Našli jsme pro vás videí: 490
02:42
Dědictví UNESCO: Tanec verbuňk
Organizace UNESCO do svého seznamu nehmotného dědictví zapsala také verbuňk. Jde o tanec, který se tancuje výhradně na Slovácku. Z dvacátých let minulého století pochází první neozvučený filmový záznam a jak sami uvidíte, verbuňk nemá žádnou pevnou choreografii a pořád se vyvíjí a proměňuje. Dnes existuje několik jeho oblastních variant.
07:46
Sokolnictví památkou UNESCO
Sokolnictví v České republice a dalších jedenácti zemích je již od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ještě nikdy předtím se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí najednou. Sokolnictví má u nás však tradici již více než tisíciletou a přišlo k nám z Orientu. Ve středověku byl sokolník osobou blízkou samotnému panovníkovi. Malé sokolnické muzeum najdete i na Pražském hradě.
00:38
Hřebčín Kladruby nad Labem v UNESCO
Hřebčín v Kladrubech nad Labem byl v roce 2019 zařazen na seznam kulturního dědictví UNESCO. Starokladrubský kůň je jeho jedinou živoucí památkou u nás. Místní koně slouží nejen u jízdní policie, ale i u královských dvorů ve Švédsku a Dánsku.
11:07
Hořící Karabach 2020: Konec války
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
01:44
Sladká voda a její význam
Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
01:39
Malé vodní nádrže
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
01:51
Zadržování vody ve městech
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
02:00
Regulace toků včera a dnes
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
01:56
Úbytek zemědělské půdy
Denně přicházíme o půdu o velikosti plochy třiceti fotbalových hřišť, od předválečné doby tak přišlo Česko o celou čtvrtinu zemědělské půdy. Příčinou je především zábor půdy pro novou výstavbu. Tento proces má své ekonomické a ekologické důsledky. Krajina, která se mění na města či logistická centra, ztrácí své přirozené schopnosti.
01:56
Mokřady a jejich význam
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
01:55
Význam rybníků v krajině
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
01:29
Stromy a jejich přínos pro krajinu
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
