Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Ekologie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Témata předmětu

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 296

Protierozní opatření a živá půda

17:04

Protierozní opatření a živá půda

Za miliardové dotace, které dostávají na péči o půdu, zemědělci kupují umělá hnojiva a pesticidy. Jejich aplikace na poli konvenčního zemědělce však likviduje společenství organismů, jež stejnou půdu vytvořilo a udržuje její úrodnost. Půda bez půdních organismů neváže vodu a snáze tedy podléhá erozi, která u nás dosahuje katastrofických rozměrů. Existují však přírodě blízké postupy, jak se k půdě chovat šetrněji.

Organická hmota pro pole

09:05

Organická hmota pro pole

To, že je třeba udržovat úrodnost půdy doplňováním organické hmoty, tedy hnojením, víme odpradávna. Chlévské mrvy je ale málo, organická hmota je vzácná. Řešením může být kompost z kompostáren, kam se sváží bioodpad ze zahrad a domácností. Jedním z nejlepších způsobů, jak dostat organickou hmotu zpátky do půdy, jsou však meziplodiny. Co to je? A proč platí, že čím více druhů rostlin v porostu budeme mít, tím bohatší společenstvo tolik potřebných půdních mikroorganismů bude?

Kritika bioplynových stanic

02:06

Kritika bioplynových stanic

Pálit organickou hmotu v bioplynkách nebo elektrárnách není z pohledu udržitelného zemědělství výhodné. Sice vzniká využitelné teplo, ale přicházíme o vzácnou surovinu, která umí plnit mnohem víc úkolů než jen ohřívat. V době, kdy nám na polích chybí organická hmota, kterou bychom po sklizni na něj měli vrátit, se jedná o plýtvání. Zdánlivě výhodná a ekologická produkce energie pálením biomasy půdu dlouhodobě vyhladoví a je ve skutečnosti významnou ztrátou.

Jak vrátit půdě život

06:07

Jak vrátit půdě život

Jak vrátit do poškozené půdy život? Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů. A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.

Holoseče a degradace půdy

01:26

Holoseče a degradace půdy

Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.

Topoly: Zdroj biomasy

05:33

Topoly: Zdroj biomasy

Problémy mnoha přelidněných a znečištěných měst by mohla vyřešit výroba paliv z biomasy získané ze stromů. Jedním z kandidátů je topol. Má totiž neobyčejnou schopnost pohlcovat sluneční energii, rychle roste a není náročný, takže se může pěstovat na nezemědělské půdě. Vědci však chtějí vytvořit supertopol, který by rostl ještě rychleji, vytvářel ještě více biomasy, byl odolný vůči nemocem, a přitom měl jen minimální dopad na životní prostředí.

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu

04:04

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu

První hlubinné úložiště radioaktivního materiálu budují ve Finsku. Úložiště by mělo pojmout vyhořelé palivo ze dvou fungujících finských elektráren. Spolu s Danielem Stachem se v pořadu Hyde Park Civilizace se podívejte, jak by mělo toto úložiště fungovat a jak se do něj bude radioaktivní odpad přepravovat.

Dočišťovací jednotky na úpravu odpadní vody

01:59

Dočišťovací jednotky na úpravu odpadní vody

V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná. Tímto zajímavým tématem nás provede Daniel Stach v pořadu Věda 24.

Lze vrátit zábor půdy?

03:18

Lze vrátit zábor půdy?

Co se stane se skladovými halami a logistickými centry, které vznikly ve jménu ekonomiky, za desítky let? Budeme je ještě potřebovat, pokud se změní návyky spotřebitelů? Václav Cílek se zamýšlí nad příčinami a důsledky zběsilého urban sprawlu nejen na okraji Prahy. Co budeme dělat s těmito relikviemi kapitalismu, až začnou být zbytečné? Cílek bohužel dochází k závěru, že půdu pod nimi už nám nikdo nevrátí.

Působení zemědělství na životního prostředí

08:58

Působení zemědělství na životního prostředí

Málokdo si uvědomí, že jsou to zemědělci, kteří nejvíc ovlivňují kvalitu životního prostředí. Kvalita zemědělské půdy v Česku je do velké míry výsledkem intenzivního způsobu hospodaření zemědělských velkopodniků, které není udržitelné. Patří k němu eroze, kontaminace podzemních vod nebo struktura samotné půdy, která brání tolik potřebnému vsakování srážkové vody. Ladislav Miko a Václav Cílek v souvislostech vysvětlují důsledky a nabízejí alternativu v podobě udržitelného způsobu zemědělské výroby.

Hospodaření s elektřinou v Česku

03:08

Hospodaření s elektřinou v Česku

Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.

Voda mizí z krajiny

05:21

Voda mizí z krajiny

Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

Načíst další videa
Probíhá načítání