderou, kterou bychom v Čechách nejspíš nehledali.

Nejmenší obec v kraji Vysočina

Nejmenší obec v kraji Vysočina

Nedaleko Pelhřimova najdete nejmenší obec v kraji Vysočina a pravděpodobně nejmenší obec v České republice, která má svoji samosprávu. Obec se jmenuje Vysoká Lhota. Mají tam starostu, zastupitele a mají tam i své starosti. Co obnáší starost o obec o 15 obyvatelích?

Lužní lesy v ČR

Lužní lesy v ČR

Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.

Jezero Milada

Jezero Milada

Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.

Rozhovor s odborníkem

Mořské vápence v Čechách a na Moravě

Mořské vápence v Čechách a na Moravě

Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.

Menhiry v české krajině

Menhiry v české krajině

Václav Cílek se zamýšlí nad existencí křemencových menhirů v české krajině.

Klima Prahy

Klima Prahy

Nejteplejší místo České republiky z pohledu ročního průměru teploty vzduchu se nachází v centru Prahy. Klima Prahy je výrazně ovlivňováno tepelným ostrovem města, díky tomu je v centru výrazně vyšší teplota než na okrajích hlavního města. Za letních nocí to ale není nic příjemného. Pražské Klementinum se tak může pochlubit nejvyšší naměřenou teplotou za posledních 30 let. Jaké další zvláštnosti má klima Prahy? A čím si ho nejvíce kazíme?

ČR: Přínosy sčítání obyvatelstva

ČR: Přínosy sčítání obyvatelstva

Jaké jsou přínosy sčítání obyvatelstva? Získaná data mohou pomoct k tomu, aby se v Česku žilo lépe. Obcím a městům umožní nastavit služby tak, aby co nejlépe sloužily občanům. Výsledky sčítání využijí vysoké školy i developeři. Sčítání může i zavčas odhalit např. nedostatek mateřských škol a dalších sociálních zařízení.

Sídla: Satelitní město

Sídla: Satelitní město

Vesnice v blízkosti velkých měst procházejí obrovskou změnou. Do satelitů vytvořených na jejich okrajích se stěhují tisíce obyvatel z měst. Nejedná se však o postupný přirozený vývoj, naopak výstavba má často živelný průběh a vesnice na takový nápor nejsou připravené. Pořad ukazuje dopady těchto změn.

Dědictví UNESCO: Lednicko-valtický areál

Dědictví UNESCO: Lednicko-valtický areál

Oblast mezi Břeclaví a Mikulovem je nazývána zahradou Evropy. Celý Lednicko-valtický areál, krajina i památky, byl zapsán v roce 1996 na seznam památek chráněných UNESCO. Nejrozsáhlejší uměle vytvořený krajinářský komplex ve střední Evropě vybudovali Lichtenštejnové. Dnes patří kdysi nehostinné místo s močály k nejnavštěvovanějším památkám celé České republiky.

Dopady tornáda na jižní Moravě

Dopady tornáda na jižní Moravě

Tornádo na jižní Moravě v červnu 2021 si vyžádalo nejméně 5 lidských obětí, stovky lidí byly zraněny a škody se vyšplhaly do miliard korun. Během chvíle přišli místní obyvatelé o střechu nad hlavou, kterou poničilo buď samotné tornádo nebo silná bouře. Škody způsobené tornádem zapříčinily také rozsáhlé výpadky elektrického proudu, proto byl i vyhlášen stav nouze.

Traktory Zetor

Traktory Zetor

K nejúspěšnějším československým vývozním artiklům patřily traktory Zetor. Začaly se vyrábět po 2. světové válce v Brně a brzy slavily úspěch po celém světě. Zetor byl exportován nejen do bývalých socialistických zemí, ale i do západní Evropy, Ameriky i Asie. V roce 2015 změnil brněnský podnik design svých strojů, jejich nová podoba zaujala odborníky i novináře. Za dobu své existence vyrobila společnost Zetor více než 1,3 milionu traktorů, proto byste jen velmi těžko hledali ve světě zemi, kde naše traktory nejezdí. Podívejte se na dobové zpravodajství z dob největší slávy Zetoru i na historické shrnutí jejich existence.

Česká a moravská pohoří

Česká a moravská pohoří

Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.

Pramen Vltavy na Šumavě

Pramen Vltavy na Šumavě

K turisticky nejvyhledávanějším místům Šumavy patří i to, kde se nalézá jeden z pramenů řeky Vltavy. Vydejme se společně k nejmocnějšímu prameni největší české řeky. Porozhlédneme se po krajině, která inspirovala spisovatele Karla Klostermanna a též hudebního skladatele Bedřicha Smetanu.

Hranická propast a Macocha

Hranická propast a Macocha

Ještě před několika lety se Hranická propast krčila co do zájmu světových odborníků ve stínu Macochy. Čím se tyto dva unikátní krasové jevy liší? Jezírko na dně Hranické propasti začalo lákat speleology ve chvíli, kdy měli k dispozici robotické ponorky. Překvapila je mocnost zdejšího vápence a přítomnost agresivní geotermální uhličité vody, která nejhlubší propast světa vytvořila. Opačně než jiné propasti – odspoda nahoru.

Světové dědictví UNESCO: Modrotisk

Světové dědictví UNESCO: Modrotisk

V roce 2018 byl modrotisk, jeden z nejstarších způsobů potiskování plátna, přidán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Šlo o společnou nominaci České republiky a několika dalších Evropských států. Kde v České republice najdeme modrotiskové dílny a v čem je tato tradiční technika potisku látek unikátní?

Dunajovické kopce

Dunajovické kopce

Národní přírodní památka „NPP Dunajovické kopce“ je vyvýšené území nad obcí Dolní Dunajovice blízko Mikulova. Je chráněné pro svoji přírodní jedinečnost uprostřed zemědělsky využívané krajiny. Jedná se o lokalitu v minulosti obdělávanou a poté ponechanou ladem. Vytvořil se tu přírodně blízký stepní ekosystém. Ve spojení s okolními obdělávanými vinicemi a panoramatem Pálavy je toto území nesporně dalším kouzelným místem jižní Moravy.

Praha a klimatické změny

Praha a klimatické změny

Ve velkých městech, tedy i v Praze, pociťují lidé extrémní letní teploty mnohem více než na venkově. Proč tomu tak je a jaké problémy mohou očekávat obyvatelé Prahy v souvislosti s klimatickými změnami? Jaká opatření podniká hlavní město, aby se v něm obyvatelé ani návštěvníci neuvařili?

Těžba železa našimi předky

Těžba železa našimi předky

Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?

Skalní města Broumovska

Skalní města Broumovska

Broumovsko je jedním z největších turistických lákadel Evropy. I když by to na první pohled řekl málokdo, najdeme tu největší skalní města na kontinentu. Uprostřed Broumovska se zvedá nápadná stolová hora. Labyrinty kočičích skal na její zlomové linii jsou jen jedním ze svérázných zákoutí megapole. V porovnání s tím, co nazýváme Adršpachem, jde ale jen o pár bizarních kamenů. Dnes je těžké si představit, že za vznik tohoto jedinečného útvaru může moře. Pořad představuje Ostaš, Adršpach a Broumovské stěny.

Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějším místem Moravského krasu. Navazuje na ně i propast Macocha, která byla známá již v 17. století. Většina prostor Punkevních jeskyní však čekala na své prozkoumání až do začátku 20. století. Známý archeolog a speleolog Karel Absolon tehdy zahájil průzkumné práce podzemních prostor a postupně byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.

Jizerské hory: Krajina rašelinišť

Jizerské hory: Krajina rašelinišť

Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.

Světové dědictví UNESCO: Loutkářství

Světové dědictví UNESCO: Loutkářství

Loutkářství má v českých zemích dlouhou tradici, dokonce bylo roku 2016 zapsáno mezi nehmotné kulturní dědictví lidstva UNESCO. Ukázka popisuje historii loutkového divadla i výroby loutek a zavede nás do Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Věděli jste, že každá slušná prvorepubliková rodina měla vlastní loutkové divadlo? A co musí zkušený loutkář umět?

Dědictví UNESCO: Hřebčín Kladruby nad Labem

Dědictví UNESCO: Hřebčín Kladruby nad Labem

Hřebčín v Kladrubech nad Labem byl v roce 2019 zařazen na seznam kulturního dědictví UNESCO. Starokladrubský kůň je jeho jedinou živoucí památkou u nás. Místní koně slouží nejen u jízdní policie, ale i u královských dvorů ve Švédsku a Dánsku.

Jezero Most

Jezero Most

Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.

Žatecko: Historie chmelařství

Žatecko: Historie chmelařství

Žatecko je ve světě proslulé svým jedinečným chmelem. Jeho pěstování je doloženo od středověku. Zdejší chmel i slad vyrobený z místního ječmene byly zárukou dobrých várek piva a pro mimořádnou kvalitu piva byl Žatec po staletí bohatým královským městem. S historií výroby mimořádně oblíbeného piva i s tím, jak se rostoucí stavby industriálních objektů spojených s pivovarnictvím postupně otiskly do samotné tváře města, nás seznámí Miroslav Táborský.

Přírodní rezervace Soos

Přírodní rezervace Soos

Národní přírodní rezervace Soos přezdívaná "český Yellowstone" připomíná měsíční krajinu. Celková rozloha je 270 ha, přístupná je však jen malá část, kterou se můžeme projít po naučných stezkách. V rezervaci vyvěrá Císařský pramen, nejteplejší tok v Chebské pánvi. Také se zde nachází tzv. bahenní mofety, kterými probublává oxid uhličitý.

Litovelské Pomoraví

Litovelské Pomoraví

Pořad ukazuje, jak řeka Morava vytváří v oblasti Litovelského Pomoraví rozsáhlou vnitrozemskou deltu se zachovalými lužními lesy.

Letiště Václava Havla Praha

Letiště Václava Havla Praha

Letiště Václava Havla Praha leží na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6. S rokem 1989 se Československo vrátilo k demokracii a letiště, které se tehdy jmenovalo Letiště Ruzyně, se stalo konečně skutečnou branou do zahraničí. Letiště se od roku 1989 zásadně změnilo, proběhlo jeho rozšíření, přibyly terminály, administrativní budovy, parkoviště i nezbytná infrastruktura. Rozšířené letiště bylo v roce 2012 přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha na počest prvního prezidenta demokratického Československa.

Meteorologie a předpověď povodní

Meteorologie a předpověď povodní

Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?

Památky UNESCO: Květná zahrada Kroměříž

Památky UNESCO: Květná zahrada Kroměříž

Květná zahrada v Kroměříži byla v roce 1998 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO spolu s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem. Jako jediný barokně komponovaný celek v Evropě, jenž je zachovalý v původní podobě, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejnu-Kastelkorna, který se nechal inspirovat zahradami ve Versailles. Návrh parku v geometrickém stylu francouzské zahrady je dílem italských architektů.

Galerie tradic: Verbuňk

Galerie tradic: Verbuňk

Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i slovácký verbuňk, mužský lidový improvizovaný tanec, který je zapsán také na seznamu UNESCO. Jaký je jeho původ a v čem spočívá jeho výjimečnost?

Pravčická brána po požáru

Pravčická brána po požáru

Kvůli ničivému požáru v NP České Švýcarsko v létě 2022 byla Pravčická brána nepřístupná až do konce září téhož roku. K tomuto skalnímu útvaru (a zpět) je možné se vypravit pouze z Hřenska, ostatní trasy zůstaly uzavřené, jelikož na nich hrozí skalní řícení či pád ohořelých kmenů. Ve videu si prohlédneme, co požár v národním parku způsobil, ale i jaká měl pozitiva pro tamní vegetaci.

Osevní plochy v ČR

Osevní plochy v ČR

Jak se změnilo využívání osevních ploch v zemědělství ČR za posledních 30 let? Kterých plodin ubylo nejvíce a pěstování kterých plodin se "nejvíce vyplatí"?

Sesuvy půdy v Českém středohoří

Sesuvy půdy v Českém středohoří

Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?

Malé vodní elektrárny

Malé vodní elektrárny

Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Proto se také říká, že Čechy jsou střecha Evropy. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých vodních elektráren, tedy takových, které mají výkon do 10 000 kW. Podívejte se, jak fungují.

Černé jezero

Černé jezero

Černé jezero je největší z pěti ledovcových jezer, která se nachází na české straně Šumavy. Jméno mu údajně dala barva způsobená odrazem tmavých lesů. K tomuto jezeru se vydáme Šumavláčkem ze Železné Rudy. Najdeme tu i netradiční lázně.

Moravská Amazonie

Moravská Amazonie

Soutok řeky Moravy s Dyjí, přezdívaný Moravská Amazonie, tvoří unikátní říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby. Nachází se zde řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Oblast je součástí evropské sítě Natura 2000 a biosférickou rezervací UNESCO. Zatím však není ukotvena v podobě zvláště chráněného území. Způsob lesního hospodaření státní firmou České lesy v této lokalitě je dlouhodobě kritizován ekology, vědci i státní ochranou přírody, neboť vede k destrukci tohoto vzácného lesního ekosystému.

Moravské krasové oblasti: Mizející řeky

Moravské krasové oblasti: Mizející řeky

Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.

Údolí řeky Jihlavy

Údolí řeky Jihlavy

Představení krajinářsky nejzachovalejší části údolí řeky Jihlavy.

Galerie tradic: Masopust

Galerie tradic: Masopust

Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, které jsou zapsány také na seznamu UNESCO. V tomto zdánlivém chaosu panují přesná pravidla.

Co zkoumají geologové

Co zkoumají geologové

Mapování zásob nerostných surovin, podzemní vody, hodnocení rizika sesuvů a skalních řícení, to vše je úloha České geologické služby. Mezi její hlavní úkoly patří detailní popis geologické stavby Česka. Geologická služba se věnuje i znečištění životního prostředí nebo třeba paleontologii.

Papírna ve Velkých Losinách

Papírna ve Velkých Losinách

Vydáme se do Velkých Losin, kde probíhá už od 16. století ruční výroba papíru. Na konci 17. století byla papírna málem zlikvidována během čarodějnických procesů a v polovině 20. století se také uvažovalo o jejím uzavření. Funguje však dodnes a je evropským unikátem. V reportáži si prohlédneme proces výroby papíru, na nějž se píší mezinárodní smlouvy a který využívá i prezident republiky.

Jesenické podhůří: Velké Losiny

Jesenické podhůří: Velké Losiny

Velké Losiny ležící v malebném údolí řeky Desné na Moravě jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst jesenického podhůří. Nachází se zde také mimořádně cenná kulturní památka, kterou je velkolosinská ruční papírna. Byla založena na zdejším panství moravského rodu pánů ze Žerotína na sklonku 16. století a je krásnou ukázkou renesanční architektury. S ruční výrobou papíru nás seznámí Miroslav Táborský. Jak se vyráběl kdysi a jak se vyrábí dnes.

Na cestě po Českém Švýcarsku

Na cestě po Českém Švýcarsku

Podívějte se do podivuhodného světa skalních věží, mostů a bran, na nejvyšší českou stolovou horu i do mlýna, kde se skrývala pyšná princezna.

Důsledky regulace toků

Důsledky regulace toků

Václav Moravec hovoří s hydrobiologem Davidem Pithartem přímo v terénu o tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu úpravy toku. Na příkladu napřímeného Miletínského potoka jsou popsány důsledky regulace toku. Oproti tomu říčka Dračice je příkladem zdravého meandrujícího toku, který podporuje vsakování vody do půdy, zpomaluje odtok vody při povodni a její členitost napomáhá biodiverzitě.

Biosférická rezervace UNESCO: Bílé Karpaty

Biosférická rezervace UNESCO: Bílé Karpaty

V roce 1996 byly Bílé Karpaty zapsány na prestižní seznam biosférických rezervací UNESCO. Patří totiž k nejvýznačnějším přírodním a kulturním krajinám Evropy. Bělokarpatské květnaté orchidejové louky se navíc řadí k druhově nejbohatším společenstvům světa. Originální symbióza kytek a hub udělala z Bílých Karpat jeden z nejcennějších biotopů v Evropě.

Jeseníky: Výlet k elektrárně Dlouhé stráně

Jeseníky: Výlet k elektrárně Dlouhé stráně

Máťa s Terezkou z planety YÓ se vydali lanovkou k jednomu z divů České republiky, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Odtud mají také krásný kruhový výhled na okolní vrcholy i nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, Praděd. Jak funguje přečerpávací elektrárna a k čemu slouží?

Baťův Zlín

Baťův Zlín

Baťovská architektura je pověstná industriálně laděnými stavbami s typickou „červenou cihlou“. Město Zlín díky tomu získalo jedinečný architektonický ráz. Kdo se chce o odkazu bratří Baťů dozvědět víc, může zamířit například do Baťova mrakodrapu, podívat se do Památníku Tomáše Bati nebo si zajít do Baťova institutu. Návštěvníci Zlína se mohou dotknout nejen historie, ale taky přírody včetně exotických zvířat. Zlínská zoo se pyšní jako jediná v Evropě dotykovou expozicí rejnoků. I díky ní je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější zoo u nás.

Zlínský kraj: Baťův kanál

Zlínský kraj: Baťův kanál

Baťův kanál je fenoménem cestovního ruchu v Česku. Umělá vodní cesta, která před 2. světovou válkou sloužila k dopravě lignitu do Baťových závodů na Zlínsku, je už víc než 20 let vyhledávaným cílem mnoha turistů. Na trase kanálu je celkem 13 plavebních komor, většina z nich je původní ještě z dob Jana Antonína Bati.

Oskeruše

Oskeruše

Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.

Vznik Trosek a Prachovských skal

Vznik Trosek a Prachovských skal

Jak vznikly pískovcové Prachovské skály a čedičové skály, na kterých stojí hrad Trosky? Krajina Českého ráje je úžasnou učebnicí vývoje české krajiny. Trosky jsou zbytky ztuhlého čedičového magmatu, které v době třetihorní sopečné činnosti pronikalo zlomy v pískovcových usazeninách dávného moře. Ze stejných mořských sedimentů byly později vypreparovány pískovcové Prachovské skály.

Mladečské jeskyně

Mladečské jeskyně

Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?

Výlov rybníka Svět

Výlov rybníka Svět

Reportáž z výlovu třeboňského rybníka Svět, který je každoročně vyhledávanou atrakcí. Rybník vydává své bohatství. Avšak pro rybáře výlovem práce nekončí. Cesta kaprů na prostřený stůl je ještě dlouhá. Navíc kvůli koronavirovým opatřením jdou rybáři do rizika, jestli svůj výlov vůbec prodají.

Český vynález Semtex

Český vynález Semtex

Již za druhé světové války začal v Pardubicích vývoj plastické trhaviny, kterou zná celý svět pod označením Semtex. Tento název vychází ze jména pardubického sídliště Semtín a závodu Explosia, který trhavinu od roku 1953 vyráběl. Kromě tuzemského použití byl Semtex vyvážen, především pak do spřátelených zemí, např. Vietnamu či Libye. Pro svoji těžkou rozpoznatelnost byl Semtex nejednou zneužit teroristy, a stal se tak synonymem pro jakoukoliv plastickou trhavinu. Jeho použití je široké, kromě demoličních či vojenských účelů se využívá mj. při sváření či lisování kovů.

Drahokamy Českého ráje

Drahokamy Českého ráje

Se sopečnou činností souvisí vznik vzácných minerálů. Hora Kozákov v Českém ráji představuje unikátní kroniku vývoje Země. Během stovek milionů let v dutinách magmatických hornin krystalizovaly acháty, jaspisy, křišťály, olivíny nebo ametysty. Mineralogická jedinečnost Podkrkonoší a Českého ráje dala vzniknout unikátním tradičním řemeslným a uměleckým technikám, jako je broušení a rytí drahých kamenů, šperkařství nebo florentská mozaika.

Lesy ČR: Krajina zasažená kůrovcem

Lesy ČR: Krajina zasažená kůrovcem

Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.

Bořeň: Největší česká skála

Bořeň: Největší česká skála

Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.

Hrubý Jeseník

Hrubý Jeseník

Pořad ukazuje přírodní zajímavosti Hrubého Jeseníku – rašeliniště, jesenickou tundru, Petrovy kameny a Velkou kotlinu.

Biosférická rezervace UNESCO: Křivoklátsko

Biosférická rezervace UNESCO: Křivoklátsko

Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?

Bezděz

Bezděz

Hrad Bezděz je výrazným architektonickým prvkem v krajině na hranici Středočeského a Libereckého kraje již více než 750 let. Byl prakticky nedobytný a kvůli své poloze na vysokém kopci nebyl výrazně přestavován. Proto si dodnes můžeme prohlédnout části hradu ve stejné podobě, v jaké byly ve středověku vybudovány. Již od 19. století hrad láká turisty.

Lipno

Lipno

Lipno je plošně největší přehradní nádrž v naší zemi. Na délku měří 48 km a na šířku víc než 10 km. Zadržuje asi 300 miliónů kubíků vltavské vody. Obří přehrada měla zkrotit divokou jarní Vltavu, aby neničila lidem domy a svou sílu přeměnila v elektřinu. Šlo o stavbu ojedinělou v celé Evropě. V současnosti je areál Lipno celoročně jedním z turisticky nejatraktivnějších cílů v Česku.

Slezská Harta

Slezská Harta

Stavba vodní nádrže Slezská Harta na řece Moravici započala v roce 1987. Stavbě musely ustoupit části šesti obcí, z jedné z nich zbyl pouze kostel. Nádrž slouží k výrobě energie, k protipovodňové ochraně i chovu ryb. Také je populární mezi turisty, milovníky vodních sportů nebo rybáři. Zajímavé je i okolí přehrady, například Venušina sopka či kamenné varhany.

Šumavské slatě

Šumavské slatě

Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.

Telč

Telč

V tomto díle pořadu Na cestě se vydáváme do Telče, renesanční perly, která byla v roce 1992 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Lázně Karlova Studánka

Lázně Karlova Studánka

Karlova Studánka je malebná lázeňská obec v srdci Jeseníků. Proslavily ji léčivé uhličité prameny, čistý vzduch i tajemná historie spojená s řádem německých rytířů. Původní název lázní se dá přeložit jako „tam a zase zpátky“. Proč? To se dozvíte. Stejně jako to, kdo se o založení městečka zasloužil. Dnes díky své jedinečné architektuře se Karlova Studánka výrazně odlišuje od ostatních našich lázní. Na krásnou procházku až ke hřebenům Jeseníků se můžete vydat stezkou v údolí Bílé Opavy.

Novohradské hory a Česká Kanada

Novohradské hory a Česká Kanada

Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.

Dědictví UNESCO: Kladrubští koně

Dědictví UNESCO: Kladrubští koně

V Čechách se dodnes daří chovu koní. Hřebčín Kladruby nad Labem a kulturní krajina kolem něj jsou domovem jedinečné živé památky – starokladrubského koně. Již Rudolf II. jej povýšil na císařský dvorní hřebčín a od těch dob je zde unikátní české plemeno šlechtěno pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Od roku 2019 byl hřebčín spolu s okolní polabskou krajinou zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Pod hladinou Orlické přehrady

Pod hladinou Orlické přehrady

Přehradní nádrže jsou nejviditelnějším zásahem člověka do přírody. Co vše se skrývá pod hladinou přes 70 kilometrů dlouhé přehrady můžeme vidět v období, kdy její hladina dočasně poklesne. Na přelomu let 2019 a 2020 byla přehrada dočasně upuštěná a některé staré silnice jezy i pobřežní mostky objevily nad hladinou poprvé od 60. let. Na příkladu Orlické přehrady si alespoň částečně připomeneme původní vzhled říční krajiny v této oblasti před tím, než vznikla přírodní kaskáda.

Meteorologická stanice na Milešovce: extrémy

Meteorologická stanice na Milešovce: extrémy

Představení extrémních hodnot meteorologických prvků zaznamenaných na meteorologické stanici Milešovka. Unikátem je i to, že návštěvníci i pozorovatelé musí nahoru vystoupat pěšky. Nevede sem totiž silnice. A jaké nejvyšší a nejnižší hodnoty zde kdy naměřili?

Výlov rybníka s Jakubem Vágnerem

Výlov rybníka s Jakubem Vágnerem

Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.

Světové dědictví UNESCO: Sokolnictví v ČR

Světové dědictví UNESCO: Sokolnictví v ČR

Sokolnictví v České republice a dalších jedenácti zemích je již od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ještě nikdy předtím se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí najednou. Sokolnictví má u nás však tradici již více než tisíciletou a přišlo k nám z Orientu. Ve středověku byl sokolník osobou blízkou samotnému panovníkovi. Malé sokolnické muzeum najdete i na Pražském hradě.

Železné hory

Železné hory

Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.

Devastace lesů v Krušných horách

Devastace lesů v Krušných horách

Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.

Olomoucko: Pěstování levandule

Olomoucko: Pěstování levandule

V Bezděkově v Olomouckém kraji se nachází rodinná farma s levandulovými poli. Součástí farmy je i prodejna s výrobky z levandule a majitelé farmy rovněž provozují levandulovou kavárnu a pořádají festivaly. V ukázce uvidíme sklizeň i zpracování a dozvíme se také něco o historii pěstování levandule.

Oživme půdu

Oživme půdu

Podaří se českým soukromým zemědělcům zastavit nešetrný způsob hospodaření s půdou? Většina lidí dnes žije ve městech, venkovské farmy a jejich vztah k půdě zničil komunistický režim, a proto jsou dnes pouta s krajinou zpřetrhaná. Mohou dnes malé statky jít vzorem velkoplošnému zemědělství, které půdu a krajinu devastuje?

Most

Most

Mostecko, tajemná oblast industriální poezie, ve které lidé už několik desetiletí ustupují před energetickou potřebou ostatních částí naší země. Mění své domovy, aby umožnili strojním kolosům dobývat uhlí. Město Most bylo postaveno takzvaně na zelené louce. Staré město Most v 70. letech 20. století stavební stroje srovnaly se zemí. Důvod byl prostý, nacházelo se pod ním hnědé uhlí. V co se město proměnilo poté, co si ho vzaly stavební stroje? A proč jeho zbourání považují někteří lidé za kulturní zločin?

Žďárské vrchy

Žďárské vrchy

Pořad představuje geologické zajímavosti, geomorfologii, vodní toky a přírodní bohatství Žďárských vrchů.

Rozhovor s odborníkem

Závrty a propasti

Závrty a propasti

Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.

Valašsko, Vizovice, slivovice

Valašsko, Vizovice, slivovice

Odkud vlastně pocházejí Valaši, předkové obyvatel tohoto rázovitého kraje? Na jihu Valašska se nachází vizovický zámek, neprávem opomíjená kulturní památka, ale známější jsou Vizovice přece jen díky svému tekutému stříbru, slivovici.

Výroba solárních panelů v ČR

Výroba solárních panelů v ČR

Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do něhož se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jak vědci vylepšili na první pohled běžné fotovoltaické články?

Orlické hory

Orlické hory

Orlické hory jsou pohoří ve východních Čechách. Sousedí s Polskem, konkrétně s polským Kladskem. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1115 m). Ikonou hor je Zemská brána, kde Divoká Orlice vstupuje na naše území. Krásné záběry z dronu nás přenesou i do národních přírodních rezervací, za lidovou architekturou, československým opevněním, k rašeliništi nebo do Neratova, zachráněného poutního místa.

Jak vznikaly cesty

Jak vznikaly cesty

Geolog Václav Cílek vysvětluje vznik dopravních komunikací na našem území – jaký měly smysl, kudy vedly a kdo je zakládal.

Toulcův dvůr slaví 25 let

Toulcův dvůr slaví 25 let

Toulcův dvůr je středisko ekologické výchovy, které tvoří komplex památkově chráněných budov a přírodní areál o rozloze 10 hektarů. V areálu naleznete louky, step, mokřad, dokonce i lužní les. Jeho nedílnou součástí je také farma se spoustou domácích zvířat, na které žijí zástupci původních českých plemen. V roce 2019 oslavil Toulcův dvůr 25 let své činnosti.

Kůrovcová kalamita v ČR

Kůrovcová kalamita v ČR

Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?

Rozhovor s odborníkem

Vulkanismus v Českém ráji

Vulkanismus v Českém ráji

Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.

Potok Botič

Potok Botič

Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.

Zlínský kraj: Poutní místa

Zlínský kraj: Poutní místa

Oblíbenými místy návštěvníků Zlínského kraje jsou poutní místa, například Velehrad a Hostýn, které spojuje Cyrilometodějská poutní stezka. Návštěvníky lákají i další sakrální památky, jako například kostely v rámci projektu Otevřené brány, které zvou návštěvníky k poslechu neobyčejných příběhů. Zájem návštěvníků o bezplatné prohlídky kostelů je obrovský.

Geocaching: Základy

Geocaching: Základy

Geocaching vznikl v roce 2000, kdy americký prezident zpřístupnil signál GPS pro civilní použití. Je to vlastně hra na hledání pokladu, jen vás k němu místo mapy vede GPSka. Schránky s poklady mohou být ukryty v pařezech stromů, zdech, skalních dutinách nebo třeba ve falešném kameni. Ve schránce najdete malý zápisník, tzv. logbook. Do něj se geocacher zapíše na důkaz toho, že ji skutečně objevil. Kromě drobných předmětů mohou být ve schránce putovní předměty, tzv. travelbugy, které mohou cestovat po celém světě. Smyslem geocachingu je zábava, radost z pohybu i poznání nových věcí.

K čemu je dobré sčítání lidu

K čemu je dobré sčítání lidu

Mluvčí projektu Sčítání 2021 Jolana Voldánová v rozhovoru vysvětluje a obhajuje hlavní důvody, přínosy a smysl sčítání obyvatelstva. Proč je sčítání povinné? A proč stát zajímá, čím topíte a jak jezdíte do školy či do práce? Tyhle informace jsou důležité pro záchranné složky, linky veřejné dopravy i regiony, aby mohly zareagovat na sociodemografické změny, například posílením sociálních služeb nebo zřizováním nových školek. Zlepšuje sčítání reálný život lidí?

Rekultivace krajiny

Rekultivace krajiny

Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.

Pražská Vltava: procházka po jejím dně

Pražská Vltava: procházka po jejím dně

Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.

Jan Perner a Choceň

Jan Perner a Choceň

Stavba hlavní železniční tratě z Prahy do Olomouce je neodlučně spjata s životem a dílem Jana Pernera, českého projektanta a stavitele železnic. Pouhých dvacet dní po slavnostním otevření tratě roku 1845 se teprve třicetiletý Perner stal obětí nešťastné nehody, kdy po projetí choceňským tunelem, který sám projektoval, sestoupil při služební jízdě na poslední stupeň schůdku vagónu a narazil hlavou o návěstní sloupek. Tunel, který zavinil smrt českého génia, tu ale vlastně vůbec nemusel stát. Nakonec se dozvíme o záhadě, která dodnes není uspokojivě vyřešena.

Měření meteorologických prvků

Měření meteorologických prvků

Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.

Krkonoše – proč je chránit

Krkonoše – proč je chránit

Proč byl vyhlášen Krkonošský národní park? Krkonoše nejsou pouze hory, ale i unikátní reliéf modelovaný ledovci, ostrov tundry uprostřed Evropy, typické horské boudy nebo pestré ekosystémy podmíněné tradiční hospodářskou činností obyvatel, kteří naše nejvyšší pohoří kdysi kolonizovali.

Pískovcová skalní města Českého ráje

Pískovcová skalní města Českého ráje

Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.

Trvale udržitelné lesní hospodářství

Trvale udržitelné lesní hospodářství

Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.

Karlova Studánka

Karlova Studánka

Karlova Studánka, ležící ve výšce 800 m n. m., patří mezi nejčistší horské lázně v Evropě. Lázně tvoří celkem 8 pramenů a bydlí tu 160 stálých obyvatel. Léčil se zde i Václav Havel a natáčela se tu komedie S tebou mě baví svět. Co ještě je tady k vidění?

Galerie tradic: Odzemek

Galerie tradic: Odzemek

Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i valašský odzemek, improvizovaný mužský tanec skočného rázu charakteristický pro celý karpatský oblouk. Jak vypadá a kde se vzal?

Křtiny: poutní místo

Křtiny: poutní místo

Jihomoravská obec Křtiny patří mezi naše nejstarší mariánská poutní místa. Tamní poutní kostel je dílem slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, bývá přezdívaný "perla Moravy" a je jednou z našich národních kulturních památek. Co všechno zde najdeme výjimečného? Pojďte se podívat.

Zlínský kraj: Povodně v Otrokovicích v roce 1997

Zlínský kraj: Povodně v Otrokovicích v roce 1997

Na červenec v roce 1997 nikdy nezapomenou lidé z Otrokovic na Zlínsku. Město v ten čas postihly ničivé povodně. Velká voda zalila v Otrokovicích průmyslové objekty i obydlí. Otrokovice patřily k obcím, které tato živelní pohroma zasáhla v České republice nejvíce a navždy změnila jejich vzhled.

Pevnost Hanička

Pevnost Hanička

Dělostřelecká tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936–1938 jako součást československého opevnění proti rozpínajícímu se hitlerovskému Německu. Opevnění, které padlo do rukou Němcům po mnichovské dohodě roku 1938, se skládalo z těžkých i lehkých objektů a dělostřeleckých tvrzí. Hanička je jednou z pěti a zároveň největší z tvrzí, které se podařilo stavebně dokončit. Za komunistického režimu byla přestavována na protiatomový kryt, který by sloužil rozvědce.

Rychlodráha na Kladno: Zahájení výstavby

Rychlodráha na Kladno: Zahájení výstavby

Správa železnic začíná stavět rychlodráhu z Prahy do Kladna a na ruzyňské letiště. Po úseku přes Kladno na začátku roku 2023 oficiálně zahájila i přestavbu pražského konce, nádraží v Bubnech a nové zastávky Výstaviště.

Světové dědictví UNESCO: Perličkové vánoční ozdoby

Světové dědictví UNESCO: Perličkové vánoční ozdoby

Zápisu na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO se v roce 2020 dočkaly perličkové vánoční ozdoby z Poniklé. V čem je jejich výroba unikátní a jak tyto ozdoby vznikají?

Dyje: napřímená a napravená

Dyje: napřímená a napravená

Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.

Soustava rybníků u Plzně

Soustava rybníků u Plzně

Asi žádné větší město u nás a málokteré v Evropě se nemůže pochlubit tolika vodními plochami jako Plzeň. Soustava v Bolevci je dokonce mnohem starší než známé rybníky v jihočeské Třeboni. První zmínka o nich pochází z roku 1461. Hlavní důvod k jejímu vybudování byl rybochov.

Neratov: návrat života

Neratov: návrat života

Neratov v Orlických horách byl po odsunu Němců prakticky vymazán z map. Z někdejšího slavného poutního místa zbyla jen ruina kostela. Po 25 letech činnosti Sdružení Neratov však vesnice tepe životem. Místní chráněné dílny umožňují lidem s postižením vést smysluplný život, součástí komunity je i obchod, speciální škola, pivovar, nebo opravený kostel s prosklenou střechou.

Extrémní počasí v Česku

Extrémní počasí v Česku

Reportáž představuje extrémní počasí jako prudké deště, povodně, silné mrazy či větry, které byly zaznamenány za posledních 100 let historie českých zemí. Informace o extrémních projevech počasí poskytuje Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Biofarma

Biofarma

Co je trendem v současném zemědělství? Stále více biofarem, které nepoužívají ani chemická hnojiva, ani krmiva. Co všechno obnáší ekologické hospodaření a jakými mimoprodukčními činnostmi se biofarmy mohou zaobírat? Martin Dejdar nás zavede na dvě z nich.

Meandry řeky Moravy v Litovelském Pomoraví

Meandry řeky Moravy v Litovelském Pomoraví

Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.

Javoříčské jeskyně

Javoříčské jeskyně

Navštívíme krasové Javoříčské jeskyně s pestrou krápníkovou výzdobou. Nejprve si prohlédneme Suťový dóm, druhý největší prostor přístupné části jeskyní, kde se nachází krasové útvary jako ledovec či spící medvěd. Poté se přesuneme do Dómu gigantů, nejrozlehlejší části jeskyně vysoké 15 metrů, se zasněženým stromem, sintrovým vodopádem či unikátní záclonou, krápníkem, který je symbolem Javoříčských jeskyní a pestrosti jejich výzdoby, která nemá v České republice obdoby. Video připomene také objevení jeskyní v roce 1938.

Maštale z pískovce

Maštale z pískovce

Když pomineme čtyři největší pískovcové oblasti ČR, pátou jsou Maštale ve východních Čechách. V rozlehlých borech je ukryta spleť údolí a roklí, které byly vodou a mrazem vypreparovány z plošiny zbylé po druhohorním moři. Nejznámějším z labyrintů, ve kterých není těžké se ztratit, jsou bezpochyby Toulovcovy maštale.

Vytyčení státní hranice při rozdělení Československa: Osada Sidonie

Vytyčení státní hranice při rozdělení Československa: Osada Sidonie

Důležitým momentem rozpadu Československa bylo vytyčení státní hranice. Ta se téměř shodovala s tou, která platila v období existence Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na mnoha místech zůstaly i původní hraniční kameny. Došlo jen k drobným změnám. Největší problém vznikl v osadě Sidonie.

Zámek Hradec nad Moravicí

Zámek Hradec nad Moravicí

Zámek Hradec nad Moravicí patří k nejvýznamnějším památkám Moravskoslezského kraje. Najdeme v něm největší zámeckou sbírku orientálního umění v Česku nebo například cemballo W. A. Mozarta. Nyní máme možnost si zámek prohlédnout po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 2014.

Poutní místo Hora Matky Boží

Poutní místo Hora Matky Boží

Nad městem Králíky se již přes tři staletí tyčí poutní kostel a klášter Hora Matky Boží. Tento poutní areál prozkoumává během svého putování po Pardubickém kraji herec Josef Polášek. Pastorační asistentka nám pak vysvětlí náboženskou symboliku obrazů v objektu, a to i ve vztahu k období 50. let 20. století, kdy byli řeholníci pronásledováni a internováni, mj. právě i v místním klášteře.

Chemizace životního prostředí

Chemizace životního prostředí

Ačkoliv říkáme často opak, běžné potraviny jsou levné. Kdyby zemědělci nehospodařili intenzivně s použitím moderních technologií a chemických postřiků, platili bychom za jídlo mnohem více. Podobně jako pro naše peněženky, i pro zemědělce je intenzita produkce ekonomicky výhodnější. Avšak pro přírodu a zdraví člověka je to katastrofa. Chemie využívaná v zemědělství se dostává do půdy, na které se pěstují naše potraviny, nebo do vody, kterou pijeme.

Vodní nádrž a elektrárna Lipno

Vodní nádrž a elektrárna Lipno

Vodní nádrž Lipno, přezdívaná české moře, je největší vodní plochou v Česku. Slouží také jako výrobna elektrické energie. Pomocí dobových záběrů se dozvíme, co všechno provázelo vznik tohoto vodního díla, které je v provozu od roku 1959. Stavba přehrady výrazně pozměnila ráz místní krajiny, řada obcí a osad zanikla, a o domov tak přišlo více než 1700 lidí.

Lázně Teplice

Lázně Teplice

Teplické léčivé prameny byly známy a využívány už za královny Judity, matky Přemysla Otakara I. V 16. století patřily mezi desítku nejvýznamnějších lázní Evropy. V současné době koupele v Pravřídle s teplotou přes 40 stupňů oceňují především zahraniční hosté. A byly to lázně Teplice, kde se poprvé a naposledy setkali Johann Wolfgang Goethe a Ludwig van Beethoven.

Digitální kompetence

Koněprusy a Zlatý kůň

Koněprusy a Zlatý kůň

Koněprusy jsou zajímavým místem nejen z hlediska historických památek, ale také geologické minulosti. Po průzkumu vesnice a jejího blízkého okolí se vydáme po naučné stezce Zlatý kůň, která je národní přírodní památkou i evropsky významnou lokalitou a dodnes zde můžeme poměrně snadno nalézt zkameněliny mořských živočichů. A co ještě?

Širé lány a udržitelné zemědělství

Širé lány a udržitelné zemědělství

Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.

Zámek Velké Losiny

Zámek Velké Losiny

Zámek ve Velkých Losinách je neodmyslitelně spjatý s hony na čarodějnice. Mezi nejzajímavější prostory zámku patří rytířský pokoj s téměř původním interiérem z roku 1585, dále místnost s portréty předků. Celý zámek byl obklopen renesanční zahradou vybudovanou Žerotíny, poté změněnou v zahradu barokní. Nyní se v okolí zámku nachází anglický park vzniklý na popud Lichtenštejnů.

Stavba rybníka v Pačejově

Stavba rybníka v Pačejově

Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.

Svatý kopeček u Olomouce

Svatý kopeček u Olomouce

Svatý kopeček u Olomouce je vyhledávaným místem nejen pro věřící, ale i pro turisty. V roce 2018 byla tamní bazilika Navštívení Panny Marie zapsána na seznam kulturních památek České republiky. Stavba byla poté rekonstruována a po dvou letech se znovu otevřela včetně nově zpřístupněných prostorů. My se nyní podíváme, jak se rekonstrukce povedla, a od virtuálního průvodce se dozvíme i historické souvislosti.

Co utváří kamennou podobu Prahy?

Co utváří kamennou podobu Prahy?

Václav Cílek nás zavede do pražských ulic a pasáží a ukáže nám, kde se v Praze můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.

Zlatá stoka

Zlatá stoka

Unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka vybudoval ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. Už přes pět století přivádí živou okysličenou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. A nejen to. Sloužila doslova všem obyvatelům města. Zlatá stoka je téměř 48 km dlouhá. Začíná v Majdaleně na řece Lužnici u jezu Pilař a proplétá se mezi největšími vodními plochami Třeboňska až do Veselí nad Lužnicí.

Sto let od prvního sčítání lidu

Sto let od prvního sčítání lidu

V roce 2021 uplyne sto let od prvního sčítání lidu v Československu. Jak tato logisticky náročná akce v uplynulých sto letech vypadala a jak se měnila? Podívejte se na dobové reportáže i komentáře odborníků.

Zlínský kraj: Putování s Alešem Hámou

Zlínský kraj: Putování s Alešem Hámou

Aleš Háma projíždí Zlínským krajem. Podíváme se s ním do Vlčnova, známého svou jízdou králů a krásnými kroji. Dále do Bojkovic, kde navštívíme muzeum starých časů, či lázeňských Luhačovic s architektonickou prací Dušana Jurkoviče a Dušné, kde se pokocháme malebnými výhledy z koňského hřbetu.

Zahradní město Spořilov

Zahradní město Spořilov

Ve třicátých letech, kdy bylo unikátní zahradní město Spořilov dostavěno, stávalo vlastně za Prahou. Za Spořilovem byly už jenom lesy a pole. Teď je Spořilov součástí velkoměsta už neoddiskutovatelně. Spořilov si přesto uchovává soudržnost a pospolitost v jiných pražských čtvrtích nevídanou.

Městečko Úterý

Městečko Úterý

Aleš Háma nás provede malebným městečkem Úterý v Plzeňském kraji, které si udrželo i dodnes kouzlo starých časů. Nechte se taky okouzlit!

Lidové pranostiky

Lidové pranostiky

Svatá Markéta hodila srp do žita, na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. To jsou tzv. lidové povětrnostní pranostiky, které jsou po staletí předávány z generace na generaci a předpovídají počasí na konkrétní dny nebo období. Jak a proč vznikly? To nám prozradí následující video.

Rozhovor s odborníkem

Historie pražského metra

Historie pražského metra

Metro v našem hlavním městě začalo jezdit v roce 1974. Jeho historie ale sahá ještě hlouběji. Úplně první zmínka o možné podzemní dráze pochází již z konce 19. století. Rozhodnutí o výstavbě metra padlo v roce 1939. Plány však přerušila válka a po válce nebyl na výstavbu dostatek finančních prostředků. Výstavba tak započala až v 60. letech. Dne 9. května 1974 se pak poprvé otevřely dveře pražského metra prvním cestujícím. O historii pražského metra hovoří vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m Prahy Pavel Fojtík při příležitosti 40. výročí otevření metra v roce 2014. Hovoří nejen o historii výstavby, ale i o architektuře a politických názvech stanic nebo o tom, že metro bylo velkým politickým tématem.

Unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně

Unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně

Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou u nás jediným krasovým systémem, kde se ohřejete. Teplota dosahuje téměř 15 °C, protože voda ve spodních patrech jeskyní je prosycená horkým oxidem uhličitým z hlubin zemského pláště. Oxid uhličitý je však těžší než vzduch, a tak vytváří nad vodními jezírky i jezera plynná – neviditelná a smrtonosná. A právě vyšší teplota a charakter minerální vody unikátním způsobem ovlivnily vývoj jeskyně.

Pevnost Hradec Králové

Pevnost Hradec Králové

Pruské výboje v polovině 18. století přiměly Marii Terezii a jejího syna, spoluvladaře Josefa II., vybudovat z Hradce Králové pevnost. Řeky Labe a Orlice byly zregulovány, aby mohly být použity jako součást obranného systému. Samotné opevnění mělo půdorys osmicípé hvězdice s 10 metrů vysokými zdmi. Slavné chvíle pevnosti měly přijít v době prusko-rakouské války roku 1866. Rozhodující bitva u Hradce Králové, kterou rakouská armáda prohrála, však praktický význam pevnosti neprokázala.

Říční jezera, mrtvá ramena řek

Říční jezera, mrtvá ramena řek

Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.

Zelená hora

Zelená hora

Roku 2022 jsme si připomenuli 300 let od vysvěcení kostela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Tato stavba je považována za jeden z vrcholů barokní architektury. I proto byla roku 1994 zapsána na Seznam kulturního dědictví UNESCO. V posledních letech probíhala rekonstrukce kostela, v této reportáži si prohlédneme výsledek. Zároveň bude připomenuta historie této ojedinělé stavby.

Lesy v ČR

Lesy v ČR

V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.

Geocaching: Co najdete v kešce

Geocaching: Co najdete v kešce

Geocaching je navigační hra, ve které hráči hledají poklady. Keška je nejčastěji krabička, ve které jsou ukryty různé předměty. Většina z nich slouží na výměnu, nálezce si může nějaký předmět ze schránky vzít, ale současně by do ní měl vložit předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Dále jsou zde uloženy putovní předměty – geocoiny a travelbugy. Součástí každé schránky je malý zápisník, tzv. logbook, kam se po nalezení keše hráč zapíše. Českou specialitou jsou Czech Wood Geocoiny, což jsou vizitky konkrétního geokešera.

Opatření proti suchu v ČR

Opatření proti suchu v ČR

Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?

Mufloni na uhelném safari

Mufloni na uhelném safari

V roce 2009 vymysleli těžaři na Mostecku tzv. uhelné safari. Velkou měrou k tomu přispělo velké stádo muflonů, které se v oblasti hnědouhelných lomů zabydlelo. Podle dostupných zdrojů jde o světový unikát. Návštěvníci si zde kromě zvířat mohou prohlédnout také velké těžební stroje. Okolí tu díky kopytníkům získává znovu přírodní podobu. Ale nejsou sami. Co všechno tu můžete vidět?

Novohradské hory

Novohradské hory

Novohradské hory okouzlují všechny své návštěvníky člověkem jen málo poznamenanou přírodou. Vděčíme za to minulému režimu. Široký pás hor sloužil v minulosti jako hraniční pásmo, většina osad a obcí v něm zanikla a nikdo kromě vojáků za dráty nesměl vkročit. Vydejte se s námi na místa, která ve většině průvodců chybí.

Lázně Jeseník: Vinzenz Priessnitz

Lázně Jeseník: Vinzenz Priessnitz

Navštívíme Lázně Jeseník, které jsou spjaty především se jménem Vinzenze Priessnitze. Priessnitz postavil své léčitelství na běžně dostupných věcech: pobytu na čerstvém vzduchu a zdraví prospěšných účincích vody. Je považován za zakladatele vodoléčby a na místní léčebné metodě se od jeho dob nic nezměnilo.

100 let meteorologie v Česku

100 let meteorologie v Česku

Už více než 100 let už se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 totiž vznikl Československý státní ústav meteorologický, předchůdce dnešního Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí u nás ale lidé zaznamenávali už dřív. Jak se měnily technologie měření, jak se měnila síť meteorologických stanic, jaké teplotní rekordy za dobu měření v Česku padly, kde se měří a jak se měnila prezentace předpovědi počasí v médiích?

Národní Geopark Barrandien

Národní Geopark Barrandien

Geopark Barrandien získal v roce 2020 statut „národního geoparku“. Svou rozlohou se stal největším národním geoparkem České republiky.

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Česku

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Česku

Jak bude vypadat hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku? Na tuto otázku hledají vědci odpověď v dole, kde se ještě nedávno těžil uran. Poznatky z výzkumu z laboratoře v hloubce 500 metrů uplatní při tvorbě projektu hlubinného úložiště, které by mělo být vybráno ze čtyř předschválených lokalit. Ty musí splnit celou řadu bezpečnostních kritérií, jejichž zkoumáním se nyní vědci zabývají. V hloubce se ledacos, včetně betonu, chová jinak než na povrchu. Vědci musí být připraveni i na extrémní situace, které by v úložišti mohly nastat.

Konopiště

Konopiště

Přestože Konopiště prošlo mnoha přestavbami, ve svém jádru si zachovalo dispozici hradu z konce 13. století. Památkou na toto období jsou gotické klenby a deskové obrazy. Poslední majitel Konopiště, František Ferdinand d'Este, pak nechal přivézt na zámek tehdejší moderní vybavení, jak si můžeme prohlédnout například v pánském salonu nebo v rozsáhlé knihovně. Zároveň je na zámku opět k vidění renesanční štít, který byl odcizen během 2. světové války, a spousty dalších zajímavých věcí.

Přehrady

Přehrady

Přehrady. Pro někoho rekreace, pro jiného životní tragédie v případě, že kvůli ní ztratil domov. Díky přehradám máme pitnou vodu, zdroj energie nebo zbrzdíme povodňovou vlnu, ale také jsme kvůli nim přišli o jedny z nejdivočejších míst naší země. I přesto některé z umělých vodních nádrží s krajinou splynuly. Navštívíme přehrady na Želivce, Chrudimce, Jihlavě či Svratce.

Velké Losiny: výroba pralinek

Velké Losiny: výroba pralinek

Navštívíme výrobnu pralinek ve Velkých Losinách na Šumpersku a prohlédneme si celý proces výroby těchto sladkostí. Součástí pralinek jsou i suroviny typické pro Šumpersko, například mák. V závěru videa bude představena historie a další zajímavosti o Velkých Losinách jako sirné prameny, zámek a proslulá výrobna papíru.

Vírská přehrada

Vírská přehrada

Vírská přehrada je největší betonová stavba své doby. Pořad ukazuje, jaké jsou osudy lidí, jejichž rodné domy skončily na dně přehrady.

CHKO Lužické hory

CHKO Lužické hory

Tam, kde z České republiky vybíhá do Německa Šluknovský výběžek, najdeme magické Lužické hory. V roce 1976 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast. Předmětem její ochrany je rozmanitá krajina pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů.

Kůrovec a smrkové monokultury na Bruntálsku

Kůrovec a smrkové monokultury na Bruntálsku

Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.

Lunapark Eden

Lunapark Eden

Věděli jste, že i Praha měla svůj velký zábavní park? V roce 1922 vznikl v pražských Vršovicích gigantický lunapark Eden. Součástí parku kromě kolotočů, tobogánů, laguny s lodičkami a velké horské dráhy, která byla údajně až 5 km dlouhá, byly i terasovité restaurace, kavárny a cukrárny. Co by příčinou jeho úpadku?

Do Pardubic za Janem Kašparem

Do Pardubic za Janem Kašparem

Jan Kašpar byl snad nejslavnější průkopník českého letectví, snílek a letecký konstruktér. Proslavil se zejména ukázkami svých vzlétnutí a přistání s Blériotem, z nichž první se odehrála před zraky tisíců diváků na pardubickém letišti. V Pardubicích však navštívíme i zámek, Pernštýnské náměstí nebo závodiště, kde se koná Velká pardubická.

Českobudějovicko z lodní paluby

Českobudějovicko z lodní paluby

České Budějovice byly založeny ve 13. století na soutoku Vltavy a Malše. Z paluby jedné z vyhlídkových lodí si prohlédneme památky této jihočeské metropole a vydáme se také směrem k Hluboké nad Vltavou.

Prokopské údolí

Prokopské údolí

Prokopské údolí zná docela určitě většina milovníků procházek přírodou z řad Pražanů. Tato lokalita pamatuje už prvohorní moře, které se v něm rozlévalo před stovkami milionů let. Jeho pozůstatkem jsou různé zkameněliny, při troše štěstí můžete nějakou najít i dnes. Za svůj domov si Prokopské údolí vybrali naši předci už v pravěku, osídlení je tu doloženo i v pozdějších obdobích. V 19. století tu probíhala rozsáhlá těžba vápence a později zde svou skautskou pouť odstartoval spisovatel Jaroslav Foglar. Co všechno můžeme v lokalitě vidět?

Haná a její kroje

Haná a její kroje

Haná je díky svému rovinatému povrchu jednou z nejúrodnějších oblastí v Česku. Bohatá úroda napomohla v minulosti k blahobytu tamního obyvatelstva, což se odrazilo i na bohatě zdobených krojích z období baroka, které uvidíme ve videu, a dozvíme se také o jejich historii. Kromě krojů si prohlédneme také hanácký grunt, tradiční místní obydlí.

Pesticidy ve vodě

Pesticidy ve vodě

Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.

Galerie tradic: Jízda králů

Galerie tradic: Jízda králů

Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i jízdy králů na Slovácku, které jsou zapsány také na seznamu UNESCO. V čem jsou tyto jízdy výjimečné? A věděli jste, že mají svá přesná pravidla?

Dolní tok Dyje

Dolní tok Dyje

Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?

Biosférická rezervace UNESCO: Třeboňsko

Biosférická rezervace UNESCO: Třeboňsko

Třeboňsko je jedním z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině, jedinečné je ale i v mnoha dalších směrech. Třeboňsko bylo zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace už v roce 1977, což svědčí o velkém významu tohoto unikátního území.

Broumovské stěny

Broumovské stěny

V NPR Broumovské stěny můžeme najít řadu rozmanitých skalních útvarů, roklí, propastí či jeskyní. Pozoruhodné jsou kamenné hřiby v blízkosti osady Slavný. Reportáž představí vznik těchto útvarů, které zde můžeme najít ve všech stadiích vzniku. Prohlédneme si i asi nejslavnější útvar Broumovska, skalní bránu.

Zásoby podzemních vod v Česku

Zásoby podzemních vod v Česku

Na třetině území Česka se vyskytuje zhruba 80 % našich zásob podzemních vod. Nachází se v podzemních kolektorech z horninových profilů v hloubce několika set metrů. Právě z těchto oblastí by mohly být v budoucnu vybudovány páteřní vodovody do míst s deficitem podzemních vod. Současně bychom o tyto rezervy podzemních vod měli velmi dobře pečovat, aby nedošlo k jejich přečerpání a v důsledku toho pak ke ztrátě jejich kapacity.

Tatra trucks

Tatra trucks

Kopřivnická firma Tatra vyrobila již v roce 1897 první automobil v českých zemích známý jako Präsident. Na osobní vozy se specializovala i nadále, zejména v meziválečném období. Po druhé světové válce se však postupně přeorientovala na výrobu těžkých nákladních aut známých jako „tatrovky“. Tatra Kopřivnice vyvinula celou řadu velmi úspěšných modelů a i v dnešní době patří tzv. tatrovky ke světové špičce.

Dnes lom, zítra skládka?

Dnes lom, zítra skládka?

Stane se lom Požáry v Prokopském údolí v Praze skládkou? Pořad se věnuje tomu, proč je lepší ponechat lom přirozeným změnám.

Blaník

Blaník

Blaník je nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Nejvyšším bodem oblasti je vrchol Velkého Blaníku, který měří 638 metrů. Na tento vrchol se vydáme z obce Louňovice pod Blaníkem, cestou se podíváme i na jeho mladšího bratříčka Malý Blaník. A vypravíme se i po bájných stopách blanických rytířů.

Zlín: Po stopách Baťů

Zlín: Po stopách Baťů

Zlín je od roku 1894, kdy zde byla založena celosvětově úspěšná firma Baťa, spjat s obuvnickým průmyslem. O historii firmy Baťa, netradičních metodách jejího vedení i neslavném poválečném konci Baťů v Československu, ale i o tom, jaké stopy zanechali bratři Baťové ve Zlíně, se dozvíme ve videu.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (1. část)

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (1. část)

Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.

Brandýs nad Orlicí: Labyrint světa a ráj srdce

Brandýs nad Orlicí: Labyrint světa a ráj srdce

Brandýs nad Orlicí se stal po vybudování železnice v 19. století vyhledávaným letoviskem. Najdeme tam habrové bludiště, které bylo inspirováno Komenského dílem Labyrint světa a ráj srdce, napsaným právě v Brandýse.

Zámek a zámecký park v Loučné nad Desnou

Zámek a zámecký park v Loučné nad Desnou

Obec Loučnou nad Desnou a její část Kouty znají hlavně vyznavači zimních sportů. Loučná nad Desnou se nachází pod Červenohorským Sedlem a je skutečným srdcem Jeseníků. Může pochlubit nejen okolní krásnou přírodou Jeseníků, ale i řadou sakrálních a architektonických památek, mezi které patří i zámek s přilehlým rozlehlým parkem. Ten je plný botanických zajímavostí. Nechybí ani soustava rybníků, které na sebe navazují nebo umělá jeskyně. Procházelo se tu mnoho známých osobností své doby.

Velhartice: Minerály

Velhartice: Minerály

Vrch Borek naproti velhartickému hradu je prošpikovaný štolami, před staletími totiž býval významným nalezištěm stříbrné rudy. Ještě než se horníci pustili do těžby stříbra, rýžovalo se na Velharticku, na březích řeky Ostružné, zlato. Kromě tohoto drahého kovu je možné dodnes při rýžování objevit i granáty a rutily. Tyto a další šumavské minerály si můžeme prohlédnout v muzeu ve Velharticích.

Ostrava: Landek

Ostrava: Landek

Při návštěvě Hornického muzea Landek Park se dozvíme o historii těžby černého uhlí na Ostravsku a o práci v dolech. Součástí muzea je dnes již uzavřený důl Anselm, ve kterém je možné prohlédnout si důlní techniku. Ačkoli byla těžba černého uhlí na Ostravsku ukončena už v roce 1994, některé havířské tradice přetrvávají do současnosti.

Český les

Český les

Po konci 2. světové války převzala vládu na řadě míst Českého lesa příroda, protože po odsunu původních německých obyvatel řada vesnic a osad osiřela a následně zanikla. My se podíváme do míst, kde ještě před válkou bývalo rušno a dnes tehdejší čilý ruch připomínají jen zbytky staveb. Jednu opuštěnou vísku navštívíme i na druhé straně hranice v Bavorsku.

Bozkovské dolomitové jeskyně u Semil

Bozkovské dolomitové jeskyně u Semil

U Bozkova voda vytvořila podzemní labyrint a také největší podzemní jezero v Čechách. Nachází se nedaleko Semil. Krápníky se v dolomitu tvoří čtyřikrát pomaleji než ve vápencích, a proto je taková výzdoba vzácnější a nikde jinde v Evropě ji v takové podobě nenajdete. Některé dokonce chrání zabezpečovací systémy.

CHKO Pálava

CHKO Pálava

Pálava je místem, kde se na jihu Moravy potkává krásná příroda s dlouhou historií. Na jaře tu můžeme obdivovat rozkvétající květiny skalních stepí, mimo jiné třeba kosatce. První lidé tuto oblast osídlili už v pravěku, někdy před třiceti tisícovkami let. Zůstala tu po nich řada archeologických pokladů. Historii o něco mladší pak připomíná zřícenina hradu na nejvyšším vrcholu Pálavy Děvíně.

Geocaching: Cesta za pokladem

Geocaching: Cesta za pokladem

S Jakubem Vágnerem se vydáme na geocaching. Budeme hledat "kešky", což jsou krabičky s pokladem většinou ukryté na nějakém zajímavém místě. Jejich souřadnice zjistíme na webu geocaching.com, zadáme je do mobilu a můžeme vyrazit. V nalezené kešce najdeme malý sešitek (logbook), kam se zapíšeme na důkaz svého nálezu. Z kešky si můžeme něco vzít, ale současně bychom do ní měli něco vložit. A kde najdeme soukromou kešku Jakuba Vágnera?

Výroba dřevěných hraček ve Stráži nad Nežárkou

Výroba dřevěných hraček ve Stráži nad Nežárkou

Kromě Emy Destinnové proslavila Stráž nad Nežárkou také výroba dřevěných hraček, které se vyvážejí do celého světa. Video připomene historii výroby i současné zaměření a také si prohlédneme, jak dřevěné hračky vznikají.

Počátky meteorologie v Česku

Počátky meteorologie v Česku

Jedna z nejdelších řad pozorování meteorologických prvků ve střední Evropě pochází z pražského Klementina, kde se nepřetržitě měří od roku 1775. Předpovídání či spíše pozorování počasí v Českých zemích je spojeno s jezuitskou vzdělaností. První skutečné pokusy o předpověď počasí byly možné až s rozvojem telegrafu v polovině 19. století.

Výroba hudebních nástrojů v Krušnohoří

Výroba hudebních nástrojů v Krušnohoří

První písemná zmínka o mistrovi tohoto řemesla v regionu pochází z roku 1631. Byl jím houslař Melchior Lorenz. Lze se však domnívat, že nástroje se zde vyráběly ještě mnohem dřív. Okolní lesy nabízely dostatek kvalitního dřeva a těžba rudy zase zajišťovala přísun mědi, cínu i stříbra. A tak tu tento obor kvetl na obou stranách hranice. Na té české se v průběhu časů utvořila dvě významnější centra. Kraslice a Schönbach, dnešní Luby. I přes složitá období, kterými si města v minulosti prošla, se v obou z nich podařilo téměř čtyřsetletou tradici udržet až do dnešních časů. Podívejte se, jak výroba probíhá a jaké rarity tu můžete zhlédnout.

Tradice sklářství: Lasvit

Tradice sklářství: Lasvit

Světelné instalace novoborské společnosti Lasvit zdobí například nejvyšší mrakodrap světa, světové luxusní hotely nebo metro v Dubaji. Výrobci skla z Nového Boru jsou tak úspěšnými pokračovateli sklářských tradic, které se na severu Čech dědily z generace na generaci. České sklo a český design zůstávají unikátním českým vývozním artiklem. Stejně unikátní je i centrála firmy na Palackého náměstí v Novém Boru.

Jeskyně v Jeseníkách

Jeskyně v Jeseníkách

V Jeseníkách najdeme méně známé, zato unikátní jeskyně. Jesenický kras reprezentují závrty, vyvěračky, menší propasti a zhruba stovka registrovaných jeskyní, z nichž dvě patří ke světově významným lokalitám. Jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku jsou vytvořené v mramoru – krystalickém vápenci. Jejich počátek datujeme do vlhkého subtropického podnebí třetihor. Unikátní tvary chodeb ve druhé jmenované jeskyni byly modelovány při tání pevninského ledovce ve čtvrtohorách.

Vincenz Priessnitz a léčba vodou

Vincenz Priessnitz a léčba vodou

Vincenz Priessnitz věřil na léčivou sílu vody. Žil v první polovině 19. století, v mnohém však tuto dobu předběhl, například založil první vodoléčebný ústav na světě. V následující reportáži se seznámíme s jeho příběhem.

Hornické muzeum v Příbrami

Hornické muzeum v Příbrami

Navštívíme hornické muzeum v Příbrami, které je největším hornickým muzeem v Česku a také jedním z největších v Evropě. Představuje slávu zdejšího hornictví a těžby olova, zinku, stříbra i uranu od dob Keltů až po konec 20. století. Je to také jediné hornické muzeum v Evropě, které umožňuje turistům nahlédnout do hloubky 1600 metrů, do třetí nejhlubší jámy na našem území.

Geologická stavba Českého ráje

Geologická stavba Českého ráje

Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.

Nízký Jeseník

Nízký Jeseník

Pořad seznamuje s přírodními zajímavostmi Nízkého Jeseníku, ukazuje sopky Malý a Velký Roudný nebo Rešovské vodopády.

Orlické hory: Stavba hráze Pěčín

Orlické hory: Stavba hráze Pěčín

V souvislosti se strategií boje proti suchu Ministerstvo zemědělství oprášilo projekt přehrady na řece Zdobnici v CHKO Orlické hory. Přehrada Pěčín by však výrazně změnila tvář krajiny a zničila evropsky významné biotopy.

Náměstí Republiky v Plzni

Náměstí Republiky v Plzni

Plzeňské Náměstí Republiky je nejdůležitějším a nejvýznamnějším náměstím města. Najdeme na něm řadu významných památek, například katedrálu svatého Bartoloměje, plzeňskou radnici nebo soubor měšťanských domů. V jednom z nich se nachází Muzeum loutek.

Zlínský kraj a film

Zlínský kraj a film

Věděli jste, že je Zlínský kraj největším podporovatelem filmové tvorby v ČR napříč mimopražskými regiony? Je to i díky tomu, že zde byly založeny v 30. letech minulého století filmové ateliéry. Ve Zlínských filmových ateliérech tvořily svá díla takové osobnosti, jako Karel Zeman a Hermína Týrlová. V regionu se také konají unikátní filmové přehlídky, například Letní filmová škola v Uherském Hradišti a Zlín Film Festival ve Zlíně. Ve Zlínském kraji se nachází ale i celá řada lokalit oblíbená filmaři. Poznáte některé z nich ve videu?

Telecí: Vesnice lánového typu na okraji Vysočiny

Telecí: Vesnice lánového typu na okraji Vysočiny

Telecí je vesnickou památkovou zónou a je příkladem vesnice lánového typu na okraji Vysočiny. Pořad také vysvětluje, co jsou to vesnice lánového typu.

Český kras

Český kras

K největším chloubám chráněné krajinné oblasti rozprostírající se od Prahy směrem k Berounu patří Koněpruské jeskyně, ale nejsou rozhodně jediným turisticky lákavým cílem. V rámci CHKO byly vyhlášeny dvě národní přírodní rezervace. Jednou z nich je Koda, kterou najdeme mezi obcemi Tetín, Sobotka a Srbsko. Odborníci tu objevili pět desítek jeskyní, z nichž nejznámější je pravděpodobně ta zvaná Nad Kodou nebo taky Capouch.

Povodně 2002: Klementinum po povodních

Povodně 2002: Klementinum po povodních

Mezi instituce, které byly v roce 2002 zasaženy velkou povodní, patří i pražské Klementinum, ve kterém sídlí Národní knihovna. Velká voda tam tehdy poničila budovu i značnou část knižních fondů. Škody dosáhly 20 milionů korun. Na průběh povodní v Klementinu zavzpomínali zaměstnanci Národní knihovny a prozradili, jak se Klementinum v období deseti let po povodni proměnilo.

Křižíkova elektrárna v Písku

Křižíkova elektrárna v Písku

Elektrárna královského města Písku vznikla na místě bývalého Podskalského mlýna na doporučení vynálezce Františka Křižíka v roce 1888 jako první v českých zemích, aby napájela pouliční obloukové lampy. Písek se tak stal jedním z našich prvních měst se stálým elektrickým osvětlením. Toto místo rozhodně stojí za návštěvu.

Rozhovor s odborníkem

Změny počtu obyvatel českých měst v souvislosti s migrací

Změny počtu obyvatel českých měst v souvislosti s migrací

Některým krajům v současné době obyvatelé přibývají, z jiných krajů naopak lidé odcházejí. Jak se česká města a obce mění v souvislosti s migrací? Z rozhovoru se sociologem se dozvíme, co vede lidi nejčastěji k odchodu z míst, kde prožili své dětství a mají zde rodinu a přátele, jaké dopady má odchod obyvatelstva na demografickou strukturu města nebo proč právě ve Středočeském kraji obyvatelstva přibývá a v Ústeckém nebo Moravskoslezském ubývá.

Jeskyně Výpustek

Jeskyně Výpustek

Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.

Funkce a vlastnosti dopravních cest v historii

Funkce a vlastnosti dopravních cest v historii

Václav Cílek vypráví o tom, proč v minulosti na našem území vznikaly a zanikaly cesty a jaké funkce a vlastnosti v dějinách měly. Dozvíme se také, proč mají staré cesty jiný tvar než ty moderní.

Prokopské a Dalejské údolí

Prokopské a Dalejské údolí

Víte, že údolí mezi Jinonicemi a Zlíchovem, nazývané jako Prokopské údolí, je jedním z nejstarších geologických útvarů v Čechách? Spisovatel Bohumil Vurm nás seznámí nejen s historií tohoto místa, ale především s jeho spletitými osudy. Původně bezejmenné údolí bylo pojmenováno po českém světci, svatém Prokopu. Ten se po vyvraždění Slavníkovců odebral poustevničit právě sem. A vy máte možnost dozvědět se, proč se místní skály nazývají Hemrovy, vidět, kde bylo v minulosti moře, a možná se nechat inspirovat k naučné procházce, i když nejste přímo z Prahy.

Specifické podmínky stanice Milešovka

Specifické podmínky stanice Milešovka

Milešovka je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a meteorologická stanice na jejím vrcholu patří k místům s největrnějším měřením u nás. Kuželovitý tvar hory způsobuje, že naměřené hodnoty meteorologických prvků nejsou ovlivňovány stoupajícími větry, které horu většinou obtékají.

Džbán: Příklad rozmanité kulturní krajiny

Džbán: Příklad rozmanité kulturní krajiny

Bohatost ekosystému může pozitivně ovlivnit i člověk svou ochranářskou a hospodářskou činností. Neuváženými zásahy do krajiny však může biodiverzitu naopak snížit. To vše uvidíme na opukové plošině Džbán, která se táhle od Kladna až k Žatci.

Osada Sidonie

Osada Sidonie

Osada Sidonie se stala známou v celém bývalém Československu po rozdělení federace v roce 1993. Několik domků se po vytyčení státní hranice octlo na území Slovenské republiky, a její obyvatelé tak zůstali odříznuti. S řešením přišly úřady obou států v roce 1997, kdy Česká republika získala toto malé území výměnou za území osady U Sabotů nedaleko Velké nad Veličkou.

Česká krajina: Skály

Česká krajina: Skály

Skály jsou snad tím nejtypičtějším prvkem české krajiny. Jen stěží můžeme nepodlehnout dojmu, že jsou věčné. Svědčí však o neustálém koloběhu hornin, koloběhu tvoření, rozpadu a mizení. Co se dnes zdá být pevné, bude zítra prach. Co je dnes prach a bláto, bude jednou skálou. Česká krajina je unikátní kronikou tohoto koloběhu. A nejen to. Skály jsou symboly vztahu člověka a přírody. Úvahu doprovází atraktivní záběry ikonických českých skal.

Králický Sněžník: chaty a rozhledny

Králický Sněžník: chaty a rozhledny

Králický Sněžník je pohoří na hranici Česka a Polska. Rozlohou 76 km2 je nejmenší u nás. Říká se mu „střecha Evropy“. Z vrcholu Klepáče totiž odtékají vody do Baltského, Severního a Černého moře. Nejčastějším cílem turistů v této oblasti je hora Králický Sněžník tyčící se do nadmořské výšky 930,9 metrů. V roce 2022 na její polské straně vyrostla rozhledna. Nahradila původní věž, která byla postavena v roce 1899.

30 let Prahy v UNESCO

30 let Prahy v UNESCO

Pražská památková rezervace patří svou rozlohou 866 hektarů mezi největší chráněná území na světě. V roce 2023 je to 30 let, co je Praha v UNESCO, ale prakticky po celou dobu jí hrozí vyškrtnutí z tohoto prestižního seznamu. Hlavně kvůli výškovým budovám.

Meandry řeky Odry

Meandry řeky Odry

Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.

Dělení majetku při rozdělení Československa

Dělení majetku při rozdělení Československa

V listopadu 1992 rozhodlo tehdejší Federální shromáždění o rozdělení majetku rozpadajícího se Československa. Majetek se mezi nově vznikající státy dělil v poměru 2 : 1. Spory o něj ale probíhaly ještě dalších sedm let. Poslední smlouva byla podepsána až v roce 1999.

Zlaté Hory

Zlaté Hory

Město Zlaté Hory bylo založeno ve 13. století v blízkosti rýžovišť drahého kovu, která vznikala podél toku řeky Olešnice od Příčné hory až po polskou hranici. Na konci 16. století byly v tomto kraji nalezeny největší zlaté valouny ryzího zlata v křemenu u nás. Navštívíme jednu z historických štol a prohlédneme si centrum města, které je od roku 1992 chráněnou památkovou zónou.

Výjimečná hora Králický Sněžník

Výjimečná hora Králický Sněžník

Králický Sněžník je opravdu mimořádná hora, teče z ní voda do tří stran, ke třem mořím. To ale není její jediná zajímavost. Hora je dominantou stejnojmenného pohoří a její příroda je neobyčejně rozmanitá. Výrazná je tu například přirozená hranice lesa a bezlesí, kterou neurčil člověk. Rostou tu vzácné alpské byliny. Přísnou ochranu vyžaduje hned několik místních biotopů.

Vodní nádrž Slezská Harta

Vodní nádrž Slezská Harta

Nejmladší přehradou v Česku je Slezská Harta na řece Moravici v podhůří Nízkého Jeseníku. Byla vybudována v 80. letech minulého století jako zásobárna pitné vody a protipovodňová ochrana. Rozkládá se na ploše cca 870 hektarů a v některých místech dosahuje hloubky až 70 m.

Důl Michal v Ostravě

Důl Michal v Ostravě

Historie ostravského černouhelného dolu Michal se začala psát v roce 1843. O 13 let později ho pak koupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která provozovala železnici z Vídně k polským solným dolům. Vlastnila ho až do znárodnění v roce 1945. Pod jejím vedením byl v roce 1915 přestavěn a elektrifikován. Od té doby nedoznal podstatnějších změn, a i proto je od roku 1995 chráněn jako národní kulturní památka.

Grafitový důl v Českém Krumlově

Grafitový důl v Českém Krumlově

Historie těžby grafitu na Českokrumlovsku sahá až do poloviny 18. století. Důl na těžbu nerostu využívaného nejen k výrobě tužek, ale i v jaderné energetice byl v Českém Krumlově otevřen v roce 1975. Těžilo se do roku 2003. Důvod k ukončení těžby byl ekonomický, dovoz grafitu z Číny je totiž levnější. V roce 2008 byl důl otevřen veřejnosti.

Záběhlický ostrov

Záběhlický ostrov

V takzvaném Trojmezí, tedy na velkém zeleném ostrově ohraničeném starými Záběhlicemi, Spořilovem a Jižním Městem, leží ostrov skutečný, tvořený z jedné strany Botičem a z druhé starým mlýnským náhonem. Nemá ani žádné jméno! Na ostrov dnes vede jediná cesta, přes brod. Kdo si sem chodí pravidelně zaplavat? A co se dělo v osadě Práče? Proč je tento biokoridor tak důležitý?

Velký Bolevecký rybník

Velký Bolevecký rybník

Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.

Stříbro bez trenéra: MS v Itálii 1934

Stříbro bez trenéra: MS v Itálii 1934

Československým fotbalistům se před odjezdem na mistrovství světa 1934 nevěřilo. Fotbalisté neměli dokonce ani svého trenéra, mužstvo tehdy vedl zapomenutý sportovní novinář a fotbalový funkcionář Karel Petrů. Ten však s týmem dosáhl senzačního úspěchu, stříbrné medaile. Sportovní znalci si možná vybaví jméno legendárního brankáře Františka Pláničky či nejlepšího střelce mistrovství Oldřicha Nejedlého. Málokdo však ví, že v semifinále porazili českoslovenští fotbalisté Němce 3:1 před očima Adolfa Hitlera. Finálový zápas Československa a Itálie osobně sledoval s dalšími 55 tisíci diváky Benito Mussolini. Ve finále českoslovenští fotbalisté podlehli Italům po statečném výkonu 1:2.

Jizerské hory

Jizerské hory

V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.

Dolňácko

Dolňácko

Kde hledat kulturní a duchovní kořeny naší země? Nejspíš tam, kam vedla misie bratří Cyrila a Metoděje ze Soluně, do centra Velkomoravské říše. Cesta Dolňáckem, úrodným krajem Dolnomoravského úvalu, nás zavede na soutěž sekáčů pod zámkem Buchlov, dále do komunistického vězení pro politické vězně v Uherském Hradišti, do skanzenu v Modré nebo do Velehradu, jednoho z nejvýznamnějších náboženských center Evropy.

Secesní budova Hlavního nádraží v Praze

Secesní budova Hlavního nádraží v Praze

Nejdřív neslo jméno císaře Františka Josefa, po pádu monarchie jméno amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a pak se stalo jednoduše Hlavním nádražím. Je největší železniční stanicí a také nejrozsáhlejší secesní památkou v České republice. Denně tu odbaví až 100 tisíc cestujících a každých 5 minut vypraví 1 vlak. Prohlédneme si jeho nejzajímavější prostory.

Pole ohrožená erozí

Pole ohrožená erozí

Půdní fond v Česku patří v mezinárodním porovnání k nejvíce ohroženým erozí. Roční ztráty ornice se odhadují na 21 milionů tun půdy. K erozi přispívá nejen klimatická změna a srážky v podobě přívalových dešťů, ale hlavně nevhodný způsob hospodaření. Protože nejsou protierozní opatření v zemědělství ustanoveny vyhláškou, je stále běžné, že se hospodaří na polích s velkou výměrou, ve svažitém terénu či se pěstují pro dané lokality nevhodné plodiny.

Tržnice SAPA

Tržnice SAPA

Spolu s průvodcem se vypravíme na komentovanou prohlídku pražské vietnamské tržnice SAPA. Projekt komentovaných prohlídek si klade za cíl přiblížit vietnamské tradice „malé Hanoje" českým zájemcům a jde o příležitost objevit místo, kam se mnozí lidé na vlastní pěst neodváží. V tržnici je ale mnohem více aktivit, které chtějí propojovat českou a vietnamskou komunitu.

Aplikace pro předpovědi počasí

Aplikace pro předpovědi počasí

Jelikož je sledování počasí v mobilech či tabletech stále populárnější, Český hydrometeorologický ústav představil bezplatnou aplikaci pro předpověď počasí, kterou si stáhlo už přes 200 000 lidí. Aplikace vychází z modelu Aladin, nové údaje počítá čtyřikrát denně, a kromě předpovědi počasí je s ní možné sledovat i například kvalitu ovzduší či riziko výskytu klíšťat. Přesto je ale obtížné předpovědět všechno.

Prales u Poděbrad

Prales u Poděbrad

S geologem a klimatologem Václavem Cílkem se podíváme do Polabí, které je určující krajinou pro vznik přemyslovského českého státu. Polabí hrálo klíčovou roli v našich dějinách nejen v 8. a 9. století. Co místo, to příběh, jehož dramatičnost můžeme dnes vidět už jen těžko. V místní rovinaté krajině nám běh dějin uniká. Jejím přirozeným základem je jedna velká řeka s množstvím odstavných ramen, lužními lesy, mosty a okolními kopečky. Vývoj říční krajiny však pokračuje i dnes. Jak?

Vznik Velké Prahy

Vznik Velké Prahy

Se vznikem Československa se Praze vrátil status hlavního města. A začalo její plánované rozšiřování. Po oficiálním připojení přilehlých obcí a měst vznikla v roce 1922 Velká Praha.

Moravský kras: Sloupsko-šošůvské jeskyně

Moravský kras: Sloupsko-šošůvské jeskyně

V Moravském krasu se nachází více než 1100 jeskyní. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou jedním z pěti jeskynních komplexů, které jsou veřejně přístupné. V jeskyních najdeme rozmanitou krápníkovou výzdobu. V zimě prostory Sloupských jeskyní slouží jako zimoviště netopýrů, proto nejsou v tomto ročním období otevřené. Naopak Šošůvské jeskyně je možné navštívit celoročně.

Vila Tugendhat: Symbol rozpadu Československa

Vila Tugendhat: Symbol rozpadu Československa

Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.

Pražské metro a jeho historie

Pražské metro a jeho historie

Metro je nezbytnou součástí pražské hromadné dopravy, denně přepraví milion a půl cestujících. Do provozu bylo uvedeno v roce 1974, avšak první návrhy na jeho výstavbu padly už v roce 1898. Jak budování metra probíhalo, se dozvíme v následující reportáži.

Povodně byly, jsou a budou

Povodně byly, jsou a budou

Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.

Klobouky z Nového Jičína

Klobouky z Nového Jičína

Klobouky z Nového Jičína se dnes vyváží do celého světa. Nosí je například představitelé církví, členové britské královské rodiny, letušky nebo původní obyvatelé Jižní Ameriky. Málokterá česká firma se může pochlubit tak dlouhou historií jako novojičínský Tonak. Pokrývky hlavy se zde vyrábí již přes 220 let. V reportáži si připomeneme historii firmy a prohlédneme si i proces výroby.

Solvayovy lomy

Solvayovy lomy

Vydáme se do Solvayových lomů v Českém krasu, ve kterých se těžil vápenec pro výrobu sody. V období 2. světové války se zde vytěžilo ročně až 150 000 tun vápence. K dopravě vytěženého materiálu byla využívána úzkorozchodná železnice. Po vyčerpání těžby začal areál chátrat, od 90. let je snaha o jeho renovaci, nyní zde najdeme i muzeum.

Posázavský Pacifik

Posázavský Pacifik

Posázavská železnice byla vybudována koncem 19. a na počátku 20. století. Hlavním záměrem byla přeprava cukrové řepy do cukrovaru v Modřanech. Po 1. světové válce byla trať populární mezi trampy, kteří vyráželi na víkendy do Posázaví. Od té doby je tato železnice známá jako Posázavský Pacifik. Jaké trable způsobovali trampové železničářům?

Výroba hraček v Lipníku nad Bečvou

Výroba hraček v Lipníku nad Bečvou

Navštívíme Lipník nad Bečvou, kde se v rodinné firmě ručně vyrábí látkové hračky. Vznikl zde skřítek František nebo medvídek Kuky. Podnik se specializuje na výrobu didaktických hraček, pomocí nichž se děti učí například poznávat dopravní značky či správně mluvit.

Zahradní železnice Zásmucka

Zahradní železnice Zásmucka

V Horních Chvatlinách si prohlédneme zahradní železnici, která měla původně sloužit pro přepravu zahradního substrátu a vody pro závlahu. Železnice je unikátní rozchodem 30 cm. Trať mohou využívat i návštěvníci pro osobní dopravu, provoz je řízen jako na skutečné dráze, včetně jízdních řádů i provozních předpisů.

Ďáblický hřbitov

Ďáblický hřbitov

Ďáblický hřbitov je místem posledního odpočinku stovek hrdinů odboje. Od roku 1943 je zde pohřbívali nacisti, po roce 1948 zase komunisti. Ti zdejší hromadné hroby přestali používat před 60 lety. Jaké byly osudy lidí, jejichž životy skončily příliš brzy? Kolik lidí je v místních hromadných hrobech pohřbeno?

Brdy

Brdy

Brdy, pohoří na pomezí středních Čech a Plzeňského kraje, jsou jedinečným územím, které zažilo období romantické turistiky i desetiletí, kdy byly vyhrazeny vojákům a běžným výletníkům zapovězeny. Teprve v lednu 2016, poté co armáda zpřístupnila velkou část svého bývalého prostoru, se oblast znovu otevřela veřejnosti. V roce 2018 tu Klub českých turistů vyznačil síť turistických pěších stezek. Později k nim přibylo 270 km cyklistických tras. My se vydáme z obce Strašice a vystoupáme na Prahu, druhý nejvyšší vrchol pohoří.

Prokopské údolí: Hlubočepská část

Prokopské údolí: Hlubočepská část

Pod pražským Barrandovem se rozkládá přírodní rezervace Prokopské údolí. Je významná souvislým geologickým profilem, ale také coby paleontologické naleziště. Pravěké zkameněliny tu v polovině 19. století objevil francouzský inženýr Joachim Barrande. Údolí je dlouhé asi 4 kilometry, rozdíl mezi jeho nejnižším a nejvyšším místem je zhruba 110 metrů. Podél potoka, který se jím vine, vede značená naučná stezka a cyklostezka. Co všechno můžeme v této výjimečné lokalitě obdivovat?

Stříbro v Chile 1962

Stříbro v Chile 1962

Fotbalové mistrovství světa v roce 1962 přineslo jeden z největších úspěchů v historii českého sportu. Podceňovaný tým kolem trenéra Rudolfa Vytlačila senzačně postoupil až do finále, ve kterém podlehl Brazílii 1:3, přestože se v 15. minutě ujal vedení. Československý brankář Viliam Schrojf obdržel ještě před finálovým zápasem ocenění pro nejlepšího brankaře šampionátu. Bohužel právě finálový zápas mu příliš nevyšel. Zářil i záložník Josef Masopust, který v roce, kdy se konalo mistrovství světa, získal ocenění pro nejlepšího fotbalistu Evropy, tzv. Zlatý míč.

Revitalizace rašelinišť na Šumavě

Revitalizace rašelinišť na Šumavě

Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?

Fašismus a fotbalové mistrovství světa 1934

Fašismus a fotbalové mistrovství světa 1934

Fotbalové mistrovství světa se v roce 1934 konalo ve fašistické Itálii. Itálie i Německo snily o společném finále, průběh samotného turnaje se pak snažili ovlivnit oba fašističtí vůdci Mussolini i Hitler. „Vysněné“ finále Itálie versus Německo se však nekonalo. V semifinále totiž Němci nestačili na československé fotbalisty, kterým podlehli před očima samotného Adolfa Hitlera 1:3. Finálový zápas Itálie : Československo patrně silně ovlivnil rozhodčí, který se před zápasem sešel s Mussolinim a během hry toleroval místy až brutální hru Italů. Po jednom z řady italských faulů padla i vyrovnávací branka Italů. Českoslovenští fotbalisté sice dosáhli historického úspěchu, ale zůstal jim pocit, že zlato jim bylo doslova ukradeno.

Židovská čtvrť v Třebíči

Židovská čtvrť v Třebíči

Židovská čtvrť v Třebíči společně s bazilikou sv. Prokopa je jednou z památek UNESCO na našem území. Byla do něj zařazena jako 12. v pořadí. Prohlédneme si nejvýznamnější památky této části Třebíče, například Zadní synagogu s původní výzdobou nebo židovský hřbitov, který patří k největším v Česku.

Výsledky sčítání lidu 2011

Výsledky sčítání lidu 2011

Stručný přehled hlavních výsledků a zajímavých výstupů ze sčítání lidu v roce 2011, projektu desetiletí. Díky čemu stoupá počet obyvatel? Jak naše populace stárne? Reportáž přináší informace o změnách v počtu obyvatel, věkové struktuře a vyznání.

Rozhovor s odborníkem

Odlezelské jezero

Odlezelské jezero

Odlezelské jezero (někdy také označované jako Mladotické), které leží severně od Plzně mezi Mladoticemi a Žihlí, je nejmladším jezerem u nás. Zajímavé na něm je to, že vzniklo téměř během jediné noci v roce 1872. Do údolí sjelo ohromné množství materiálu, který přehradil cestu vodě.

Přemnožený kůrovec nebo přemnožený smrk?

Přemnožený kůrovec nebo přemnožený smrk?

Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.

Holandská vesnice na Šumavě

Holandská vesnice na Šumavě

„Holandská“ vesnice je příkladem necitlivého využití původně horské louky v národním parku Šumava. Pořad varuje před necitlivými zásahy do české přírody.

Rozhovor s odborníkem

Kozákov: Naleziště drahých kamenů

Kozákov: Naleziště drahých kamenů

Vydáte-li se na Kozákov v Českém ráji, nezapomeňte si geologické kladívko. Jako památka na dávnou sopečnou činnost tu zůstalo mnoho achátů, jaspisů a olivínů. Nedaleko Kozákova se nachází muzeum drahých kamenů, kde pohovoříme s odborníkem Josefem Votrubcem.

CHKO Český les

CHKO Český les

Chráněná krajinná oblast Český les je tajemnou krajinou se společnou historií Čechů a Němců. Po odsunu sudetských Němců se oblast stala jednou z nejméně osídlených míst v zemi. Až do roku 1990 ležela její velká část v hraničním pásmu, a proto se v ní zachovala nenarušená příroda. Dochovaly se zde původní cenné bučiny, vzácná rašeliniště nebo pestré květnaté louky a pastviny. Dnes je to podle místních obyvatel místo setkávání lidí z obou stran hranice.

Smíšené lesy Svitavské pahorkatiny

Smíšené lesy Svitavské pahorkatiny

Ve Svitavské pahorkatině se nachází Semanínský les opředený pověstmi. Jeho nejzachovalejší část se jmenuje Psí kuchyně a najdeme v ní rozsáhlé smíšené porosty v čele s buky a smrky. Díky ochraně tohoto území v podobě vyhlášení přírodní rezervace zde můžeme sledovat přirozený koloběh lesa. Pojďte se podívat s námi.

Jak zanikají cesty

Jak zanikají cesty

Odkud a kam vedou cesty českou krajinou? Geolog Václav Cílek vypráví o tom, jak cesty mizí a co může prozradit o české krajině i lidech síť zaniklých stezek.

Teplické skály

Teplické skály

V Teplických skalách, které byly lidem dlouho nepřístupné a turisté je začali objevovat až ve druhé polovině 19. stolení, se dnes můžeme vydat na šestikilometrový okruh s pískovcovými věžemi, tajemnými jeskyněmi a souvislými skalními stěnami, jejichž výška dosahuje v některých místech až 60 metrů. Pojďte je navštívit s námi.

Zámek Frýdlant

Zámek Frýdlant

Hrad a zámek Frýdlant na Liberecku byl vůbec prvním šlechtickým sídlem v celé střední Evropě, které bylo zpřístupněno veřejnosti. Do nejstarších prostor, tedy hradu ze 13. století, se mohli návštěvníci podívat již v roce 1801, kdy areál vlastnil rod Clam-Gallasů. My si v následující reportáži prohlédneme modernější části zámku s původním vybavením.

Vltavská kaskáda: Esej

Vltavská kaskáda: Esej

Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.

Plešné jezero

Plešné jezero

Plešné jezero je geologickým památníkem doby ledové. Před 20 tisíci lety ležela hranice sněhu a ledu mnohem níž než dnes. Jeden z ledovců byl i na svahu hory Plechý, masa ledu stékala do údolí a přitom hloubila prostor pro budoucí jezero. Pak se oteplilo, ledovce roztály a dnes je tu jezero s unikátní živou přírodou. Vyskytují se tu vzácné a ohrožené druhy rostlin. Území je zpřístupněno po zážitkové trase.

Architektura Jana Kotěry v Praze

Architektura Jana Kotěry v Praze

K nejvýznamnějším architektům 20. století patří architekt Jan Kotěra. V reportáži o tomto slavném a doslova renesančním člověku se podrobněji podíváme do jedné z jeho nejvýznamnějších pražských staveb, do Trmalovy vily ve Strašnicích, kde se Kotěra inspiroval anglickou venkovskou tvorbou. Nebudou chybět ani jeho další pražské stavby jako Laichterův dům, Kotěrova vlastní rodinná vila nebo Mozarteum. Kudy vedla jeho životní cesta a kariéra?

Bohuslav Martinů a Polička

Bohuslav Martinů a Polička

Bohuslav Martinů se narodil ve věži kostela sv. Jakuba ve východočeské Poličce. Polovinu svého života prožil v cizině, ale na své rodné město nikdy nezapomněl. I jeho poslední skladba patřila zdejší hudební škole.

Řeka Sázava

Řeka Sázava

Sázava patří k těm řekám, které máme nejraději, protože kromě krásných říčních zátiší a scenerií nabízí i spoustu významných památek. Přijměte pozvání do míst, kudy kráčely naše dějiny.

Rozhovor s odborníkem

Vliv tlakových útvarů na počasí v ČR

Vliv tlakových útvarů na počasí v ČR

Vzhledem k tomu, že Česká republika leží ve střední Evropě, naše počasí ovlivňuje řada tlakových útvarů, nejvíce však islandská tlaková níže a azorská tlaková výše, dále sibiřská tlaková výše s íránskou tlakovou níží. Meteoroložka Taťána Míková nám vysvětlí, jak přesně se činnosti těchto tlakových útvarů v našem počasí projevují.

Techmania

Techmania

Techmania byla první science centrem u nás. Za jeho vznikem stojí Západočeská univerzita v Plzni společně s tamní Škodovkou. Svoje brány centrum otevřelo veřejnosti v roce 2008. My se podíváme, jak to v té době v Techmanii vypadlo.

Sokolnictví v Lednici

Sokolnictví v Lednici

Podíváme se do Lednického parku, kde zrovna probíhá vystoupení s dravci. Dozvíme se něco o historii sokolnictví i o jeho současném pojetí v podobě záchrany zraněných dravých ptáků a jejich přípravy na život ve volné přírodě.

Hřebeč: Měsíční krajina

Hřebeč: Měsíční krajina

Na kopci Hřebeč mezi Svitavami a Moravskou Třebovou se až do 90. let těžily jíly a žáruvzdorné lupky. Haldy vytěžené hlušiny pak vlivem větru a vody značně změnily své vlastnosti a vysloužily si označení „měsíční krajina“. Podivně tvarovaný povrch totiž připomíná povrch Měsíce.

Město Stříbro

Město Stříbro

K založení města Stříbra významně přispěl objev rudných žil, ne však stříbrných, ale olověných, které se na první pohled stříbrně lesknou. Na pozůstatky těžby olověných rud tu narazíme dodnes. Důvodů, proč navštívit toto město, je ale mnohem více. Třeba renesanční radnice na Masarykově náměstí, Minoritský klášter, Prokopská štola nebo unikátní kamenný most. Podívejte se sami.

Interiéry Adolfa Loose v Plzni: 1. díl

Interiéry Adolfa Loose v Plzni: 1. díl

Adolf Loos patřil k vyhlášeným prvorepublikovým architektům, který v dobách secese prosazoval jednoduchý styl bez ozdob. V Plzni vytvořil pro zámožné rodiny řadu interiérů, které se dnes po rekonstrukci postupně otevírají veřejnosti. Je autorem jedinečného konceptu známého jako Raumplan.

Třešťské betlémy

Třešťské betlémy

Třešť je malé město na Českomoravské vrchovině známé tvorbou dřevěných betlémů. Od Vánoc až do Hromnic může veřejnost navštívit desítky místních betlémářů, kteří vystavují svá originální díla přímo ve svých domácnostech. Tradice betlémářství vznikla v Třešti před více než dvěma sty lety a je stále nádherně živá. Každoročně místní řezbáři vytvoří desítky nových figurek, které obdivují návštěvníci z celého světa. Podívejte se, jakou krásou tady disponují, které tradice zde stále dodržují a čím jsou místní betlémy jedinečné.

Klánovický les

Klánovický les

Klánovický les se nachází na východním okraji Prahy. Téměř celá pražská část lesa je chráněna jako přírodní park Klánovice-Čihadla, části z něj jako přírodní rezervace Klánovický les. Na procházku největším lesem na území našeho hlavního města se vydáme s místním hajným, zástupkyní občanského spolku i archeologem, který tu před lety prováděl průzkum a objevil dávno zaniklou středověkou vesnici.

Rozdělení Československa: jak ho prožívali lidé na hranicích

Rozdělení Československa: jak ho prožívali lidé na hranicích

Rozdělení Československa a vznik dvou nových států nejvíce ovlivnil život lidí žijících při nově vzniklé státní hranici. Časosběrný dokument ukazuje, jak lidé z pomezí České a Slovenské republiky rozdělení státu prožívali.

Včelaři v Praze

Včelaři v Praze

Zájem o včelaření v hlavním městě Praze v posledních letech stoupá. Také míst, kde jsou rozmístěny úly se včelstvy, přibývá, najdeme je například v Michelském lese, ale i na střeše Nové radnice Magistrátu hl. m. Prahy. Navzdory rozšířenému přesvědčení je pro včely medonosné Praha vhodná, protože je tu v parcích velká druhová skladba a zelené plochy se zde neošetřují tolik herbicidy a pesticidy. Včelařům ale nenahrává stále častěji se opakující sucho.

Třebíčský zámek

Třebíčský zámek

V roce 2003 se dočkala Třebíč zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zasloužily se o to nejen místní židovské památky, ale také areál bývalého kláštera. Ten ovšem už déle než půl tisíciletí slouží ke světským účelům. Jeho bazilika sv. Prokopa byla dokonce stovky roků používána jako sýpka, konírna či pivovar. Před totální zkázou celý komplex zachránila rozsáhlá rekonstrukce. Pojďme se podívat, jaký je její výsledek.

Štěchovická přehrada: Konec vltavských šífařů

Štěchovická přehrada: Konec vltavských šífařů

Pořad ukazuje, jak vypadala Vltava před stavbou Vltavské kaskády. Stavba štěchovické přehrady znamenala konec plaveb šífařů dolů po řece.

CHKO Broumovsko

CHKO Broumovsko

Labyrinty skalních měst, mohutné pískovcové věže pozoruhodných tvarů, pamětní místa i výjimečná barokní i lidová architektura, která sem doputovala spolu s osidlováním oblasti. Najdete zde i hmatatelné pozůstatky někdejšího moře. To všechno nabízí chráněná krajinná oblast Broumovsko.

Pramen Vltavy překresluje mapy

Pramen Vltavy překresluje mapy

Turisté na Šumavě se od roku 2010 snadno dostanou k nově vytyčenému pramenu Vltavy. Vědci i místní věděli, že do té doby navštěvovaný pramen Vltavy není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který v rozsáhlém prameništi vybrat. Volba nakonec padla na přibližně 800 let starou odvodňovací štolu středověkého stříbrného dolu v Černé hoře.

Zábřeh

Zábřeh

Navštívíme starobylé moravské město Zábřeh, kde si prohlédneme městské muzeum, zámek, kostel svatého Bartoloměje i pozůstatky hradu jakožto nejstarší dochované památky tohoto města z poloviny 13. století. Připomenuta bude také místní historie rybníkářství a osobnosti, které zde v minulosti působily.

Praha: Barrandovský plavecký stadion

Praha: Barrandovský plavecký stadion

Barrandovský plavecký bazén byl otevřený v roce 1930 v místě bývalého vápencového lomu, přímo pod Barrandovskými terasami. Byl prvním závodním bazénem v Československu. Proslavený byl také široko daleko nejstudenější vodou. Co se s mimořádným areálem v mimořádných kulisách stalo?

Hranická propast: Nejhlubší zatopená propast na světě

Hranická propast: Nejhlubší zatopená propast na světě

Nedaleko lázní Teplice nad Bečvou se otevírá jícen Hranické propasti dlouhý 104 a široký 34 metrů. V něm můžete vidět jezírko. K jeho dnu se však zatím nikdo nedostal, ani po desítkách let bádání se tak nepodařilo zjistit, jak přesně je propast hluboká. Naposledy se odborníci dostali do 520 metrů, což stačilo k tomu, aby propast byla zapsána jako nejhlubší zatopená propast na planetě.

Zmizelá Šumava očima Marie Malé

Zmizelá Šumava očima Marie Malé

Pamětnice Marie Malá, která se narodila na Předních Paštích u Stodůlek, nám představuje svýma očima Šumavu. Vzpomíná na drsnou přírodu a vypráví o dávno zmizelých životech a skutečnostech. Po druhé světové válce, když došlo k odsunu místního německy mluvícího obyvatelstva a zbyly po něm jen zarostlé pobořené zdi statků a kapliček. Jejich dávno zmizelou existenci dnes možná poznáme podle kvetoucí jabloně uprostřed lesa nebo rezavého křížku pod stoletou lípou. Marie Malá napsala o zmizelém světě knihu.

Hostivařská přehrada po revitalizaci

Hostivařská přehrada po revitalizaci

Hostivařská přehrada, přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy, je největší vodní plochou v Praze. Přehrada slouží především k ochraně proti povodním a k rekreačním účelům. V roce 2010 byla přehrada zcela vypuštěna za účelem komplexní revitalizace, která spočívala především v odbahnění. Pro Pražany byla znovuotevřena v roce 2012.

Slezský Semmering

Slezský Semmering

Železnice, které je věnováno následující video, překonává horské hřebeny Jeseníků. Díky mnoha ostrým zatáčkám je přezdívána „Slezský Semmering“ a jsou z ní krásné výhledy jak na vrcholy Jeseníků, tak Rychlebských hor. Jednou ze zastávek je obec Ramzová, která je nejvýše položenou železniční stanicí na Moravě. Na další zastávce, Horní Lipové, nalezneme muzeum Slezského Semmeringu.

Rozhovor s odborníkem

Role půdy při zadržování vody při povodních

Role půdy při zadržování vody při povodních

Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.

Česká krajina: Potenciál k nápravě

Česká krajina: Potenciál k nápravě

Naši předkové vtiskli české krajině svým hospodařením tradiční tvář definovanou pastvinami, úzkými pásy polí, alejemi, háji, rybníky a ovocnými sady. Tuto její podobu změnila komunistická kolektivizace. Pole byla přeměněna na nedozírné lány, většina nejmalebnějších říčních údolí přehrazena. Mnoho z těchto změn však není nevratných. Vzorem pestré krajiny mohou být Bílé Karpaty či České středohoří. Nejenže je taková krajina líbezná, poskytnout nám toho může více, než tušíme.

Nejstarší horská stanice

Nejstarší horská stanice

Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.

Jeseníky: Praděd a údolí Bílé Opavy

Jeseníky: Praděd a údolí Bílé Opavy

Hrubý Jeseník je spojován především s Pradědem, nejvyšší horou tohoto pohoří, i celé Moravy. Málokdo však ví, že název Praděd se začal pro tuto horu používat až v 19. století. Cestou z Pradědu do lázeňského městečka Karlova Studánka je zcela jedinečná přírodní rezervace, údolí Bílé Opavy.

Geocaching: Schránky s keškami

Geocaching: Schránky s keškami

Cílem geocachingu je hledání schránek s poklady (kešek) na zajímavých místech. Souřadnice kešek jsou zveřejněny na webovém serveru geocaching.com. Uvnitř keše najdete nejčastěji tři typy předmětů – logbook, putovní předměty a poklady na výměnu. Logbook je malý sešitek, do kterého se zapíšete a tím potvrdíte svůj nález. Putovní předměty na sobě mají unikátní trackovací číslo, ze kterého na portálu geocaching.com zjistíte, kam daný předmět putuje. Pokud si nějaký poklad z keše vezmete, vždy byste do ní měli dát jiný předmět se stejnou nebo vyšší hodnotou. Do keše ale nepatří jídlo, cigarety, alkohol nebo zbraně.

Hrad Brníčko

Hrad Brníčko

Následující video představí historii hradu Brníčko. Tato stavba pochází ze 30. let 14. století, avšak již od roku 1513 byl hrad opuštěný kvůli úmrtí majitele Jiřího Tunkla. Z Brníčka se tak postupně stala romantická zřícenina. Nechybí jí ani romantický příběh.

Zámečtí páni v Nových Hradech

Zámečtí páni v Nových Hradech

Unikátní rokokový zámek z roku 1777 po druhé světové válce chátral. V roce 1997 jej koupili manželé Kučerovi a pustili se do velkorysé a rozsáhlé rekonstrukce. Zámečtí páni vyprávějí o důvodech koupě památky se zatlučenými okny a děravou střechou. Výsledek jejich letitého snažení však stojí za to navštívit.

Osoblažská úzkokolejka

Osoblažská úzkokolejka

Vypravíme se do Třemešné ve Slezsku, odkud jezdí vlaky do obce Osoblaha po poslední úzkorozchodné železnici provozované Českými dráhami. V letních měsících je možné na dráze potkat výletní parní lokomotivy. Ve videu nám bude představena historie trati i současný provoz.

Natura 2000: Hranická propast

Natura 2000: Hranická propast

Hranická propast se nachází nedaleko železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Jak je propast skutečně hluboká, se neví. Na dně se totiž nachází jezírko, které vodu bere v hloubkách stovek metrů. Toto území bylo jako evropsky významná lokalita zařazeno také do soustavy Natura 2000.

Historie Petřínské rozhledny

Historie Petřínské rozhledny

Petřínská rozhledna je dnes neodmyslitelnou součástí Prahy. Nápad na vybudování "malé Eiffelovky" se zrodil v roce 1889 v Klubu českých turistů po návštěvě Paříže. Už o dva roky později rozhledna stála a nechyběla ani lanovka. Stavba trvala pouhých 5 měsíců, motivací bylo, aby byla dokončena do Zemské jubilejní výstavy v létě 1891.

Ostrava: Současnost Vítkovických železáren

Ostrava: Současnost Vítkovických železáren

Asi nejvýraznějším objektem při pohledu na Ostravu jsou Vítkovické železárny, kterým se přezdívá „ostravské Hradčany". Založeny byly roku 1828 a v roce 1998 byl jejich provoz ukončen. Napřed to vypadalo, že budovy železáren budou chátrat, po rozsáhlé rekonstrukci jsou však znovu využívány. Zpřístupněna byla věž, vzniklo zde multifunkční kulturní centrum, konají se tu festivaly (Colours of Ostrava) a do budoucna je v plánu další rozšíření místních aktivit.

Koněpruské jeskyně

Koněpruské jeskyně

Koněpruské jeskyně se nachází v CHKO Český kras nedaleko Berouna. Jedná se o nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jeskyně byly objeveny náhodou, při odstřelu v místním lomu. Jsou jedinečné svou krápníkovou výzdobou i tím, že v jeskyni byly objeveny zvířecí a lidské kosti z období pravěku. Vydejte se s námi na prohlídku.

Uhlíková bilance českých lesů

Uhlíková bilance českých lesů

Lesy zbavují vzduch oxidu uhličitého. Celková uhlíková bilance českých lesů se však kvůli kůrovcové kalamitě a s ní související těžbou dřeva neustále zhoršuje. Toto dříví se ale téměř bez výjimky spaluje a tím emituje CO2. Řešením by bylo, aby se většina stromů postižených kůrovcem nechávala v lesích, ať už stojících nebo pokácených. Jak se počítá uhlíková bilance lesů?

Prachatice

Prachatice

Prachatice vznikly v podhůří Šumavy na důležité obchodní Zlaté stezce. Město a jeho občané díky obchodu bohatli a okázale to dávali najevo. Na Velkém náměstí vyrostla celá řada výstavních renesančních domů s bohatou malířskou výzdobou. Svou podobu si centrum zachovalo z velké části dodnes, a proto bylo v roce 1981 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Sklářský průmysl: Trendy v oboru

Sklářský průmysl: Trendy v oboru

Mohlo by se zdát, že sklářský průmysl je zastaralým odvětvím, není to však pravda. Sklo dnes najdeme v předmětech, o kterých jsme dříve nevěděli, že budou vůbec existovat. Jde o nerozbitné displeje telefonu, fotovoltaické panely či optické kabely. Zároveň pořád vznikají nové postupy výroby, například je dnes možné zhotovit jak velmi pevné a odolné sklo, tak i takové, které je pružné jako plast. Energetická krize související s válkou na Ukrajině přinesla ale sklářům těžké časy. Kam a jak by se mohl sklářský průmysl dále vyvíjet, se dozvíme v tomto videu.

Exkurze do tvrze Hanička

Exkurze do tvrze Hanička

Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?

Kulturní krajina a mokřady

Kulturní krajina a mokřady

Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.

Chmel: Žatecký poloraný červeňák

Chmel: Žatecký poloraný červeňák

Chmel patří mezi naše hlavní vývozní artikly. Nejžádanější odrůdou je žatecký poloraný červeňák, který před druhou světovou válkou vyšlechtil dnes již zapomenutý zemědělský inženýr Karel Osvald. Vyšlechtění této odrůdy bylo však zcela jedinečným úspěchem, žatecký poloraný červeňák je dodnes považován za nejkvalitnější odrůdu chmelu na světě.

Jizerskohorské bučiny na seznamu UNESCO

Jizerskohorské bučiny na seznamu UNESCO

Jizerskohorské bučiny se dostaly na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO, a to jako první česká přírodní lokalita. Pro oblast jsou kromě bukových porostů typické i strmé svahy, skalnaté výběžky či vyhlídky, ze kterých je možné pozorovat celou severní část Jizerských hor.

Prameny Loučné, Orlice, Metuje a Úpy

Prameny Loučné, Orlice, Metuje a Úpy

Za prameny levých přítoků Labe ve východních Čechách nás zavede Luděk Munzar. Budeme hledat prameny řek Loučné, obou Orlic – Tiché i Divoké, Metuje a Úpy.

Klatovy

Klatovy

Západočeské Klatovy, označované jako "brána Šumavy", se pyšní řadou architektonicky významných staveb. Mnoho z nich vzniklo v době působení jezuitských řeholníků. My se podíváme do kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, do muzea v budově bývalého jezuitského gymnázia a do refektáře jezuitské koleje.

Vesnická památková rezervace Křižánky

Vesnická památková rezervace Křižánky

Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.

Biotopový strom a jeho ochrana

Biotopový strom a jeho ochrana

Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.

Řeka Blanice

Řeka Blanice

Řeka Blanice, levý přítok Sázavy, je příkladem českého vodního toku, který do velké míry nebyl regulován. Přirozený tok si v podloží Vlašimské pahorkatiny vytváří zaklesnuté meandry. Ve slepých ramenech řeky můžeme na jaře pozorovat dnes vzácnou a fascinující proměnu skokanů hnědých, kterou dříve znalo každé dítě.

S vodáky Litovelským Pomoravím

S vodáky Litovelským Pomoravím

CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.

Štěchovická přečerpávací elektrárna

Štěchovická přečerpávací elektrárna

Ve 30. letech minulého století začala výstava Vltavské kaskády s plánovanými devíti přehradami. Mezi nejstarší díla této soustavy patří přehrada Štěchovická. Její součástí jsou dvě vodní elektrárny, jedna pro výrobu energie a druhá, přečerpávací, pro ukládání přebytečné energie. Právě druhou zmíněnou, která je nejstarší elektrárnou svého druhu v Česku, si nyní prohlédneme.

Frýdek-Místek: Muzeum meteoritů

Frýdek-Místek: Muzeum meteoritů

Jaroslava Filipa sbírání meteoritů zaujalo natolik, že pro svou sbírku zřídil ve Frýdku-Místku vlastní muzeum, kterým nás v této reportáži osobně provede. V muzeu najdeme všechny základní typy vesmírných kamenů, které si detailně prohlédneme. Většina z nich pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Součástí sbírky jsou i vltavíny.

Po stopách M. D. Rettigové: Ústí nad Orlicí a Litomyšl

Po stopách M. D. Rettigové: Ústí nad Orlicí a Litomyšl

Města Ústí nad Orlicí a Litomyšl jsou od sebe vzdálena necelých dvacet kilometrů. V obou z nich strávila značnou část svého života dnes již poněkud zapomenutá národní buditelka Magdalena Dobromila Rettigová, která se proslavila zejména svojí kuchařkou. Obě východočeská města jsou i v současnosti živými kulturními centry.

120 let pražské továrny Koh-i-noor

120 let pražské továrny Koh-i-noor

Před 120 lety, v roce 1902, založil Jindřich Waldes svou legendární firmu. Dnes ji známe pod názvem Koh-i-noor. Její továrna je dosud jednou z dominant pražských Vršovic. Továrna měla registrováno 664 patentů a 3748 ochranných známek. Teď svou činnost v pražských Vršovicích končí a bude se stěhovat na Moravu. Vršovický areál čeká proměna v nový polyfunkční projekt.

Rychlebské hory: Tančírna v Račím údolí

Rychlebské hory: Tančírna v Račím údolí

Rychlebské hory kromě nenarušené přírody ukrývají také památky, například zámek Jánský vrch nebo secesní stavbu Georgs-Halle (dnes Tančírna v Račím údolí), která sloužila jako kulturní a turistické místo. Během druhé poloviny minulého století byl objekt opuštěn a začal chátrat, zašlý lesk mu byl navrácen v roce 2015 a opět je možné se zde zúčastnit kulturních akcí.

Sedačková lanovka na Pustevnách

Sedačková lanovka na Pustevnách

V beskydských Pustevnách byla v roce 1940 zprovozněna vůbec první sedačková lanovka v Evropě a Beskydy se tak staly centrem světového lyžování. Reportáž představí historické souvislosti vzniku tohoto (v té době) technického unikátu, který však vzhledem k dřevěné konstrukci a velmi rychlé výstavbě nevydržel ani jednu sezonu. Proto posléze muselo dojít k modernizaci dráhy. Zatím poslední renovace lanovky byla provedena v 80. letech minulého století.

Moravské Budějovice

Moravské Budějovice

Přibližně sedmitisícové Moravské Budějovice leží asi dvacet kilometrů jižně od Třebíče. Prochází tudy důležitá silnice z Jihlavy do Třebíče, přesto samotné město nepatří k hlavním turistickým destinacím České republiky. V Moravských Budějovicích se však nachází nově zrekonstruovaný barokní zámek. Součástí prohlídkových okruhů je i expozice dobových řemesel a živností na jihozápadní Moravě.

CHKO Poodří

CHKO Poodří

Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti Poodří je harmonicky utvářená krajina nivy řeky Odry a jejích přítoků. Niva horního toku jedné z největších evropských řek a lužní lesy zasahují na samý okraj jednoho z nejprůmyslovějších měst v zemi.

Zelené střechy vs. tepelné ostrovy

Zelené střechy vs. tepelné ostrovy

Holešovice nebo okolí O2 arény, to jsou podle satelitních snímků nejrozpálenější místa v Praze. Může za to hlavně hustá zástavba, betonové bloky i chybějící zeleň. Třeba zelené střechy ale přibývají jen velmi pomalu. Zatím je jich pouze 5 %. Přitom dokážou významně ochlazovat budovy a přilehlé okolí. Když rostliny odpařují vodu, ochlazují vzduch v okolí, zatímco betonová dlažba akumuluje teplo.

Avia

Avia

Pod značkou Avia si nejspíše většina z nás představí nákladní automobily. Prvními dopravními prostředky, které Avia začala vyrábět, však byla letadla, a stalo se tak už krátce po vzniku samostatného Československa. Reportáž představí historii této firmy i její nejznámější produkty z oblasti letecké i automobilové dopravy.

Svatojakubská cesta v Česku

Svatojakubská cesta v Česku

Svatojakubská cesta je série poutních tras napříč Evropou, které vedou ke hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Několik tras vede i přes Česko, v následující reportáži se podíváme, jak to na nich vypadá. A dozvíme se, co vede poutníky k tomu, vydávat se znovu a znovu na cestu.

Obnova lesů

Obnova lesů

Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.

Mladějovská průmyslová dráha

Mladějovská průmyslová dráha

Úzkorozchodná průmyslová dráha v Mladějově vznikla během 1. světové války pro přepravu vytěženého materiálu. Těžba v oblasti byla ukončena v roce 1991, čímž dráha ztratila využití. Díky místním nadšencům byla železnice i původní vlaky zachovány a dnes slouží návštěvníkům přilehlého muzea.

Karvinsko: přirozená obnova krajiny po těžbě

Karvinsko: přirozená obnova krajiny po těžbě

Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.

25 let Lednicko-valtického areálu v UNESCO

25 let Lednicko-valtického areálu v UNESCO

V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky tomu se podařilo postupně opravit řadu památek a výrazně se zvýšil počet turistů z Česka i zahraničí, což vítají zejména hoteliéři a restauratéři. Negativní stránkou je zejména dopravní situace a omezený rozvoj obcí a podnikatelských aktivit v areálu. Přesto výhody zápisu památky do seznamu UNESCO převažují, areál se dočkal rekonstrukcí za více než 1 miliardu korun.

Skalky v české krajině: vrcholky plutonů

Skalky v české krajině: vrcholky plutonů

Při putování českou krajinou, od Šumavy až téměř po Brno, často narazíme na bizarní skaliska, která byla považována za menhiry či bludné balvany. Lidé jim leckde přisuzovali čarovnou moc. Dnes však víme, že to jsou vrcholky mohutných podzemních těles magmatického původu, plutonů. Ty jsou roztroušené všude po naší krajině. Například středočeský pluton měří na délku 140 km, na šířku 30 km a tvoří jej žuly v mnoha podobách. Dozvíme se i to, co mají Kadovské viklany společného se sochami Moai na Velikonočním ostrově.

Využití dat ze sčítání lidu

Využití dat ze sčítání lidu

Kde postavit dětské hřiště a kde plánovat stavbu domova pro seniory? I v tomto pomáhají nejen státním úřadům výsledky sčítání lidu. Speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011 vysvětluje, jak jsou data ze sčítání lidu využívána. Pomáhají při výstavbě velkých záchytných parkovišť, policii, hasičům a záchranné službě poskytují informace o zástavbě i sociální skladbě obyvatel.

Křivoklát

Křivoklát

Středočeský Křivoklát patří k nejstarším i nejznámějším českým hradům. Věhlas získal v době posledních Přemyslovců ve 13. století, současnou tvář mu pak vtiskly pozdně gotické stavební úpravy za vlády Vladislava Jagellonského. Pro svoji výhodnou polohu nedaleko Prahy a hluboké lesy, které jej obklopují, se stal oblíbeným útočištěm mnoha českých králů.

Ostrava: Halda Ema

Ostrava: Halda Ema

Halda Ema vznikla postupem let z navážky hlušiny, tedy hornin vytěžených při ražbě dolů. Dnes je vysoká přes 300 m. Trochu připomíná činnou sopku, pracuje na své teplotě i výšce. Ačkoli je k Emě omezený přístup, je vyhledávaným turistickým cílem s výhledem na celé Ostravsko. Proto by se v budoucnu měla dočkat i oficiálního zpřístupnění.

Jindřichohradecká úzkokolejka

Jindřichohradecká úzkokolejka

Prohlédneme si úzkokolejnou železnici vedoucí z Jindřichova Hradce do oblasti České Sibiře či České Kanady. Jedná se o nejstarší železnici tohoto typu v Česku, provoz byl zahájen již roku 1897. V ukázce se dozvíme informace o historii výstavby jindřichohradecké úzkokolejky a problémech provozu na dráze během 2. světové války, v poválečném období i v nedávných dobách.

Brdy: Pestré díky člověku

Brdy: Pestré díky člověku

Kousek za Prahou se rozpíná divočina, která vděčí za svou pestrou přírodu člověku. Poté, co kvůli vojenskému újezdu zmizely z brdské krajiny vesnice, si ji příroda vzala zpět. Navíc se v nejvyšších polohách Brd rozkládají unikátní biotopy, které vděčí za svou existenci někdejšímu vojenskému cvičišti. Druhovou pestrost obohacují například i tůňky, jež vznikají v prohlubních po explozích munice. Nebýt těchto lidských aktivit, rostl by tu pouze les. Horská druhotná vřesoviště jsou tak příkladem toho, jak může lidská činnost podpořit biodiverzitu a tím i zdraví krajiny.

Šumná Jizera

Šumná Jizera

Architekt a herec David Vávra nás v originální street movie proveze svým malotraktorem údolím Jizery. Náš průvodce skládá verše na počest severočeským Semilům, Železnému Brodu a Turnovu. Objevíme originální díla architektury světového střihu i stavební poklesky, které jsou svědky vkusu a potřeb časů minulých.

Brněnské podzemí

Brněnské podzemí

Více než 30 let probíhají průzkumy brněnského podzemí. Zajímavým objevem je tajemný Labyrint pod Zelným trhem, který vznikal od středověku až po novověk. Z jednoho kilometru prozkoumaných tras je dnes 600 m zpřístupněno návštěvníkům. Soustava chodeb a sklepení, která sloužila jako zázemí obchodníkům i jako ochrana při válkách, prošla v roce 2009 rekonstrukcí a veřejnosti se znovu otevřela o dva roky poději.

Pražský semmering

Pražský semmering

Výjimečná pražská železniční trať, která je považována za jednu z nejkrásnějších u nás, oslavila v roce 2022 své 150. narozeniny. Pražský semmering prošel v posledních letech mnoha úpravami a přibyly mu i dvě nové zastávky.

Slévárna Alfe Brno

Slévárna Alfe Brno

Navštívíme rodinnou slévárnu v Brně, která funguje již od roku 1912. Dnes je jedna z posledních v Česku, ve které se odlévá tradičním způsobem, tedy do pískových forem. Umělecké litiny z tohoto podniku můžeme najít po celém světě. Video představí historii slévárny i proces výroby.

Lužické hory: Sloní kameny a Zlatý vrch

Lužické hory: Sloní kameny a Zlatý vrch

Předmětem ochrany CHKO Lužické hory je rozmanitá krajina pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů. Mezi nejzajímavější útvary této oblasti patří pískovcové Sloní kameny (někdy zvané také Bílé kameny) a čedičové kamenné varhany Zlatý vrch. Čedičové sloupce Zlatého vrchu, který je národní přírodní památkou, mají téměř 30 metrů a jsou i vyšší než známější Panská skála u Kamenického Šenova.

Aero Vodochody

Aero Vodochody

Mezi klenoty českého leteckého průmyslu patří velmi úspěšné vojenské proudové letouny L-29 Delfín a L-39 Albatros. Ty se v Československu začaly vyrábět již v 60. letech 20. století. Postupně si získaly uznání na celém světě. Dnes na ně navazuje letoun zvaný L-39 NG využívaný především k armádním či výcvikovým účelům. Všechny uvedené modely mají společného výrobce. Jedná se o českou firmu Aero Vodochody, společnost s více než stoletou tradicí.

Kokořínsko: Skalní obydlí

Kokořínsko: Skalní obydlí

Kokořínsko bylo už v 70. letech vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Oblast je proslulá pískovcovými útvary, roklemi či jezírky. Ve zdejších skalách najdeme také řadu vytesaných obydlí a sklípků. Největší rozsah budování skalních obydlí započal ve druhé polovině 18. století. V reportáži navštívíme interiér jednoho z nich a dále si prohlédneme skalní sklep.

Architektura Adolfa Loose v Praze

Architektura Adolfa Loose v Praze

Müllerova vila v pražských Střešovicích nebo Winternitzova vila na Smíchově patří mezi nejvýznamnější architektonické památky 20. století. Jejich autor, architekt Adolf Loos, se vyznačoval genialitou vidět prostor, jak on sám říkal, třetím okem ve své hlavě.

Hromadný hrob v Přestanově

Hromadný hrob v Přestanově

Spojení s minulostí skrze krajinu je pravdivější a silnější než prostřednictvím písemností. I v krajině se dá číst a naslouchat starým příběhům, z kterých mrazí. Za jedním z nich se vydáme do podhůří Krušných hor. V okolí obce Přestanov zaujme několik pomníků připomínajících bitvu u Chlumce z roku 1813, kdy se zde rakouská, pruská a ruská armáda střetla s Napoleonovou armádou. Desítky tisíc padlých zde bylo narychlo zahrabaných do země, těla se však po deštích objevovala na povrchu a zemědělci zde odmítali obdělávat půdu. Až 17 let po bitvě vznikl přenesením ostatků nejpočetnější hromadný hrob u nás, který sdílí vojáci bez ohledu na národnost a zem, za kterou padli.

150 let Hlavního nádraží

150 let Hlavního nádraží

Pražské Hlavní nádraží zahájilo svůj provoz před 150 lety. Dnes odbaví každý den v průměru 1150 spojů a skoro 100 tisíc cestujících, kteří zde svou cestu začínají, končí nebo jen projíždí. Jak se nádraží měnilo v minulosti a jaké změny čekají jeho budovu i blízké okolí v dalších letech?

Šárecké údolí

Šárecké údolí

Šárecké údolí je dlouhé asi 12 km a představuje jeden z největších přírodních parků na území našeho hlavního města. V horní části ho známe jako Divokou Šárku, v té dolní pak jako Tichou Šárku. My se do tohoto údolí vypravíme s historikem Bohumilem Vurmem, který nám přiblíží toto zajímavé výletní místo.

Rokytka před 40 lety a dnes

Rokytka před 40 lety a dnes

Rokytka je nejdelší ze všech potoků, které protékají Prahou. V roce 1982 se přírodovědec a ochránce přírody Ivan Makásek vydal podél Rokytky a svoji pouť tehdy popsal v časopise Nika. Po 40 letech se Ivan Makásek podél Rokytky vydává znovu a pokouší se srovnat, jaký byl tento tok v minulosti a jak vypadá dnes.

Klima, polské uhlí, česká voda

Klima, polské uhlí, česká voda

Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?

Povodně 2002: Architektura ovlivněná povodněmi

Povodně 2002: Architektura ovlivněná povodněmi

Letos uplyne 20 let od nejničivějších novodobých povodní. Zkušenost z nich se promítla i do architektury, hlavně u staveb, které vznikly po roce 2002 v záplavových oblastech. Řada projektů třeba v Praze už s rizikem zvedající se hladiny počítá a má svá vlastní opatření.

Nové údolí: Pošumavská jízdní dráha

Nové údolí: Pošumavská jízdní dráha

Osada Nové údolí byla jednou z posledních, které byly na Šumavě založeny. V 50. letech byla vymazána z mapy. Nový rozkvět způsobila tamní železnice, hojně využívaná turisty. Po sametové revoluci byla snaha místo ještě více zatraktivnit, proto tu byla vystavěna nejkratší mezinárodní vlaková linka na světě.

Starý Prosek

Jak vypadal Prosek před několika desetiletími? Na starý idylický Prosek vzpomíná místní pamětnice nebo emeritní kronikář Prahy. Podíváme se také na proces zachraňování místního hostince, jehož kořeny sahají až do středověku.

Degradovaná krajina vyžaduje péči II.

Degradovaná krajina vyžaduje péči II.

Podoba naší krajiny byla jejím intenzivním využíváním dramaticky změněna. Ukažme si další příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu. Pokud se budeme o krajinu starat tak, jak se o to snaží ochránci přírody ve jmenovaných lokalitách, není naše krajina zcela bez budoucnosti.

Zábřeh: Vitráže z barevných skel

Zábřeh: Vitráže z barevných skel

Navštívíme rodinnou výrobnu vitráží z barevných skel v Zábřehu na Olomoucku. Tyto vitráže najdeme na hradech a zámcích, například v Bouzově či Lednici, i v kostelech, jako třeba v Ostravě-Zábřehu. V reportáži si prohlédneme, jak probíhá výroba vitrážových oken.

Cheb

Cheb

Dvaatřicetitisícový Cheb je nejzápadněji položeným okresním městem u nás. V centru Chebu je asi šedesát měšťanských domů, nejstarší z nich je z konce 13. století. Architektura chebských měšťanských domů je skutečně jedinečná. Od roku 2017 si některé z nich můžete prohlédnout v rámci prohlídkové trasy. Zdejší kolekce krovů nemá ve střední Evropě obdoby.

Metro D

Metro D

Výstavba metra D z Pankráce na Nové Dvory měla začít v roce 2022. Náklady na stavbu by měly činit kolem 52 miliard korun, zprovoznění trati je naplánováno na rok 2029.

Praha – Modřanské a Komořanské tůně

Praha – Modřanské a Komořanské tůně

Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.

CHKO Blaník

CHKO Blaník

Vlašimská pahorkatina včetně okolí Blaníku reprezentuje bez nadsázky archetyp české krajiny. Není to zdaleka jen posvátná hora, která činí tuto naši nejmenší chráněnou krajinnou oblast přírodně zajímavou. Pestrá příroda se zde mísí s legendami, jejichž kořeny sahají až do keltských časů.

Frýdek-Místek: Frýdecký zámek

Frýdek-Místek: Frýdecký zámek

Jedno z nejznámějších českých dvojměstí je tvořeno slezským Frýdkem a moravským Místkem. Najdeme zde klasicistní Frýdecký zámek, kde dnes mimo jiné sídlí Muzeum Beskyd. Od roku 2019 je v muzeu otevřena nová expozice s názvem Beskydy, příroda a lidé. Podívejme se na jeho historii.

Voda v české krajině

Voda v české krajině

Česko má nejnižší spotřebu vody v celé EU, přesto je nedostatek vody hrozícím problémem. Ve vyschlé krajině je totiž nebezpečný dopad přívalových dešťů. Proto je nutné rozšířit mokřady a další zásobárny vody v krajině.

Žižkovský vysílač

Žižkovský vysílač

V únoru 1992 dokončili stavbaři na Žižkově kontroverzní stavbu vysílače s restaurací a vyhlídkovou kabinou. Chybělo ale jen málo a věž mohla stát na jiném místě a mít jinou výšku i vzhled. Na výstavbu vzpomíná architekt Václav Aulický, podle jehož návrhu nejvyšší stavba v Praze vznikla.

Poledník

Poledník

Hora Poledník se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Její dominantou je nepřehlédnutelná věž, která měří 37 metrů a z níž se nabízí krásné výhledy do okolí. My si připomene časy železné opony nebo řádění orkánu Kyrill v roce 2007 a bude nás zajímat, jak si příroda poradila s jeho následky.

Kašperské hory a Rejštejn

Kašperské hory a Rejštejn

Díky nalezištím zlata bylo na Šumavě ve středověku vybudováno sídlo i přes vysokou nadmořskou výšku. Z původní osady později vznikly dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Vydáme se po naučné stezce, na níž uvidíme hornický kostel, nejstarší památku města. Během procházky bude představen i Rejštejn, známý pro svou unikátní techniku sklářství.

Lechův kámen

Lechův kámen

Lechův kámen je rulová skála blízko Kouřimi. Byla posvátná snad pro všechny kultury, které se tu v historii vystřídaly. Nedaleko odtud se nachází astronomický střed Evropy definovaný jako průsečík poledníku 15° východní délky a rovnoběžky 50° severní šířky. Kromě toho se tu nachází i pozůstatky starého slovanského hradiště z 9. století. Nálezy archeologů na dně Libušina jezírka svědčí o rituálním využívání místa.

Výsledky minulých sčítání lidu na našem území

Výsledky minulých sčítání lidu na našem území

Od kdy se sčítáme a kolik lidí vlastně v českých zemích kdy žilo? Jsme spíše rodáci nebo se naopak rádi stěhujeme? Právě na takové otázky odpovídají výsledky sčítání z minulých let a desetiletí. Reportáž z roku 2011 shrnuje statistiky předchozích let.

Chýnovská jeskyně

Chýnovská jeskyně

Nedaleko Tábora se nachází obec Chýnov. V její blízkosti byla roku 1863 objevena v podstatě náhodou jeskyně. Již o pět let později se stala první veřejně přístupnou jeskyní u nás. Chýnovské jeskyně nelákají své návštěvníky na bohatou krápníkovou výzdobu, ale na obrovskou barevnou bohatost vápenců.

Stará čistírna odpadních vod v Bubenči

Stará čistírna odpadních vod v Bubenči

Jednou z významných pražských industriálních památek je čistírna odpadních vod v Bubenči. Sloužit začala na počátku 20. století. Dnes je poslední kompletně dochovanou svého druhu na světě. I proto je od roku 2010 národní kulturní památkou.

Skromný velikán Josef Masopust

Skromný velikán Josef Masopust

Československý fotbalista Josef Masopust získal v roce 1962 ocenění pro nejlepšího hráče Evropy. V tomto roce dosáhl československý tým historického úspěchu. 2. místo na mistrovství světa v Chile bylo překvapením pro fotbalovou veřejnost celého světa. V podceňovaném týmu Československa hrála řada skvělých hráčů, mj. i záložník Dukly Prahy Josef Masopust, který na šampionátu v Chile doslova zářil.

Finále, které nikdo nečekal

Finále, které nikdo nečekal

Fotbalové mistrovství světa 1962 se uskutečnilo v Chile. Československým fotbalistům se před turnajem vůbec nevěřilo, byli považováni za outsidera mistrovství. Stejně jako v roce 1934 v Itálii postoupili českoslovenští fotbalisté senzačně až do finále, ve kterém se střetli s Brazílií. Tehdy nejlepší fotbalista světa Brazilec Pelé zůstal z důvodu zranění jen na lavičce. Československý tým srdnatě bojoval, v 15. minutě se dokonce gólem Masopusta ujal vedení 1:0. Nakonec však Československo podlehlo ve finále Brazílii 1:3. Tým kolem Josefa Masopusta vybojoval stříbrné medaile a samotný Masopust získal toho roku tzv. Zlatý míč, ocenění pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

Prohlídka jeskyně Výpustek

Prohlídka jeskyně Výpustek

Reportáž představí krasovou jeskyni Výpustek. Během 2. světové války a po jejím skončení se jeskyně výrazně změnila, vznikl v ní armádní kryt. Ten je od roku 2008 přístupný veřejnosti. Cílem expozice je však i připomenutí, že jeskyně tu stála dlouho před vybudováním armádního prostoru a vypráví více příběhů.

Zlínský kraj: Hostýnské vrchy

Zlínský kraj: Hostýnské vrchy

Hostýnské vrchy jsou chráněným přírodním parkem, plným vzácných rostlin a porostů. Připomínají ale i dávnou historii.

Den indické kultury v Expat centru Ostrava

Den indické kultury v Expat centru Ostrava

Pro indickou komunitu v Ostravě i všechny příznivce indické kultury se v Expat centru konal indický večer, na kterém nechybělo tradiční indické jídlo a zábava.

Broumovský klášter

Broumovský klášter

Počátky Broumova jsou spjaty s břevnovskými benediktiny. Ti v oblasti šířili vzdělanost a kulturu. Až do konce 2. světové války žili jejich následovníci v tamním klášteře, kam se znovu navrátili v 90. letech minulého století. V následujícím videu zjistíme, jak se jim daří o klášter pečovat. Zároveň se dozvíme i o historii této stavby.

Energo-Pro

Energo-Pro

Vzhledem k přírodním podmínkách vyrábějí vodní elektrárny v České republice poměrně malé množství elektrické energie. Česká firma Energo-Pro specializující se na stavbu vodních elektráren však expandovala na evropské trhy a vydobyla si velké uznání. Společnost byla založena v roce 1994 ve Svitavách a kromě tuzemských staveb realizovala modernizaci a stavbu vodních děl zejména v Bulharsku, Gruzii či Turecku.

Železné hory a těžba žuly

Železné hory a těžba žuly

Železné hory nejsou rozhodně v pravém slova smyslu horami, ale spíše vrchovinou ležící na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje. Kromě krásné zachovalé přírody, která je z biologického hlediska unikátní, prosluly Železné hory nalezišti žuly, která se těží především v okolí městečka Skuteč. Co ještě v této oblasti najdete?

Milíčovský les

Milíčovský les

Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.

Zlínský kraj: Napajedla

Zlínský kraj: Napajedla

Bezpečný brod přes řeku Moravu a množství zvěře v okolních lesích. Právě kvůli těmto přednostem se místo zvané Napajedla stalo už před stovkami let pravidelnou zastávkou na trasách kupeckých karavan. O pár století později sem často a ráda jezdila taky vídeňská smetánka. Tu ale počátkem minulého století do Napajedel přitahovalo něco jiného. Byli to ušlechtilí koně ze zdejšího hřebčína. V jeho stájích se za téměř 120 let existence narodily desítky dostihových šampiónů.

Broumov

Broumov

Přestože je Broumov typické periferní město České republiky, je v mnoha ohledech jedinečný. V okolí města jsou proslulé pískovcové skály a v samotném Broumově můžeme vidět památky od gotiky přes renesanci, baroko až k secesi. Mimořádným úkazem je malba v duchu socialistického realismu v luteránském kostele z počátku 20. století. Broumov je město s nemalými ambicemi, kandiduje totiž na Evropské hlavní město kultury v roce 2028.

Praha: Františkánská zahrada

Praha: Františkánská zahrada

Františkánská zahrada je zelenou oázou v centru Prahy v blízkosti kostela Panny Marie Sněžné kousek od Václavského náměstí. Vznikla za Karla IV., který v roce 1347 založil místní klášter s okolním areálem o rozloze až 5 hektarů. V 16. a 17. století zde sídlily slavné zvonařské dílny.

Znečištěné ovzduší v Praze

Znečištěné ovzduší v Praze

Centrum Prahy se kvůli vysoké koncentraci automobilové dopravy potýká se sníženou kvalitou ovzduší. Nepomáhá tomu ani tunel Blanka. Jak se dá znečištění bránit?

Rodinný pivovar Bernard

Rodinný pivovar Bernard

Počátkem 90. let 20. století v období malé privatizace státních podniků vznikla řada nových firem. Jednou z nich je Rodinný pivovar Bernard v Humpolci na Vysočině. Pivovar zavedl mnoho inovací, např. patentní lahve nebo mikrobiologickou filtraci bez pasterace. Díky důrazu na kvalitu i úspěšné marketingové strategii získal již několikrát titul pivovar roku.

Muzeum v přírodě Zubrnice

Muzeum v přírodě Zubrnice

V Českém středohoří asi 15 km od Ústí nad Labem se nachází Muzeum v přírodě Zubrnice. Základem skanzenu, který představuje život v 19. století, je stará historická vesnice. Ta je výjimečná tím, že se jedná o zachovalou obec, ve které žije asi 200 obyvatel. Unikátní je též malý vodní mlýn na horní pohon napájený z Lučního potoka. Zajímavou technickou památkou je pak místní nádraží postavené v roce 1890 s muzejní expozicí dopravy, které se nachází v dolní části obce.

Vodní zámek Blatná

Vodní zámek Blatná

Zámek Blatná patří k nejzachovalejším vodním sídlům u nás. Jeho poslední vlastníci Hildprantové toto šlechtické sídlo získali již na konci 18. století. Komunistickým systémem jim byl zámek zkonfiskován, po roce 1989 v restituci vrácen. Tento jihočeský zámek je velmi oblíbený filmaři a nabízí také netradiční faunu.

Novozámecký rybník

Novozámecký rybník

Rybník u obce Zahrádky byl založen v době Karla IV. V současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy k nejzajímavějším ornitologickým lokalitám v Česku. Jeho plocha je přibližně 360 ha, z čehož vodní hladina zabírá zhruba šestinu. Najdete na ní řadu rostlin, jedná se dokonce o vůbec největší plochu porostlou rákosem v Česku. Právě díky tomu je rybník ptačím rájem, který byl v roce 1933 vyhlášen rezervací. Byl také zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů a mezi evropsky významné lokality. V oblasti se daří i řadě chráněných obojživelníků a brouků.

Drábské světničky

Drábské světničky

Navštívíme Drábské světničky v CHKO Český ráj. Kdysi bývaly středověkým hradem, o jehož původu však mnoho nevíme. Jisté ovšem je, že se tu během třicetileté války skrývali obyvatelé z okolí a za 2. světové války partyzáni z řad horolezců.

CHKO Šumava: Vodopád Bílá strž

CHKO Šumava: Vodopád Bílá strž

Prohlédneme si nejvyšší vodopád na české straně Šumavy, Bílou strž, dosahující celkové výšky 13 metrů. Leží v kaňonu Bílého potoka v nadmořské výšce 940 metrů a uzavírá stejnojmennou rokli, která je národní přírodní rezervací. Přímo nad vodopádem se nachází vyhlídka, ze které je možné pozorovat tuto působivou přírodní scenérii.

Mikve u Pinkasovy synagogy v Praze

Mikve u Pinkasovy synagogy v Praze

Pražské židovské ghetto bylo vždy opředeno řadou pověstí. Některé byly spjaty i s rituální koupelí, mikví. Její označení v překladu z hebrejštiny znamená sebrání čisté přírodní vody z tůní. Takovou lázeň objevili odborníci na konci 60. let minulého století v suterénu budovy vedle pražské Pinkasovy synagogy. Podle historických pramenů fungovala už v 16. století, takže je docela možné, že se v ní před vstupem do chrámu koupal i legendární rabi Löw.

Historie sklářského průmyslu

Historie sklářského průmyslu

Kdo a kdy sklo objevil se předně neví, ale historie výroby skla započala už ve starověku. Po pádu antických říší se v Evropě znovu rozšířila ve středověku, kdy se sklářství dostalo i na české území. V 17. století se tak zrodil český křišťál, který dobyl svět. Ale rozhodně nebyl sám. Kromě něho patří mezi významnou českou sklářskou tvorbu také foukané vánoční ozdoby z Poniklé, monumentální plastiky Stanislava Libenského nebo využívání techniky plaveného skla.

Klášter Broumov

Klášter Broumov

Jedním z klenotů Broumovska je benediktinský klášter. Založen byl ve 14. století a jeho budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer spolu se svým synem Kilián Ignácem.

Nakládání s haldami po těžbě uranu

Nakládání s haldami po těžbě uranu

Haldy po těžbě uranu v Příbrami jsou již mnoho let ponechány ladem, z velké části jsou porostlé vegetací. Protože se jedná o radioaktivní materiál, mohou být snahy o uložení navážek na jiné místo potenciálně nebezpečným podnikem. V okolí hald by navíc kvůli transportu materiálu došlo k větší ekologické zátěži a snížení kvality života z důvodu odkrytí jejich jádra, hluku, prašnosti či nárůstu nákladní dopravy. Ponechání hald přirozené sukcesi se jeví jako nejbezpečnější, nejlevnější a nejčistší řešení.

Pěstitelství: Trendy v oboru

Pěstitelství: Trendy v oboru

Na zemědělské univerzitě v Praze vyvinuli speciální metodu pěstování rostlin, tzv. aeroponii, kdy kořeny visí ve vzduchu a rozprašovač živného roztoku se stará o závlahu. Dalším z moderních trendů je robot, který se stará o záhon. Seje, zalévá či zbavuje plevele. Své uplatnění nachází i drony s termokamerou, které pomalu nahrazují klasické postřikovače.

Proměny Michle

Proměny Michle

Na dobu dětství ve staré Michli vzpomínají pamětnice z této pražské čtvrti. Jak se tehdy v Michli žilo a jak se Michle od té doby proměnila?

Opravy přehrad na Vltavské kaskádě

Opravy přehrad na Vltavské kaskádě

V roce 2021 to bylo 60 let, co vodu zadržuje a funguje Orlická přehrada. 30. výročí oslavila Hněvkovická přehrada, která se momentálně přestavuje, aby zvládla i desetitisíciletou povodeň a stejně dlouho slouží také přehrada Kořensko, kde pokračují práce na prohlubování koryta Vltavy.

Kácení v Boubínském pralese

Kácení v Boubínském pralese

Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.

Zbrojovka v Uherském Brodě

Zbrojovka v Uherském Brodě

Jedním z průmyslových oborů, v němž Češi vynikali a vynikají, je zbrojařský průmysl. Na slavnou plzeňskou Škodovku navázala po vzniku samostatného Československa celá řada dalších továren s podobným sortimentem. V polovině 30. let vznikla i zbrojovka v Uherském Brodě. Přestála těžké časy v době druhé světové války i v 50. letech a i dnes sklízí v zahraničí velké úspěchy.

Jak vypěstovat zdravý les

Jak vypěstovat zdravý les

V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.

Zámek Žďár nad Sázavou

Zámek Žďár nad Sázavou

Jedním z našich nejslavnějších architektů je bezpochyby Jan Blažej Santini-Aichel, který proměnil Žďár nad Sázavou i jeho okolí v nejvýznamnější centrum barokní gotiky v Evropě. Mezi jeho díla patří kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nebo areál cisterciáckého kláštera, který se později změnil na zámek. Právě tento zámek si prohlédneme v následujícím videu.

Kořenovská zubačka

Kořenovská zubačka

Největší podíl na vybudování ozubnicové železnice z Tanvaldu do Kořenova měl sklář Josef Riedl, který potřeboval trať pro dovoz uhlí do svých továren. Tato dopravní cesta musela překonat značný výškový rozdíl, proto byla vedena v širokých obloucích po úbočí kopců. Provoz byl zahájen roku 1902. Později byla trať zdokonalována, významné bylo její doplnění o ozubnicové výhybky.

Ekoteroristé. Nebo hrdinové?

Ekoteroristé. Nebo hrdinové?

Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?

Slavín

Slavín

Hrobka Slavín je součástí Vyšehradského hřbitova. Je to místo posledního odpočinku nejvýznamnějších Čechů. Záměrně zde ale nejsou politici. To aby hrobka odolala změnám režimu. S myšlenkou jejího vzniku přišel vlastenecký spolek Svatobor v 60. letech 19. století.

Kokořínské pokličky

Kokořínské pokličky

Kokořínské pokličky jsou v rámci naší země jedinečným případem tzv. skalních hřibů. Nachází se na rozhraní Středočeského a Libereckého kraje a jsou součástí chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.

Petrof

Petrof

Klavíry značky Petrof jsou oblíbené po celém světě. Slavný rodinný podnik nesoucí jméno svého zakladatele sídlí v Hradci Králové. Od svého založení firma vyrobila přes 600 tisíc nástrojů. I po více než 150 letech činnosti tu spoléhají na ruční práci, která představuje až 80 % výrobního procesu.

Zlínský kraj – zaniklá část Baťova kanálu

Zlínský kraj – zaniklá část Baťova kanálu

Uprostřed Otrokovic na Zlínsku byl kdysi přístav pro velké nákladní lodě. I když to zní jako fikce, na sklonku 30. let minulého století to byla realita. Pozůstatky kanálu jsou v Otrokovicích, dnes už na souši, stále vidět.

Rozhovor s odborníkem

Jizerskohorské bučiny jako další na seznamu UNESCO

Jizerskohorské bučiny jako další na seznamu UNESCO

Jizerskohorské bučiny se v červenci 2021 staly dalším českým přírůstkem na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o největší komplex listnatého lesa u nás. Staly se tak první tuzemskou přírodní lokalitou zařazenou na tento prestižní seznam. 10 kilometrů čtverečních má nyní záruku, že zdejší unikátní přírodní dědictví bude ochráněno. Podívejte se na rozhovor o Jizerskohorských bučinách s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ze dne, kdy se o zápisu rozhodovalo.

Barokní skvosty v Luži a Vraclavi

Barokní skvosty v Luži a Vraclavi

Barokní kostely dnes spoluvytváří archetyp české krajiny, snad nejvíc mezi všemi ostatními typy staveb. Unikátní příklady najdeme ve východních Čechách. Stavitel poutního chrámu Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži udělal všechno pro to, aby vytvořil krajinnou dominantu, aby kostelem korunoval krajinu širokého okolí. To kostel sv. Mikuláše ve Vraclavi jako by být viděn ani nechtěl. Poutník jej spatří až v okamžiku, kdy stojí přímo před ním. Oba chrámy potvrzují, že barokní stavitelé uvažovali o místě, jehož podobu měla budoucí stavba ovlivnit na dlouhé věky. Uvažujeme dnes tak i my?

Klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova

Klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova

Klášter Porta Coeli (v předkladu Brána nebes) se nachází v obci Předklášteří u Tišnova. Založila ho ve 13. století matka svaté Anežky, česká královna Konstancie Uherská. Je jediným klášterem v České republice, kde sídlí ženský cisterciácký řád. Unikátní je zejména gotický portál románsko-gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze

Unikátním příkladem české meziválečné architektury je římskokatolický kostel stojící na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tento kostel je známou a nepřehlédnutelnou dominantou pražských Vinohrad. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Jeho autorem je světoznámý slovinský architekt Jože Plečnik, který byl hlavním architektem Pražského hradu v době T. G. Masaryka.

Krajinou domova: Řeka Sázava

Krajinou domova: Řeka Sázava

Sázava je jednou z nejvýznamnějších řek České republiky. Pramení u obce Cikháj nedaleko Žďáru nad Sázavou a celý její tok až k ústí do Vltavy má délku 226 km. Charakteristická je také její nažloutlá barva, což souvisí s odnosem jílovité půdy. Svoji oblibu si získala zejména u vodáků a trampů, pro něž je až posvátnou řekou.

Branický most inteligence

Branický most inteligence

Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.

Netradiční názvy pražských ulic

Netradiční názvy pražských ulic

V Praze je asi 8 000 ulic a jejich počet se neustále mění. Mnohé se jmenují podivně či kuriózně, podle statistiky se ale polovina všech jmen pojí s polohou nebo významnými osobnostmi. A co ty ostatní?

Velké Meziříčí

Velké Meziříčí

Velké Meziříčí vzniklo na soutoku řek Oslavy a Balinky snad už ve druhé polovině 12. století. Největší rozmach zažilo díky řemeslům v 16. století, ve kterém vznikla řada místních renesančních památek. Ty zdobí město dodnes.

Změny názvů ulic v Praze

Změny názvů ulic v Praze

První názvy ulic se v Praze objevily už někdy ve 14. století. Často šlo o přenesené pomístní názvy nebo jména podle řemesel, která se v daném místě provozovala. Od té doby město zaznamenalo mnoho vln změn názvů ulic. Jde o populární český koníček nebo nutnost, kterou s sebou přináší změny režimů a vládců?

Lesy Máchova kraje

Lesy Máchova kraje

Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.

Příroda a památky Blanského lesa

Příroda a památky Blanského lesa

Chráněná krajinná oblast Blanský les patří k těm menším CHKO u nás. Nabízí toulky nádhernou krajinou a nečekané výlety do historie. Oblast je spjata s rodem Schwarzenbergů, jejichž stopy je tady možné nalézt na každém kroku. Cenné jsou zde především rozsáhlé několikatisícihektarové bukové lesy nejrůznějšího typu.

Filmový průmysl v Letňanech

Filmový průmysl v Letňanech

Již více než dvacet let slouží filmovým štábům z celého světa společnost Prague Studios. V areálu bývalé továrny na výrobu letadel v pražských Letňanech vznikly moderní filmové ateliéry. Filmaři zde mohou kromě jiného využívat desetihektarový prostor určený pro stavbu kulis v exteriéru.

Historické památky Berouna

Historické památky Berouna

Beroun byl založen v 11. století, o 200 let později získal městská práva. Jeho historii dodnes připomíná řada zachovalých památek v centru města, například Horní a Dolní brána, které si prohlédneme. Také se vydáme ke zbytkům městských hradeb, které patří k nejstarším objektům v Berouně a jsou i památkou na dobu, kdy naše území pokrývalo druhohorní moře.

Myšlenka propojení evropských toků

Myšlenka propojení evropských toků

Kam až sahá historie snah o vytvoření kanálu Dunaj-Odra-Labe? S myšlenkou propojit Dunaj se Severním mořem si údajně pohrával už Karel IV. Reportáž přináší stručný přehled historie plánování kanálu, který by propojil evropská moře.

Kyselky ve Slavkovském lese

Kyselky ve Slavkovském lese

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les je jedinečná vývěrem mnoha minerálních pramenů a podzemních plynů, tzv. mofet. Největší proslulost získala národní přírodní rezervace SOOS nedaleko Františkových Lázní. Pojďte se sem s námi podívat.

Trojmezí na východě

Trojmezí na východě

Trojmezí je region vznikající přirozeně na hranici tří států, třeba Česka, Polska a Slovenska. Díky tomu se zde utvořila specifická kultura. V následující reportáži nám bude historie i současnost této oblasti představena z různých úhlů pohledu. Nejprve starostou a rodákem české obce Hrčava, poté kovářem z polské Istebné a nakonec příslušníky etnické skupiny Gorolů. Trojmezí láká i turisty, kteří si zde můžou prohlédnout tradiční gorolskou architekturu či vyzkoušet agroturistiku.

Hospodářské lesy: Nová příležitost

Hospodářské lesy: Nová příležitost

Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.

Ostrava: Využití uzavřených uhelných dolů

Ostrava: Využití uzavřených uhelných dolů

Ačkoli řada ostravských dolů již neplní svou původní funkci, našlo se pro ně nové využití. Například bývalý Důl Hlubina slouží jako divadelní sál, ve kterém jsou uváděna komediální představení z hornického prostředí. Část prostor Dolu Michal se zase proměnila v hospodu, kam můžete vyrazit po představení. Do dalších částí tohoto dolu je možné se vydat na prohlídku dodnes funkčních důlních strojů. Konají se tu třeba i svatby. Vydejte se s námi na virtuální exkurzi.

NPR Jizerskohorské bučiny

NPR Jizerskohorské bučiny

Na severních svazích Jizerských hor se nachází zřejmě nejrozsáhlejší komplex listnatého lesa v českých zemích. Jedná se o jedno z nejzachovalejších přírodních míst v Česku plné starých porostů, které jsou domovem mnoha ohrožených živočichů. Poskytují mám cenné údaje o tom, jak vypadal přirozený les ve střední Evropě. V roce 2021 byly tyto Jizerskohorské bučiny zapsány mezi památky UNESCO.

Rozhovor s odborníkem

CHKO Šumava

CHKO Šumava

CHKO Šumava vznikla v roce 1963 a je třetím nejrozlehlejším chráněným územím svého druhu u nás. Na ploše 100 tisíc ha najdeme krásné hory, zlatonosné řeky, barevná rašeliniště či vodopády. Západní část CHKO Šumava je nejhornatější, jsou tam například vrcholy Pancíř a Špičák, ale také ledovcová jezera. Ve střední části se nachází Boubínský prales. Jižní části dominuje vodní nádrž Lipno.

Špičácký železniční tunel a stanice Železná Ruda - Alžbětín

Špičácký železniční tunel a stanice Železná Ruda - Alžbětín

Dráha vedoucí z Plzně do Železné Rudy byla postavena v 70. letech 19. století za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, zvláště kvůli přepravě uhlí. Jednalo se o první trať, která vedla do jádra Šumavy. Součástí železnice je tunel pod Špičákem měřící 1747 m, což byl tehdy nejdelší železniční tunel v celém Rakousku-Uhersku. Za zmínku stojí i zastávka Železná Ruda - Alžbětín, která je unikátní tím, že přes ni prochází státní hranice.

Protiatomový kryt Folimanka

Protiatomový kryt Folimanka

Protiatomový kryt Folimanka se nachází přímo v Praze. Vznikl v době studené války za přísného utajení a je vybaven stále funkční vzduchotechnikou. V krytu je udržována stabilní teplota 18 stupňů Celsia, v případě potřeby se do něj vejde až 1300 lidí. Jednou měsíčně je přístupný veřejnosti.

Podolská vodárna

Podolská vodárna

Podolská vodárna je památkově chráněná stavba ze 20. let 20. století. Po povodních v roce 2002 sloužila jen jako záložní zdroj. Po rekonstrukci, která byla dokončena v roce 2021, byla opět uvedena do provozu a znovu dodává upravenou vodu z Vltavy do vodovodní sítě.

Terezínská vlečka

Terezínská vlečka

Pevnost Terezín je známá zejména jako ghetto, kde byly během 2. světové války soustředěny tři čtvrtiny židovského obyvatelstva naší země. Transporty Židů končily na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, poté následoval tříkilometrový pochod do Terezína, který byl pro řadu již tak vyčerpaných lidí konečný. Proto začalo projektování železniční vlečky, která by tuto trasu nahradila. Na její stavbě se podíleli samotní vězni a byla dokončena v roce 1943.

Chřiby: Pohoří skal a přírodě blízkého lesa

Chřiby: Pohoří skal a přírodě blízkého lesa

Chřiby jsou nejrozsáhlejším souvislým komplexem přirozených a přírodě blízkých lesních společenstev na Moravě. Nevysoké pohoří, jehož dominantou jsou kromě skal hlavně lesy. Ačkoliv se nejedná o chráněné území, nedocházelo zde naštěstí k masivní výsadbě smrku, a tak si tato oblast zachovala svou přírodní hodnotu.

Naučná stezka na severu Prahy

Naučná stezka na severu Prahy

Naučná stezka začínající na severním okraji Prahy nás provede několika jedinečnými biotopy i českou historií. Roztoky, kterými prochází, byly oblíbeným letoviskem prvorepublikové smetánky. Po žluté a modré značce se bez problémů vydáte i s kočárkem nebo na kole. A budete mít rozhodně co pozorovat. Podívejte se, kam se vydat z Prahy na nedělní výlet.

Co znamenají barvy turistických značek?

Co znamenají barvy turistických značek?

Symbol turistických značek ve čtyřech barevných variantách zná, vzhledem k četnosti jejich výskytu na našem území, snad každý. Kdy ale tyto značky vznikly, jakými pravidly se řídí a co jednotlivé barvy znamenají? To nám prozradí následující video.

Klostermannova chata na Modravě

Klostermannova chata na Modravě

Spisovatele Karla Klostermanna znají zejména milovníci Šumavy. Zemřel v roce 1923 a je po něm pojmenována chata v šumavské obci Modrava. Ta vznikla krátce po vzniku československé republiky, kdy bylo postaveno větší množství horských chat, což souvisí s tehdejším zájmem o turistiku. Brněnský architekt Bohuslav Fuchs byl sice funkcionalista, při projektování horských chat měl však neobyčejný cit pro zasazení stavby do okolní přírody. Klostermannova chata byla v 80. letech 20. století ve velmi žalostném stavu, hrozila jí dokonce demolice, naštěstí byla zachráněna.

Interiéry Adolfa Loose v Plzni: 2. díl

Interiéry Adolfa Loose v Plzni: 2. díl

Adolf Loos patřil k vyhlášeným prvorepublikovým architektům, který v dobách secese prosazoval jednoduchý styl bez ozdob. V Plzni vytvořil pro zámožné rodiny řadu interiérů, které se dnes po rekonstrukci postupně otevírají veřejnosti. Je také autorem jedinečného konceptu známého jako Raumplan.

Jak (ne)kácet les

Jak (ne)kácet les

Proč je pro druhovou pestrost lesa nebezpečné kácet po velkých plochách čili holosečně? Frézování pařezů na drť neumožňuje ponechání tzv. mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro mnohé organismy a zároveň zdrojem živin pro další generaci stromů. Následné frézování lesní půdy likviduje především bylinné patro, včetně např. vzácných cibulovin, a otevírá cestu invazním druhům, které vytlačují ty původní. To je problém nejen ekologický, ale i ekonomický, neboť vyžínání sazenic budoucích stromů např. z husté invazní třtiny stojí lesníky nemalé prostředky. Naopak při kácení po menších plochách se les umí obnovovat přirozeně, neboť na prosvětlených místech může ze semen ponechaných stromů vyrůst nová generace prakticky zdarma. Pestrý les složený z původních druhů je nakonec i odolnější vůči různým typům kalamit.

Zlínský kraj: Procházka Valašským Meziříčím

Zlínský kraj: Procházka Valašským Meziříčím

Valašské Meziříčí vybudované na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy je vstupní branou do Beskyd a Vsetínských vrchů. Za prohlídku však stojí nejen příroda, ale taky město samotné.

Význam mokřadů v krajině

Význam mokřadů v krajině

Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.

Rozhovor s odborníkem

CHKO Moravský kras

CHKO Moravský kras

CHKO Moravský kras zahrnuje území o velikosti přibližně 100 km2, patří tak k nejmenším chráněným územím svého druhu. Avšak svou rozmanitostí předčí i rozlehlejší CHKO. Jedná se o největší krasové území Česka a najdeme tu jak jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, tak i hluboké kaňony, propady, skalní žleby nebo závrty.

Orchidejové louky v údolí Vsetínské Bečvy

Orchidejové louky v údolí Vsetínské Bečvy

Povodí Vsetínské Bečvy v oblasti Horního Vsacka na Valašsku je tvořeno malebnou krajinou mokřadů a luk. Tyto ekosystémy vykazují vysokou míru biodiverzity, zvláště mezi rostlinami. Nejvýznamnějšími zástupci tamní květeny jsou vzácné druhy lučních orchidejí, které si prohlédneme v následující reportáži. Za zmínku stojí i jejich druhová rozmanitost, v celém Česku roste zhruba 50 druhů orchidejí a zde v údolí Vsetínské Bečvy jich najdete až 30.

Proměny nákladového nádraží Žižkov

Proměny nákladového nádraží Žižkov

Na žižkovské nákladové nádraží mířily v minulosti vlaky s nejrůznějším nákladem. Denně tudy projíždělo na 200 vagonů. Jak nádraží fungovalo a vypadalo dříve? A jaké jsou plány do budoucna s jedním z největších pražských brownfieldů?

Biotopy starých pískoven

Biotopy starých pískoven

V širším okolí řeky Moravy se těží její staré písečné nánosy. Mnohé pískovny zatopila podzemní voda a z některých se staly unikátní biotopy, v nichž je díky filtraci přes písčité vrstvy voda křišťálově čistá.

Nová čtvrť ve Vysočanech

Nová čtvrť ve Vysočanech

Místo bývalých výrobních hal v okolí O2 Arény v pražských Vysočanech má vzniknout nová čtvrť. Radnice chce pozemky koupit a na proměně brownfieldu se podílet s majiteli ostatních parcel.

Stará plaská cesta

Stará plaská cesta

V Plasích v 18. století existovala cesta, která spojovala významné budovy tamního cisterciáckého kláštera. Trasa byla lemována alejemi, sochami a křížky a využívali ji jak mniši, tak poutníci. Poté, co byl Josefem II. klášter zrušen, zanikla i tato cesta. Dnes se však po cestě můžeme znovu projít, začíná u zrekonstruovaného klášterního kostela, který si také prohlédneme. Poté se po Staré cestě vydáme dál, až do Mariánské Týnice.

Obora Hvězda

Obora Hvězda

Na území pražské Liboce se rozprostírá obora Hvězda. Ta byla v roce 1988 vyhlášena přírodní památkou. Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru. Centrální lesopark přechází v okrajových oblastech obory v přirozený les, který představuje jednu z mála oblastí na území Prahy, které historicky nebyly nikdy odlesněny.

80 let ruzyňského letiště

80 let ruzyňského letiště

V roce 1928 vybrali tři úředníci travnaté pláně západně od Prahy jako ideální místo pro vybudování letiště. Stavba trvala čtyři roky a byla dokončena v roce 1937. Původní přistávací dráhy byly sice travnaté, přesto bylo letiště považováno za jedno z nejmodernějších v tehdejší Evropě. Letiště i samotná letecká doprava se za dlouhých 80 let proměnily k nepoznání.

Vodní nádrž Švihov: Zásobárna vody pro Prahu

Vodní nádrž Švihov: Zásobárna vody pro Prahu

Ročně Pražané spotřebují přes 130 milionů kubíků vody. V následující reportáži se vypravíme k největší zásobárně vody pro Prahu, vodní nádrži Švihov na řece Želivce. Také se dozvíme o vodních zdrojích, které Praha využívala v minulosti, a procesech, kterými se pitná voda upravuje.

Palacký a Rieger na zámku Maleč

Palacký a Rieger na zámku Maleč

František Palacký a František Ladislav Rieger patří k nejvýznamnějším postavám českých dějin. Oba jsou spjati rovněž se zámkem Maleč nedaleko Chotěboře, na němž pobývali. Přímý potomek těchto dvou významných osobností naší historie nám přiblíží jejich politickou činnost a provede nás po zámku. Připomene i skladatele Antonína Dvořáka, který byl na zámku častým Riegrovým hostem.

Nové lodě na Vltavě

Nové lodě na Vltavě

Bella Bohemia a Grand Bohemia jsou nové moderní lodě zkonstruované v Německu přímo pro Prahu. První z nich je z roku 2019 a je to pětadvacetimetrový elektrický katamarán. Grand Bohemia je o rok starší a je nejnovější z plavidel na klasický naftový pohon. Jedná se o jednu z největších pražských lodí, na délku měří 74 metrů a pojme až 550 pasažérů.

Ochrana krajiny nebo lyžařské středisko?

Ochrana krajiny nebo lyžařské středisko?

V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.

Úbytek obyvatel na Ostravsku

Úbytek obyvatel na Ostravsku

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s úbytkem obyvatel. Záporné migrační saldo bylo roku 2021 doplněno o výrazně záporný přirozený přírůstek z důvodu pandemie. Zajímavé je však sledovat nejen celkové statistiky, ale i rozdíly mezi jednotlivými okresy, z nichž některé jsou naopak z hlediska migrace atraktivní a lidé se do nich stěhují.

Podolská vodárna: Historie zpracování pitné vody v Praze

Podolská vodárna: Historie zpracování pitné vody v Praze

Neoklasicistní budova Podolské vodárny je výraznou dominantou pravého břehu Vltavy. Kromě toho, že odtud k Pražanům putuje pitná voda, v ní vzniklo muzeum mapující historii oboru zpracování pitné vody. Nahlédneme do ní a nakoukneme pod pokličku zpracování pitné vody.

Plzeň: Kubistická budova hlavního nádraží

Plzeň: Kubistická budova hlavního nádraží

Železniční stanice Plzeň-zastávka byla zřízena v roce 1905. Důvodem bylo zvyšující se množství cestujících mezi Plzní a Klatovy. Během 1. světové války plzeňské Škodovy závody rozšířily svou výrobu, díky čemuž začalo do Plzně cestovat vlakem více dělníků. Z tohoto důvodu byl zadán návrh na výstavbu nádražní budovy. Budova byla postavena ve stylu kubismu, typicky československého architektonického slohu vycházejícího z pravidelných geometrických tvarů.

Botanická zahrada Malešice

Botanická zahrada Malešice

Nejznámějšími botanickými zahradami v Praze jsou bezpochyby ty v Troji a v ulici Na Slupi na Praze 2. V hlavním městě však najdeme ještě další dvě, v Suchdole a v Malešicích. Právě malešické botanické zahradě je věnováno následující video. Její historie sahá až do poloviny 19. století, dnes o ni pečuje nedaleká zahradnická škola.

Jeskyně Balcarka

Jeskyně Balcarka

Ze všech pěti jeskyní Moravského krasu přístupných veřejnosti je Balcarka údajně nejkrásnější, a to vzhledem k její rozsáhlé krápníkové výzdobě. Před mnoha tisíci lety byla tato jeskyně dokonce obydlena, jak dokazuje mnoho archeologických nálezů.

Nádraží a zastávky v Praze

Nádraží a zastávky v Praze

Železnice se stala nedílnou součástí pražské hromadné dopravy. Příměstské vlaky denně využívá přes 100 tisíc cestujících. Nejvytíženější jsou nádraží Hlavní, Masarykovo a Smíchov. Nápor cestujících roste, a tak stále vznikají nová nádraží i zastávky.

Naučná stezka Josefa Klementa v Polné

Naučná stezka Josefa Klementa v Polné

Okružní naučná stezka v městečku Polná, které až do požáru v roce 1863 bývalo třetím největším městem na Vysočině, je zaměřena na poznávání přírody a významných památek města. Vypravíme se do židovského ghetta, na zámek, na místní hřbitov či k místu, kde se v roce 1899 stala vražda švadleny Anežky Hrůzové, která vyvolala obrovskou vlnu antisemitismu a nastartovala hilsneriádu.

Naučná stezka v Kunraticích

Naučná stezka v Kunraticích

Kunratický les bývá označován též jako Krčský les, v severozápadní části se mu pak říká Michelský les. Značná část Kunratického lesa je tvořena přírodní památkou Údolí Kunratického potoka. Důvodem ochrany je soubor polopřirozených lesních společenstev a pozůstatků xerotermních stepí v morfologicky členitém okolí Kunratického potoka a významný geologický profil prvohorního ordoviku.

Nová podoba Lennonovy zdi

Nová podoba Lennonovy zdi

Slavná Lennonova zeď na Kampě změnila v září 2022 svou podobu. Tu jí na popud radnice dali umělci ze sedmadvaceti zemí Evropské unie a také přizvaní malíři z Ukrajiny a Norska. Lennonova zeď je od 70. let 20. století pamětním místem, které je vnímáno jako symbol svobody a volnosti. Stala se tak i místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.

Zubrnická museální železnice

Zubrnická museální železnice

Jako Zubrnická museální železnice je dnes známá trať vedoucí z Velkého Března do Verneřic. Trať je pozoruhodná tím, že v úseku 15 km překonává výškový rozdíl 427 m. Provoz začal v roce 1890, hlavním cílem byl převoz hnědého uhlí, dřeva či potravin, ale také osobní doprava. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války výrazně klesl objem přepravy, proto byl roku 1978 provoz na dráze ukončen. Díky snaze místních obyvatel o obnovu provozu je železnice od roku 2010 znovu využívána.

Geopark Ralsko

Geopark Ralsko

Ralsko bylo návštěvníkům dlouho zapovězeno. Vojenským prostorem bylo už v době císaře Josefa II., za druhé světové války je využíval wehrmacht, pak tu působila československá armáda, kterou po invazi v roce 1968 vystřídali Sověti. Ti odešli v roce 1991, kdy vláda také vojenský prostor zrušila. Následovaly dlouhé roky čištění zdejších lesů od nevybuchlé munice a teprve v roce 2009 mohlo v Hradčanech vzniknout informační středisko, odkud vedly tři turistické okruhy. Od roku 2016 se nově založený Geopark Ralsko může pyšnit titulem "národní geopark".

Z nákladového nádraží bydlení

Z nákladového nádraží bydlení

Denně nákladovým nádraží na Žižkově projížděly stovky vagónů s nejrůznějším nákladem. Pravidelný provoz zde skončil v roce 2002. Nyní je v plánu na tomto místě vytvořit novou čtvrť, ve které by mohlo bydlet 20 tisíc lidí.

CHKO Beskydy: Radhošť

CHKO Beskydy: Radhošť

Horu Radhošť v Moravskoslezských Beskydech uctívali již naši slovanští předkové a je opředena pověstmi a legendami. Na vrcholu najdeme sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška, který stojí i za tvorbou sochy pohanského boha Radegasta. Z Radhoště je krásný výhled na nejnavštěvovanější středisko Beskyd, Pustevny.

Český les: Hvožďanská louka

Český les: Hvožďanská louka

Český les je tak trochu ve stínu známější Šumavy, proto mnohá jeho kouzelná místa zůstávají zatím turisty neobjevená. Platí to i o Hvožďanské louce nedaleko Poběžovic, o níž odborníci tvrdí, že patří vůbec k těm nejvzácnějším v Plzeňském kraji. Leží sice uprostřed zemědělsky obdělávané krajiny, ale v ochranném pásmu vodního zdroje, a tak byla uchráněna před zásahy člověka. Kvetou na ní vzácné orchideje a vyskytují se zde unikátní motýli.

Průběh výstavby trasy metra D

Průběh výstavby trasy metra D

Stavba metra D z Pankráce na Nové Dvory započala v roce 2022. Náklady by měly být okolo 52 miliard korun. Na některých místech bylo nutné před zahájením stavby ještě provést geologický průzkum, jak uvidíme v následující reportáži.

CHKO Pálava: Dolní Věstonice

CHKO Pálava: Dolní Věstonice

Dolní Věstonice na Pálavě proslavil v roce 1925 profesor Karel Absolon, když tu objevil sošku pravěké venuše. V obci se nachází vinné sklípky jako pozůstatek pobytu Habánů v 16. století. Dolní Věstonice jsou zajímavé i z hlediska geomorfologie, najdeme tu národní přírodní památku Kalendář věků. V blízkosti obce leží přehradní nádrž Nové Mlýny.

CHKO Brdy

CHKO Brdy

Brdy se staly chráněnou krajinnou oblastí v roce 2016 a prozatím se jedná o nejmladší chráněné území svého druhu na našem území. Ještě dávno před tím však byla tato oblast oblíbená mezi trampy. Kromě trampingu jsou Brdy spjaté také s vojenským výcvikovým prostorem, který tu fungoval už od první republiky a výrazně pozměnil ráz místní krajiny.

Průhonický zámek a park

Průhonický zámek a park

Průhonický zámek spolu s přilehlým parkem je pod ochranou UNESCO. Zámecký park patří mezi největší plochy svého druhu v Evropě. Dnes nabízí tři prohlídkové okruhy, které mají přes dvacet kilometrů. Nejzajímavější je koncem jara a v létě díky rozkvetlým rododendronům, azalkám a dalším rostlinám. Mimo to je park také významným arboretem.

Hřebečské kuesty

Hřebečské kuesty

Hřebečský (také Hřebečovský) hřbet se nachází mezi městy Svitavy a Moravská Třebová. Z geomorfologického hlediska se jedná o nejlépe vyvinutý asymetrický hřbet, tzv. kuestu, u nás. Je to obří schod podmíněný endogenními silami spojenými s pohybem litosférických desek. Po letech intenzivního obhospodařování se pod Hřebčí znovu objevují pastviny. To je dobrá zpráva z hlediska biodiverzity.

CHKO Brdy: Padrťské rybníky a tramping

CHKO Brdy: Padrťské rybníky a tramping

V oblasti CHKO Brdy se od 16. století nachází soustava Padrťských rybníků. Za 1. republiky byly vyhlášeným místem k rekreaci. Jejich návštěvnost poklesla po založení vojenského újezdu. S rekreanty se tu už nesetkáme, Padrťské rybníky jsou však dodnes oblíbené mezi výletníky a trampy. V závěru reportáže se za jedním z nich vypravíme, jelikož s Brdy je tramping neodmyslitelně spojen.

Praha jako mořské dno

Praha jako mořské dno

Před stamiliony lety byla část území Prahy a jejího okolí mořským dnem, jak dokazují četná naleziště zkamenělin prvohorních mořských živočichů. Jedná se tak o geologicky cenné území a do budoucna je zvažováno i otevření geoparku a později i zařazení mezi světové geoparky UNESCO.

Radhošť: Nejzápadnější tisícovka Beskyd

Radhošť: Nejzápadnější tisícovka Beskyd

Moravskoslezské Beskydy se nachází na samém východě České republiky. Část Beskyd leží v Moravskoslezském kraji, část pak ve Zlínském kraji. Nejvyšším vrcholem pohoří je Lysá hora, ale proslulá je i o dvě stě metrů nižší hora Radhošť, ležící v západní části pohoří. Na vrcholu Radhoště je kaple svatých Cyrila a Metoděje a známé sousoší obou věrozvěstů.

Naučná stezka Chuchelský háj

Naučná stezka Chuchelský háj

Vydáme se po naučné stezce Chuchelský háj. Dozvíme se, že se nacházíme v jedné z nejzajímavějších geologických lokalit u nás. Jednou z našich zastávek bude kopec Homolka, kde bývalo několik lomů. Jen kousek od Homolky fungoval jeden ze dvou dolomitových lomů u nás. Po cestě se zastavíme i v unikátní Pacoldově vápence, která je dnes kulturní památkou.

Rychlebské hory: Zapomenuté pohoří

Rychlebské hory: Zapomenuté pohoří

Rychlebské hory rozhodně nepatří k nejznámějším českým pohořím. Jejich nadmořská výška však není na české poměry nijak zanedbatelná, nejvyšší vrchol Smrk měří 1124 m n. m. Toto pohoří na česko-polském pomezí přitahuje zejména cyklisty. Příhraniční poloha Rychlebských hor po druhé světové válce zásadně ovlivnila osídlení oblasti. Jak?

Bílou stopou Vysočiny

Bílou stopou Vysočiny

Běžky jsou populárním sportem pro celé rodiny. Právě na Českomoravské vrchovině mají dlouhou tradici. Dnes většina běžkařů dává přednost strojově upravovaným tratím před vyjížděním vlastní mnohdy klikaté stopy. Právě na Žďársku a Novoměstsku upravují místní nadšenci desítky kilometrů bílých stop. Okolí Velkého Dářka na Žďársku je tak trochu ve stínu členitějších tratí sousedního Novoměstska. Zdejší mírně zvlněný terén a nadmořská výška okolo 600 metrů nad mořem jsou však pro běžkaře přímo ideální.

Atrakce na úkor přírody

Atrakce na úkor přírody

Přírodní dědictví České republiky představuje pro turistický ruch nepřeberné množství hodnotných cílů. Když se však davy turistů koncentrují pouze do malého počtu atraktivních míst, působí to problémy. Ty se projevují nejen nepřiměřeným zatížením lokalit, ale i vznikem zábavních atrakcí a navazující infrastruktury. A krajina, za kterou se původně jezdilo, se mění k nepoznání. Děje se to i u Králického Sněžníku, kde vznikají kontroverzní stavby jako Stezka v oblacích, visutá lávka Sky Bridge 721 či rozhledna.

Holoseč v chráněných oblastech

Holoseč v chráněných oblastech

Odlesněné kopce a rozsáhlé holiny, jako důsledek boje s kůrovcem, jsou v dnešní době rychlého vymírání druhů a nebezpečně se zrychlujícího oteplování přesně to, co situaci ještě zhoršuje. Ztráta biodiverzity a degradace půdy, to jsou některé z problémů. Přitom by šlo pečovat o lesy šetrněji a postupy hospodaření přizpůsobit danému území. Fakt, že se holosečně hospodaří i v chráněných krajinných oblastech, považují odborníci za selhání státní ochrany přírody.

Výroba pálenky v Maršíkově

Výroba pálenky v Maršíkově

V Maršíkově si prohlédneme mlýn ze 16. století. V současnosti však neslouží pro mletí obilí, ale jako prostor pro výrobu alkoholických i nealkoholických ovocných nápojů. Místní krajina je přezdívána „severomoravská ovocná komora“ a výroba pálenky tam má dlouhou tradici. Oblíbené jsou nápoje z jablek, ale také z jeřabin.

Další videa

ČT edu nejsou pouze videa

12 754

videí

716

námětů do
výuky

4 325

pracovních
listů

1 206

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání